Kurt Lewin

Kurt Lewin (1890 – 1947)
7.  narodil se na východě Německa, poté se  s rodinou přestěhovali do Berlína
8.  vystudoval SŠ, poté se krátce vzdělával na univerzitách ve Freiburgu a v Mnichově
9.   dále se zapsal na Berlínskou univerzitu, kde získal doktorát v oboru psychologie
10.  za 1. světové války sloužil v armádě, poté působil na Berlínské univerzitě - spolupracoval zde s W. Köhlerem a M. Wertheimerem
11.  1932 odjel hostovat na Stanfordovu univerzitu v USA - zde pak zůstal natrvalo
12.  2 roky učil na Cornellově univerzitě ale nejdéle se věnoval vyučování a výzkumu na Iowské státní univerzitě
13.  přijal místo ředitele Výzkumného střediska skupinové dynamiky na Massachutském technologickém institutu, a zde aplikoval svou teorii pole na organizaci skupinové činnosti a na sociálních situacích
14.   předčasně zemřel na infarkt.
 
Přínos jeho díla
Jeho teorie představuje osobnost jako dynamickou soustavu v silovém poli. Lewin kreslí mapu životního prostoru jedince a názorně zpodobňuje síly, které v tomto prostoru působí. Svou teorii formuloval k vysvětlení chování jedince, ale nejvíce ovlivnil oblast skupinové dynamiky.
 
Body Lewinovi teorie:
g)  Jeho teorie má typologickou povahu. Všechny jeho pojmy jsou vyjádřeny v prostorových výrazech. Topologie je založena na vztahu mezi částí a celkem.
h)  Zdůrazňuje, že typologické pojmy jsou svou podstatou matematické. Pojmy síly, vzdálenosti a směru lze nejlépe vyjádřit pomocí vzorců.
i)  Pomocí topologických dimenzí a znaků životního prostoru dokáže Lewin vysvětlit intrapersonální dynamiku a vzájemnou závislost osoby a okolí. Také prokázal tělesnou spojitost intrapersonálních procesů a dějů probíhajících v okolí.
Struktura osobnosti - Kruh označuje osobu (P, person), která je obklopena eliptickým polem- psycjologickým okolím (E, enviroment). Osoba a psychologické okolí spolu tvoří životní prostor (L, life space), mimo nějž leží vnější obal.
 
Životní prostor a vnější obal - Životní prostor, jehož součástí je osoba, obsahuje psychologické skutečnosti určující přítomné chování osoby. Lewin pokládá chování za funkci životního prostoru (vyjadřuje vzorcem B=f(L) ).
- Životní prostor představuje dimenze osobnosti.
-Vnější obal ležící za hranicemi životního prostoru nemá přímý vliv na chování osoby. Některé z prvků vnějšího obalu mohou nakonec působit a přímo ovlivnit chování osoby.
 
Psychologické okolí
- S vnějším světem musí osoba komunikovat pomocí svého psychologického okolí. Psychologické okolí lze vymezit jako veškerou skutečnost osobě v daném čase.
„Princip současnosti“- všechny psychologické pochody v životním prostoru probíhají v přítomnosti, včetně minulých zkušeností a plánů do budoucna.
 
Psychologické oblasti a skutečnosti
Psychologické okolí obsahuje oblasti, které jsou obklopeny hranicemi různé hustoty, pevnosti a pružnosti. Tyto oblasti mohou být trvalé nebo měnlivé. Každá oblast obsahuje nějakou psychologickou skutečnost, která v nějaké míře ovlivňuje chování osoby. Protože zdraví lidé mají četné zájmy, mají ve svém psychologickém okolí mnoho oblastí.
-  př. (ale) Pokud se člověk stane obětí traumatického zážitku, jako autonehoda, může v jeho psychickém poli nastat náhlá změna.
 
Valence
Každá psychologická skutečnost má pro osobu zvláštní hodnotu či význam, který je matematicky vyjádřen jako valence. Přímo závisí na přítomném stavu potřeb daného jedince. Valence předmětů a potřeby jsou navzájem souvztažné. Valence jsou ukazateli pozitivní či negativní hodnoty.
g) př. Člověk, který jde zřídkakdy do kina, může mít s psychologickou skutečností „filmy“ spojenou lehce zápornou hodnotou. Týž člověk však může přičítat vysoce pozitivní valenci určitému filmu, který mu byl doporučen přítelem proto, že … V tomto případě spolu navzájem komunikují tři oblasti psychického okolí. Jedna obsahuje osobu, která informaci nabídla; druhá obsahuje filmy; třetí oblast obsahuje zájem jedince o doporučený film.
 
Vzájemná komunikace dvou či více oblastí se nazývá událost.
 
Osoba - Hraniční pásmo a vnitřní oblast osoby
Osoba je diferencovanou částí životního prostoru. Hraniční pásmo osoby je tvořeno vjemově- pohybovou oblastí. Každý vstup z okolí přichází do vnitřní oblasti osoby skrze vjemově-pohybovou oblast. Oblast okolo osoby je pásmo komunikace mezi osobou a okolím.
- Buňky vnitřní oblasti osoby obsahují psychologické a sociální potřeby spolu s percepčními a komunikačními schopnostmi(vidění, slyšení, mluva, řeč těla atd.).
- Jsou buňky periferní a centrální. Periferní buňky jsou v těsnějším vztahu s vjemově-pohybovou oblastí než centrální buňky. Periferní a centrální buňky se mění podle okamžitého stavu myšlení a cítění jedince.
 
Dynamika životního prostoru
Životní prostor je naplněn psychickou energií, která prostupuje jak osobou, tak okolím. Psychická energie se projevuje především dvěma způsoby: v osobě prostřednictvím tenzí a v okolí prostřednictvím vektorů.
 
Dynamika osoby
Vnitřní struktura osoby má tendenci k rovnováze. Tento stav je však narušován tenzemi. Jakékoliv přání nebo potřeba vyžadující naplnění způsobuje ve vnitřní oblasti tenzi. Uspokojení přání nebo potřeby odstraňuje tenzi a obnovuje rovnováhu. V tomto procesu vnitřní buňky navzájem interagují a mohou spolu sdílet tenzi, a tím vyvolat odezvu na pohnutku.
 
Vývoj osobnosti
Vývoj se uskutečňuje procesy diferenciace a integrace. Jak jedinec vyzrává, člení se osoba i okolí do více oblastí. Diferenciace vede k rozrůstání bohatství záměrů a k rozšiřování zájmů člověka. Aby byla zajištěna jednota cílů, musí nastoupit další proces. Tím procesem je integrace. Integrace je hierarchie tenzí, která se vytvořila mezi subsystémy osoby.

Regrese
-  Regrese nastává tehdy, když se osoba napřed pokouší dosáhnout uspokojení potřeby na své současné úrovni zralosti, avšak toho je těžké dosáhnout.
-  Člověk se vzdává svého úsilí o překonání zábrany, která se postavila do cesty, a smíří se s cílem na nižší úrovni, než původně usiloval.