Trávicí soustava

Trávicí soustava

Význam:

Příjem a zpracování potravy, z které tělo získává důležité živiny – sacharidy, tuky, bílkoviny, vitamíny, minerální látky a vodu.

Trávicí trubice začíná ústní dutinou, kde se potrava rozmělňuje, zvlhčuje a kde začíná trávení. Hltanem a jícnem se dopravuje do žaludku. Zde se větší množství najednou přijaté potravy shromáždí a po určitou dobu zadrží. Tenké střevo, jehož první částí je dvanáctník (duodenum), je hlavním místem trávení a vstřebávání živin. Tlusté střevo je především místem vstřebávání vody. Poslední částí trávicí trubice je konečník s řitním otvorem.

Dutina ústní

Je prostor ohraničený patrem, rty a tvářemi. Spodinu tvoří jazyk, připojený k dolní čelisti. Funkcí je příjem potravy, její promísení se slinami a mechanické a chemické zpracování.

Zuby

– rozmělňování potravy (mechanické zpracování)

– tvar odpovídá funkci (řezáky, špičáky, zuby třenové a stoličky)
Zuby jsou zasazeny v zubních jamkách – alveolách a ke kosti jsou připevněny tuhým vazivem (ozubice), které vyplňuje štěrbinu mezi kořenem a zubní jamkou.
Kořen – zubovina je kryta zubním cementem, který má stavbu kosti.
Krček.
Korunka – vyčnívá z dásně (zubní sklovina – email, zubovina – dentin, zubní dřeň).
V zubech jsou nervy a cévy.
Chrup definitivní – 32 zubů – dospělý člověk.
Mléčný chrup – 20 zubů – dítě.
V každé polovině dolní i horní čelisti jsou u dospělého člověka dva řezáky, jeden špičák, dva zuby třenové a tři stoličky. U mléčného chrupu – 8 řezáků, 4 špičáky, 8 stoliček.
Onemocnění zubů – zubní kaz, parodontopatie, zubní povlak (plak), zubní kámen.

Slinné žlázy
Potrava je rozžvýkána a smíšena se slinami vylučovanými 3 páry slinných žláz (příušní, podčelistní, podjazyková). Sliny obsahují 99% vody a 1% tvoří různé soli a několik druhů bílkovin, z nichž nejdůležitější je mucin – je vylučován v celém trávicím traktu, s vodou vytváří hlen, který má ochrannou fci.
Vylučují jediný trávicí enzym amilázu – ptyalin. Ptyalin katalizuje štěpení škrobů na disacharid maltózu. Celulóza je pro člověka nestravitelná (b-glykosidické vazby, které obsahuje ptyalin neštěpí).
Sekrece je řízena pouze nervově – vegetativními nervy (parasympatickými, sympatickými). Vylučování slin je řízeno reflexně (podnět – přítomnost potravy v dutině ústní). Z receptorů a mechanoreceptorů (v ústech a na jazyku) jdou nervová vlákna do centra pro vylučování slin v prodloužené míše. Vjemy zrakové, sluchové nebo čichové související s potravou mohou být podněty pro vylučování slin (podmíněné reflexy).

Pohyb potravy. Hltan. Jícen

– pohyb potravy přijaté do ústní dutiny – potrava je žvýkána pomocí zubů a žvýkacích svalů (příčně pruhované).

– potrava se míchá se slinami, sousto je polknutím dopraveno do hltanu (pharynx) – proces polykání je řízen z centra v prodloužené míše:

– hrtan se zvedne a hrtanová příklopka zabrání vstupu potravy do hrtanu, zastaví se dýchání a potrava vstoupí z hltanu do jícnu (oesophagus). Z něj se potrava pohybuje peristaltickými pohyby do žaludku. Peristaltické pohyby jsou rytmické kontrakce a relaxace hladké svaloviny ve stěně trávicí trubice. Svalové vrstvy probíhají trávicí trubicí podélně, ale také okružně, cirkulárně. Stahy obou svalových vrstev vykonávají tlak na obsah trubice – pohyb potravy. Tlaková vlna je tak velká, že je možný transport i v poloze těla hlavou dolů.

