Vodní režim a růst rostlin
Autor: Musilka
Typ práce: Referát
Typ práce: Referát
Dátum: 24.06.2009
Jazyk:
Jazyk:
Rozsah: 772 slov
Počet zobrazení: 4 131
Počet zobrazení: 4 131
Tlačení: 425
Uložení: 494
Uložení: 494
· Vodní režim zahrnuje v sobě následující procesy:
A) příjem vody
B) vedení vody
C) výdej vody
A) Příjem vody
- Probíhá :
- celým povrchem těla
- kořeny - tak probíhá nejčastěji.
- Probíhá na základě dvou principů - prvním je difuze = pronikání látek dovnitř i ven, probíhá pomalu, přecházejí tak malé molekuly převážně u malých rostlin. Koná se pomocí přenašečů, transportních bílkovin.
- Druhým principem je osmóza = buněčná stěna má větší koncentraci než půdní roztok, přes membránu tak proudí dovnitř voda, je to převážně u větších rostlin. K osmóze nedochází, je-li na obou stranách plazmatické membrány stejná jakost molekul - jedná se potom o izotonický roztok. Pokud je ve vnějším prostředí vyšší koncentrace látek, nazývá se roztok hypertonický, buňka potom vydává vodu, smršťuje se, obsah se oddělí od buněčné stěny a vytvoří souvislou část. Tomuto ději se říká plazmolýza. Pokud má naopak vnější roztok menší koncentraci, jedná se o hypotonické prostředí, voda vtéká do buňky, ta se nafukuje, zvýší se napětí buněčných stěn (turgor), živočišná buňka může prasknout, rostlinná nikoliv.
- Příjem vody je možný několika cestami. Rychlejší cestou je cesta apoplastická = voda proudí otvory. Pomalejší je cesta symplastická = přes buňky.
- Vodní potenciál = množství vody, které rostlina potřebuje. Po nasátí vody do středu kořene začne vedení vody.
B) Vedení vody
- Probíhá cévami a cévicemi (dřevní svazky).
- Proudění vody je ovlivněno:
a) kapilaritou
b) kohezí - sloupec vody díky ní stoupá vzhůru
c) kořenovým vztlakem
d) transpirací – odpařováním
C) Výdej vody
Odpařování vody
- = transpirace
- Probíhá především na listech, známe 2 hlavní typy: pokožková (kutikulární) transpirace - probíhá málo a průduchová transpirace - ta je častá a je možno ji regulovat.
- Transpirace je ovlivněna velikostí listů a vnějším prostředím.
- Gutace = vydávání vody v kapalném stavu. Vzniká především v prostředí, kde je hodně vlhka, na listech se vysráží kapky. Voda je vytlačována z hydrathor - průduchů, které jsou stále otevřené.
Růst rostlin
- je kvantitativní děj, při kterém dochází k zvětšování počtu buňek. Růst u rostlin je neomezený.
- Konec kořene u rostlin má tři části:
1) rozlišovací část - probíhá zde tzv. rozlišovací růst
2) prodlužovací část - probíhá zde prodlužovací růst, je to pasivní děj, rostliny rostou tak, že přijímají vodu.
3) dělivá část - probíhá zde zárodečný dělivý růst
A) Faktory ovlivňující růst rostlin
1. vnější faktory
- světlo - ovlivňuje prodlužovací růst
- množství živin
- teplota
- dostatek vody
- U každé z podmínek musí být zachováno pokud možno optimum = ani ne maximum, ani ne minimum.
2.vnitřní faktory
- množství vnitřních chemických látek, které růst zrychlují nebo zpomalují, tzv. fytohormony
- podporující - stimulátory ve vzrostném vrcholu - např. kyselina indolyoctová v řízku rostliny podporuje dělení buněk ve vzrostlé ploše, nebo auxin - umožňuje růst stonku do délky, když ho odstraníme, přestane růst stonek a začnou růst větve.
- zbržďující - inhibitory - brzdí nežádoucí růst u rostlin - např. travex -= chlorečnan draselný (totální inhibitor)
- Korelace = vztah mezi částmi rostliny, rostlina má tendenci chybějící části doplňovat - když ořežeme větve, naroste mnoho nových větví, mají sice velké listy, ale těch je málo. Využívá se jí v praxi při klonování.
