Prvoústí živočichové – Diblastica, Triblastica

Prvoústí živočichové – Diblastica, Triblastica

(A) Vznik mnohobuněčných živočichů
(B) Diblastica
(C) Triblastica

A) Vznik mnohobuněčných živočichů

Nejrozšířenější teorie o vzniku mnohobuněčných živočichů předpokládá přeměnu kolonií prvoků o stejných funkcích a schopnostech na skupiny buněk s různým tvarem a funkcí.

V časných stádiích vývoje organismu se buňky uspořádávají do vrstev – zárodečných listů. Několik živočišných kmenů má pouze dva (Diblastica), většina pak tři (Triblastica). Jsou to:

1. vnější zárodečný list – ektoderm (kůže, nervová soustava)

2. vnitřní zárodečný list – entoderm (trávicí soustava, játra)

3. střední zárodečný list – mezoderm (kostra, svaly)

Typickými zástupci Diblastic, u nichž dochází k diferenciaci buněk v tkáně pouze ze dvou zárodečných listů (ektodermu a entodermu), jsou žahavci a žebernatky. Triblastica se pak rozlišují podle toho, zda se z prvotního ústního otvoru gastruly (zač. vývojového stadia) tvoří ústní otvor = Prvoústí (Protostomia), nebo jestli se ústní otvor prolamuje druhotně na jiném místě = Druhoústí (Deuterostomia). V této otázce se zaměříme na zástupce ze skupiny Diblatica a ze skupiny Triblastic na podskupinu Prvoústých.

B) Diblastica

Jak už bylo řečeno vyvíjí se pouze ze dvou zárodečných listů: ektodermu a entodermu. Jsou to nejjednodušší bezobratlí. Pohyb u nich můžeme pozorovat pouze v larválním stadiu, v dospělosti žijí vesměs přisedle.
Rozlišujeme pět kmenů:

1) Vločkovci (Placozoa)

– tělo je shora zploštělé, nesouměrné, proměnlivého tvaru

– svrchní epitel (dorzální) je složen z plochých krycích buňěk s bičíky, spodní epitel (ventrální) pak především z válcových buněk s bičíky a z vmezeřených bezbičíkatých žlaznatých buněk; oba epitely jsou odděleny prostorem s tekutinou

– živí se především prvoky, které tráví mimotělně exoenzymy ze žlaznatých buněk

– rozmnožují se většinou nepohlavně – dělením

2) Houby (Porifera)

– na povrchu mají epitel plochých, stažitelných buněk, mezi nimi jsou velmi malé otvory, kterými proniká do těla houby voda

– vnitřní epitel tvoří tzv. límečkové buňky (choanocyty) s bičíky, v kterých probíhá vnitrobuněčné trávení (z vody vychytávají mikroorganismy)

– mezi oběma epitely je různě silná vrstva gelovité hmoty mezogley, v ní jsou mimo jiné buňky, které vytváří drobné oporné jehlice – vnitřní kostru hub. Podle strukturního charakteru jehlic se rozlišují tři třídy hub:

A) vápenaté (Calcarea)

B) křemité (Hexactinellida)

C) rohovité (Demospongia)

– rozmnožují se:

– nepohlavně – pučením, dělením nebo tvorbou gemulí (vnitřní pupeny, jejich buněčný obsah dokáže přežít nepříznivé podmínky)

– pohlavně – vývoj probíhá přes dva typy pohyblivých larev

– od starověku byly rohovité struktury některých mořských hub používány k mytí a čištění

– zástupci:
Houba mycí
Houba pohárová (Neptunův pohár) – až 1,5 m
Houba říční – povlaky na kamenech
Houba rybničná
Houba domečková – symbióza s rakem poustevníkem

3) Žahavci (Chinadria)

– paprsčitě souměrné vakovité tělo

– charakteristické jsou žahavé buňky několika typů, které slouží k získávání potravy i k obraně:

– perutranty (ostré hroty)

– glutinanty (rosolovitá lepkavá hmota)

– volventy (dlouhá stočená vlákna)

– mají již nejjednodušší typ nervové soustavy, tzv. difuzní nervovou soustavu (rozptýlená síť neuronů)

– trávicí dutina je slepá, to znamená, že přijímací otvor je shodný s vyvrhovacím (tzv. láčka); v láčce se nacházejí bičíkaté buňky a sekreční buňky s trávicí funkcí

