Stavba a funkce smyslové soustavy

Prírodné vedy » Biológia

Autor: tomm
Typ práce: Referát
Dátum: 15.04.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 1 107 slov
Počet zobrazení: 3 503
Tlačení: 372
Uložení: 549
Praktické!
1. Reflexní oblouk
- Reflex je funkční jednotkou NS. Je to odpověď organismu na dráždění čidel
(receptorů), zprostředkovaná NS. Tento reflexní děj se uskutečňuje pomocí tzv. reflexního oblouku, který má pět částí: čidlo(receptor), dostředivá(aferentní) dráha,ústředí(centrum), odstředivá(eferentní) dráha, výkonný orgán (efektor).
 
- Receptor převádí energetickou změnu zevního nebo vnitřního prostředí  ve vstupní informaci, která je jako vzruch vedena dostředivým vláknem do CNS. Ukolem centra je zpracovávání informace, jehož výsledkem je výstupní informace, která je opět vedena jako vzruch (vzruchový kod) k efektoru a mění jeho činnost. Zpracovávání inf. je složitý proces, který se uskutečňuje v cyklických dějích, při kterých se uplatňuje princip zpětné vazby. Každý reflexní děj probíhá s přihlédnutím ke zpracování inf. o výsledcích předchozího děje. Bez této zpětnovazebné kontroly by děj neprobíhal dostatečně přesně a vysledek by nebyl správný. Výsledný efekt Může probíhající reflexní děj zesilovat (pozitivní zpětná vazba) nebo jej může tlumit (negativní zpětná
vazba).

- Reflexní  reakce je velmi rychlá (zlomky vteřiny) , přesně cílená a umožňuje přesnou analýzu podňetů ze zevního i vnitřního prostředí. Reflexy jsou nezbytným předpokladem k zachování života vyšších organismů, neboť jsou prostředníky přizpůsobování  na zněny životních podmínek a udržování stálosti vnitřního prostředí.
 
Klasifikace reflexů:
1) podle receptoru: - exteroreceptivní (kožní čidla, zrak, chuť,  čich)
  - interoreceptivní  (podněty  uvnitř organismu)
  - proprioreceptory (poďněty ve svalech, šlachách, kloubech)
2) podle centra:  - extra centrální (reflexy axonové, gangliové - uzlinové)
- centrální (reflexy  míšní, mozkové)
3) podle efektoru: - somatické (tělové - kosterní svalovina)
- autonomní  (vegetativní - útroby a žlázy s vnitřní sekrecí)
4) podle podmínek vzniku a pevnosti spojení: - nepodmíněné (vrozené)
- podmíněné (získané)
 
- analýza: periferní (hrubé rozlišování) a centrální (jemné rozlišení) část - mozková kůra
 
RECEPTORY: jsou tvořeny zvláštními buňkami,  citlivými na podráždění: nervové buňky, přizpůsobené  buňky
 
1) mechanoreceptory - reagují na mechanické podráždění
2) chemoreceptory - chemické podráždění
3) fotoreceptory - na světlo
4) termoreceptory - na chlad a teplo
5) nocioreceptory - na bolest
6) proprioreceptory - informují nás o stavu vnitřního prostředí: šlachová a svalová tělíska - informují o napětí (stahu)  svalu, tlaku a tahu
 
Kožní čidla - mechanoreceptory
- podněty ze zevního prostředí
- kůží cítíme : bolest,teplo a chlad, dotyk a tlak
- množství receptorů pro jednotlivé počitky je  různé : 500 tis. pro dotyk, 250 tis. prochlad, 30 tis. pro teplo
-  rozmístění je také různé: nejvíce dotykových tělísek  je na špičce  jazyku, na bříškách  prstů,  ušních lalůčcích a dlani. Nejméně  na stehnech  a  zádech.
- pro chlad a teplo  je  větší počet na čele  nebo na hřbetě ruky než mezi lopatkami
- také v centrální části kožního analysátoru je  rozsah okrsků  odpovídajících určité oblasti kůže  tím větší, čím více obsahuje receptorů.
- adaptace čidla =  přestáváme podnět vnímat, popřípadě nerozlišujeme frekvenci dráždění
- hmat: komplexní kožní počitek vznikající při  styku předmětu s  kožním povrchem
 
Čidla čichu - chemoreceptory
- orgánem čichu je čichový epitel tvořící sliznici v nejhořejší části dutiny nosní
- vlastním receptorem je čichová buňka, ze které vybíhá několik čichových vlásků
- citlivost na různé látky je různá
- při klidném dýchání vzduch  nepřichází do přímeho styku s čichovým epitelem. Plynné látky k čichové sliznici pouze difundují ( přímý styk nastává pouze  při úmyslném čichání)
- i zde  funguje adaptace
- mlk. plynu se  rozpouštějí  v hlenu - cítíme jen látky, které jsou rozpustné
- člověk má špatný  čich - je mikrosmatický
 
