Pouštní krajiny

Pouště jsou obrovské plochy, na kterých je veliký nedostatek vláhy, kde téměř neprší.  Ne v každé poušti je horko, ale v některých pouštích dosahují  denní teplotní maxima 40 až 50°C. V noci pak teploty klesají pod deset stupňů. Sucho a veliké teplotní výkyvy dělají tato místa téměř neobyvatelná. Tyto plochy se rozkládají po veliké části Afriky, ale také v Austrálii, v Severní a Jižní Americe i v Asii. Pouze Evropa je od těchto nevlídných míst ušetřena.
 
Jak vznikají pouště
Klesající vzduch se postupně ohřívá a absorbuje vlhko. Tak vznikly pouště jako je Sahara, kde je během celého roku vysoký tlak vzduchu. Větry z těchto oblastí vanou pryč a vysoký tlak vzduchu brání proniknout vlhkému vzduchu od moře. Další typy pouští vznikají v oblasti srážkového stínu. Obrovské horské hřebeny brání proniknout mrakům přinášejícím vláhu do pouště. Třetí typ pouště vzniká podél pobřeží, kde jsou větry ochlazovány studeným oceánským prouděním. Větry ztratí většinu své vláhy už nad mořem a nad pevninou jim teplý vzduch odebírá vlhkost.

Světové pouště
V Severní Africe leží obrovská poušť Sahara, která má rozlohu 7.820.000 km2 . Spolu s Libyjskou pouští, která má rozlohu 1.600.000 km 2 jsou to dvě největší pouště na světě. Po nich následuje Gobi  Shamo  rozkládající  se  na území Číny a Mongolska s plochou 900.000 km2,  Ar Rub’ Al Khali  v Saúdské Arábii s plochou 800.000 km2 , Kalahari Desert v Bostavaně-Nambii s plochou 518.000 km2. Dále pak Velká písečná poušť v Austálii, Takalimaka Shamo v Číně, Badiyat ash Sham na Blízkém Východě, Great Victoria Desert  v Ausrálii, Karakumy v Turkmenistánu a spousta  dalších.

Pouštní živočichové a rostliny
I přes velmi drsné podmínky k životu se dá nalézt v pouštním písku život. Rostou tu rostliny, které si dokáží nashromáždit vodu z náhodných dešťů a s tou pak hospodařit za dlouhých suchých měsíců. Jsou to různé sukulenty a kaktusy. Některé z nich dosahují výšky až 16 metrů. Když zaprší, semena do té doby pohřbená v písku rychle vyraší. Rostliny rychle vykvetou, vytvoří semena a zase uschnou. Nová semínka čekají potom dlouhou dobu v písku na nový déšť. V oázách rostou palmy a různé traviny. Oáza je místo v poušti, kde vyvěrají na povrch podzemní prameny.
 
Díky tomu, že existují rostliny, které se přizpůsobily životu v poušti, mohou zde žít i mnohá zvířata. Žijí zde někteří hlodavci, například pískomil, tarbík, tarbíkomyš a sysel. Nalezneme zde mnoho druhů hmyzu i množství predátorů. Zajímavě přizpůsobený pouštnímu živoutu je fenek – pouštní lišku, jejíž veliké uši slouží k odvádění tepla z těla. Dále zde žije korovec jedovatý – ještěrka, která svým pestrým zabarvením říká svému okolí: „Nejezte mě, jsem jedovatá“, štír, který má v ocasním váčku jed, sklípkan, jedovatý pouštní pavouk. Můžeme zde nalézt molocha ostnitého, který i přes svůj hrůzostrašný vzhled je zcela neškodný a ropušníka tvrdohlavého. Avšak hadi, žijící v poušti bývají většinou prudce jedovatí. Patří k nim chřestýš, korálovec, zmije růžkatá a další. Největším savcem, který je k životu v poušti dobře přizpůsoben, je velbloud. Potřebuje pít pouze jednou za tři dny a ve svém hrbu si dokáže uchovat tekutinu na dobu žíznění. Samozřejmě bychom všechny tyto živočichy nenašli v jedné poušti pohromadě. Každá poušť má své specifické obyvatele i rostliny.

Zajímavosti
· Nejsušší místo na světě: část pouště v Atacama v Chile nemá žádné dešťové srážky.
· V roce 1971 zde pršelo poprvé po 400 letech.
· Největší poušť na světě: Sahara 7.820.000 km2 .
· Největší písečné duny na světě se nacházejí na Sahaře. Mohou být až 5 km dlouhé a  430 m vysoké.
· Nejvyšší teplota na světě byla naměřená v roce 1922 v Libii. Ve stínu dosáhla 57,7 °C.