Oběhová soustava

Funkce:
- zajišťuje oběh krve, která plní svou funkci pouze tehdy, jestliže se pohybuje. Tento pohyb způsobují rytmické stahy srdce. U obratlovců se krev pohybuje v uzavřené cévní soustavě - tepny a žíly jsou spojeny prostřednictvím menších cév v jeden uzavřený celek.

U člověka (u savců a ptáků) existují dva oběhové okruhy.  Oba začínají a končí v srdci, které je podélně rozděleno na dvě funkční poloviny. Krev s malým obsahem O2 je čerpána z pravé poloviny srdce do společného začátku plicních tepen (plicnicový kmen) a pravou a levou plicní tepnou se dostává do pravé a levé plíce. Po oboha-cení kyslíkem v plicích se vrací zpět do levé poloviny srdce - plicní oběh neboli malý oběh. V druhém okruhu je okysličená krev čerpána z levé poloviny srdce do všech tkání těla a zpět jako odkysličená krev do pravé poloviny srdce - velký tělní oběh neboli systémový oběh.
Ve velkém tělním oběhu opouští krev levou polovinu srdce velkou tepnou - aorta (srdečnice), která je tvořena třemi úseky: aortálním obloukem, hrudní a břišní aortou. Z aorty vystupují arterie - tepny, které se postupně větví v drobné arterioly - tepénky, z nichž vychází síť kapilár - vlásečnic. V těch se uskutečňuje základní funkce krve - předávání látek a plynů a přebírání zplodin z tkání. Kapilární síť se spojuje a přechází ve venuly (žilky), veny (žíly) a dvěma velkými žílami (horní a dolní dutou žílou) krevní řečiště ústí zpět do pravé poloviny srdce.
 
Stavba a vlastnosti cév
- stěny jsou tvořeny na vnější straně vrstvou vazivové tkáně obsahující kolagenní vlákna
- stěny velkých tepen - další vrstva - velký počet elastických vláken + hladká svalovina
- stěny vlásečnic - již jen jedna vrstva plochých výstelkových buněk - endotel - nejvnitřnější vrstva všech cév. Průměr kapilár je asi 8 mm a tloušťka stěny je 0,2 mm.
- větvení vlásečnic - vlásečnicovitá síť
- výměna látek mezi krví a tkáněmi - v kapilárách - difúzí
- stěny žil mají slabou svalovinu - v dolních končetinách jsou v žilách kapsovité chlopně - brání zpětnému toku krve.
- ve velkých žilách je tlak krve nízký a krev proudí pomalu. Návrat krve žilami k srdci je zajištěn činností srdce a negativním nitrohrudním tlakem.
 
Srdce
- dutý sval - uložen ve vazivovém vaku - osrdečník
- tvořeno svalovými buňkami
- příčně pruhovaný sval - na rozdíl od kosterního svalu jsou jednotlivé srdeční buňky navzájem morfologicky i funkčně propojeny mezibuněčnými spojkami.
- má vlastní automacii a rytmicitu.
- vypuzuje krev do plicního oběhu a do velkého tělního oběhu - aorta.

Stahy srdce:
- podráždění - stah síní (systola síní) - doplnění komor krví
- v krátké přestávce se podráždění přenáší z pravé síně do komor - smrštění stěny komor - krev je vytlačena do arterií
- komorové svaly se uvolní a následuje další přestávka - všechny oddíly srdce jsou ve stavu relaxace (období diastoly) a plní se krví, která přitéká z horní a dolní duté žíly
- systola trvá 0,3 s a diastola 0,5 s při tepu 75 tepů / min.
- svalovina komor je silnější než svalovina síní - sv. levé komory je nejsilnější
- síně - rezervoár pro krev přicházející do srdce
- proud krve je regulován pomocí chlopní
- mezi síněmi a komorami jsou blanité chlopně cípaté (síňokomorové) - brání zpětnému toku krve z komor do síní
- na začátku aorty a plicní tepny jsou chlopně poloměsíčité - vlivem tlaku krve v aortě
uzavřou srdce - brání toku krve z aorty a plicní tepny do srdce
- chlopně působí jako ventily - při jejich uzavření slyšíme srdeční ozvy - při vadách chlopní nejsou ozvy ostře ohraničené - slyšíme tzv. šelesty
- neschopnost se dokonale uzavřít - srdeční vady - nedomykavost chlopní
- tento celý děj se nazývá srdeční cyklus - opakuje se s frekvencí přibližně 70 cy-klů / min.
- tlaková vlna probíhající arteriální částí cévního systému - tep neboli puls (v klidu 70 tepů / min.), při maximálních fyzických výkonech se tepová frekvence pohybuje okolo 180 - 200 tepů / min.
- srdeční sval nemůže pracovat bez přístupu kyslíku - anaerobně
- zásobování zajišťují věnčité (koronární) cévy - jejich zúžení nebo uzavření - srdeční ischémie
- srdeční buňky v daném místě nedostatečného zásobení kyslíkem odumírají - srdeční infarkt
 