Žaludek (ventriculus, gaster)

– slouží jako zásobník právě přijaté potravy, potrava se zde upravuje na tráveninu před vstupem do tenkého střeva.

– objem potravy, který žaludek přijme, činí u dospělého člověka obvykle 2 – 3 litry (až 5 litrů).

– potrava nezůstává v žaludku v klidu, je zpracovávána pohyby žaludečních stěn. Žaludeční obsah se hněte, zřeďuje a promíchává se žaludeční šťávou – vzniká řídká kašovitá hmota – trávenina.

– trávenina složená převážně ze sacharidů zůstává v žaludku asi 2 hodiny, z bílkovin až 4 hodiny a z tuků až 6 hodin. Do dvanáctníku se z žaludku vyprázdňje po částech.

– žlázy ve stěnách žaludku vylučují žaludeční šťávy, obsahující pepsinogen, kyselinu chlorovodíkovou – způsobuje, že obsah žaludku je kyselý. Výsledné pH je po smíchání s potravou 2 – 4.

– pepsin – enzym, který se účastní trávení v žaludku. Je vylučován v inaktivní formě jako pepsinogen – na pepsin se přeměňje za přítomnosti HCl. Pepsin katalyzuje štěpení aminokyselin v polypeptidovém řetězci bílkovin. Pepsin je aktivní pouze v kyselém prostředí.

– proti působení kyseliny chlorovodíkové a peptidovému trávení je žaludeční sliznice chráněna vrstvou hlenu.

– kyselina chlorovodíková má v žaludku ještě další účinky. Usnadňuje trávení masa – způsobuje bobtnání vaziva a rozpad na jednotlivá vlákna. Má baktericidní účinky – ochrana před infekcí cestou trávicí trubice.

Tenké střevo (intestinum tenue)

– hlavní místo v trávicí trubici – dochází zde k trávení a vstřebávání.

– délka je asi 3 – 5 m a šířka 3 – 3,5 cm. Dvanáctník (duodenum) je krátký úsek a další dvě části tenkého střeva – lačník a kyčelník.

– stěna tenkého střeva – velké množství záhybů + množství výběžků – klky (villi). Buňky klků mají na povrchu ještě malé výběžky – mikroklky (mikrovilli). Záhyby a výběžky zvyšují plochu střeva až 600krát, takže celkový povrch lidského střeva činí 300 m2.

– trávenina se pohybuje peristaltickými pohyby, hlavní jsou segmentační – prstencovité stahy – zajišťují promísení tráveniny.

– do dvanáctníku ústí společným vývodem slinivka břišní a žlučník, které jsou jako játra původně výběžky trávicí trubice.

Slinivka břišní (pankreas)

– žláza uložená přímo pod žaludkem. Endokrinní část žlázy vylučuje do krve hormony inzulin a glukagon. Exokrinní část vylučuje dva druhy šťáv do dvanáctníku.

– enzymy vylučované pankreatem jsou nejpodstatnější složkou souboru enzymů trávicí trubice.

– vylučování řízeno reflexně a humorálně mechanickými a chemickými podněty.

Žluč

– vylučována jaterními buňkami – 250 – 1000ml denně. Shromažďuje se ve žlučníku do dvanáctníku se dostává žlučovodem, který ústí společně s vývodem pankreatu. Nejdůležitějšími složkami jsou žlučové soli urychlující trávení a vstřebávání tuků.

– barvivo žlutohnědě zbarvující žluč – bilirubin – produkt rozpadu hemoglobinu. Vzniká z něho v játrch, slezině a kostní dřeni.

– ve střevě odbouráván bakteriemi – urobilinogen – zabarvení stolice. Malé množství vylučováno močí (žluté zbarvení).

