DYJE a její okolí

Dyje vzniká soutokem Moravské a Rakouské Dyje u Raabsu v Rakousku a na území České republiky přitéká jižně od Uherčic. Při vtoku na naše území má průtok 9,21 m3.s-1. Spolu se svými přítoky odvodňuje jv. část Českomoravské vrchoviny, Dyjsko-svratecký úval a část Dolnomoravského úvalu.

Nejprve Dyje protéká Bítovskou pahorkatinou, a to až po hráz údolní nádrže Vranov. Pod ní teče jižním okrajem Znojemské pahorkatiny a tvoří v úseku dlouhém asi 22 km státní hranici s Rakouskem. V této části svého toku až po Znojmo vytvořila hluboké údolí a v 1.polovině 60-tých let tu byla vybudována údolní nádrž Znojmo. Od Vranova až po Znojmo řeka protéká chráněnou krajinnou oblastí Podyjí.

Do Dyje přitéká na našem území několik významných, převážně levostranných přítoků. První z nich je Želetavka, která pramení u obce Lesná a do popisované oblasti vstupuje u Jemnice. Protéká Jemnickou kotlinou a Bítovskou pahorkatinou, na jejímž území přibírá zprava Uherčici a zleva Bihanku. Do Dyje ústí nedaleko hradu Bítova, tj. v horní části nádrže Vranov. Její průměrný průtok u ústí je 1,11 m3.s-1.

Pod Krhovicemi odvádí část vody z Dyje zavlažovací kanál, který byl vybudován na jejím levém břehu a končí u Trávního Dvora, kde ústí do hlavního toku. Na pravém břehu Dyje byla vytvořena soustava kanálů, která napájí oba jaroslavické rybníky a ústí do Staré Dyje, přitékající do nového koryta Dyje jv. od Hrabětic. Zprava, tj. z rakouského území, přitéká v tomto úseku do Dyje z významnějších toků Pulkava a Baštýnský potok.
Dalším významným levostraným přítokem je Jevišovka. Pramení v severní části Bítovské pahorkatiny a odvádí vody z nejjižnější části Jaroměřické kotliny, střední části Znojemské pahorkatiny a Drnholecké pahorkatiny. U Jevišovic byla na Jevišovce vybudována malá vodní nádrž. Na levostranném přítoku Skaličce vyrostla nádrž Oleksovice. Jevišovka přitéká do Dyje u Jevišovky a její průměrný průtok je 1,0 m3.s-1.

Největším přítokem Dyje je Svratka. Dnes už však neústí přímo do Dyje, nýbrž do střední nádrže Nové Mlýny, kde má průměrný průtok 27,14 m3.s-1. Za Novými Mlýny vtéká Dyje do oblasti Dolnomoravského úvalu. Dotýká se ze severu chráněné krajinné oblasti Pálava. V dolním úseku přibírá Dyje zleva Štinkovku,Trkmanku a nedaleko svého ústí Kyjovku. Zprava ústí do kanálu Dyje u Břeclavi potok Včelínek, pramení v Rakousku a u nás na něm byly vybudovány Lednické rybníky. Pod Břeclaví protéká Dyje rozlehlým komplexem lužních lesů s řadou přírodních rezervací. U Moravského Jánu ústí zprava do řeky Moravy, kde má průměrný průtok 43,89m3.s-1.
 
Rostlinstvo
Rostlinstvo západní části Podyjí v prostoru českomoravské vrchoviny náleží k hercynské květeně, která je součástí středoevropské lesní květeny vázané na chudé půdy rulových a žulových hornin.
Východní část zahrnuje xerotermní území teplomilné květeny jižní Moravy soustředěné na různých typech lesostepí. Vyskytují se zde i slaniska. Typickou formací této oblasti jsou lužní lesy podél dolních toků Svratky a Dyje představují typ původního prostoru.
 
Živočišstvo
Zvířena západního Podyjí patří k běžným druhům středoevropské lesní zóny palearktické oblasti, s nimiž se setkáváme kdekoliv v lesních prostorách naší republiky. Zvířena jihomoravské nížiny má svůj specifický charakter díky typickému geografickému prostředí. Pozoruhodná je zde druhová mnohotvárnost vodního ptactva, hnízdícího na rozsáhlých jihomoravských rybnících. Patří sem divoké kachny, husy, labutě a některé vzácnější druhy bahňáků. V lednickém parku hnízdí volavky popelavé a na suchých pahýlech starých dubů všude v lužních lesích čápi bílí. V lužních lesích žije jelení zvěř, vyznačující se silným parožím.