Aragonit

Prírodné vedy » Biológia

Autor: tomm
Typ práce: Referát
Dátum: 14.04.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 440 slov
Počet zobrazení: 3 985
Tlačení: 530
Uložení: 547
Vrch Erzenberg  u  Eisenerzu  v  severním  Štýrsku ( Rakousko )  je  neobyčejně  bohatým  nalezištěm  sideritových  železných  rud. Když  tam  v  15. století  razili  štolu, jíž  mělo  být  usnadněno  pátrání  po  žilách  zlatých  a  stříbrných  rud,  objevili  zajímavý  nerost. Na  první  pohled  vypadal  jako  sněhobílá  zkamenělá  rostlina  nebo  mech. Byl  to  jedinečný  pohled  na  mohutné  dutiny  v  železných  rudách, vyplněné  tímto  krásným  nerostem, tvořeným  jemnými  tenkými  stébélky, která  se vzájemně  proplétala  a  vytvářela  křehké  keříčkovité  útvary.

I  dnes  se  tam  tento  nerost, nazvaný  železný  květ, nachází  a  je  velmi  vyhledáván  sběrateli. Sám  slavný  švédský  přírodopisec  Karl  Linné  se  jím  zabýval  a  určil, že  jde  o  uhličitan  vápenatý   CaCo , tedy  o  nerost  chemicky  totožný  s  vápencem. Teprve  pozdějšími  výzkumy  bylo  dokázáno, že  železný  květ  přes  stejné  chemické  složení  má  řadu  vlastností  zcela  jiných  než  vápenec. Zároveň  však  bylo  zjištěno, že  jeho  vlastnosti  se  zcela  shodují  s  vlastnostmi  domnělých  vápencových  krystalů, které  v  podobě  úhledných  šestibokých  sloupců  se  nacházely  v  Aragonii  ve  Španělsku.

Tento  nerost  byl  nazván  aragonitem . Od  vápence  jej  snadno  poznáte  tím, že  není  štěpný  a  že  netvoří  klencové  krystaly, ale  kosočtverečně  souměrné  sloupečky, srůstající  často  v  šestiboké  srostlice. Krystaly  aragonitu  bývají  také  jemně  jehličkovité  nebo  dlouze  stébelnaté  a  často  tvoří  drúzy. Bývají  čiré  nebo  sněhobílé, světle  šedé, žluté  i  narůžovělé. Aragonit  vzniká  podobně  jako  kalcit  za  nerůznějších  podmínek. Vedle  krystalovaného  aragonitu  známe  i  celistvý  a  zrnitý  aragonit, např.  v  podobě  dosti  hojně  se  vyskytujícího  jemně  vrstevnatého  vřídlovce  a  vzácnějšího  hrachovce , podobajícího  se  hrachovým  zrnům. Obě  tyto  odrůdy  vznikají  usazováním  z  horkého  vřídla  v  Karlových  Varech. Z  vody  se  vylučuje  velmi  rychle , již  za  několik  hodin  povléká  předměty  vložené  do  vody. Takto  se  uměle  vytvářejí  známé  karlovarské  kytice. Karlovarskému  vřídlovci  se  vzhledem  k  nerozeznání  podobá  vláknitý  erzbergit, vyskytující  se  na  Erzbergu  v  Rakousku  společně  železným  květem. 

Je  další  zvláštností  tamního  ložiska  a  užívá  se  ho  také  jako  ozdobného  kamene. Krystalovaný  aragonit  se  vyskytuje  nejčastěji  v  dutinách  vyvřelin, zejména  čedičů, a  v  dutinách  na  trhlinách  ložisek  železných  rud.  Podobně  vznikl  i  na  rudních  žilách  a v  přeměněných  vápencích. Stále  se  usazuje  z  některých  důlních  vod, např.  v  Příbrami, kde  v  podobě  sněhobílých  nebo  světle  šedých  vrstviček  povléká  úlomky  hornin. Nejlepší  ukázky  krystalovaného  aragonitu  u  nás  pocházejí  z  čedičové  Horky  u  Hřídelce  poblíž  Nové  Paky, z  Hořelce  u  Bíliny  v  Českém  středohoří  a  z  okolí  Uher. Brodu. Ještě  stále  se  tvořící  aragonit  se  nachází  v  jeskyni  u  Teplic  nad  Bečvou. Jako  jeden  z  mladších  nerostů  rudních  žil  se  nacházel  hojně  ve  Španí  Dolině  u  Banské  Bystrice, kde  krystaloval  v  krásných  sloupcovitých  srostlicích. Hrotité  krystaly  pocházejí  z  okolí Spišské  Nové  Vsi. Krystalovaný  aragonit, často  hledaný  sběrateli, nemá  praktický  význam.

Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1


Odporúčame

Prírodné vedy » Biológia

:: KATEGÓRIE – Referáty, ťaháky, maturita:

Vygenerované za 0.028 s.
Zavrieť reklamu