Android aplikácia Zones Referáty
Utorok, 21. októbra 2014, meninyUršuľa, zajtra Sergej
Dnes prezretých 16509 študentských prácOnline: 1596 mladých ľudí

:: Prihlásenie

:: Odporúčame

:: Prírodné vedy » Biológia

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

Blanokřídlí (Hymenoptera)

Autor: Chlapec tomm (27)
Hodnotenie: 9
Dátum: 14.04.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 674 slov
Počet zobrazení: 1970
Tlačení: 265
Uložení: 436
Praktické!

Řád Blanokřídlí tvoří téměř čtvrtinu všech  u nás žijících druhů hmyzu. Mají dva páry blanitých, řídce žilkovaných křídel, dokonale vyvinuté kousavé  nebo lízavé ústrojí a mimo páru velkých složených očí i 3 jednoduchá očka. Jejich larvy mají kromě noh i zadečkové panožky , některé druhy ( lumci ) mají larvy bez noh a bez panožek. K blanokřídlým patří druhy užitečně i škodlivé. Některé druhy vytvářejí sociální společenstva vyšších řádů.
Blanokřídlí se dělí na cca 10 čeledí.Popíši je jen obecně.Až na některé. První z nich jsou Širopasí.

Širopasí: Širopasí mají zadeček přisedající k hrudi těsně a široce, kde obě přisedající části jsou stejně široké. Jejich larvy mají 3 páry hrudních noh a na zadečku tzv. panožky. Jsou  býložravé, jedna z nich je třeba pilatka švestková (Hoplocampa minuta ), škodící na peckovinách. Holožíry smrkových  stromů způsobuje živočich zvaný ploskohřbetka smrková ( Cephaleiua abietis ).
 
Štíhlopasí  mají zadeček k hrudi připojen tenounkou stopkou. Samičky mívají zadeček ukončen štíhlým kladélkem ( lumci ) nebo žihadlem vzniklým přeměnou kladélka – včely, vosy, mravenci aj.
 
Žlabatky jsou býložravé. Jejich larvy žijí v rostlinných pletivech, jejichž následným 1bujením vznikají hálky. V dospělosti jsou žlabatky drobný  hmyz s vysokým, ze stran smáčknutým zadečkem a dlouhými tykadly.
Známé duběnky na listech dubu vytváří žlabatka duběnková ( Adleria kollari ). Žlabatka růžová vytváří zase na šípcích červené hálkovité novotvary připomínající trsy mechu.
 
Lumci a lumčíci kladou vajíčka do larev a kukel jiného hmyzu. Nejsou typickými paraziti,ale parazitoidy. Svého hostitele nakonec zahubí. Samičky lumka velkého mají až pěticentimetrové kladélko. Svým vynikajícím čichem vyslídí ve kmeni larvu, k níž kladélkem proniknou kůrou a dřevem, a položí do ní své vajíčko.
 
Žihadlovité se dělí na druhy samotářské ( kutilky a samotářské včely ) a  společenské
 ( vosy,sršně aj. ).
 
Kutilky ( samotářské vosy  ) vyhrabávají si v půdě chodbičky, do nichž si nosí žihadlem omráčené housenky,např. květolib včelí.( Philanthus triangulum )
 
Samotářské včely se živí pylem a sladkými rostlinným šťávami. Žijí pouze v párech, tvořených výhradně pohlavními jedinci. O potomstvo se stará jen samička. Významným opylovačem je například čalounice mateřídouška ( Megachile rotundata ).
 
Mravenci jsou všežravý společenský hmyz, budující různě velká hnízda v půdě, dřevě, dokonce i jehličí. Pohlavní jedinci mají po vylíhnutí 2 páry křídel, která jim po rojení upadnou, nebo ji je dělnice uhryžou. Veškeré činnosti spojené s existencí mraveniště obstarávají dělnice ( samičky jejichž pohlavnost je potlačena feromonem matek ). Jejich ústní ústrojí je vždy kousavé. Značný význam pro ekosystém má mravenec lesní. Naopak úporným hmyzem jsou mravenci druhu Monomorium pharaonis.

 Vosy a sršně se živí dravě. Společenstvo vos zakládá mladá přezimující samička, vylíhlá a oplozená již na podzim. Zimu obvykle přečká zahrabána v listí. Z jara začne stavět své typické hnízdo z šedobílé papírové hmoty, které je zavěšeno na stopce a směrem dolů široce otevřené. Uvnitř je jedna vrstva šestibokých buněk. Vosy do nich snášejí ulovený hmyz a samička na něj klade vajíčka.Vosí společenstva jsou jednoletá.
Vosa útočná ( Paravespula germanica) koncem léta vykusuje sladké ovocné plody. V dutých stromech  příp. mezi trámy, si staví mohutná visutá, dole uzavřená hnízda s nahnědlým několikavrstevným obalem sršeň obecná ( Vespa crabro ).Dorůstá délky 4 cm, je nápadně žlutohnědě pruhovaná. Její společenstva jsou rovněž jednoletá. Hnízdo však bývá sršněmi používáno i několik let. 
 
Čmeláci jsou ekologicky významní jako opylovači trubkovitých květů jetelů. Tvoří jednoletá společenstva, zakládaná mladou matkou, vylíhlou a oplozenou již v minulém roce. Hnízdo zakládá obvykle mezi kameny nebo myší díře.
Ekologicky i hospodářsky mimořádně důležitým druhem blanokřídlých je významný opylovač  a pro svůj mnohostranný užitek člověkem odedávna  chovaná včela medonosná
( Apis melllifica ). V přírodě vytváří trvalá společenstva  v dutinách strom, v nichž z vylučovaného vosku staví plásty. V jejich buňkách ukládá pyl, med a uchovává své larvy. Včelstva mají několik desítek tisíc jedinců. Jsou vždy tvořena jedinou matkou, několika tisíci dělnic, vajíčky a plodem různého stáří. ( larvy a kukly ) a ve vegetačním období i několika sty partenogeneticky vznikajících trubců. Činnost všech členů společenstva je řízena feromony, z nichž všem je nadřazen feromon matky. Chovatelská zařízení pro chov včel se nazývají úly. Včelstva včely medonosné poskytují člověku mnohostranný účinek. ( med, vosk, pyl, včelí jed aj.).
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 (10-najlepšie)

Komentáre

TIP: Zaregistruj sa a vystupuj pod vlastným Zones ID.
Meno:
Príspevok:
Ochrana proti SPAMu. Koľko je 2+2?

K dispozícii nie sú žiadne komentáre.
0.081