Gordon Willard Allport
Gordon Willard Allport (1897 – 1967)
- Teorie osobnosti
-
Americký psycholog, profesor
- Patří mezi zakladatele psychologie osobnosti
- Učil celý
život na Harvardské univerzitě
- Analyzoval padesát definic osobnosti
Teorie
osobnosti
· Každá teorie osobnosti je založena na filozofickém vztažném rámci,
v němž je chápána lidská přirozenost
· Empiricko-humanistický přístup - jde především o
poznání lidského chování a o úctu k jedinci. Soustředit se na jedinečnost každého člověka místo na
typické vzorce v lidské povaze. Dává přednost idiografickému přístupu.
· Povaha osobnosti - odmítá pojem osobnost,
jako pouze vyvozený z chování. Osobnost pokládá za něco, co v lidech skutečně existuje, a tvrdí: „Osobnost je něco a dělá
něco“
· Allportova definice osobnosti: „ Osobnost je dynamická organizace těch
psychofyzických systémů v jedinci , které určují jeho charakteristické chování a myšlení“
Dynamická- bez ohledu na věk není osobnost nikdy konečným výsledkem tohoto procesu
Psychofyzická-
společné fungování mysli a těla
Charakteristické chování a myšlení- zahrnuje všechny vnější i vnitřní procesy
vyžadované pro každodenní zvládání nároků, pro fyziologické a sociální přežití a pro osobní růst a sebeuskutečnění.
·
Temperament a charakter
Temperament - je „surovina“, z níž je osobnost utvářena
Charakter - má etickou, k hodnotám vztaženou dimenzi: je to „ zhodnocená“ osobnost.
Temperament a
charakter však mají být chápány jako pouhé stránky osobnosti, nikoli jako nějaké zvláštní oblasti v ní, pojem osobnosti
v jejím genetickém a hodnotově založeném aspektu
· Individuální svoboda jedince - volí střední
cestu mezi naprostou svobodou a naprostou nesvobodou. Lidé mají svobodou utvářet svůj život, ale nemohou se osvobodit
od svých fyziologických potřeb, od vlivů dřívějšího učení a zkušeností ani od právě působících vlivů prostředí.
·
Proprium a vývoj osobnosti
PROPRIUM (= Svůj vlastní) - vývoj „JÁ“ v pojmech osmi funkcích
propria s různou mírou jednoduchosti nebo složitosti. Každý oddíl nejprve definuje konkrétní funkci propria a ve druhém odstavci ji
přiřazuje odpovídajícímu vývojovému stadiu „já“.“
1. TĚLESNÉ ,,JÁ” - Zahrnuje
svalové a vnitřní počitky, které mají původ v organismu. → Prostřednictvím pocitu těla prožívá kojenec první
stránku jáství.
2. IDENTITA ,,JÁ” - Závisí čase, na pamatování si myšlenek a činů,
že minulé myšlenky a činy patří k téže osobě. Identity „já“ nabývá dítě postupně. Napřed „se dítě snadno
vzdává své identity při hře.
3. SEBEUPLATNĚNÍ - nazývá sebeuplatnění
„nejnápadnější vlastností propria“.
→ Ve 2.-3. roce života dítě projevuje autonomii a určitou
míru hrdosti. Největší zklamání dítěti působí, je-li vystaveno zahanbení.
4. ROZRŮSTÁNÍ ,,JÁ” –
Jedinec se identifikuje s jiným člověkem, skupinou nebo posláním, zvětšuje rozsah sebeangažovanosti. Podle Allporta je vlastní
sebeangažovanost v abstraktních ideálech znakem dospělé zralosti.
5. RACIONÁLNÍ ŘEŠENÍ
- Označuje zdroj uvažování a zvládání problémů v jedinci.
6. SEBEOBRAZ -
Obsahuje to, jak člověk sám sebe vnímá (Reálné „JÁ“), a jeho představu, jakým by se rád stal
(Ideální „JÁ“).
7. SNAŽENÍ PLYNOUCÍ Z ,,JÁ” - Tato stránka se vztahuje
k motivaci.
8. POZNÁVACÍ ,,JÁ” - vznik sebeuvědomění,
hodnotové orientace a utváření životní filozofie.
· OSOBNÍ DISPOZICE
Osobní
dispozice jsou rozděleny do hierarchie:
1) Kardinální dispozice (Hodně rozvinutá osobní dispozice)
2)
Centrální a sekundární dispozice (Projevují se v chování většiny lidí)
·
FUNKČNÍ AUTONOMIE
- Funkční autonomie může znamenat něco negativního, ale může být také tvořivě využita:
a) Perseverující funkční autonomie - mechanické chování bez vlastní hodnoty,
nesmyslná rutina (tzv. ,,proces nízké úrovně”)
b) Z „JÁ“ vycházející funkční
autonomie - proces, jímž je dříve ustanovenému chování dán nový význam (Př. Podání rukou-dříve projev
míru, teď projev přátelství)
Zones.sk – Zóny pre každého študenta