Krev
- červená, vazká, neprůhledná tekutina
- množství závisí na hmotnosti těla, na věku i pohlaví - zhruba 5,5 l
- skládá se z plazmy - 55% a z krvinek 45%
- plazma - obsahuje vodu (92%) + rozpuštěné organické a anorganické látky - NaCl a uhličitan sodný - zajišťují osmotický tlak
- pH = 7,4
- organická složka - bílkoviny, glukóza, tuky, vitamíny, hormony.....
- krevní bílkoviny - albuminy, globuliny - protilátky a fibrinogen - srážení krve
Krvinky
- červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky
 
Červené krvinky (erytrocyty)
- průměr kolem 7,2 mm
- obsahují hemoglobin - skupina hem obsahuje železo - váže kyyslík - vzniká oxyhemoglobin
- tvoří se v červené kostní dřeni - potřeba bílkovin, vitamínu B12 a železa - jejich nedostatek - chudokrevnost (anémie)
 
Bílé krvinky
- leukocyty - mají jádro, dělí se na granulocyty a agranulocyty
- granulocyty - tvoří 75% všech bílých krvinek (agranulocyty zbytek)
- tvoří se v červené kostní dřeni z kmenové buňky
- velikost granulocyytů: 10 - 12 mm
- améboidní pohyyb a fagocytóza mikrobů - rozrušují tkáně
- zmnožení - typické pro alergické a parazitární choroby
- agranulocyty se dělí na lymfocyty a monocyty
- T lymfocyty a B lymfocyty - buněčná a humorální imunita - tvorba protilátek
 
Krevní destičky
- buněčné úlomky odloučené z kostní dřeni
- křehké, při jejich rozpadu - uvolnění tromboplastinu (trombokinázy) - srážení krve
 
Krevní skupiny
- jedna z forem reakce je shlukování (aglutinace) červených krvinek
- v membránách jsou přítomny antigeny - aglutinogeny A a B - reagují s protilátkou - aglutinin anti-A nebo anti-B
- podle přítomnosti antigenu v membránách červených krvinek rozlišujeme 4 krevní skupiny: skupina A - aglutinogen A - aglutinin anti-B
  skupina B - B -  anti-A
  skupina AB - A a B -  -
  skupina 0 - anti-A a anti-B
 
Krevní tlak
- srdce - tlakové čerpadlo - energie je získávána z metabolických procesů
- chem. energie je přeměňována na en. mechanickou, kterou udílí krvi
- tlaková síla proudící krve působící na plošnou jednotku cévní stěny - krevní tlak (TK)
- hnací silou je rozdíl tlaků mezi tepennou a žilní  částí oběhové soustavy - tlakový spád
- krevní tlak - obvykle arteriální (tepenný tlak)
- měří se v horní části paže
- tlak při stahu komor - systolický tlak
- při uvolnění komor - diastolický tlak
 
Mízní soustava
- lymfatická soustava není součástí oběhové soustavy ve smyslu cirkulace tělní tekutiny v uzavřeném cévním systému - tvoří jednosměrnou dráhu z mezibuněčných prostor do krve.
- tvořena mízními cévami - sbíhají se v mízovody, které nakonec ústí do žil v dolní části krku

Funkce mízní soustavy:
- odvádí přebytek tkáňového moku jako mízu zpět do krve
- za 24 hodin - vytváří se 2,5 - 3 litry lymfy
- odvádí tuky v podobě tukových kapének z trávicí soustavy do horní duté žíly
- obranné mechanismy těla - lymfatické uzliny - oválný nebo kulovitý tvar
- uvnitř uzlin se hromadí lymfocyty - vytvářejí protilátky
- lymfatické uzliny jsou bariérou proti šíření infekce - při zasažení probíhají obranné reakce - nastává zánět a uzliny se zvětšují