Biosféra

Ovlivňována zejména:
- Rychlý rozvoj energetiky, průmyslu a dopravy
- Chemizace, mechanizace a některé postupy hospodaření v zemědělství a lesním hospodářství
- Plýtvání energií a materiály
- Hromadění odpadů v prostředí
- Rychlá urbanizace
- Rozvoj rekreace a cestování

Ochrana biodiversity, ohrožení genofondu
Dynamická rovnováha přirozených ekosystémů bývá často porušována přírodní katastrofou. Při výbuchu sopky je zničeno vše živé v okruhu více kilometrů, záplavy a povodně zcela mění tok řek a nanášejí bahno a štěrk, větrné smrště lámou stromy a přemisťují půdu a písečné přesypy. Porušená místa jsou však velmi brzo opět osídlena organismy z blízkého i dalekého okolí. Známé jsou případy osidlování nově vzniklých sopečných ostrovů uprostřed moře, kde již v prvém roce bylo nalezeno několik desítek druhů organismů a jejich počet se stále postupně zvyšoval. Přírodní katastrofa je tedy – v rámci normálně fungující biosféry – jen krátkodobým přerušením přírodního dění.

Zcela jiná situace nastává, vstupuje-li do přírodního dění člověk, respektive organizovaná lidská společnost. S prudkým nárůstem populace, rozvojem průmyslu a dopravy zasahují již nyní civilizační vlivy téměř na všechna místa Země a nelze prakticky počítat s žádným rozsáhlejším a vhodným náhradním prostorem. Lidstvo má v současné době v rukou takové technické a energetické prostředky, kterými může měnit přírodu v planetárním měřítku.
Velkoplošné přeměny krajiny, změna ve způsobu obdělávání zemědělské půdy, změny v lesním hospodaření, vzrůst znečištění ovzduší, vod a půdy, koncentrace obyvatelstva a vzrůst rekreace, to vše má za následek mizení rostlinných a živočišných druhů a jejich biocenóz.

Víme-li, že v současné době žije na Zemi 4-5, možná i 6 milionů živočichů (některé dohady se blíží i ke 30 milionům), je to nejvýš 3-5 % všech druhů, které na naší planetě žily od vzniku života. V geologické minulosti Země se objevilo několik případů nápadně rychlého, masového vymírání, většinou je však vznik, rozvoj a ústup biologického druhu procesem dlouhodobým. Z evolučního pohledu tedy není vymření určitého druhu něčím výjimečným, živočichové a rostliny vymírali dávno předtím , než se na Zemi objevil člověk, a budou vymírat i v budoucnu. Naproti tomu vyhubení je umělým zásahem do přirozeného cyklu, vlivem člověka mizí druhy bez ohledu na to, jak dlouho se vyvíjely, a v krátkých časových úsecích, zcela nesouměřitelných s vymíráním.

Žijeme nyní ve věku, který je poháněn zřejmě nenasytitelnou touhou industrializovaných národů dosáhnout ještě většího bohatství. I když jsme již v současné době ochotni vidět v atmosférických změnách významné mezinárodní problémy, nebyli jsme až dosud schopni pohlížet stejným způsobem i na rozmanitost života (biodiverzitu). Je smutnou skutečností, že v průběhu příštích tří desetiletí, tedy pod obu života těch z nás, kteří zde dnes žijeme, může dojít ke ztrátám až čtvrtiny druhů organismů na Zemi.
 
Každoročně kácíme a spalujeme 1,5 až 2 % zbývajících světových deštných tropických pralesů a ztrácíme odhadem 24 mld tun ornice. Každý rok přibývá asi 93 miliónů nových lidí do světa, který je stejně již příliš přeplněn, můžeme-li soudit podle rozsahu lidské bídy a hladovění nebo podle způsobu, jakým může být vypleněn jakýkoliv myslitelný zdroj. Každý bod na povrchu Země, od zamrzlých ledových plání v Antarktidě až k nejvzdálenějším a nejodlehlejším oblastem, dostává neustálou sprchu chemikálií vyráběných člověkem. Ať už svou odpovědnost uznáváme, nebo nikoliv, zcela jasně „řídíme“ nyní celou planetu k lepšímu nebo k horšímu. V tomto smyslu již teď nelze považovat žádnou oblast za opravdu přírodní.

Vymírání druhů v novověku
Před vznikem moderní lidské civilizace nedosáhlo v dlouhodobém průměru vymírání druhů více než 9 % druhů za milion let, což je asi jeden druh za 5 let, 2 druhy za rok . Tato rychlost vymírání je zanedbatelná ve srovnání s úbytkem druhů v dnešní době, který je způsobován člověkem. Podle odhadů WCMC (Světové ochranářské monitorovací centrum) a IUNC (Světová unie po ochranu přírody) bylo v období 1600 až 1997 vyhubeno 485 druhů popsaných živočichů a 584 druhů popsaných rostlin. Za ohrožené vyhubením je považováno 3 565 druhů živočichů a 22 137 druhů rostlin. Ubývání druhů pokračuje zvyšujícím se tempem. Kromě popsaných druhů totiž mizí i druhy nepopsané a tedy i nepoznané. Za tři a půl století zmizelo asi 1000 známých druhů z 1,5 mil. popsaných. Kolik asi druhů vymizelo ze zbývajících asi 25 milionů neznámých druhů.

