Trávicí soustava

Význam:
Příjem a zpracování potravy, z které tělo získává důležité živiny - sacharidy, tuky, bílkoviny, vitamíny, minerální látky a vodu.
 
Trávicí trubice začíná ústní dutinou, kde se potrava rozmělňuje, zvlhčuje a kde začíná trávení. Hltanem a jícnem se dopravuje do žaludku. Zde se větší množství najednou přijaté potravy shromáždí a po určitou dobu zadrží. Tenké střevo, jehož první částí je dvanáctník (duodenum), je hlavním místem trávení a vstřebávání živin. Tlusté střevo je především místem vstřebávání vody. Poslední částí trávicí trubice je konečník s řitním otvorem.
 
Dutina ústní
Je prostor ohraničený patrem, rty a tvářemi. Spodinu tvoří jazyk, připojený k dolní čelisti. Funkcí je příjem potravy, její promísení se slinami a mechanické a chemické zpracování.
 
Zuby
- rozmělňování potravy (mechanické zpracování)
- tvar odpovídá funkci (řezáky, špičáky, zuby třenové a stoličky)
Zuby jsou zasazeny v zubních jamkách - alveolách a ke kosti jsou připevněny tuhým vazivem (ozubice), které vyplňuje štěrbinu mezi kořenem a zubní jamkou.
Kořen - zubovina je kryta zubním cementem, který má stavbu kosti.
Krček.
Korunka - vyčnívá z dásně (zubní sklovina - email, zubovina - dentin, zubní dřeň).
V zubech jsou nervy a cévy.
Chrup definitivní - 32 zubů - dospělý člověk.
Mléčný chrup - 20 zubů - dítě.
V každé polovině dolní i horní čelisti jsou u dospělého člověka dva řezáky, jeden špičák, dva zuby třenové a tři stoličky. U mléčného chrupu - 8 řezáků, 4 špičáky, 8 stoliček.
Onemocnění zubů - zubní kaz, parodontopatie, zubní povlak (plak), zubní kámen.
 
Slinné žlázy
Potrava je rozžvýkána a smíšena se slinami vylučovanými 3 páry slinných žláz (příušní, podčelistní, podjazyková). Sliny obsahují 99% vody a 1% tvoří různé soli a několik druhů bílkovin, z nichž nejdůležitější je mucin - je vylučován v celém trávicím traktu, s vodou vytváří hlen, který má ochrannou fci.
Vylučují jediný trávicí enzym amilázu - ptyalin. Ptyalin katalizuje štěpení škrobů na disacharid maltózu. Celulóza je pro člověka nestravitelná (b-glykosidické vazby, které obsahuje ptyalin neštěpí).
Sekrece je řízena pouze nervově - vegetativními nervy (parasympatickými, sympatickými). Vylučování slin je řízeno reflexně (podnět - přítomnost potravy v dutině ústní). Z receptorů a mechanoreceptorů (v ústech a na jazyku) jdou nervová vlákna do centra pro vylučování slin v prodloužené míše. Vjemy zrakové, sluchové nebo čichové související s potravou mohou být podněty pro vylučování slin (podmíněné reflexy).
 
Pohyb potravy. Hltan. Jícen
- pohyb potravy přijaté do ústní dutiny - potrava je žvýkána pomocí zubů a žvýkacích svalů (příčně pruhované).
- potrava se míchá se slinami, sousto je polknutím dopraveno do hltanu (pharynx) - proces polykání je řízen z centra v prodloužené míše:
- hrtan se zvedne a hrtanová příklopka zabrání vstupu potravy do hrtanu, zastaví se dýchání a potrava vstoupí z hltanu do jícnu (oesophagus). Z něj se potrava pohybuje peristaltickými pohyby do žaludku. Peristaltické pohyby jsou rytmické kontrakce a relaxace hladké svaloviny ve stěně trávicí trubice. Svalové vrstvy probíhají trávicí trubicí podélně, ale také okružně, cirkulárně. Stahy obou svalových vrstev vykonávají tlak na obsah trubice - pohyb potravy. Tlaková vlna je tak velká, že je možný transport i v poloze těla hlavou dolů.
 