– žahavci se vyskytují ve dvou formách:
1. polyp

– přisedlá forma

– tělo se skládá z přichytného terče, ústního terče a věnce chapadel kolem úst; tenká mezoglea
2. medúza

– pohyblivá forma (plovoucí)

– tělo má tvar klobouku, ústa jsou na spodní straně, charkteristická je silná vrstva mezogley

– rozvětvené láčky; zajišťují trávení a rozvod živin (tzv. gastrovaskulární trávicí soustava)

– dělí se do čtyř tříd:

A) Medúzovci (Scyphozoa)

– žíjí pouze v moři

– převládá pohlavní stadium medúzy (funkčně i časově)

– charakteristická metageneze, nepohlavní polypy se rozmnožují strobilací (odškrcování malých medúzek z polypa)

B) Čtyřhranky (Cubozoa)

– velice podobní medúzovcům; žijí v pobžežních vodách tropických a subtropických moří

– rovněž metageneze, ale medůzy nevznikají strobilací, ale úplnou proměnou (metamorfózou) polypa

– nejnebezpečnější žahavci; dlouhá chapadla

C) Polypovci (Hydrozoa)

– převládá stadium polypa, stadium medúzy může dokonce i chybět (nezmaři)

– rozmnožují se nepohlavně; pučením – vznik kolonií

– u nás žijí zástupci z rodu nezmarů (Hydra) a medúzka sladkovodní (Craspedacusta sowerbyi)

– v moři žijí koloniální trubýši (Siphonophora) – dělba funkcí jedinců (chytání kořisti, trávení, rozmnožování)

D) Korálnatci (Anthozoa)

– nemají stadium medúzy, žijí pouze v mořích

– přisedlí, láčky členěny přepážkami

– tvoří kolonie; často vytváří schránky z uhličitanu vápenatého; nové generace je staví na schránky předchozích generací, tak vznikají korálové útesy

– Korál červený – korále; Sasanky – bez schránek; Větevníci – ze schránek ozdobné předměty

4) Žebernatky

– žijí výlučně v mořích

– mají vakovité tělo s dvoustranně paprsčitou souměrností

– dravci; k chytání kořisti mají vytvořena vychlípená tykadla, která jsou opatřena speciálními lepkavými buňkami (koloblasty)

– pohybový aparát je složen z destiček složených z brv, které jsou uspořádány do osmi pruhů – ”žeber”

– gastrovaskulární soustava = láčka

– nervová soustava – difúzní

– hermafroditi, pohlavní rozmnožování

5) Morulovci (Mesozoa)

– vnitřní cizopasníci mořských bezobratlých živočichů

– tělo bývá složeno z povrchové vrstvy buněk tělních a z vnitřních buněk rozmnožovacích

– často složitý vývojový cyklus

– nejméně vývojově příbuzní ze skupiny Diblastic

C) Triblastica
Vyvíjejí se ze tří zárodečných listů. Mezoderm se podílí na vytváření tělních dutin a orgánů. Všichni zástupci jsou dvoustraně souměrní, to znamená, že mají jednu rovinu souměrnosti (Bilateralia). Rozlišují se dvě vývojové linie Triblastic: Prvoústí (Prostomia) a Druhoústí (Deuterostomia)

Prvoústí (Protostomia)

– ústa vznikají z gastruálních úst

– řitní otvor vznikne prolomením stěny

– srdce zastupuje hřbetní céva

– nervová soustava se nachází vždy na břišní straně

Prvoústé můžeme rozdělit do tří skupin podle typu tělní dutiny:

a) u nejprimitivnějších je prvotní tělní dutina (blastocoel) zcela vyplněna parenchymem a nazývá se schizocoel

b) v prvotní tělní dutině se vztváří dutina pseudocoelní

c) dochází k vytvořenídruhotné tělní dutiny coelomu.

