Julian B. Rotter

Julian B. Rotter
· narodil se v roce 1916
· 3. syn židovských emigrantů v Brooklynu (New York)
· k psychologii ho přivedly knihy Freuda a Adlera
· během studia chodil na Adlerovi přednášky
· 1937 vystudoval psychologii, 1941 získal PhD. v oboru klinické psychologie
· během 2. sv války pracoval jako psycholog v armádě
· díla Sociální učení a klinická psychologie (1954)
· teorie - formuloval svůj přístup k osobnosti a model sociálního učení ještě před A. Bandurou  => v USA nejrozšířenější teorie osobnosti psychoanalýza a fenomenologie
 
Teorie sociálního učení = cílem je vysvětlit, že se svému chování učíme v procesu interakcí s lidmi i jinými elementy svého prostředí, respektive chtěl zjistit, na jakých základech a principech tento proces probíhá.
- Chce zdůraznit naučenost hlavních (či základních) modů chování v sociálních situacích
- Chování člověka je cílově orientované, cílesměrné (goal-oriented)
 
Hlavním bodem je předvídatelnost, toho, jak se člověk zachová. Abychom byli schopni takového předpovídání, musíme přesně analyzovat 4 základní proměnné:
 
1. Potenciál chování:
Jde o pravděpodobnost výskytu určitého chování v dané situaci - vždy je víc možností a vítězí ta, která má největší potenciál chování (např. jako odpověď na urážku ze strany druhých lze volit z několika možností – požadovat omluvu, ignorovat ji, udělat scénu, udeřit pachatele :) atd.→ každá z těchto odezev má rozdílný potenciál chování. Když se tedy jedinec rozhodne urážku ignorovat, tak jen proto, že tato odezva má u něho vyšší potenciál než ostatní odezvy.
 
2. Očekávání:
Rozumí tím subjektivně branou pravděpodobnost, že výsledkem určitého specifického chování bude určité posílení (např. před rozhodnutím někam jít, zvažujeme, co z toho bude). Tato očekávání jsou založena na našich zkušenostech ze stejných či podobných situací. Spíše přijmeme takové chování, které bylo v minulosti posíleno.
 
a)specifická očekávání, kde je málo materiálu k posouzení pravděpodobnosti – mají malý rozhodující význam pro predikci
b) zobecněná očekávání, která jsou aplikovatelná na řadu podobných situací – mají velmi vysoký rozhodující význam pro studium osobnosti
 
3. Hodnota posílení:
Je vyjádřením stupně, v němž preferujeme jedno možné posílení před ostatními, jestliže pravděpodobnost jejich vystoupení je relativně stejná (např. v posouzení, zda je důležitější sledovat nějaké sportovní utkání nebo posedět s přáteli).
- Hodnoty posílení jsou závislé na očekávání. Jsou spjaty s našimi předchozími zkušenostmi a mohou být různé od situace k situaci.
 
4. Psychologická situace:
Vyjadřuje pohled na situaci „očima pohlížejícího“ (z hlediska posuzující osoby. Každý člověk přijímá prostředí svým typickým způsobem bez ohledu na to, jak se to jeví ostatním.
 
Základní vzorec pro predikci chování:
potence chování = očekávání (kognice) + hodnota (motivace)

= pravděpodobnost výskytu daného chování v určité situaci je funkcí dvou proměnných: očekávání (kognice) + hodnota (motivace)
4 proměnné jsou užitečné pro předpověď chování v kontrolovaném prostředí (experiment)
Pro předpověď cílově orientovaného chování v rozmanitých situacích, do nichž lidé každodenně vstupují, užívá obecnější vzorec, kde jsou základní proměnné:

- Potřeby: lidé jsou orientovaní na cíl: snaží se maximalizovat odměny a minimalizovat či zabránit trestu. Cíle definují chování osoby ve směru uspokojování základních potřeb. Známe-li cíle osoby a její potřeby, můžeme předvídat chování lépe a obecněji.
 
Pro předpoklad chování je důležitých šest kategorií potřeb:
1.  potřeba uznání, společenského postavení. Potřeba cítit se oprávněný například ve škole, práci, sportu či aktivitách sociální povahy
2.  potřeba ochrany- závislosti, potřeba ochraňovali před poškozením a pomáhali nám dosáhnout hodnotných cílů (požadavek, aby o nás rodina pečovala)
3.  potřeba dominance – potřeba mít moc a vliv na život druhých a na základě toho možnost určovat závažnosti a důsledky (budu přemlouvat přátele, aby přispěli na dobročinnost)
4.  potřeba nezávislosti – potřeba realizovat své vlastní rozhodnutí a dosahovat cíle bez závislosti na druhých
5.  potřeba lásky a citovosti – potřeba být milován a akceptován druhými
6.  potřeba tělesného komfortu – zahrnuje uspokojení spojené s fyzickým bezpečím, dobrým zdravím a osvobozením od bolesti. (příkladem tělesného komfortu je i chování vedoucí k sexuálnímu požitku)
2. Komponenty potřeb: máme tři základní komponenty:
d) potenciál potřeby – vypovídá o pravděpodobnosti, výskytu určitého chování aktivovaného směrem k uspokojení určité kategorie potřeb
e)  hodnota potřeby – je to přiměřená hodnota sady posílení, jsou spojeny s uvedenými  šesti potřebami. U každého člověka se může hodnota potřeby stát tak vysokou, že u nás pak dominuje → překroucení reality
f) svoboda pohybu a minimální cíl – svoboda pohybu vypovídá o stupni očekávání, že určité sady chování povedou k uspokojení jedné z šesti kategorií.
-  málo adaptivní lidé mají nízkou svobodu pohybu (často se snaží dosáhnout cíle pomocí fantazie, či jinými způsoby a cestami, které umožňují vyhnout se selhání nebo zabránit riziku neúspěchu
Obecnější vzorec pro predikci chování v aktuálních každodenních situacích:

potencionální potřeba = (svoboda pohybu + hodnota potřeby)

= osoba nejpravděpodobněji bude jednat tak, aby dosahovala cíle (uspokojení potřeby). který bude v důsledku jednání posílen ( realizován), a jehož očekávané posílení má pro daného jedince vysokou hodnotu