Žaludek (ventriculus, gaster)
- slouží jako zásobník právě přijaté potravy, potrava se zde upravuje na tráveninu před vstupem do tenkého střeva.
- objem potravy, který žaludek přijme, činí u dospělého člověka obvykle 2 - 3 litry (až 5 litrů).
- potrava nezůstává v žaludku v klidu, je zpracovávána pohyby žaludečních stěn. Žaludeční obsah se hněte, zřeďuje a promíchává se žaludeční šťávou - vzniká řídká kašovitá hmota - trávenina.
- trávenina složená převážně ze sacharidů zůstává v žaludku asi 2 hodiny, z bílkovin až 4 hodiny a z tuků až 6 hodin. Do dvanáctníku se z žaludku vyprázdňje po částech.
- žlázy ve stěnách žaludku vylučují žaludeční šťávy, obsahující pepsinogen, kyselinu chlorovodíkovou - způsobuje, že obsah žaludku je kyselý. Výsledné pH je po smíchání s potravou 2 - 4.
- pepsin - enzym, který se účastní trávení v žaludku. Je vylučován v inaktivní formě jako pepsinogen - na pepsin se přeměňje za přítomnosti HCl. Pepsin katalyzuje štěpení aminokyselin v polypeptidovém řetězci bílkovin. Pepsin je aktivní pouze v kyselém prostředí.
- proti působení kyseliny chlorovodíkové a peptidovému trávení je žaludeční sliznice chráněna vrstvou hlenu.
- kyselina chlorovodíková má v žaludku ještě další účinky. Usnadňuje trávení masa - způsobuje bobtnání vaziva a rozpad na jednotlivá vlákna. Má baktericidní účinky - ochrana před infekcí cestou trávicí trubice.
 
Tenké střevo (intestinum tenue)
- hlavní místo v trávicí trubici - dochází zde k trávení a vstřebávání.
- délka je asi 3 - 5 m a šířka 3 - 3,5 cm. Dvanáctník (duodenum) je krátký úsek a další dvě části tenkého střeva - lačník a kyčelník.
- stěna tenkého střeva - velké množství záhybů + množství výběžků - klky (villi). Buňky klků mají na povrchu ještě malé výběžky - mikroklky (mikrovilli). Záhyby a výběžky zvyšují plochu střeva až 600krát, takže celkový povrch lidského střeva činí 300 m2.
- trávenina se pohybuje peristaltickými pohyby, hlavní jsou segmentační - prstencovité stahy - zajišťují promísení tráveniny.
- do dvanáctníku ústí společným vývodem slinivka břišní a žlučník, které jsou jako játra původně výběžky trávicí trubice.
 
Slinivka břišní (pankreas)
- žláza uložená přímo pod žaludkem. Endokrinní část žlázy vylučuje do krve hormony inzulin a glukagon. Exokrinní část vylučuje dva druhy šťáv do dvanáctníku.
- enzymy vylučované pankreatem jsou nejpodstatnější složkou souboru enzymů trávicí trubice.
- vylučování řízeno reflexně a humorálně mechanickými a chemickými podněty.
 
Žluč
- vylučována jaterními buňkami - 250 - 1000ml denně. Shromažďuje se ve žlučníku do dvanáctníku se dostává žlučovodem, který ústí společně s vývodem pankreatu. Nejdůležitějšími složkami jsou žlučové soli urychlující trávení a vstřebávání tuků.
- barvivo žlutohnědě zbarvující žluč - bilirubin - produkt rozpadu hemoglobinu. Vzniká z něho v játrch, slezině a kostní dřeni.
- ve střevě odbouráván bakteriemi - urobilinogen - zabarvení stolice. Malé množství vylučováno močí (žluté zbarvení).
 
