Rodina, manželství, příbuzenství
- sociální mikroklima
- základní prvek socializace
- reprodukční biologická funkce
- socioekonomická jednotka
rodina
- skupina osob přímo spjatých příbuzenskými vztahy
- dospělí členové – odpovědní za
výchovu dětí
příbuzenství
- vztah mezi jedinci
- vzniká sňatkem n. pokrevními vazbami v otcovské
n.mateřské linii
manželství
- sociálně akceptovaný, posvěcený sexuální svazek mezi dvěma dospělými
jednici
rodina × širší příbuzenství
rodina
nukleárního typu
- skládá se z dospělých a vlastních (nebo adoptovaných) dětí
rozšířená
rodina
- v jedné rodině žijí další blízcí příbuzní
- klíčová role v procesu socializace
-
předávání návyků nutných pro život ve společnosti
- vliv – trvalý, silný, účinný
- silné intimní vztahy a
emocionální vazby
- biologická obnova populace
- společensky legalizovaný pohlavní styk
ideální
rodina
- hodnoty charakterizující typ tradiční rodiny
- jaká má být rodina podle našich představ
-
vzájemné chování jejích členů
- pospolitost, důvěra, společné pouto, závazek pomoci
- vztah rodičů k dětem
- vzor lásky a péče, užívání síly a moci jen ve prospěch slabšího
- vztah mezi manželi
- příklad
komplementarity (doplňování)
- vztah mezi sourozenci
- nesobecká spolupráce, spojování sil, solidarita
= pomyslná
pravidla života ve vlastní skupině
pocit komunity, vlastní skupiny
- její hranice – nutnost uhájit
-
nepřátelské mínění druhých – snaha o vyvrácení a obhajobu
rodina = soukromí
- nepatří jen mě
– je společné s několika bytostmi
intimita – vnitřní pouto
- vnitřní sblížení, celou podstatou
-
základní vlastností – svobodné rozhodnutí
- nemá žádnou vnější účelnost
základní vlastností rodinného společenství
- jednota společenskosti a intimity
- úměrné rozvíjení individuálního a sociálního prvku
člověk není dovršenou
totalitou, dostačující si sám
- obohacovat své bytí = rozšiřovat své vztahy k druhým
- projevem: narodit se v rodině,
založit rodinu
funkce výchovná
- schopnost ke společenskému životu
- předávání tradic, mravního
odkazu, dědictví minulých generací
- výchova pomocí – vytváření prostředí, udržování vztahů, pěstování mentality
dítěte
- paradox výchovy: používat donucení, aby sloužilo svobodě
správná výchova je kontradiktorní (odporující) =
postupovat tak, aby se ten, kdo je vychováván, bez výchovy obešel
- přenášení etických zásad a morálních pravidel
různé instituce manželství:
a) skupinové manželství = soužití skupiny mužů se skupinou žen
b)
polyandrické manželství = soužití jedné ženy se skupinou mužů (spojeno s matrilinearitou)
c) polygamní
manželství = jeden muž a několik žen (dodnes v Asii a Africe)
d) monogamní manželství = jeden muž a jedna
žena (dnes nejrozšířenější)
definice manželství:
- relativně trvalé soužití muže a ženy, které se neomezuje na
soulož a trvá i po narození dítěte
instituce, které regulují výběr partnera
a) volba na základě
tzv.romantické lásky
b) rodičovský výběr
- hl. v privilegovaných n.majetných vrstvách
společnosti
- materiální a prestižní důvody
instituce:
- výkupného za manželku
- věno manželky
- únos manželky
způsob označení příbuznosti: (dnes již většinou zaniklé)
a) patrilineární
– uznává pouze příbuzné v mužské linii
b) matrilineární – pouze v ženské linii
exogamie = zákaz uzavírání manželství mezi členy skupiny
- záleží na rozsahu skupiny, tudíž i na způsobu určování
příbuznosti
- snaha zabránit krvesmilstvu × udržet majetek rodiny
patrilokální ×
matrilokální rodiny
- kterému manželovi je přikázáno přestěhovat se do obydlí druhého partnera
typy
instituce:
a) patriarchální rodina
- výlučná a neomezená moc otce
b)
egalitární rodina
- rozšířená v dnešních společnostech – emancipace žen
- - žena má
stejná práva s mužem při rozhodování o věcech rodiny
c) matriarchální rodina
- matka je
nejvyšší autorita a moc
- nedokázaná teorie – pravděpodobně mylná interpretace matrilineární a matrilokální instituce
systém příbuzenství
- systém sociálních pout, založených na genealogických vztahů
z legalizovaného manželství
- založení na uznávání sociálních vztahů mezi rodiči a dětmi (i adoptivními – právní poměr
nahrazuje pokrevní příbuzenství)
příbuzenské svazky – spojením obou typů vznikají příbuzenské skupiny
a)
pokrevní (otec a syn)
b) afinitní (manžel a manželka)
základní pravidla pro určení
příbuzenského stupně
- podle římského práva:
1.stupeň (otec se synem)
2.stupeň (bratr se sestrou)
3.stupeň
(bratranec se sestřenicí)
rodina v minulosti
- rodiny v průměru větší než dnes – ale
převážně nukleární typu (ne rozšířené)
- děti začínali brzo pracovat nebo odcházeli v mladém věku z domova
- přes
současnou vysokou rozvodovost – rodinné svazky v minulosti trvali ještě kratší dobu (vysoká úmrtnost – kojenci, ženy při porodu)
vývoj rodinného života v Evropě:
1.fáze
- od 16. do pol.17.století
-
převládají nukleární rodiny žijící v poměrně malých domácnostech a současně udržující úzké vztahy se svou komunitou (včetně
příbuzných)
- prožitek citové blízkosti nebyl normou, lidé o něj neusilovali
- volba partnera podřízena zájmům rodičů,
příbuzných a obce
- rodina byla navenek otevřenou, málo prestižní, neemotivní a autoritářská instituce
neměla
dlouhého trvání – často zánik smrtí jednoho z partnerů, časný odchod dětí z domova
2.fáze
- od pol.17.