Vstřebávání ze střeva:

a) prostou difúzí – na základě koncentračního spádu

b) difúzí za účasti přenašeče

c) aktivním přenosem proti koncentračnímu spádu – zdrojem energie
je ATP.

Sacharidy

– v tenkém střevě se dokončuje trávení škrobu – nejprve štěpen slinnou amilázou, pak amilázou ze slinivky na disacharid maltózu.

– v tenkém střevě se maltóza štěpí na dvě mlk. monosacharidu glukózy. Dále štěpení sacharózy na glukózu a fruktózu a laktóza na galaktózu a glukózu.

– glukóza vstřebávána ze střeva aktivním přenosem proti koncentračnímu spádu.

Bílkoviny

– natráveny pepsinem a pankreatickým proteolytickými enzymy na peptidy.

– enzymy tenkého střeva rozkládají peptidy na aminokyseliny – aktivně transportovány střevní stěnou do krve.

Tuky

– trvá déle, triglyceroly tráveny pankreatickou lipázou na glycerol a mastné kyseliny.

– působením solí žlučových kyselin vylučovaných játry – emulgace velkých tukových kapek – malé tukové kapky.

Tlusté střevo (intestinum crassum)

– je konečný oddíl trávicí trubice, délka 1,5 m , šířka 5 – 7 cm.

– nemá klky, jen nízké řasy.

– začíná jako slepé střevo (appendix vermiformis), pokračuje tračníkem – vzestupný, příčný, sestupný. Konec trávicí soustavy tvoří konečník (rektum) a řitní kanál (anus).

– tlusté střevo se plní 4 – 8 hodin po požití potravy.

– vstřebávání solí a vody. Téměř všechna požitá voda spolu s vodou z trávicích šťav a hlenu (za 24 hod. v celém trávicím traktu 4 – 6 litru tekutiny) se vstřebává do krevního oběhu – zahušťování obsahu tlustého střeva.

– působením bakterií probíhají hnilobné procesy – vznik plynů (oxid uhličitý, methan, amoniak, sulfan) – plynatost.

– hnilobné bakterie rozkládají aminokyseliny činností Escherichia coli se vytvářejí některé vitamíny hlavně B12 a K – vstřbávají se z tlustého střeva.

– z nestrávených částí potravy (vazivo, celulóza) za 18 – 20 hodin po jídle – stolice.

– podnětem k vyprazdňování je nahromadění stolice – zvýšení tlaku v konečníku.

– vnitřní svěrač (hladký sval) – nelze ovlivnit vůlí

– vnější (příčně pruhovaný) – vůlí ovlivnitelný

Játra (hepar)

– životně důležité centrum metabolických pochodů, v pravé brániční klenbě.

– dvojí cévní zásobení – z jaterní tepny a vrátnicové žíly. Z jater – smíšená krev – dolní dutá žíla.

Funkce jater:

1) Pochody látkové přeměny

– z monosacharidů zásobárna polysacharidu glykogenu. Uvolňováním glukózy z jater se udržuje v krvi hladina glukózy.

– dochází k deaminaci aminokyselin a k tvorbě močoviny

– metabolizují se také mastné kyseliny, tuk se v játrech ukládá – uložení vitamínů rozpustných v tucích A, D, E, K.

2) Pochody související s funkcí krve

– fagocytující hvězdicovité buňky vychytávají z krve hemoglobin z rozpadlých červených krvinek a přeměňují na bilirubin – do žluči.

– fagocytující b. odstraňují všechny bakterie a toxické látky bakteriálního původu.

– jaterní b. vytvářejí krevní bílkoviny (albumíny, globulíny, protrombin, fibrinogen).

3) Detoxikace

– při dlouhodobém působení některých látek způsobuje poškození jater (tetrachlormethan, chloroform, alkohol).

– onemocněním jater je zánět jater – hepatitida.