Vstřebávání ze střeva:
a) prostou difúzí - na základě koncentračního spádu
b) difúzí za účasti přenašeče
c) aktivním přenosem proti koncentračnímu spádu - zdrojem energie
je ATP.
 
Sacharidy
- v tenkém střevě se dokončuje trávení škrobu - nejprve štěpen slinnou amilázou, pak amilázou ze slinivky na disacharid maltózu.
- v tenkém střevě se maltóza štěpí na dvě mlk. monosacharidu glukózy. Dále štěpení sacharózy na glukózu a fruktózu a laktóza na galaktózu a glukózu.
- glukóza vstřebávána ze střeva aktivním přenosem proti koncentračnímu spádu.
 
Bílkoviny
- natráveny pepsinem a pankreatickým proteolytickými enzymy na peptidy.
- enzymy tenkého střeva rozkládají peptidy na aminokyseliny - aktivně transportovány střevní stěnou do krve.
 
Tuky
- trvá déle, triglyceroly tráveny pankreatickou lipázou na glycerol a mastné kyseliny.
- působením solí žlučových kyselin vylučovaných játry - emulgace velkých tukových kapek - malé tukové kapky.
 
Tlusté střevo (intestinum crassum)
- je konečný oddíl trávicí trubice, délka 1,5 m , šířka 5 - 7 cm.
- nemá klky, jen nízké řasy.
- začíná jako slepé střevo (appendix vermiformis), pokračuje  tračníkem - vzestupný, příčný, sestupný. Konec trávicí soustavy tvoří konečník (rektum) a řitní kanál (anus).
- tlusté střevo se plní 4 - 8 hodin po požití potravy.
- vstřebávání solí a vody. Téměř všechna požitá voda spolu s vodou z trávicích šťav a hlenu (za 24 hod. v celém trávicím traktu 4 - 6 litru tekutiny) se vstřebává do krevního oběhu - zahušťování obsahu tlustého střeva.
- působením bakterií probíhají hnilobné procesy - vznik plynů (oxid uhličitý, methan, amoniak, sulfan) - plynatost.
- hnilobné bakterie rozkládají aminokyseliny činností Escherichia coli se vytvářejí některé vitamíny hlavně B12 a K - vstřbávají se z tlustého střeva.
- z nestrávených částí potravy (vazivo, celulóza) za 18 - 20 hodin po jídle - stolice.
- podnětem k vyprazdňování je nahromadění stolice - zvýšení tlaku v konečníku.
- vnitřní svěrač (hladký sval) - nelze ovlivnit vůlí
- vnější (příčně pruhovaný) - vůlí ovlivnitelný
 
Játra (hepar)
- životně důležité centrum metabolických pochodů, v pravé brániční klenbě.
- dvojí cévní zásobení - z jaterní tepny a vrátnicové žíly. Z jater - smíšená krev - dolní dutá žíla.
 
Funkce jater:
 
1) Pochody látkové přeměny
- z monosacharidů zásobárna polysacharidu glykogenu. Uvolňováním glukózy z jater se udržuje v krvi hladina glukózy.
- dochází k deaminaci aminokyselin a k tvorbě močoviny
- metabolizují se také mastné kyseliny, tuk se v játrech ukládá - uložení vitamínů rozpustných v tucích A, D, E, K.
 
2) Pochody související s funkcí krve
- fagocytující hvězdicovité buňky vychytávají z krve hemoglobin z rozpadlých červených krvinek a přeměňují na bilirubin - do žluči.
- fagocytující b. odstraňují všechny bakterie a toxické látky bakteriálního původu.
- jaterní b. vytvářejí krevní bílkoviny (albumíny, globulíny, protrombin, fibrinogen).
 
3) Detoxikace
- při dlouhodobém působení některých látek způsobuje poškození jater (tetrachlormethan, chloroform, alkohol).
 
- onemocněním jater je zánět jater - hepatitida.