A) SCHIZOCOELOMATA

– pokožka tvořena ektodermální jednovrstevnou tkání

– trávicí soustava vzniká z entodermu

– prostor mezi pokožkou a trávicí soustavou = třetí vrstva buněk = mezenchym (z části ekto- a částí z mezodermu)

– mezibuněčné prostory vyplněné tělní tekutinou – nepravá tělní dutina = schizocoel

kmen: Ploštěnci (Plathelminthes)

– ploché tělo, hermafroditi, cizopasníci

– trávicí soustava: rozvětvená podobná láčce

– nervová soustava: hlavová zauzlina a nejčastěji šest podélných nervových pruhů

– vylučovací soustava: plaménkové buňky = protonefridie, které jsou tvořeny systémem kanálků (začínají v plaménkové buňce v mezibuněčných prostorách a ústí na povrch těla)

– rozmnožování: různě

třída: Ploštěnky (Turbellaria)

– žijí pod kameny nebo na rostlinách v stojatých vodách, i v moří

– vyhýbají se světlu

– na hlavě mají oční skvrny (nejjednodušší ploché oči), mají i hmatová čidla; vysoká schopnost regenerace

– trávicí soustava: ústa, hltan, rozvětvené střevo, nestrávené zbytky vyvrhávají zpět ústy

– pohyb: na povrchu řasinky , pod pokožkou kožní svalový vak

– vylučovací soustava: protonefridia

– rozmnožování: pohlavní; hermaforditi; vajíčka uzavírána do kokonů a kladena na kameny (přímý vývoj)

třída: Motolice (Trematoda)

– cizopasníci v trávicích traktech (=> zakrnělé smyslové orgány); často střídají hostitele

– odolnost proti střevním šťávám zajišťuje vrstva kutikuly na povrchu

– anaerobní dýchání = bezvzdušné

– velmi složité rozmnožování – vývoj nepřímý (několik larev)

– zástupci:
Motolice jaterní, Motolice kopinatá, Motolice žlučová

třída: Tasemnice (Cestoda)

– cizopí nejčastěji ve střevě obratlovců

– potrava přijímaná celým povrchem těla = osmotická výživa

– tělo:
hlavička (scolex)
nečlánkovaný krček
článkované tělo

– na hlavičce přísavky; popř. háčky

– počet článku kolísá od jednoho do několika tisíc

– rozmnožování: dochází k samooplození, nepřímý, složitý vývoj (střídání hostitelů, mezihostitelem bývají korýši, ryby, obratlovci)

– u teplokrevných hostitelů vniká vylíhlá larva do svalů -> vzniká boubel; pozřením se může nakazit i člověk

– zástupci:
Tasemnice dlouhočlenná (vepř, člověk) – 8m
Tasemnice bezbranná (skot, člověk) – 12 m
Škulovec široký (ryby, člověk)
Měchožil zhoubný

kmen: Pásnice (Nemertini)

– trávicí soustava: ústa (v přední části chobot), řitní otvor

– oběhová soustava: uzavřená, hřbetní céva a dvě postraní spojené obloukovitými spojkami

– nervová soustava: dvě mozkové zauzliny a tři podélné nervové pruhy

– vylučovací soustava: protonefridie

– rozmnožování: pohlavně; vývoj většinou přímý

– nejdelší bezobratlý živočich: Pásmovka veliká – až 30 m, moře

B) PSEUDOCOELOMATA

– prostor mezi ektodermem a entodermem vyplněn tekutinou

kmen: Mechovnatci (Entoprocta)

– drobní mořští živočichové

– tělo tvar kalicha se stopkou, na horním konci kalichu věnec chapadel

– trávicí soustava: ústa (uprostřed věnce chapadel), trávicí trubice zahnuta do tvaru písmene U

– nervová soustava: jedna zauzlina

– vylučovací soustava: protonefridia

– rozmnožování: gonochoristi i hermafroditi, i nepohlavně pučením

kmen: Hlísti (Nemathelminthes)

– volně žíjící nebo cizopasící živočichové

– válcovitě protažená těla

– tělní dutina vyplněna tekutinou, která napíná pokožku

– napovrchu pokožky silnější vrstva (kutikula)

– trávicí soustava: jednoduchá trubice

– nervová soustava: různě složitá

– cévní soustava: nenín vytvořeba

– vylučovací soustava: protonefridie

– rozmnožování: pohlavně, většinou oddělené pohlaví (gonochoristé); vývoj může být přímý i nepřímý

– dělení:

třída: Vířníci (Rotatoria)

– jsou nejmenšími žijícími mnohobuněčnými živočichy, kteří mají orgánové soustavy

– jsou součástí planktonu

třída: Břichobrvky (Gastrotricha)

– mikroskopičtí vodní hlísti

třída: Strunovci (Nematomorpha)

– v larválním stadiu cizopasníci v těle hmyzu, krabů a raků

– v dospělosti volně žijící vodní hlísti

třída: Vrtejši (Acanthocephala)