do poč.18.století
- existovala převážně jen ve vyšších vrstvách
- nukleární rodina – stále zřetelněji vymezená
jednotka
- rodinné vztahy se výrazněji odlišily od vazeb k ostatním příbuzným n.sousedům
- důraz kladen na mateřskou a
rodičovskou lásku, zvyšování autoritativní pravomoci otce
3.fáze
- typ rodinného života známý ze současné
západní společnosti
- rodina spjatá úzkými citovými vazbami – domácnost se značnou mírou soukromí, soustředění na výchovu
dětí, vytváření manželských vztahů na základě osobní volby
- oddělení pracoviště a domova - rodina není místem hmotných
statků, stává se místem spotřeby
vývoj ve světě
- rozličné formy rodinného života
-
ve většině kultur – převládá rozšířená rodina
- ale dochází i k rozsáhlým změnám
příčiny:
a) šíření západní kultury – představa romantické lásky
b) centralizace vládní moci – snaha vlád změnit tradiční
způsoby chování (např.Čína)
- tendence:
- k osamostatnění rodin nukleárního typu – pokles významu rozšířených
rodin
- ke svobodné volbě partnera
- uznávání práva žen na rozhodování ve věcech sňatku i v rodinných záležitostech
- ubývání příbuzenských sňatků
- prosazování větší míry sexuální svobody
- rozšiřování práv dítěte
dnešní rodina v západní společnosti
- monogamní (stanoveno zákonem)
ale díky vysoké
rozvodovosti - sériová monogamie (možnost vystřídat několik manželských partnerů, ale ne současně)
- představa romantické lásky
– podmínkou – naturalizovanou (přirozená součást lidské existence)
- patrilineární – děti dostávají jméno po otci,
majetek se obvykle dědí v mužské linii
- neolokalita – nově vytvořený manželský pár se stěhuje do nové domácnosti
alternativní formy rodinného života – variace
dnešní různorodost norem × jediná platná norma
rodinného života
a) organizační
- způsob rozdělování domácích povinností mezi jednotlivé členy, vztah
k širšímu sociálnímu prostředí
- př.tradiční rodina (muž živitel, žena hospodyně)
× dva zaměstnaní partneři;
osamělé matky, otcové
b) kulturní
- zvýšení kulturní rozmanitosti – vlivem přítomnosti etnických menšin n
různých hnutí (feminismus)
c) třídní
- trvají třídní rozdíly
d) životní
dráhy
- úplná rodina, vychovávání osamělou matkou, pak několik manželství - z každého dítě
e)
věkových skupin
- jednotlivé generace v rodinách
- vazby mezi rodiči a prarodiči dnes
slabší × více osob se dožívá vysokého věku – manželské páry tří generací
Rozvodovost
- vývoj
– směřování k usnadnění rozvodu
- nejprve – manželství považováno za téměř nezrušitelné (jen ve výjimečných
případech)¨
- pak - rozvod na základě žaloby (kruté zacházení, opuštění partnera, nevěra)
- od 60.let 20.st.- rozvody na
základě vzájemné dohody
- počet rozvodů není přímý ukazatel nespokojenosti s manželstvím
přibývání
rozvodů – příčiny:
- manželství dnes nesouvisí s potřebou předávat majetek a status s generace na generaci
- roste
nezávislost žen - manželství ztrácí úlohu nutného ekonomického partnerství
- rozvod nepředstavuje sociální stigma
- roste
tendence hodnocené manželství podle míry osobního uspokojení
- snaha o dosažení hodnotného a smysluplného vztahu
proces odpoutání = přechod od společného života k oddělenému
- fyzickému rozhodu často předchází sociální separace –
jeden z partnerů najde nový životní styl, nové zájmy, nové přátele
- iniciátor – méně spokojen – někdy snaha změnit
partnera - neúspěch – vidí vady vztahu a partnera (zrcadlový obraz zamilování)
- rozchod neiniciuje jen jedna strana – někdy se i
obrátí role
dopad rozvodu na děti
ovlivňující faktory:
- věk dětí
- intenzita
předchozího konfliktu mezi rodiči
- zda mají sourozence, prarodiče…
- zda se pravidelně vídají s oběma rodiči
-
také sociální politika státu (tam kde je vytvořena spolehlivá sociální síť – méně negativních důsledků)
malé, ale
trvalé rozdíly – statisticky
