Rozšiřování semen a plodů

Rozšiřování semen a plodů

Úvod

Jednou,když jsem byla na výletě v horách,napadlo mně : „ Jak se stromy mohly dostat na tak skalnatá místa ? Asi proto,že jejich semena jsou přizpůsobena k letu.A vítr je roznese moc daleko od své mateřské rostliny.“
Zajímají mě i její způsoby rozšiřování semen.

A proto jsem vypracovala tuto práci,abych se dozvěděla něco víc o rostlinách kolem nás .Ne to, jak vypadají a co jsou vůbec zač,ale jak se vůbec dostali na své místo, kde jsou právě teď. Taková rostlina má nejen své postavení a původ,ale i svůj způsob rozšíření.

Cílem této práce je objevovat nové způsoby rozšiřování semen a plodů,které jsou mi neznámé.

Metodika práce:

Poněvadž je mnoho způsobů rozšiřování semen a plodů,tak jsem každé rozšíření rozepsala. Způsoby rozšiřování plodů a semen jsou rozmanité a plody a semena jsou k tomu také různě uzpůsobena. 

Rozlišujeme rozšiřování:

1. vlastními silami: semena jsou vymršťována na základě nestejného
napětí v oplodí ,např. u netýkavky -Impatiens
u tykvice -Ecbalium

2. vzdušnými proudy:plody nebo semena mají zpravidla různá létací
zařízení,např. křídla (u javoru-Acer,jasanu-Fraxinus,
bříza-Betula)
chmýří (pampeliška-Taraxacum)
 pérovité přívěsky (koniklec-Pulsatilla )  
chlupy (vrba-Salix,topol-Populus)

3. vodními proudy:u vodních bažinných rostlin,jejichž plody a semena
se udrží delší dobu na hladině vody, např.kokos-cocos
kosatec-Iris

4. živočichy:

a) na povrchu těla:plody nebo semena jsou opatřeny příchytným
zařízením, např.háčkovité chlupy (svízel přítul-Galium aparine)
háčky opatřena celá plodenství(lopuch-Arctium)
slizovatějšící osemení (jitrocel větší –Plantago
major)

b)trávicím ústrojím:živočich pozře plod nebo semeno a trusem je
nestrávené roznáší na poměrně velkou vzdálenost
např.jestřáb-Sorbus,bez-Sambucus,třešeň-Prunus

c)myrmekochorie:diaspory roznáší mravenci,kteří se živí „ masíčkem“
(=zdužnatělé výrůstky) drobnějších semen
např.vlaštovičník-Chelidonium
 violka-Viola
 d)ornitochorie:diaspory roznášejí na nohách vodní a brodiví ptáci
např.leknín-Nymphaea
5.člověkem:jeho přímou i nepřímou činností:pěstováním kulturních
rostlin,dopravou,roznášením diaspor plevelů a rumištních
rostlin na oděvu

Rostliny šířící diaspory vlastními silami

Některé rostliny však vůbec nemají žádná zařízení a přizpůsobení k rozptylování semen
do svého okolí.Nechávají diaspory vlastní tíží prostě spadnout na zem = barochory

Ukládači – ohýbají se při dozrávání semen plodonosné lodyhy a stopky směrem k zemi.
 Tobolky se semeny se přikládají těsně k povrchu půdy nebo štěrbin mezi kameny.Semena vypadávající z tobolek se zakutálejí do štěrbin.

Vrhači-vysycháváním, např. praská zralý lusk vikvovitých rostlin,jeho chlopně se prudce šroubovitě stáčejí a vymršťují semena do okolí.Svíráním chlopní praskajících tobolek se prudce vymršťují semena violek.Semena vymrští až 4,7 m.U kakostů se prudce vymršťují osiny jednosemenných plůdků.Prudké praskání a stlačování tobolek, kroucení chlopní nebo částí plodů je podmíněno čistě mechanicky rozdílným napětím nestejně vysychajících odlišných vrstev buněk ve stěnách
plodů .Jsou mechaničtí vrhači .
Fyziologičtí vrhači-plody praskají ještě zelené.

Zavrtávači - jsou rostliny ,jejichž semena nebo plody mají dlouhé osiny.Plody osina
kakostů je za sucha vývrtkovitě stočena a u posledního závitu pravoúhle
kolénkovitě ohnutá.

Lezci-jsou semena a plůdky mající na povrchu krátké osiny,drobné chloupky a štětiny, které mohou přijímat vlhkost.Střídavým zvlhčováním a vysoušením dochází k jejich pomalému posunu na povrchu půdy.

Mnohé rostliny vytvářejí plody a semena,která opadávají bezprostředně kolem své mateřské rostliny.Tak vypadávají obilky mnoha druhů trav (béru,ježatky kuří nohy,jílku,prosa,pšenice,žita,pýru,sveřepu).