- Kalózní pletivo = má tendence zacelovat jizvy, zahladit stopy po zásahu
- Fytohormony také můžeme rozdělit podle toho, co podporují:
a) podporující kvetení - gibereliny
b) podporující buněčné dělení - cytokyniny
c) podporující dozrávání plodů - ethen
d) růst rostlin je ovlivněn periodicitou, jde o periodický děj, ovlivňuje ho např. stav ročních období nebo stáří rostliny
B) Vývoj rostliny - ontogeneze
Rozlišujeme dvě období
- období vegetativní (vzniká stonek, kořen, list)
- období generativní (vzniká květ, plod)
Podle toho, kolikrát za život rostliny plodí je rozdělujeme na
a) monokarpické - jen jedenkrát, např. hrách
b) polykarpické - vícekrát, např. ovocné stromy
Podle délky života můžeme rostliny rozdělit:
a) efemery - žijí 2 - 3 týdny - např. Osivka jarní
b) jednoleté - mají delší životní cyklus - např. hrách
c) dvouleté - např. mrkev
d) víceleté - rostou vegetativně, vykvetou, odumřou - např. agáve
e) trvalky - opakovaně i plodí
Přechod z období vegetativního na období generativní je ovlivněn:
1) světlem
- krátkodenní rostliny - stačí jim méně než 10 hodin světla - např. vánoční kaktus, chryzanténa
- dlouhodenní rostliny - musejí mít více než 10 hod. světla - např. obilniny, salát
- neutrální - např. pampeliška
2) teplotou
- teplobytné rostliny
- chladnobytné rostliny - např. ozimy
C) Pohyby rostlin
I) pasivní - např. vlivem větru, vody, zemské tíže, člověka
II) aktivní - ovlivněno fyzikálními, chemickými a biologickými faktory
1) fyzikální - hydroskopické, nebo kohezní
2) vitální :
A) bez podráždění - samovolné, např. růst kořínku
B) s podrážděním
a) taxe = lokomační pohyby, pohyby z místa na místo, např.
fototaxe u krásnooček
b) ohyby = růstové - ovlivněny auxiny, nebo turgorové, vlivem napětí buněčných blan
A) příjem vody
B) vedení vody
C) výdej vody
A) Příjem vody
- Probíhá :
- celým povrchem těla
- kořeny - tak probíhá nejčastěji.
- Probíhá na základě dvou principů - prvním je difuze = pronikání látek dovnitř i ven, probíhá pomalu, přecházejí tak malé molekuly převážně u malých rostlin. Koná se pomocí přenašečů, transportních bílkovin.
- Druhým principem je osmóza = buněčná stěna má větší koncentraci než půdní roztok, přes membránu tak proudí dovnitř voda, je to převážně u větších rostlin. K osmóze nedochází, je-li na obou stranách plazmatické membrány stejná jakost molekul - jedná se potom o izotonický roztok. Pokud je ve vnějším prostředí vyšší koncentrace látek, nazývá se roztok hypertonický, buňka potom vydává vodu, smršťuje se, obsah se oddělí od buněčné stěny a vytvoří souvislou část. Tomuto ději se říká plazmolýza. Pokud má naopak vnější roztok menší koncentraci, jedná se o hypotonické prostředí, voda vtéká do buňky, ta se nafukuje, zvýší se napětí buněčných stěn (turgor), živočišná buňka může prasknout, rostlinná nikoliv.
- Příjem vody je možný několika cestami. Rychlejší cestou je cesta apoplastická = voda proudí otvory. Pomalejší je cesta symplastická = přes buňky.
- Vodní potenciál = množství vody, které rostlina potřebuje. Po nasátí vody do středu kořene začne vedení vody.
- Probíhá cévami a cévicemi (dřevní svazky).
- Proudění vody je ovlivněno:
a) kapilaritou
b) kohezí - sloupec vody díky ní stoupá vzhůru
c) kořenovým vztlakem
d) transpirací – odpařováním
C) Výdej vody
Odpařování vody
- = transpirace
- Probíhá především na listech, známe 2 hlavní typy: pokožková (kutikulární) transpirace - probíhá málo a průduchová transpirace - ta je častá a je možno ji regulovat.
- Transpirace je ovlivněna velikostí listů a vnějším prostředím.
