Vliv techniky na osobní život lidí (kritika)

Vliv techniky na osobní život lidí (kritika)

Osobní život lidí je ovlivňován jednak základními principy společnosti, v níž žijí, jednak novým způsobem života, spojeným s vědeckotechnickou revolucí.
Protože jsou lidé vynalézaví, začínají se počátkem 40. let 20. století objevovat první "počítací stroje". Stroje obvykle velké jako místnost, fungující na děrné štítky, sloužily lidem pro výzkumy, výpočty a nové nepoznané věci. Technika samozřejmě za řadu let pokročila, nastala éra mikrominiaturizace: všechno se zmenšuje - elektronická zařízení, rádiové součástky i jejich spoje, které se dnes jednoduše tisknou jako stránky knih... 

Mobilní telefony nejsou na scéně sice tak dlouho, přesto nás zcela ovládly. Jsme schopni protelefonovat spoustu času, stejně tak propsat nespočetně zpráv SMS. Fotografie nejraději ukládáme na CD a rukopisem sepsaný dopis jsme vyměnili za počítačový e-mail. Internet slouží jako komunikační nástroj nejenom běžným uživatelům, ale i "podvratným živlům", obchodníkům s drogami, teroristům apod. Neobáváme se svěřit strojům veškeré informace a chod ekonomiky. V lékařství strojům svěřujeme svůj život. Ovládáme stroje a oni svým způsobem ovládají nás.

Ne vždycky ale právě nejlépe působí na lidské vztahy to nové, co do našeho života přináší vědeckotechnická revoluce. Mnohokrát zvyšuje životní tempo, vnáší do něj neustálé posuny a změny, jejichž vliv není jednoznačný: obohacují nás, ale zároveň zvyšují fyzické i psychické zatížení.

Naše psychika těmto prudkým změnám nestačí a jejich náporu se brání i tím, že tlumí a oslabuje city. Aby zabránila zbytečným výdajům energie, začíná svým způsobem šetřit a do každého pocitu, do každé nervové reakce investuje méně. Naše city tak mohou slábnout, je v nich méně srdečnosti a emocionality, jsou racionálnější než dříve. Každý člověk získává více známých, styků, kontaktů, rozšiřuje se jeho celkový obzor. Množství kontaktů však nepříznivě působí na jejich hloubku... V době "superrychlostí" a "superkontaktů" má stále více z nás méně blízkých přátel a stále více náhodných známých. Myslím si, že naše hluboké potřeby přátelského důvěrného rozhovoru nejsou v mělkých kontaktech uspokojovány. Naše podvědomí si začíná vypracovávat emocionální šablony, standardní psychické reakce, jež používá vůči různým lidem, vůči různým životním podnětům. Tyto posuny v psychice současného člověka neblaze působí na všechny osobní vztahy.

Ruku v ruce se "standardizací citů" jdou opačné změny, které spoluutvářejí v člověku osobnost. Sem patří pronikání kultury do lidského života, růst vzdělání, větší touha po seberealizaci, po rozvoji svého "já"... Objevuje se stále více lidí, jejichž city, prožitky, zvyky, zájmy, názory a chování nesou výraznou pečeť jejich svéráznosti a jsou stále složitější. Oba tyto póly v člověku jsou v současnosti výraznější než dřív: na jedné straně v "počítačovém světě" rychle roste individualita každého jedince, na straně druhé ale dochází k změlčování a slábnutí citů.

Změny způsobu života ovlivněného vědou a technikou ovlivňují naše podvědomí, mění mnohé v našem vztahu k přátelství, lásce a rodině. V současné době existuje daleko více úskalí, na nichž závisí život a smrt lásky či přátelství. Také vývoj dětí je značně ovlivněn vědeckotechnickými pokroky. Jsou sice bystřejší než dřív, inteligence stoupla také na vyšší úroveň, ale podle mého názoru příliš brzy dospívají. Dříve byly požadavky na rodinu daleko skromnější než nyní, duševní náročnost byla nižší a vytvoření klidného domova bylo jistě mnohem jednodušší než dnes.

Tak jako se mění názory člověka a jeho požadavky, mění se i charakter rodiny a představa spokojeného domova. V rodinách vzrůstají nároky na materiální zabezpečení, většinou na úkor společně stráveného času. Materiální stránka je samozřejmě velmi důležitá; nevytváří však štěstí, nýbrž jen základy štěstí. Například dítěti pouze materiální péče zdaleka nestačí. Děti potřebují být "zásobované" především smyslově a citově. Nedostatek citových podnětů může vyvolat duševní strádání. Deprivace nepříznivě působí na rozvoj charakteru. V této uspěchané době bývá v některých rodinách zcela normální, že nejlepším přítelem dítěte je počítač. A toho by se rodiče na svých dětech neměli dopouštět.

Je důležité si neustále uvědomovat, kde jsou meze. Bez vědy a techniky bychom samozřejmě nedosáhli tak výrazného pokroku, ale neměli bychom zapomínat, že pravé přátelství, lásku a spokojenou rodinu nám věda a technika nenahradí.