Cesty plodů a semen pomocí vzdušných proudů

Všechny semena mají jednu společnou vlastnost: jsou lehké,a dosahují-li větší hmotnosti a rozměrů, mají nejrůznější zařízení,vytvořená dlouhodobým vývojem,která jim usnadňují let.Jsou to chmýry,blanitá křídla a lemy,vzdušné měchýřky apod. = rostliny větroplodé

Letci – roznášení diaspor větrem je nejstarší a nejrozšířenější způsob šíření.
Nepatrné výtrusy se šíří vzduchem velmi rychle a snadno po celé zeměkouli.
Plody létají pomocí chmýru (hvězdicovité a kozlíkovité rostliny) nebo dlouhé chlupy (vrby,topoly,vrbovky,vrbky,bavlník).

chmýr-bývá na malé stopečce (smetanka,kozí brada)
tvar-rozmanitý-jednoduché chlupy na semenech vrby a topolů, čím větší a složitější chmýr – tím větší plocha na větrný proud
blanité lemy a křídla - jejich semena bývají velká a oproti předchozím typům několikrát těžší

– putují na velké vzdálenosti

– blanité oplodí má na stranách nosnou plochu v podobě širokého lemu

– tvar křídla umožňuje její vrtulovité otáčení

Běžci – pomocí vzdušného proudění se šíří skupina stepních a sněžných běžců
- vyskytují se na otevřených prostranstvích jako jsou pláže atd.

– v době zralosti semen usychá celá rostlina a suchá křehká lodyha pod náporem větru
brzy povolí,celá rostlina se pak valí v podobě suché koule a roztrušuje celé zralé plody
( katrán tatarský,srpek obecný,máčka ladní, řeřicha rumní a šater latnatý)

– po sněhu a ledu se valí celé trsy lišejníků,z kterých se odlamují části a později z nichž vyrůstají nové rostlinky

Balisté - nemají žádná zvláštní přizpůsobení umožňující vzdušnou plavbu

– semena těchto rostlin jsou mnohonásobně těžší než semena orchidejí ,nemají ani chmýří, ani křídla, a přesto při jejich rozšiřování se uplatňuje vítr

– zralé tobolky se nahoře otvírají v otvory ,jimiž semena vypadávají, ale jen tehdy, zavane-li tehdy,zavane – li vítr,který pružné lodyhy rozkývá.Při náporu větru dochází k vytřesení semen do okolí (mák,divizna velkokvětá apod.)

Tímto způsobem rozšiřování můžeme najít semeno od mateřské rostliny moc daleko, jelikož létající zařízení může vítr a různé větrné proudy odfouknout až na vzdálené ostrovy na moři i třeba oblétnou celý svět.A proto u nás mohou růst rostliny cizího původu.

Cesty prostřednictvím vodních proudů

Při šíření některých druhů semen hraje roli voda.Prostřednictvím vodních proudů cestují rostliny ve vodě,ale i rostliny pobřežní a mnoho rostlin suchozemských,rostoucích v blízkosti vod.Náhlý dešťový příval v lese odnáší žaludy,bukvice,oříšky i nažky.Z vyšších poloh splavují povodně do podhůří horské druhy rostlin,které se na vhodném místě trvale usadí.
Rostliny přizpůsobeny k šíření prostřednictvím vod = hydrochory

Plavci – semena a plody odolné vůči vlhkosti

– semena obvykle mají korkovitě zesílené stěny povrchových vrstev buněk,nebo se na jejich povrchu vylučují voskové povlaky

– některé plody chrání silná skořápka proti poškozování živočichy

– některé semena mají zařízení,aby mohli zakotvit v bahně
(jilm,habr,jasan,javor)

– semena nejsou přizpůsobena k plavbě na povrchu vody,ale vznášejí se pod
hladinou,nebo se dokonce valí po dně (netýkavka železnatá)

– např. nažky pryskyřníku plaménku se vznáší po hladině až 5 dní
semena stulíku až 10 dní,než klesnou ke dnu 

Ombrochorie- šíření pomocí dešťových kapek
– plody rostlin se za vlhkého počasí rozevírají a dešťové kapky svými nárazy
vymršťují semena do blízkého okolí
(šalvěj,černohlávek)

Takto se semena splavují do stružek zavlažovaných příležitostně dešti a pak dále do větších vodních proudů .Dále se plody či semena dostanou do veletoků a tak se šíří pobřežní vegetace na kilometry daleko.

Cesty semen za pomoci zvířat

Četné rostlinné druhy využívají zvířat i k šíření diaspor.Jejich plody a semena jsou k tomu uzpůsobeny velmi zvláštním způsobem.Prostřednictvím zvířat se šíří velké množství rostlin.Někteří živočichové jsou k přenášení diaspor velmi dobře uzpůsobeny.Mnoho plodům je součástí jídelníčku ptáků,ale nestrávená semena opouštějí zažívací trakt bez úhonu.

Epizoochorní rostliny- jsou zachycování v srsti zvířat,mnohé vodní,bažinné i některé
 suchozemské druhy mají drobná semena a plůdky ,které přilnavostí
vody ulpívají na nohou savců,na zobácích,běhách a křídlech ptáků

– jiné rostliny se šíří na pohybujících se objektech pomocí slizu
vylučovaného osemení nebo oplodím (šalvěj lepkavá,semena ocúnu)

– různé zařízení jako jsou háčkovité a ostnaté výrůstky,rovné osiny
(kotvičník,kuklík městský,řepík,řepeň,mrkev obecná…..)

