Vodní režim a růst rostlin

Vodní režim a růst rostlin

· Vodní režim zahrnuje v sobě následující procesy:

A) příjem vody

B) vedení vody

C) výdej vody

A) Příjem vody

– Probíhá :

– celým povrchem těla

– kořeny – tak probíhá nejčastěji.

– Probíhá na základě dvou principů – prvním je difuze = pronikání látek dovnitř i ven, probíhá pomalu, přecházejí tak malé molekuly převážně u malých rostlin. Koná se pomocí přenašečů, transportních bílkovin.

– Druhým principem je osmóza = buněčná stěna má větší koncentraci než půdní roztok, přes membránu tak proudí dovnitř voda, je to převážně u větších rostlin. K osmóze nedochází, je-li na obou stranách plazmatické membrány stejná jakost molekul – jedná se potom o izotonický roztok. Pokud je ve vnějším prostředí vyšší koncentrace látek, nazývá se roztok hypertonický, buňka potom vydává vodu, smršťuje se, obsah se oddělí od buněčné stěny a vytvoří souvislou část. Tomuto ději se říká plazmolýza. Pokud má naopak vnější roztok menší koncentraci, jedná se o hypotonické prostředí, voda vtéká do buňky, ta se nafukuje, zvýší se napětí buněčných stěn (turgor), živočišná buňka může prasknout, rostlinná nikoliv.

– Příjem vody je možný několika cestami. Rychlejší cestou je cesta apoplastická = voda proudí otvory. Pomalejší je cesta symplastická = přes buňky.

– Vodní potenciál = množství vody, které rostlina potřebuje. Po nasátí vody do středu kořene začne vedení vody.

B) Vedení vody

– Probíhá cévami a cévicemi (dřevní svazky).

– Proudění vody je ovlivněno:

a) kapilaritou

b) kohezí - sloupec vody díky ní stoupá vzhůru

c) kořenovým vztlakem

d) transpirací – odpařováním

C) Výdej vody

Odpařování vody

– = transpirace

– Probíhá především na listech, známe 2 hlavní typy: pokožková (kutikulární) transpirace – probíhá málo a průduchová transpirace – ta je častá a je možno ji regulovat.

– Transpirace je ovlivněna velikostí listů a vnějším prostředím.

– Gutace = vydávání vody v kapalném stavu. Vzniká především v prostředí, kde je hodně vlhka, na listech se vysráží kapky. Voda je vytlačována z hydrathor – průduchů, které jsou stále otevřené.

Růst rostlin

– je kvantitativní děj, při kterém dochází k zvětšování počtu buňek. Růst u rostlin je neomezený.

– Konec kořene u rostlin má tři části:

1) rozlišovací část – probíhá zde tzv. rozlišovací růst

2) prodlužovací část – probíhá zde prodlužovací růst, je to pasivní děj, rostliny rostou tak, že přijímají vodu.

3) dělivá část – probíhá zde zárodečný dělivý růst

A) Faktory ovlivňující růst rostlin

1. vnější faktory

– světlo – ovlivňuje prodlužovací růst

– množství živin

– teplota

– dostatek vody

– U každé z podmínek musí být zachováno pokud možno optimum = ani ne maximum, ani ne minimum.

2. vnitřní faktory

– množství vnitřních chemických látek, které růst zrychlují nebo zpomalují, tzv. fytohormony

– podporující – stimulátory ve vzrostném vrcholu – např. kyselina indolyoctová v řízku rostliny podporuje dělení buněk ve vzrostlé ploše, nebo auxin – umožňuje růst stonku do délky, když ho odstraníme, přestane růst stonek a začnou růst větve.

– zbržďující – inhibitory – brzdí nežádoucí růst u rostlin – např. travex -= chlorečnan draselný (totální inhibitor)

– Korelace = vztah mezi částmi rostliny, rostlina má tendenci chybějící části doplňovat – když ořežeme větve, naroste mnoho nových větví, mají sice velké listy, ale těch je málo. Využívá se jí v praxi při klonování.

– Kalózní pletivo = má tendence zacelovat jizvy, zahladit stopy po zásahu

– Fytohormony také můžeme rozdělit podle toho, co podporují:

a) podporující kvetení – gibereliny

b) podporující buněčné dělení – cytokyniny

c) podporující dozrávání plodů – ethen

d) růst rostlin je ovlivněn periodicitou, jde o periodický děj, ovlivňuje ho např. stav ročních období nebo stáří rostliny

B) Vývoj rostliny – ontogeneze

Rozlišujeme dvě období

– období vegetativní (vzniká stonek, kořen, list)

– období generativní (vzniká květ, plod)
Podle toho, kolikrát za život rostliny plodí je rozdělujeme na

a) monokarpické – jen jedenkrát, např. hrách

b) polykarpické – vícekrát, např. ovocné stromy

Podle délky života můžeme rostliny rozdělit:

a) efemery – žijí 2 – 3 týdny – např. Osivka jarní

b) jednoleté – mají delší životní cyklus – např. hrách

c) dvouleté – např. mrkev

d) víceleté – rostou vegetativně, vykvetou, odumřou – např. agáve

e) trvalky – opakovaně i plodí

Přechod z období vegetativního na období generativní je ovlivněn:

1) světlem

– krátkodenní rostliny – stačí jim méně než 10 hodin světla – např. vánoční kaktus, chryzanténa

– dlouhodenní rostliny – musejí mít více než 10 hod. světla – např. obilniny, salát

– neutrální – např. pampeliška

2) teplotou

– teplobytné rostliny

– chladnobytné rostliny – např. ozimy

C) Pohyby rostlin

I) pasivní - např. vlivem větru, vody, zemské tíže, člověka

II) aktivní – ovlivněno fyzikálními, chemickými a biologickými faktory

1) fyzikální - hydroskopické, nebo kohezní

2) vitální :

A) bez podráždění – samovolné, např. růst kořínku

B) s podrážděním

a) taxe = lokomační pohyby, pohyby z místa na místo, např.
fototaxe u krásnooček

b) ohyby = růstové – ovlivněny auxiny, nebo turgorové, vlivem napětí buněčných blan