Jede jede blázinec
Jede jede blázinec
Jednoho slunečného dne si pan Malina vesele vykračoval po ulici, když tu náhle frnk, nějaká černá
šmouha se mu mihla těsně před nohama. Chvíli se zmateně rozhlížel. Už chtěl jít dál, ale najednou si všiml, že na něj zpoza plotu
koukaly veliké zelené oči.
„Pardon“ ozvalo se tiše.
„Já jsem kocour Mňouk a nechtěl jsem vás vyděsit.“
„A já
jsem pes Alda a chtěl jsem vás vyděsit.“
A zase odfrnkli za plot. A pan Malina volá: „ty chlupáči pse, zapomněl jsi na kost.“
A z dálky se ozvalo: „To jsem ale hlava, co?“
„To seš, no, chlupáči.“
A zase se ozvalo: „už buď zticha!“
A pan
Malina se naštval jako švestka. Říkám jako švestka! A šel tam, jenomže nevěděl kam. A zase se dostal tam, kde začal. Ale zase tam byla ta,
ne ten Mňouk, který teď pana Malinu přivedl do blázince.
Zones.sk – Zóny pre každého študenta