– většina ostnatých plodů má ostny i chlupy háčkovitě zahnuté

– tyto rostliny nacházíme: u řek, rybníků a v příkopech,pobřežních
lemech,na lukách a při lesních okrajích

– zaschlé lodyhy se zralými plody trpělivě vyčekávají dlouho do zimy a
pokud zásoba stačí obdarovávají náhodné chodce.Ti se pak postarají o
jejich další rozšíření.

– i bláto,které se lepí na kopyta pasoucího se dobytka,tak se i rozšiřují
diaspory ležící na zemi např.kráva může součastně zachytit na povrchu těla semena a pak roznést více než 1000 kusů semen a plodů

– jednotlivé druhy neuplívají v srsti stejně pevně ;mnohé z ní odpadnou
už v blízkosti materské rostliny
Synzoochorní rostliny- mají diaspory ,které živočichy nějakým způsobem lákají

– semena jsou na povrchu opatřena dužnatým přívěskem –elaiosomy,
 které mravenci okusují

– okousáním se mravenci nasytí a nepotřebné semeno odvléknou několik metrů od mateřské rostliny pak odloží

– semeno pak může vyčkat do příštího jara
(voilka,zemědým,dymnivka,bika,jaterník ,orsej,kopytník,hluchavka)

– kromě mravenců roznášejí semena i jiná zvířata,která se jimi živí
např.hlodavci-dělají si zásoby (žaludů,lískovích oříšků,plodů lípy atd.);hlodavec za
občasného mytí nory vynese nějaká semena na povrch,kde začínají klíčit

– ptáci i savci sbírají a ukládají semena do nejrůznějších skrýší v mechu,v dutinách pařezů ...

– býložravci při pastvě požírají spousty semen,která nemají žádná lákací zařízení ;pozřená
semena projdou trávicím traktem,kde se jejich klíčivost nenaruší a pak z těla ven mohou
začít klíčit (koňský trus-„koblížky“ )

Zatímco savci roznášejí semena na kratší vzdálenosti,opeření sběratelé tak činí na vzdálenost mnohem delší.Tak se mohou naše rostliny dostat do cizích krajů, když táhnou
do teplých krajů.

Šíření semen a plodů prostřednictvím člověka – antropochie

Od světa zvířat se člověk liší svou schopností práce a myšlení a vnesl nové
 způsoby do šíření rostlin na zeměkouli.Roznesl rychlou přepravu na celé kontinenty.
A g e s t o c h o r i e – zahrnuje obsáhlé možnosti šíření diaspor prostřednictvím dopravy.

– doprava zboží ,osob i zvířat skýtá nejrůznější možnosti přesunu
semen a plodů auty,lodní dopravou,vlakem atd.

– na povrchu i uvnitř dopravních prostředků,v obalových a těsnících
materiálech,na oděvu lidí či v srsti přepravovaných zvířatech

– plevelné a rumištní rostliny zavlečené do cizích krajů přicházejí nezřídka do podmínek vyhovujících jejich životním nárokům a mohou se neobyčejně rychle rozšířit např. do Severní Ameriky byl lodní dopravou zavlečen jitrocel větší,který v obdobných podmínkách jako v Evropě postrádal konkurenční rostliny a neobyčejně se rozšířil.

Závěr:

Tato práce ,která mi zabrala mnoho času a úsilí ,ale mimo to jsem načerpala nové vědomosti o rozšiřování plodů a semen,které jsou kolem nás.Některé věci jsem ani nevěděla,teď už vím ,že rostliny rozšiřují i brodiví ptáci,který si jen tak plavou ve vodě.Na svých končetinách mají různá semena,která plavou v tocích,říčkách i v moři.

Tyto semena pak vyklepou ,když se oklepávají na pevnině.Semena dále mohou vyklíčit a růst.Už i staří Řekové prodávali nebo vyměňovali za jiné užitečné věci své cizokrajné plody do jiných států,aby se uživili.Oni si ani neuvědomovali ,že roznášejí a zavádějí jim cizí rostliny do své země.I já někdy nevědomky roznáším rostliny na jiné místa třeba,když se procházím lesem.Pokaždé si odnesu nějaké semena na oděvu.

Seznam použité literatury:

RNDr. Lhotská M. a RNDr. Kropáč Z.,1985:Kapesní atlas semen,plodů a klíčných rostlin. SPN, Praha.

Opravil, Skácelová O.,1991: Rostliny 3.TATRAN,Bratislava.

Michalec Z.,1977:Člověk a rostliny.ROH,Praha.

Drchal K.,1987:Jak rostliny cestují.Albatros,Praha.

Přeložil,PhDr.Poláček J.,1997:Stromy a keře.J.Stenbrener,Vimperk.

Pilát A.,1963: Kapesní atlas rostlin.SPN, Praha