Psaní velkých písmen v češtine

Psaní velkých písmen

1. Na začátku každé věty.

2. Po dvojtečce, následuje-li přímá řeč.

3. K vyjádření společenské nebo náboženské úcty.

Tvůj, Ty, Vaše ctihodnosti, Bůh, Hospodin apod.

4. Ve jménech a to jak vlastních, tak i názvů, které mají úlohu jmen vlastních.:

Karel, Čechy

U zeměpisných názvů dvojslovných:

Velká Británie, Vysoké Tatry

U zeměpisných názvů s předložkou píšeme malým písmenem předložku:

Bystřice pod Perštejnem, Ústí nad Labem, apod.

U zeměpisných názvů, které obsahují i obecné jméno druhové, píšeme velkým

písmem jen konkrétní název:

Pyrenejský poloostrov, poloostrov Pyrenejský

Ostatní názvy místní píšeme velkým písmenem i pokud obsahují předložku:

Na Příkopě, U Lípy

Názvy ulic, náměstí apod. – velkým písmenem píšeme až vlastní jméno:

náměstí Míru, ulice Jana Masaryka

Vojenské hodnosti píšeme vždy malým písmenem.

5. Názvy institucí a škol mají i v názvu víceslovném pouze první písmeno VELKÉ.

Střední a základní školy však musí být konkrétně označeny.:

Ministerstvo financí ČR

Fond národního majetku

Okresní úřad Praha západ

Střední zdravotnická škola ve Štěpánské ulici

Přídavná jména odvozená ze jmen vlastních píšeme velkým písmenem.

Přídavná jména odvozená z názvů píšeme malým písmenem.

Nebeská tělesa a souhvězdí píšeme velkým písmenem.