– při hodnocení změn – musíme určit základnu – to co zůstalo stabilní
Kategorie – které ke změnám přispívaly (v dávnější historii):
a) fyzické prostředí
– často působí na vývoj společenského řádu
– nejjasněji se to projevuje v extrémních přírodních podmínkách, jímž musí lidé přizpůsobit svůj život (např. polární oblasti, subtropické Středozemí)
– méně extrémní podmínky – první civilizace světa vznikaly v oblastech, kde byla úrodná zemědělská půda (v deltách řek)
– lidé se spíše pokoušejí své podmínky aktivně přetvářet, než aby se jim prostě přizpůsobovali (typy výrobních systémů silně ovlivňují úroveň a povahu změn probíhajících ve společnosti)
b) politická organizace
– způsob politické organizace
– existence politických činitelů (náčelníků, pánů, králů a vlád) významně usměrňuje vývoj
– ve společnostech v podobnými výrobními systémy se často setkáváme s velice odlišnými typy politické organizace (společnost založená na průmyslovém kapitalismu může mít politický systém demokratického typu ale i autoritářského)
– při vytváření prvních tradičních států hrála zásadní roli vojenská síla
c) kulturní faktory
a) působení náboženství
– náboženství může být ve společnosti konzervativní silou, ale i motorem inovací
– náboženské přesvědčení často hraje mobilizující roli v tlaku na společenské změny
b) způsob komunikace
– např. objev písma podnítil řadu společenských změn
– psaní změnilo vnímání vztahu mezi minulostí, současností a budoucností
c) úloha vůdčích jedinců
– velké náboženské postavy (Ježíš), politici a vojevůdci (Caesar) novátoři ve vědě a filozofii (Newton)
– jedinci mohou dosáhnout vůdcovských pozic a být ve své činnosti úspěšní pouze tehdy, jestliže k tomu existují společenské podmínky (např.předpokladem Gandhiho úspěchu bylo to, že válka a další události otřásly existujícími koloniálními institucemi)
Kategorie – které ke změnám přispívají (v současné době):
– v průběhu posledních dvou set let se podstatně zvýšilo tempo společenských změn
a) ekonomické vlivy
– zahrneme do nich vliv fyzického prostředí
– působení průmyslového kapitalismu – největší vliv
– přináší trvalý růst výroby a stále rostoucí akumulaci bohatství
– vyvolávání neustálých změn ve výrobních technologiích (inovace)
– v tradičních společnostech – výroba převážně lokální charakter (meziměstský obchod – jen luxusní zboží pro menšinu obyvatel)
– rozvoj moderního průmyslu odstranil lokalizovaných charakter a integroval výrobce i spotřebitele do dělby práce, která se dnes – změna způsob života lidí (město × venkov)
b) politické vlivy
– v tradičních civilizacích – politické změny se týkaly jen elit – život většiny populace pokračoval víceméně beze změn
– v moderních politických systémech – činnost předních politiků a vládních činitelů ovlivňuje život celé populace – politická rozhodnutí stimulují a usměrňují společenské změny v dané zemi
– vlády – hrají velkou roli při stimulaci/zpomalování ekonomického růstu
– vliv vojenská síla a války – proces rekonstrukce, vliv na ekonomiku
c) kulturní vlivy
rozvoj vědy
sekularizace myšlení
– zvyky nebo obyčeje nejsou přijatelné jen proto, že se opírají o autoritu tradice
– požadují se naopak více racionální základy
– změna – nejen způsob uvažování, ale i obsah myšlenek
– ideály rozvoje jedince, svobody, rovnosti a demokratické participace
Nová společnost
– různá stanoviska, kam nás vedou dnešní společenské změny
postindustriální společnost
– = informační společnost, společnost služeb, společnost znalostí
– přeměna k nové společnosti, která už není založena primárně na průmyslu – průmyslová éra jako taková končí
– význam je přičítán používání informací nebo znalostí
(výroba hmotných statků × výrobní systém, jehož základem je informace
– zaměstnanec jako dělník zaměstnaný v továrně – „bílé límečky“ – úředníci, technici a odborníci = vůdčí sociální vrstva
postmodernismus
– současné změny směřují k překonání modernity
– ztrácíme víru v pokrok, užitečnost vědy a naši schopnost ovládat moderní svět
– za základ moderního uvažování se považuje, že historie někam směřuje, obvykle k pokroku
– zmizela obecná představa pokroku, neexistuje už ani jedna obecně platná „historie“ (máme neomezený počet různých historií a forem znalostí, ale žádná z nich není závazná)
– postmoderní svět – pluralistický a rozmanitý
– s moderní dobou končí i historie – nový pluralistický svět nedokážeme popsat způsobem, který by měl obecnou platnost
konec historie (Francis Fukuyama)
– namísto zhroucení modernismu ohlašuje jeho celosvětové vítězství ve formě kapitalismu a liberální demokracie
– konec historie = konec všech alternativ k liberální demokracii (monarchismus, fašismus, komunismus)
– liberální demokracie dnes nemá konkurenta
nespecifikuje, jak se máme nebo musíme chovat – musíme jen respektovat názory ostatních (slučitelná s pluralismem životních postojů a cyklů)
– rozdělení země v budoucnosti na dvě sféry – posthistorickou (bez válek) a historickou (zhruba sever – jih)
– není pravděpodobné, že by historie vyčerpala veškeré alternativy
Ekologické problémy
ohrožení životního prostředí – jedním
z problémů, kterému musí čelit celé lidstvo
ekologické otázky se týkají:
a) toho, jak zabránit průmyslovým katastrofám