– v dospělosti cizopasí v těle obratlovců, v larválním stadiu v těle korýšů nebo hmyzu

třída: Hlístice (Nematoda)

– nejpočetnější a nejvýznamnější třída

– na povrchu pevná kutikula

– nervová soustava: prstenec kolem hltanu, dál pak několik (až osm pruhů)

– většinou nebezpeční cizopasníci

– dělení:
Škrkavky
Škrkavka dětská (10 – 20 cm)

– dimorfizmus – druhotné pohlavní znaky
nákaza: vajíčka ze stolice; špatná hygiena; do střeva, kde se rozpadnou vejcové obaly; larvy se provrtají do cév a do plic, vykašláním a polknutím se dostanou zpět do střeva, kde dospějou; po nakladení vajíček samička opouští hostitele, samci hynou
příznaky: zvracení, průjmy, bolesti břicha

Nitkovci
Svalovec stočený

– v domácí i divoké zvěři

– příznaky: v pokročilém stavu způsobují ochrnutí životně důležitého svalstva (trichinóza)

Háďátka

– část v půdním edafonu, část cizopasí na kulturních rostlinách (řepné, bramborové, pšeničné)

Měchovci

– nemoc egyptská blednička = tunelová nemoc

Vlasovci

– v tropech, nákaza z vody

– elefantizmus – ”sloní nemoc” – zduření tkání (otoky především dolních končetin)

kmen: Hlavatci (Priapulida)

– mořští živočichové až 20 cm, dýchají pomocí žeberních lupínků, rozšířená hlavová část = chobot

C) COELOMATA

– 3 zárodečný listy, coelom = druhotná tělní dutina – chrání vnitřní orgány
o nečlánkované tělo (měkkýši)
o článkované tělo

– stejné články = homonomní segmentace (kroužkovci)

– různé články = heteronomní segmentace (členovci)

kmen: Měkkýši

– tělo tvořené 3 částmi

· třída: Plži – hlava, noha, útrobní vak s pláštěm

· třída: Mlží – noha, útrobní vak, redukovaná hlava

· třída: Hlavonožci – útrobní vak, hlava, noha změněná v nálevku

– coelom je omezen pouze na osrdečník a dutinu pohlavních žláz
Plži
Plži – na povrchu těla pokožka – sliz, kožněsvalový vak (hladká sv.)

– trávicí soustava – v dutině ústní – jazykové pásko = radula, slinivkojaterení žláza = hepatopakreas metanefridie

– hlava – 2 páry tykadel – kratší – hmatové ústrojí

– delší – oči – komorový typ

– nervová soustava – uzlinovitá, 2 uzliny v hlavě, 2 uzliny v noze, 2 uzliny v útrobním vaku

– oběhová soustava – otevřená, srdce – 2 části – síň, komora – obaleno dutinou osrdečníkem – krev přitéká z plicního vaku – okysličená – O2 vázán na Fe – červené barvivo – hemoglobin

– dýchací soustava – vodní měkkýši žábry, ostatní plicní vak = vnitřní plocha plášťové dutiny protkána vlásečnicemi

– všechny vnitřní orgány v útrobním vaku – vytváří plášť – produkuje vápnitou látku – ulita

– rozmnožování – proterandrický hermafrodit – dříve dozrávají spermie (zabránění degenerace) vajíčka do jamek v zemi – vývoj přímý
Plicnatí – Hlemýžď zahradní, Okružák ploský, Páskovka keřová, hajní, Plovatka bahenní
bez ulity – Slimák popelavý, Slimáček polní, Plzák lesní
Předožábří – Homolice, Ostranka jaderská

– žábrové lupínky před srdcem Zavinutec, Křídlatec
Zadožábří

– Zej obrovský ”mořský zajíc”

Mlži
Mlži – tělo – redukovanou hlavou, schránka ze 2 části = lastury spojené vazem (na opačném konci – hladké svaly)

– dýchací soustava – O2 rozpuštěný ve vodě – žaberní vak – žábry (krev – barvivo hemocyanin (Cu), bez očí, potrava nasávání (bez raduly) u vchodu do trávicí soustav – chemorecepční buňky

– rozmnožování – gonochorista – vypouští do vody samec – nasáty do plášť dutiny – oplozená vajíčka – vývoj nepřímý – larva glochidie (cizopasník na rybách)
perly = nečistoty obalené perletí

