Prvoci (Protozoa)

Prírodné vedy » Biológia

Autor: tomm
Typ práce: Referát
Dátum: 15.04.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 630 slov
Počet zobrazení: 4 237
Tlačení: 566
Uložení: 596
Jsou to většinou mikroskopické organismy, jejichž tělo tvoří jediná buňka vykonávající všechny funkce nutné k zachování života. Povrch buňky je různým způsobem zpevněn, uvnitř je jedno nebo více jader. Plazma obsahuje membránové struktury obdobné buňkám ostatních eukariotickým organismům (endoplazmatické retikulum, mitochondrie, Golgiho komplex) a pravidelně ještě speciální struktury, tzv. buněčné ústroječky, organely (např. potravní a pulsující vakuoly). Někteří prvoci si vytvářejí schránky z organických i anorganických látek. Jsou to vodní organismy, žijící ve slaných i sladkých vodách, některé druhy žijí ve vodní fázi půdy, mnoho druhů cizopasí v tělech mnohobuněčných. Rozmnožují se většinou nepohlavně, ale i pohlavně. Prvoci nejsou monofyltická skupina a také z těchto důvodů prodělala jejich klasifikace v posledních letech zásadní změny. Asi 35 000 recentních druhů je řazeno do 7 kmenů a 26 tříd. Vzhledem k neustálenosti třídění prvoků je uvedeno je 5 nejvýznamnějších kmenů.
 
Sarcomastigophora
Pohybují se bičíky, panožkami, nebo oběma typy pohybových organel. Jsou děleni do tří podkmenů, dva z nich jsou významné.
Bičíkovci (Mastigophpra). Jejich pohybovou organelou je jeden nebo více bičíkůl. Živočišní bičíkovci nemají vytvořeny plastidy. Žijí volně nebo jako paraziti, komenzálové nebo symbionti. Paraziti v krvi člověka, způsobujícím v tropické Africe spavou nemoc, je trypanozoma spavičná, přenášená bodalkami tse-tse. Lamblie střevní napadá buňky tenkého střeva, především dětí. Všekazům umožňují trávit buničinu brvitky žijící v jejich střevě.
Kořenonožci (Sarcodina). Pohybují se pomocí výběžků plazmy, kterými většinou získávají i potravu. Bičíky se vyskytují jen u vývojových stádií. Měňavky (Amoebina) si nevytvářejí schránky. Žijí ve vodě nebo vlhké půdě a živí se baktériemi, jinými prvoky a řasami. Mnohé žijí jako komenzálové nebo paraziti ve střevě bezobratlých i obratlovců. U člověka způsobuje m. úplavičná krvavé průjmy. Dírkonošci (Foraminifera) žijí v moři. Vytvářejí si většinou vápenité schránky a otvůrky v nich vysouvají tenké panožky. Ze schránek uhynulých dírkonošců vznikly mohutné vápencové vrstvy. Rovněž mořští mřížkovci (Radiolaria) si vytvářejí často velice ozdobné schránky z oxidu křemičitého. I oni patří k horotvorným organismům.
 
Výtrusovci (Apicomplexa)
Jsou to vysoce specializovaní cizopasníci bezobratlých i obratlovců příjímající tekutou potravu celým povrchem těla. V jejich vývojovém cyklu se střídá nepohlavní množení rozpadem s pohlavním (metageneze). Často dochází ke změně hostitele. Kokcidie (Coccidia) sizopasí uvnitř buněk členovců a obratlovců. Nebezpečným parazitem v buňkách žlučovodů králíků a zajíců je kokcidie jaterní, způsobující králičí kokcidiózu. Krvinkovky (Haemosporidia) jsou cizopasníci červených krvinek obratlovců. Patří k nim původce malárie, druhy rodu zimnička (Plasmodium). Nepohlavní část rozmnožování, schizogonie, probíhá v krvinkách člověka (mezihostitel), pohlavní část v trávicím ústrojí komára rodu Anopheles (hostitel).
 
Microspora
Cizopasí uvnitř buněk mnoha živočichů, především členovců a ryb. V jejich vývoji se střídá vegetativní améboidní stadium a st. spory, vzniklé z jediné buňky, s jedním pólovým vláknem. Nebezpečným střevním parazitem včel je hmyzomorka včelí, v housenkách bource morušového cizopasí h. bourcová.
 
Myxozoa
Cizopasí vně buněk obratlovců s vnitřně neregulovanou tělesnou teplotou, z bezobratlých především u kroužkovců. Na rozdíl od kmene  Mikrospora vznikají u nich spory z více buněk a mají 1 - 6 pólových váčků a stejný počet vymrštitelných pólových vláken. Rybomorka pstruží cizopasí v chrupavce hlavy plůdku pstruhů, jiné druhy např. ve svalovině různých ryb, kde způsobují nápadné boule.
 
Nálevníci (Ciliophora)
Jejich pohyb je zajištěn množstvím brv, podobných krátkým bičíkům. Typickým znakem je přítomnost dvou typů jader, vegetativního makronukleu a generativního mikronukleu. Souvisí s konjugací, sexuálním procesem, při němž se dva jedinci vymění části mikronukleu a následně se každý z partnerů dvakrát nebo třikrát rozdělí. Živí se mikroorganismy, které jsou vírem brvstrhávány do buněčných úst a vedeny buněčným hltanem do trávicí vakuoly. Na určitém místě buňky (buněčná řiť) jsou nestrávené zbytky z těla odstraňovány. Na určitém místě buňky dochází i k vyprazdňování pulsujících vakuol, jejichž funkce je osmoregulační. Většina nálevníků žije ve vodě, buď volně jako trepky, cizopasní, např. kožovec rybí na pokožce a žábrech, jiní symbiotičtí, např. bachořci v žaludcích přežvýkavců. Nepříznivé podmínky přečkávají v ochranném obalu, cystě.

Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Vyhľadaj ďalšie študentské práce pre tieto populárne kľúčové slová:

#rybomorka pstruží #čo je protozoa


Odporúčame

Prírodné vedy » Biológia

:: KATEGÓRIE – Referáty, ťaháky, maturita:

Vygenerované za 0.047 s.
Zavrieť reklamu