b) toho, jak omezit škodlivé dopady lidské činnosti na ekosystémy
c) samotné podstaty našeho způsobu života v moderní společnosti
– dnes téměř neexistují žádné přírodní procesy, které by nepodléhaly lidskému vlivu
– reakcí na ekologická rizika – vznik hnutí a strany Zelených (Friends of the Earth, Greenpeace), působící po celém světě
úkoly: chránit životní prostředí planety, neobnovitelné zdroje a zbývající živočišné druhy
– znečištění nerespektuje hranice národních států – všichni jsou navzájem závislí
– globální společnost rizika (U.Beck) – dnes žijeme v globálním světovém řádu, v němž musíme čelit řad rizik, ekologických i jiných, která předchozí generace nepoznaly
globální ekologické hrozby – základní skupiny
a) znečištění životního prostředí
b) tvorba odpadů, které nemohou být snadno likvidovány nebo recyklovány
– odpadními materiály –nejen vyhazované předměty, ale také zplodiny vypouštěné do atmosféry (oxid uhličitý, freony)
teorie globálního oteplování
– jednou z hlavních příčin – oxid uhličitý
– oxid uhličitý v atmosféře planety – podobná funkce jako sklo ve skleníku
nechává sluneční paprsky projít k zemskému povrchu, ale nepropouští je zpátky – „skleníkový efekt“
– katastrofální důsledky: tání polárních oblastí a vzestupu teplot a hladin oceánů
– záplavy, změna úrodných oblastí v poušť
ozónová vrstva
– = plášť v atmosféře, který nás chrání před ultrafialovým zářením
– příčinou oslabování ozónové vrstvy – freony (plyny používané v aerosolech, chladničkách, klimatizaci)
– freony vstupují do chemických reakcí s ozónovou vrstvou a oslabují ji
– zvýšené dávky ultrafialového záření – škodlivé účinky (šedý zákal, kožní nádory)
c) vyčerpání neobnovitelných zdrojů
– moderní průmysl – stále rostoucí potřebu energie a surovin
– zdroje energie a surovin jsou omezené –
např. ropa- při současné spotřebě všechny známé zdroje vyčerpány kolem r.2050
– možnost řešení – nová ložiska, alternativní formy energie, hlavně-globální omezení spotřeby
záchrana životního prostředí – nejen technologické, ale i sociální změny
– není dostatek zdrojů k tomu, aby všichni mohli mít takovou životní úroveň (spotřeby), jaká je dnes v průmyslových zemích – měli by přehodnotit svá očekávání trvalého hospodářského růstu
civilizační × přírodní katastrofy
– přírodní katastrofy (hladomory, tornáda) jsou hmatatelné, zatímco radioaktivita a většina průmyslových toxinů působí plíživě a nedá se rozpoznat běžnými smysly
– přírodní katastrofa má obvykle zřetelný začátek i konec, zatímco civilizační katastrofy nejsou nijak vymezeny a vedou u obětí k permanentnímu znepokojení a úzkosti
Globální společnost a její
rizika
otázky vývojových procesů, globalizace a ekologické otázky
Martin Albrow – pojem globální doba
– transformace národně definovaných společností v jedinou světovou společnost
– konec moderní éry – globální doba
faktory, které charakterizují globální dobu
– přispěly k přetvoření člověka a jeho chování
a) poškození životního prostředí – ovládání přírody byla hnacím motorem lidské činnosti
b) ztráta pocitu bezpečí vzhledem k rizikům spojeným s využívání atomové energie
c) nové komunikační cesty vzniklé vytvářením globálních sítí – překonávají časové i prostorové hranice
d) celosvětové obchodní styky – vznik korporativismu, slučování velkých společností. – nejdříve na národních úrovních poté nadnárodní
e) vědomí, že díky sociálním interakcím přesahujícím hranice žijeme v globální společnosti
– termín postmodernismus – pouze pojmenováním pro přechod
– časový přelom – rostoucí vliv globálních činností a rizik na život člověka
– počátky globální éry
– první dramatický krok – svržení atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki
– skutečný konec moderní doby – pád berlínské zdi
– období 1945-1989 – přechodné období – překrývání moderní a globální doby
– po roce 1972 – došlo k k prudkému zvýšení ropy – lidé si uvědomili, že nekontrolovatelný ekonomický růst vede k brzkému vyčerpání přírodních zdrojů
– konec národních států – budou podřízeny státu globálnímu – zde jednají zástupci jednotlivých států, ale do svých rozhodnutí zahrnují celou zeměkouli
Ulrich Beck – kniha Riziková společnost
– přechod od industriální k rizikové společnosti – vznik a vzrůst civilizačního potenciálu sebezničení
– rostoucí rizikový potenciál = přeměna světové společnosti na společnost ohrožených – společenství strachu
– je reflexivní – sama sebe identifikuje jako problém
– proti znečištění životního prostředí lze něco podniknout – pouze zvýšením veřejného vědomí rizika (podíl sociálních hnutí – občanských iniciativ), prostřednictvím mezinárodních opatření
– technický pokrok by měl brát ohled na globální důsledky, ne jen na potřeby světového trhu
– fenomén individualizace – člověk- možnosti svobody a rozvoje při uspořádání života, za které nese odpovědnost sám – odkázán sám na sebe
– globální následky není možné překonat v rámci národního státu – potřeba nového, silného státu – ve smyslu transnacionálním
nutnost celosvětových regulačních mechanismů – tři možnosti
a) amerikanizace
b) silné transnacionální organizace (např.světová obchodní organizace) – problém legitimity
c) kosmopolitní rozšíření demokracie
citizenship –
koncept světoobčanství
nutnost zrušit exkluzivitu práv národních států