Citát: "Jak si usteleš, tak si lehneš."

Slovenský jazyk » Slohové práce

Autor: Chlapec primak (24)
Typ práce: Referát
Dátum: 19.07.2011
Jazyk: Čeština
Rozsah: 561 slov
Počet zobrazení: 4 101
Tlačení: 427
Uložení: 415
Praktické!

Citát: "Jak si usteleš, tak si lehneš."
Jak si usteleš, tak si lehneš. Už tohle staré přísloví nám říká, že každý je svého štěstí strůjce. Ale co je to vlastně štěstí? Jak často si člověk klade tuto otázku? A jak různou odpověď každý nachází. Možná je to jen souhra příznivých náhod, nebo zásah nějaké "vyšší moci ". Já osobně si myslím, že od každého trochu, avšak z největší části všechno záleží na našem jednání. Každý z nás už jistě zažil dobu, kdy se mu až neskutečně dařilo, ale určitě i období, ve kterém šlo všechno od desíti k pěti. Někdo se ptá: Proč je štěstí tak pomíjivé? Bylo by krásné mít stále jenom štěstí. Jenže bez neštěstí by nemohlo existovat ani štěstí, jako bez zla není dobro, nebo bez tmy světlo.
Všichni se však na tento problém nedívají stejně jako já. Můžeme se setkat i s názory, podle kterých je štěstí už zastaralé slovo, jež používají jen lidé nevěřící svým schopnostem, protože vždy záleží jen na nás, jak se se svým životem popereme, a spoléhat se na vrtkavou štěstěnu by byl holý nerozum. Ano, občas pomůže i náhoda. Ale co je to vlastně náhoda? Co si pod tímto pojmem představit? Nemůže to být právě ona "vyšší moc"?

Zamysleme se nad tím. V dnešním nemilosrdném světě plném závisti a nevšímavosti si každý sám musí najít a vybojovat místo, neboť nikdo nám nedá nic zadarmo, pokud z toho nemá osobní prospěch. Právě proto je v současné době důležitá víra v sebe sama, protože kdo si nevěří, má jen mizivou šanci něčeho dosáhnout. Občas však správná míra sebedůvěry překročí únosné meze a člověk se pak často stává bezohledný, jde-li si za svým cílem a nestará se o věci - pro něj bezvýznamné - jako je láska nebo ohleduplnost vůči jiným lidem.

Když si vše nechám projít hlavou, musím si položit další otázku: Proč by vlastně člověk měl chtít, aby za něj jeho práci odvedl někdo jiný? Možná je to leností, nebo nedostatečnou motivací společnosti zvýhodňující ty, kteří těží z úsilí druhých. Tito lidé se pak nevědomky sami okrádají o dobrý pocit z poctivě vykonané práce. Už jen tento pocit by měl stát za to, abychom chtěli svou práci odvést co nejlépe.

Vím. Každý sám by si měl zařídit svůj život nejlépe, jak může, ale co ti, kteří z nějakého důvodu nemohou? Těm by přece měla být podána pomocná ruka. Často jsou však přehlíženi a odsuzováni. Musím se proto ptát: Kam se poděla lidská solidarita? Jenže existovala vlastně někdy, myslím tím, jestli si alespoň jednou lidé na celém světě dokázali nezištně pomáhat a respektovat se? Jistě. Mnoho jedinců dokáže pomáhat jiným, například lidé pracující v charitativních organizacích s chudými, postiženými, drogově závislými nebo s lidmi bez domova. Tohle je stále bohužel jen zlomek všech, proto si troufám říci, že dokud bude existovat sobectví a lhostejnost, nebude svět nikdy fungovat tak, jak by bylo ideální.

Jak si usteleš, tak si lehneš. Je to možná heslo některých nezávislých lidí. Podle mého názoru se s ním ohánějí jen sebestřední lidé, neochotní pomoci těm, kteří pomoc skutečně potřebují. Samozřejmě. Většinu věcí v našem životě si musíme zařídit sami, ale jen proto ještě nesmíme zanevřít na ostatní. Je snad lepší pocit, než když na sebe můžeme být hrdí? Nakonec si ještě musíme uvědomit, že pokud je naše postel občas tvrdá a tlačí, musíme se příště více snažit při jejím stlaní.
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 (10-najlepšie, priemer: 7)

:: Prihlásenie



Založiť nové konto Pridať nový referát

Odporúčame

Slovenský jazyk » Slohové práce

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

0.017