- Gutace = vydávání vody v kapalném stavu. Vzniká především v prostředí, kde je hodně vlhka, na listech se vysráží kapky. Voda je vytlačována z hydrathor - průduchů, které jsou stále otevřené.
Růst rostlin
- je kvantitativní děj, při kterém dochází k zvětšování počtu buňek. Růst u rostlin je neomezený.
- Konec kořene u rostlin má tři části:
1) rozlišovací část - probíhá zde tzv. rozlišovací růst
2) prodlužovací část - probíhá zde prodlužovací růst, je to pasivní děj, rostliny rostou tak, že přijímají vodu.
3) dělivá část - probíhá zde zárodečný dělivý růst
A) Faktory ovlivňující růst rostlin
1. vnější faktory
- světlo - ovlivňuje prodlužovací růst
- množství živin
- teplota
- dostatek vody
- U každé z podmínek musí být zachováno pokud možno optimum = ani ne maximum, ani ne minimum.
2.vnitřní faktory
- množství vnitřních chemických látek, které růst zrychlují nebo zpomalují, tzv. fytohormony
- podporující - stimulátory ve vzrostném vrcholu - např. kyselina indolyoctová v řízku rostliny podporuje dělení buněk ve vzrostlé ploše, nebo auxin - umožňuje růst stonku do délky, když ho odstraníme, přestane růst stonek a začnou růst větve.
- zbržďující - inhibitory - brzdí nežádoucí růst u rostlin - např. travex -= chlorečnan draselný (totální inhibitor)
- Korelace = vztah mezi částmi rostliny, rostlina má tendenci chybějící části doplňovat - když ořežeme větve, naroste mnoho nových větví, mají sice velké listy, ale těch je málo. Využívá se jí v praxi při klonování.
- Kalózní pletivo = má tendence zacelovat jizvy, zahladit stopy po zásahu
- Fytohormony také můžeme rozdělit podle toho, co podporují:
a) podporující kvetení - gibereliny
b) podporující buněčné dělení - cytokyniny
c) podporující dozrávání plodů - ethen
d) růst rostlin je ovlivněn periodicitou, jde o periodický děj, ovlivňuje ho např. stav ročních období nebo stáří rostliny
B) Vývoj rostliny - ontogeneze
Rozlišujeme dvě období
- období vegetativní (vzniká stonek, kořen, list)
- období generativní (vzniká květ, plod)
Podle toho, kolikrát za život rostliny plodí je rozdělujeme na
a) monokarpické - jen jedenkrát, např. hrách
b) polykarpické - vícekrát, např. ovocné stromy
Podle délky života můžeme rostliny rozdělit:
a) efemery - žijí 2 - 3 týdny - např. Osivka jarní
b) jednoleté - mají delší životní cyklus - např. hrách
c) dvouleté - např. mrkev
d) víceleté - rostou vegetativně, vykvetou, odumřou - např. agáve
e) trvalky - opakovaně i plodí
Přechod z období vegetativního na období generativní je ovlivněn:
1) světlem
- krátkodenní rostliny - stačí jim méně než 10 hodin světla - např. vánoční kaktus, chryzanténa
- dlouhodenní rostliny - musejí mít více než 10 hod. světla - např. obilniny, salát
- neutrální - např. pampeliška
2) teplotou
- teplobytné rostliny
- chladnobytné rostliny - např. ozimy
C) Pohyby rostlin
I) pasivní - např. vlivem větru, vody, zemské tíže, člověka
II) aktivní - ovlivněno fyzikálními, chemickými a biologickými faktory
1) fyzikální - hydroskopické, nebo kohezní
2) vitální :
A) bez podráždění - samovolné, např. růst kořínku
B) s podrážděním
a) taxe = lokomační pohyby, pohyby z místa na místo, např.
fototaxe u krásnooček
b) ohyby = růstové - ovlivněny auxiny, nebo turgorové, vlivem napětí buněčných blan
Podobné práce | Typ práce | Rozsah | |
---|---|---|---|
Růstové a vývojové procesy rostlin | Referát | 866 slov | |
Vývoj a charakteristické znaky nižších rostlin | Referát | 1 602 slov | |
Charakteristika vyšších rostlin | Referát | 1 428 slov | |
Charakteristika semenných rostlin | Referát | 1 807 slov |
Diskusia: Vodní režim a růst rostlin
Pridať nový komentárVygenerované za 0.013 s.