Hlavní příčiny ohrožení biologické rozmanitosti Země tkví v exponenciálním růstu lidské populace. Od této skutečnosti se odvíjejí všechny ostatní druhotné příčiny.
 
Změny přirozených stanovišť
Jsou dlouhodobě způsobovány odlesňováním, odvodňováním, zavlažováním, těžbou surovin, výstavbou měst a průmyslových závodů, stavbou komunikací, erozí půdy i rozdělováním větších celků tzv. fragmentací biotopů. K nejdrastičtějšímu ovlivnění biosféry dochází v oblasti tropických deštných lesů. Podle biogeografických údajů je odhadována rychlost úbytku v rozmezí 1 druh za 1 den až za 1 hodinu. To znamená, že v období let 1970 až 2000 bylo vyhubeno 33 až 50 % druhů. Valná většina takto rychle zmizelých druhů zůstane pro člověka zcela nepoznána. Podobný osud čeká pravděpodobně i pobřežní zóny – přirozené písečné pláže, mangrové porosty a korálové útesy. Hlavní příčinou ubývání druhů je znečištění pobřeží i mělkých moří a zvýšená eroze břehů. Tyto biotopy by mohly být ohroženy i zvýšením hladiny oceánů vyvolané globálním oteplováním.

Kontaminace prostředí cizorodými látkami
Průmyslovými hnojivy, pesticidy, radioaktivními látkami, ropnými produkty, polychlorovanými bifenyly i těžkými kovy mohou být kontaminovány všechny složky prostředí, tj. oceány, sladkovodní ekosystémy, ovzduší, půda i horniny a tím následně snížena životaschopnost organismů.

Lov, odchyt a sběr
Značné ovlivnění některých populací velkých savců je známo již z období posledního zalednění a těsně po něm, kdy nadměrný lov mohl být jednou z příčin vymizení např. mamuta apod. Řada organismů je dosud lovena jako významná složka potravy, jiné organismy jsou loveny z důvodů sportovních, farmaceutických i kultovních. Exotické druhy rostlin a živočichů jsou sbírány také jako dekorativní předměty nebo chovány v zajetí.

Zavlečení (introdukce) cizích druhů
Člověk rozšiřuje vědomě i nevědomě po celé Zemi různé nepůvodní druhy. Například v ČR je to mandelinka bramborová, ondatra, akát, bolševník…, V Austrálii jsou to králíci a pes dingo. Tyto druhy mohou narušit vztahy v původních společenstvech organismů. Často zabírají ekologické niky organismů se slabší schopností konkurence. Může také tímto způsobem docházet k narušení genofondu při vzájemném křížení (hybridizaci) příbuzných druhů.

Války
Zhoubný vliv na organismy mají váleční konflikty. V období 1962 až 1971 během války ve Vietnamu bylo použito celkem 72 354 m3 herbicidů, z toho 60 594 m3 na lesy, 1 550 m3 na jiné porosty a 10 210 m3 na zemědělské plodiny. Zasažení plocha představuje celkem 1 700 000 ha lesů, 150 000 ha mangrovů. Navíc bylo 325 000 ha lesů zničeno buldozery a 8 100 000 ha lesů bylo záměrně bombardováno. Ve střední Africe byly během válečného konfliktu v polovině 70. let loveny volně žijící druhy velkých savců jako potrava, i když byly přísně chráněny zákonem. Výsledky jaderního konfliktu je těžké si dokonce představit.
 
Provázanost životních dějů s životem člověka
Hlavním důvodem pro ochranu biosféry je především provázanost jednotlivých přírodních dějů s životem člověka. Organického původu jsou přirozené mechanismy, které se vyvinuly za miliardy let. Tyto mechanismy zajišťují koloběh látek, příznivé klimatické podmínky, recyklaci nebo likvidaci většiny odpadů, dostupnost vody i vzduchu, zdroje energie vzniklé v minulosti. Kyslík v ovzduší je výsledkem činnosti zelených rostlin. Tyto ekolohické služby biosféry zahrnují i přirozený boj se škůdci, zaručují opylení kulturních rostlin apod. Půdní mikroorganismy, houby, rostliny i živočichové zajišťují provzdušnění, zkypření i hnojení, tj. úrodnost půdy. Kořeny rostlin jsou ochranou proti erozi. Bez těchto služeb, které poskytuje příroda zdarma, by pravděpodobně žádná forma obdělávání a hnojení nebyla schopna zajistit základní vlastnosti půdy pro pěstování plodin ve velkém.