Hlavonožci

– hlava + 8 chapadel s přísavkami (přeměněná noha)

– trávicí soustava – zobákovité čelisti, v ústní dutině – slinné žlázy, jedové žlázy (mimotělní trávení) komorové oči, nervové uzliny tvoří mozek (uložen v chrupavčité schránce), u řitního otvoru sepiové žlázy – do okolí tmavá tekutina – únik redukovaná schránka (do těla – sepiová kost) (výjimka – Loděnka Argonaut)

– pohyb – přeměněná noha – nálevka – voda vystřikována z nálevky, Loděnka hlubinná = živá fosilie, Argonaut telagický – hektocotylová

– ramena – samci se mohou odlamovat – reagují chemotaxicky – na chemickou. látku. vypuštěné samičkou – do plášťové dutiny samička – buduje schránku – vajíčka – stará se o potomky
kmen: Rypohlavci
kmen: Sumýšovci

kmen: Kroužkovci
(D) – povrch těla kutikula, stejné články = homonomní segrementrace – články odděleny přepážkami, kromě prvního, posledního článku – každý článek – 2 coelomové váčky, pár nervových zauzlin, pár vylučovacích orgánů
coelomové váčky – tekutina – hydroskelet

– nervová soustava – 1. článek – 2 páry zauzlin, ostatní 1 pár = žebřičkovitá

– dýchací soustava – uzavřená, pulsující hřbetní céva spojená s břišní cévou

– vylučovací soustava – nefridie (celý vylučovací orgán – metanefridium)

– oplození – většinou ve vnějším prostředí, výjimečně k vnitřnímu oplození, vývoj u sladkovodních a suchozemských přímý, mořští – vývoj nepřímý – larva trochofora

třída: Mnohoštětinatci

– mořští živočichové
Afroditka plstnatá, Nerejdka hnědá, červ Palolo
gonochoristé, trochofora, výběžky umožňující pohyb = parapodia

– zpočátku kulovitá, později u řitního otvoru odškrcuje články – dospělý

třída: Opaskovci
bez parapodia, dýchání celým povrchem těla, úsek bez článků = opasek

· podtřída: Máloštětinatci
o Žížala obecná

1. článek – protostorium – přední část těla – zašpičatělá, blíž k opasku

– trávicí soustava – ústa, hltan, jícen, 2 žaludky
1) žláznatý – tráví pomocí enzymů, žere hlínu + humus, humusové kyseliny – do 1. žaludku ústí vývody vápenných žláz – neutralizují kyseliny
2) svalnatý – rozmělňuje potrava
smyslové buňky – žížala je fotofobní

– rozmnožování – hermafroditi, před oplození si 2 jedinci vyměňují spermie – zduřený opasek – ochranný obal na vajíčka – kokon – ukládají se do něj samičí a samčí oplození – uloží do země
samci – pohlavní orgány – 9., 10., 11. článek
samičky – pohlavní orgány – 14. 13. článek
schopnost regenerace – jen ta část, která má opasek
o Nítěnky – žijí v bahně

· podtřída: Pijavice
bez štětinky, 2 přísavky, zmnožená povrchová segmentace
ústa – 3 čelisti
opasek – kokon
hermafroditi

– trávicí soustava – slinné žlázy (vylučují hirudin – látky proti srážení krve)
slepá střeva – naplní se krví, vydrží pak i několik dní bez potravy)
Pijavka lékařská - využívá se v lékařství, černě skvrnitá 15 – 20 cm
Pijavka koňská - menší, neprokousne pokožku
Chobotnatka rybí – na žábrách

kmen: Drápkovci
v teplých oblastech, v tlejícím listí, v noci draví
rostou skokem – vysvlékají se a zase oblékají – vždy přibyde článek = anamorfóza

kmen: Želvušky
Medvíďátko obecné – vodní prostředí mechových polštářů
anabioza – stav strnulosti
gonochoristi

– vypadají jako želatinový medvídci

Kmen: Členovci

– více než 4/5 všech živočišných druhů na Zemi
heteronomní segmentace, coelom splývá s prvotní tělní dutinou – vzniká dutina – hemocoel – shromažďuje se zde krvomíza, která je nasávána svaly trubicovitého srdce a je vytlačována do hlavy – krvomíza protéká tkáněmi, rozvádí živiny a odvádí odpad – látky zpět do hemocoelu – otevřená cévní soustava

