Jihozápad USA – Národní parky

Prírodné vedy » Geografia

Autor: mat32
Typ práce: Referát
Dátum: 29.03.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 709 slov
Počet zobrazení: 3 866
Tlačení: 464
Uložení: 428
Národní přírodní rezervace Sunset Crater Volcano National Monument
Stejně jako všechny okolní sopečné kužele, i „Kráter zapadajícího slunce“ v této přírodní rezervaci patří k vulkanickému pohoří San Francisco Peaks, které se na západ od rezervace monumentálně zvedá až do výšky 4000 metrů a jeho vrcholy bývají ještě v létě pokryty sněhem. Tyto vysoké hory jsou druhým sídlem dobrých indiánských kmenů Kačinů. Tito mýtičtí duchové dávných předků současného indiánského kmene Hopi, který ve zdejší oblasti čítá něco přes 400 lidí, odcházejí podle pověsti každý rok o zimním slunovratu do vesnic Hopiů, aby po dobu půl roku svou přítomností a pomocí provázeli jejich společenství. V čase letního slunovratu se zase vracejí do hor.
K zatím poslední erupci vulkánu Sunset Crater došlo v roce 1604, tedy z geologického hlediska poměrně nedávno. Okraje kráteru jsou pokryty vrstvou načervenalého sopečného prachu, který svým zbarvením připomíná oblohu při západu slunce (odtud i název). Jinak zde převládá barva černá. Většinu plochy rezervace pokrývá černý hrubozrnný sopečný prach, místy přerušovaný ztuhlými proudy lávy. K oživení zelenou barvou přispívají řídké porosty borovic a podíváte-li se pozorněji, objevíte také červeně a žlutě zbarvené tečky – květy divoce rostoucí drobné vegetace. Nad tím vším zpravidla vévodí blankytná modř jasné oblohy.
 
Národní přírodní rezervace Wupatki National Monument
V národní přírodní rezervaci se příliš neprojdete, zato však hodně uvidíte. Plocha rezervace zahrnuje kromě rozsáhlých stepních komplexů také jednu z bývalých sídelních oblastí indiánského kmene Sinagua (španělsky „bez vody“). Toto starověké obyvatelstvo přišlo do zdejší oblasti ještě před poslední velkou erupcí sousedního vulkánu Sunset. Po výbuchu sopky Sinaguové svá sídla opustili, za nějakou dobu se však znovu vrátili, neboť z usazeného sopečného prachu vznikla velmi úrodná půda. Zemědělství tu však vzkvétalo jen sto let. Úroda byla rok od roku menší, až lidé nakonec odešli definitivně. Kam , to zůstává pro historiky dodnes záhadou. Z doby osídlení se zachovaly zbytky kamenných obytných staveb, jejichž zdivo je vytvořeno z charakteristické červenohnědé horniny Moenkopi, nacházející se v okolí. Nedaleko Wupatki, směrem na severovýchod, žijí ještě dnes indiáni kmene Hopi. Jejich nejstarší sídlo Old Oraibi vzniklo právě v době, kdy Sinaguové opouštěli své osady.
Z původního puebla (španělské označení pro indiánské osady a vesnice v této oblasti) sice zůstaly po staletích jen rozvaliny, přesto je Wupatki nejlépe zachovanou osadou z doby původního osídlení.
 
Národní park Grand Canyon
Pohled na jedinečný obří labyrint skalních útesů, obtékaných řekou Colorado, který svou hloubkou a celkovou mohutností přírodních tvarů nemá na světě obdoby, je vskutku impozantní, a to v kteroukoliv denní dobu, třeba i v pravé poledne, kdy stupňovitě vrstvené stěny Velkého kaňonu pod vysoko stojícím sluncem nevrhají téměř žádné stíny. Zde leží návštěvníkovi u nohou otevřená geologická kronika, jejíž kamenné stránky, psané den po dni neúnavnou erozí, sahají až někam do poločasu dosavadní existence Země. Zvedání ohromných mas zemské kůry, vyvolané vzájemným pohybem litosférických desek a způsobující vrásnění je v geologicky méně aktivních etapách střídáno přirozeným erozivním „obrušováním“, vymíláním a odnosem. Území dnešní Coloradské náhorní plošiny pokrývala v dávné minulosti obrovská jezera, do jejichž prohlubenin naplavovaly řeky množství sedimentů, vzniklých postupnou erozí a odnosem původně kompaktních hornin. Sedimenty se tu také usazovaly z moře, které v periodách poklesu zatopilo celou pevninu. A tak se na sebe postupně ukládaly jednotlivé geologické vrstvy, jež byly zase částečně rozrušovány a odnášeny. V současné době prožíváme geologickou fázi zvedání zemské kůry. Už asi sto miliónů let působí soustavná eroze, narušující povrchové vrstvy hornin, které jsou následně splavovány a odnášeny do moří a oceánů. Přibližně deset miliónu let se na tomto procesu podílí také řeka Colorado, přičemž v základní horninné mase vytváří stále hlubší a hlubší zářezy, z nichž je nejvýraznější Velký kaňon. Odborníci se dosud nesjednotili, kudy vedlo původní koryto. Každý však dnes může na vlastní oči vidět, co řeka dokázala během miliónů let ve vertikálním směru – vznikl světově ojedinělý kaňon, hluboký více než jednu míli (místy 1800m). Vody Colorada se přitom musely probíjet vrstvami vápence a pískovce, jílů a slínů, až do břidlic a žuly. Jejich síla si postupně poradila i s bariérami ztuhlé lávy, které občas vznikly v důsledku vulkanické činnosti a dočasně přehradily přirozený směr toku. Každý další den se říční koryto prohloubí řádově o desetiny či setinky milimetru. Řeka postupně odstraní všechny překážky, které se jí postaví do cesty, a geologicky dlouhodobě se nezastaví a ni před těmi, jež z pohledu člověka působí jako nezničitelné a „věčné“, jako jsou třeba betonové hráze přehrad.
 
Zdroje:
Werner Neumayer: Národní parky USA
Internet – National Parks of the USA

Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Vyhľadaj ďalšie študentské práce pre tieto populárne kľúčové slová:

#usa referáty geografia #narodne parky v USA


Odporúčame

Prírodné vedy » Geografia

:: KATEGÓRIE – Referáty, ťaháky, maturita:

Vygenerované za 0.018 s.
Zavrieť reklamu