Samuel Taylor Coleridge
(1772 - 1834)Samuel Taylor Coleridge byl básník exotických snů a mistr romantické atmosféry. Má hlavní zásluhu na šíření německého romantismu v Anglii. Jeho život byl plný smutku a neštěstí. Byl osamělý a toužil po lásce. Trpěl revmatem, a tak mu jeho lékař poradil zmírňovat bolesti opiem. Závislosti, kterou mu droga přinesla, se však Coleridge později jen těžko zbavoval. Studoval v Londýně a v Cambridgi, kde byl pokládán za génia v oblasti poezie. Jako básník, metafyzik a kritik měl Coleridge velké intelektuální a imaginativní schopnosti, život si však pokazil narkománií. Neúspěšně se pokoušel o novinářství, vydávání intelektuálního časopisu i o vojenskou kariéru. Spolu s přítelem Southem se pokusil založit utopistickou komunistickou společnost Pantisocracy v Americe a v souvislosti s tímto neuváženým činem se neprozřetelně oženil se Sarah Frickerovou. Toto manželství však nebylo úspěšné. Svoje nadšení pro revoluci vyjádřil v ódě Dobytí Bastily. Přeje si v ní, aby v Anglii byla taková svoboda jako ve Francii. Záhy však vydává ódu Na Francii, v níž odsoudil napoleonskou Francii. V básni Obavy v samotě reagoval na zprávy o francouzské invazi.
Coleridge psal poezii, kritiky, vyzkoušel i jiné, těžko definovatelné žánry (záznami rozhovorů). Jeho balady se vyznačovaly nesrozumitelnou až chaotickou fantastičností. Brzy se důvěrně spřátelil s Wordsworthem i s jeho sestrou Dorothy a podnikl s nimi cestu do Německa (1798 - 1799). Jeho nejlepší sbírkou jsou Lyrické balady, které vznikly ve spolupráci s Wordsworthem. Přátelství mezi těmito dvěma muži však nemělo dlouhého trvání a poté co skončilo, Coleridge žíl v bídě, odkázaný na pomoc přátel a neschopný se soustředit na práci. Úspěchu dosáhl i v melancholických sonetech (Můza, Sonet na říčku) a jiné meditační lyrice (Půlnoční mráz, Melancholie). V Lyrických baladách vyšel Příběh starého námořníka - jedna z nejslavnějších básní anglického romantismu. Je to mytologické podobenství o zle v bezbožném světě, kde se spojuje záhadný příběh plný hrůz a děsu s úchvatnou obrazností. V této mnohostranné básnické vizi básník magickými slovy popisuje záhadné prostředí tiché lodi postižené kletbou. Námořník zcela bezúčelně zabije mořského ptáka a je potrestán úmorným bezvětřím, které hrozí záhubou všech členů posádky. Pocit hrůzy vystřídá blažený pocit únavy, když loď konečně přistane u anglických břehů. V nedokončené básni Kublaj chán (1816) jsou znatelné účinky opia, které Coleridge sužovalo celý život. Je v ní mnoho magických slov, které vytvářejí čarovné a záhadné obrazy. Jednou z nejkratších skladeb v anglickém jazyce je povídka Christabel, jež je plná magie, hrůzy a gotických záhad. Tragické následky Coleridgova duševního stavu zachycuje óda Sklíčenost. Coleridge napsal za život také několik her (Robespierrův pád, Zápolský, Osorio, Lítost).
Jako literární kritik uplatňoval Coleridge idealistickou filozofii. Psal eseje a inteligentní, ale často nevyrovnané kritiky. Ve své práci Literární životopisy podává dodatečný výklad k dílu Lyrické balady. Předkládá zde vlastní teorii imaginace a uplatňuje Kantovu a Schellingovu filosofii. Těmito a dalšími kritikami vytvořil předpoklady pro rozvoj filosofické a psychologické kritiky.
Zones.sk – Najväčší študentský portál