Čidla chuti - chemoreceptory
- orgánem chuti  jsou chuťové pohárky  umístěné těsně  pod povrchem sliznice v dutině ústní a ojediněle také v  hrtanu a na příklopce  hrtanu. Mnoho jich je  na jazyku (u člověka kolem 9 tis. )
- chuťové buňky jsou  ve sliznici  jazyka  i  tváří , jsou to buňky citlivé na látky
rozpuštěné ve  vodě a jsou umístěné  v chuťových pohárcích. Výsledný  vjem je kombinací čtyř základních počitků: sladkého, kyselého , slaného a hořkého. ( sladko - špička jazyka, slano a kyselo - po stranách, hořko - na kořeni jazyka)
- jednotlivé okrsky se ovšem překrývají - střed jazyka neobsahuje chuť. pohárky (citlivost na  dotyk,chlad a teplo, bolest)
- při podráždění dochází k řadě reflexních dějů - slinění, vylučování žaludečních šťáv
 
Čidla zraku - fotoreceptory
- z ontogenetického hlediska je oko smíšeného původu : rohovka a čočka z
ektodermu, sítnice je vychlípenina mezimozku, ostatní  části  jsou původu
mezodermálního
- oko je uložené v očnici chráněné  víčky, řasami a obočím, dále  pak spojivkovým
vakem , kam ústí vývody slzných žláz - zvlhčování rohovky
 - části oka: rohovka, pigment, zřítelnice, bělima, cévnatka, sítnice, zrakový nerv, žlutá
skvrna , slepá skvrna, duhovka, sklivec , komorový mok, čočka
- barva očí závisí na hloubce uloženého  pigmentu
- světločivné buňky v sítnici: čípky - barevné vidění, tyčinky  - černobílé vidění
- řasnaté těleso na něm je čočka - schopnost zaostřování = akomodace
- okohybné svaly - 6
- funkce: světlo prochází průhlednými částmi oka a  paprsky se lámou do ohniska
- oko je čočka - vzniká obraz převrácený, zmenšený a skutečný, mozek si obraz převrací
- zrakové nervy se na spodině mozku kříží
- vady : dalekozrakost  - obraz vznikne za sítnicí
krátkozrakost  - obraz vzniká před  sítnicí
  zákaly - šedý (neprůhlednost) ,  zelený (glaukom) - nebezpečnější
- tyčinky obsahují barvivo - rhodopsin, pro njeho vznik je nutný dostatek vitamínu A (nedostatek - šeroslepost)
 
Čidla sluchu
- střední ucho  je propojeno s přední části hltanu Eustachovou trubicí
- sluchové ústrojí dělíme na 3 části : zevní ucho, které tvoří boltec a zevní zvukovod zakončený  bubínkem, střední ucho tvořené středoušní dutinou  s ušními kůstkami, kladívkem, kovadlinkou a  třmínkem, a vnitřní ucho tj. hlemýžď s vlastním čidlem (Cortiho orgánem)
- funkce: zvukové vlny zachycovány zevním uchem , rozkmitání bubínku na konci zevní ho zvukovodu - rozkmitá se kladívko, které je připojeno na bubínek , kladívko

přenos kmitání přes kovadlinku na třmínekvsazený do zvláštního okénka mezi
středním a vnitřním uchem - kůstky zmenšují kmity a jejich síla se zároveň zvětšuje, kostěné vnitřní ucho ( labyrint) obsahuje jemný blanitý kanálek stočený do tvaru hlemýždě ( tekutina - endolymfa) prostor blanitého hlemýždě je přepažen a na této přepážce jsou uloženy buňky vlastního sluchového receptoru ( Cortiho orgán) , při rozechvění třmínku se rozkmitá i  perilymfa obklopující blanitý hlemýžď, to se přenáší i na endolymfu, která dráždí buňky v Cortiho orgánu  - sluchový nerv - sluchový analysátor (kůra mozková)
- člověk vnímá od 16 - 20 000 Hz, s věkem schopnost rozlišovat tony slábne
- Cortiho orgán - buňky s vlákénky ( vlásky)
 
Čidlo statokinetické - vnímání polohy a pohybu těla v prostoru
- ve vestibulárním ústrojí vnitřního ucha
- čidlo polohy: ve dvou blanitých váčcích naplněných endolymfou, vlastním
receptorem polohy jsou vláskové buňky ve stěně váčků, vlásky zasahují do rosolovité hmoty, ve které jsou krystalky nerostných solí - statolity ( otolity),  intenzita směru tlaku či tahu statolitu na vlásky smyslových buněk  se mění při různých změnách polohy hlavy v prostoru, podnětem pro polohové čidlo jesou také změny lineárního zrychlení hlavy

- čidlo pohybu: uloženo v  ampulách tří polokruhovitých kanálků , kolmo na sebe postavených , jsou naplněné endolymfou, vlastním čidlem pohybu jsou vláskovébuňky uložené na hraně, vyčnívající do každé ampuly , vlásky zasahují do rosolovité hmoty se kterou vytváří tzv. kupulu, podnět dráždící buňky kinetického čidla je rotační pohyb hlavy, endolymfa se opožďuje za pohybem  stěn kanálků - vychyluje kupulu na opačnou stranu
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Vyhľadaj ďalšie vhodné študentské práce pre tieto kľúčové slová:

#STATOKINETICKÉ ČIDLO #stavba dlane #smyslové soustavy #Slepa skvrna


Odporúčame

Prírodné vedy » Biológia

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

0.011