Mluvící kocour

Mluvící kocour
Jednoho slunečného dne si pan Malina vesele vykračoval po ulici, když tu náhle frnk, nějaká černá šmouha se mu mihla těsně před nohama. Chvíli se zmateně rozhlížel. Už chtěl jít dál, ale najednou si všiml, že na něj zpoza plotu koukaly veliké zelené oči.
„Pardon“ ozvalo se tiše.
„Já jsem kocour Mňouk a nechtěl jsem vás vyděsit.“
„Kocoure Mňouku, ty mluvíš?“ řekl překvapeně pan Malina.
„Ano. Naučil mě to syn pana Medvěda.“
„Takže tě naučilo nějaké medvídě mluvit?“
„Ne, naučil mě to jeden kluk.“
„Aha.“
Ale najednou si pan Malina vzpomněl, že pospíchá domů.
„Hele, ty, Mňouku, nechceš jít se mnou? Já mám doma hodně myší a mohl bys je tam pochytat.“
„No tak já s tebou půjdu.“
A tak šli dál. Když došli domů, tak dal pan Malina kocoura do komory a řekl mu, ať pochytá co nejvíc myší. Kocour se činil, a když pan Malina přišel za hodinu, tak všechny myši byly pryč. A tak kocoura pochválil. Kocour řekl, že musí jít dál. A tak šel a občas přišel pana Malinu navštívit. A od té doby má pan Malina od myší pokoj.