– nervová soustava – žebříčkovitá – centrem je tříčlenná zauzlina smyslové brvy

– dýchací soustava – žábry, plicní vaky, tracheje = vzdušnice

– trávicí soustava – ústa (slinné žlázy ), jícen, vole, předžaludek, střevo, řiť

– vylučovací soustava – metanefridie, Malpighiho žlázy (začínají v různých tkáních a ústí do střeva)

– tělo chráněno chitinovou vrstvou – tvrdá – neumožňuje růst člověka – svlékání staré vrstvy, mladá vrstva – pružná umožňuje růst

· podkmen: Trojlaločnatci

– vymřelá skupina trilobitů, rozšířeni v období prvohor (u nás – Barrandien – Jáchym Barrand)

– 3 laloky – každý 1 pár přívěsků, hlavu chrání polokulovitý štít

· podkmen: Klepítkatci
tělo 2 části – hlavohruď, zadeček, 1 pár končetin – klepítka (chelicery) (jedové žlázy- usmrcování, přísun)

2. pár končetin – makadla = pedipalpy – hmatové funkce
kráčivé končetiny – 4 páry

o třída: Pavoukovci
řád: Roztoči
Klíště obecné – kulovité tělo, hlavohruď splývá se zadečkem, na hlavě chobotek se zpětnými háčky
pohlavní dimorfizmus – sameček – štítek přes celý zadeček, krátký bodec – nepropíchne
samička – ne, ostrý bodec
choroby – klíšťová encefalitida, borelióza
Zákožka svrabová – svrab, napadána tenká kůže
Čmelík kůří, Svilušky, Klíšťák holubí (může přenášet boreliozu)

řád: Pavouci

– tělo – hlavohruď – stopka – kulovitý zadeček, klepítka – jedové žlázy, z jednoduchých očí (přesto špatně vidí)

– nervová soustava – uzlinovitá, mimotělní trávení

– dýchací soustava – plicní váčky – vchlípeniny pokožky

– vylučovací soustava – Malphigické trubice

– oběhová soustava – uzavřená, srdce nahrazeno, hřbetní cévy na konci zadečku
pavučinové vlákno vzniká z tekutiny ze snovacích bradavek – na vzduchu tuhne, na pavučině lepkavá hmota, pavučina slouží k utvoření kokonu
makadla samců – slouží k páření

řád: Štírci
kulovitý zadeček, pohybuje se do strany nebo dozadu
Štírek knihový

řád: Štíři
hlavohruď, zadeček – 2 části – širší a užší (při podráždění je zdvihá a otáčí nad hřbet – zakončen jedovatým hrotem)
vejcoživorodí – samička zadržuje vajíčka v těle do té doby, než se z nich vylíhnou mláďata – nosí je na zádech až do 4. svlékání

· podkmen: Žabernatci
vodní živočichové, dýchají žaberními lupínky

o třída: Korýši
Kutikula silná – (zpevnění uhličitanem vápenatým, fosforečnanem vápenatým)
tělo – hlavohruď, volně hrudní a zadečkové články

– oběžná soustava – otevřená

– dýchací soustava – žábry – O2 z vody

– nervová soustava – uzlinovitá
gonochorismus, partenogeneze – vývoj z neoplozeného vajíčka
vývoj většinou nepřímý (menší počet článků než dospělec)
(rak – vývoj přímý)
Buchanky, Perloočky
Rak říční – 2 páry tykadel, přeměnou končetin – ústní ústrojí, tykadlové žlázy: vylučovací soustava, stotycysta – rovnovážné ústrojí (dutina vystlána brvami se zrníčky písku – statolyty)

· podkmen: Vzdušnicovci
tracheje = vzdušnice
větvené trubičky se spirálkou z chitinu
gonochoristé
vývoj nepřímý

– vylučovací soustava : Malphigiho trubice

– nervová soustava: žebříčkovitá

– oběhová soustava – krev bez tělního barviva, rozvádí pouze živiny – bílá

třída: Stonožky
třída: Mnohonožky
třída: Hmyz
hlava, hruď, zadeček
hruď – 3 články – každý článek 1 pár končetin, někdy křídla – 2, 3. článek hrudi
ústní ústrojí:

– kousací – horní pysk, kusadla, čelisti, dolní pysk

– sací

– bodově sací

– lízací