- nižší sebevědomí, horší školní výsledky, častější střídání zaměstnání, vyšší
pravděpodobnost, že vlastní manželství skončí rozvodem
osamělý rodič
- obvykle ženy – je jim svěřena
péče o děti
- nutnost vyrovnat se s ekonomickými problémy i předsudky okolí
- obvykle nedobrovolná situace (někdy ale i
dobrovolné svobodné matky)
chybějící otec
- ve 30.-70.letech – období chybějícího otce = otec je jediným živitelem a
pracuje celý den, zatímco žena zůstává v domácnosti
- dnes: otec který se s matkou rozvede a děti vidí zřídka nebo vůbec
- považováno za příčinu sociálních problémů (růst kriminality, růst výdajů na sociální dávky)
druhé
manželství
- někteří lidé mladí a bezdětní
- starší zpravidla přinášejí děti z předchozího manželství
- s počtem rozvodů roste počet opakovaných sňatků - největší šanci uzavřít manželství mají osoby, které už jedním prošli
- muži ochotnější k uzavírání nových sňatků než ženy
- následná manželství – méně úspěšná než první - lidé
kladou vyšší nároky, pokud se nesplní - méně obtížnější rozvést se znovu
nevlastní rodiče a děti
-
rodiny s nevlastními dětmi – považovány jen ty, v nichž žijí děti pohromadě s nevlastními rodiči
- adopce (osvojení)
dítěte = kompenzace chybějící biologické vazby, veřejným prohlášením dítěte za své
adoptivní rodiče mají zákonem
stanovená práva a povinnosti × ostatní nevlastní rodiče – jejich vztah s nevlastními dětmi závisí na trvání manželství
-
problémy v rodinách s nevlastními dětmi - příčiny:
a) vliv vlastního rodiče
b) spolupráce s rozvedenými partnery skřípe
c) děti z různých rodin často různé návyky a představy o správném chování
- vzniká nový typ příbuzenských vztahů
binukleární rodiny
- tam, kde jsou děti, představují dvě domácnosti po rozvodu nadále jediný rodinný
systém
- možnost vzniku širokého spektra rodinných vazeb a jejích variací (kontakty s rodiči bývalého manžela)
-
manželství sice rozvodem zanikají, ale rodiny jako takové obvykle ne
Alternativy k manželství a rodině
- pro lidi,
kteří odmítají instituci rodiny
komuny
- Oneida - vznik v pol.19.st. v USA (rozpadla se po 30 letech)
všichni muži byli manželi všech žen a všichni považováni za rodiče všech dětí
- rozmanité formy v 60. letech
založeny na sexuální volnosti a kolektivní odpovědnosti za výchovu dětí
- kibucy - izraelské komunity rodin a jedinců,
které spolupracují na výchově dětí
každý funguje jako samostatná domácnost a za výchovu odpovídá celá komunita
původní záměr radikální: společné vlastnictví majetku a skupinová výchova dětí - ochrana před individualistickou a soutěživou povahou
života
kohabitace
- stav, kdy spolu dvojice partnerů žije v sexuálním vztahu, aniž jsou manželi - počet
vzrůstá
- experimentální stadium před vstupem do manželství = „manželství na zkoušku“
- většinou mají v úmyslu se
jednou oženit či provdat (ne však nutně za současného partnera)
- obvykle si ponechávají oddělené finance
- většina dvojic
zůstává nadále spolu a téměř 2/3 jich vstoupily do manželství
- někdy získávají právní status „druha/družky“ - v
případě rozchodu mohou požadovat majetkové vyrovnání nebo placení výživného
homosexuální svazky
-
v některých zemích – možnost uzavřít registrované partnerství (nejde o plnoprávné sňatky)
- netolerantní postoje ustupují -
ochota soudů svěřovat dítě do opatrování lesbické matce
svobodní – samotní
- příčiny, proč mnozí lidé
žijí sami – v každé věkové kategorii to znamená něco jiného
- trend k pozdějšímu uzavírání sňatků
- rostoucí
počet rozvodů
- ambivalentní (dvojaké) pocity:
kariéra, větší míra svobody a nezávislosti × izolace a osamělost
- tlak směřující k uzavření manželství je silnější než motivace k tomu, aby zůstali svobodní zastánci tradičních hodnot
rodinného života × rostoucí rozmanitost
Zones.sk – Zóny pre každého študenta