Vodní režim a růst rostlin

Prírodné vedy » Biológia

Autor: Musilka
Typ práce: Referát
Dátum: 24.06.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 772 slov
Počet zobrazení: 4 131
Tlačení: 425
Uložení: 494
·  Vodní režim zahrnuje v sobě následující procesy:
A) příjem vody
B) vedení vody
C) výdej vody
 
A) Příjem vody
Probíhá :
-  celým povrchem těla
-  kořeny - tak probíhá nejčastěji.
-  Probíhá na základě dvou principů - prvním je difuze = pronikání látek dovnitř i ven, probíhá pomalu, přecházejí tak malé molekuly převážně u malých rostlin. Koná se pomocí přenašečů, transportních bílkovin.
-  Druhým principem je osmóza = buněčná stěna má větší koncentraci než půdní roztok, přes membránu tak proudí dovnitř voda, je to převážně u větších rostlin. K osmóze nedochází, je-li na obou stranách plazmatické membrány stejná jakost molekul - jedná se potom o izotonický roztok. Pokud je ve vnějším prostředí vyšší koncentrace látek, nazývá se roztok hypertonický, buňka potom vydává vodu, smršťuje se, obsah se oddělí od buněčné stěny a vytvoří souvislou část. Tomuto ději se říká plazmolýza. Pokud má naopak vnější roztok menší koncentraci, jedná se o hypotonické prostředí, voda vtéká do buňky, ta se nafukuje, zvýší se napětí buněčných stěn (turgor), živočišná buňka může prasknout, rostlinná nikoliv.
-  Příjem vody je možný několika cestami. Rychlejší cestou je cesta apoplastická = voda proudí otvory. Pomalejší je cesta symplastická = přes buňky.
Vodní potenciál = množství vody, které rostlina potřebuje. Po nasátí vody do středu kořene začne vedení vody.
 
B) Vedení vody
-  Probíhá cévami a cévicemi (dřevní svazky).
Proudění vody je ovlivněno:
a)   kapilaritou
b)  kohezí - sloupec vody díky ní stoupá vzhůru
c)   kořenovým vztlakem
d)  transpirací – odpařováním
 
C) Výdej vody
Odpařování vody
= transpirace
-  Probíhá především na listech, známe 2 hlavní typy: pokožková (kutikulární) transpirace - probíhá málo a průduchová transpirace - ta je častá a je možno ji regulovat.
-  Transpirace je ovlivněna velikostí listů a vnějším prostředím.
Gutace = vydávání vody v kapalném stavu. Vzniká především v prostředí, kde je hodně vlhka, na listech se vysráží kapky. Voda je vytlačována z hydrathor - průduchů, které jsou stále otevřené.
 
Růst rostlin
-  je kvantitativní děj, při kterém dochází k zvětšování počtu buňek. Růst u rostlin je neomezený.
Konec kořene u rostlin má tři části:
1)  rozlišovací část - probíhá zde tzv. rozlišovací růst
2)  prodlužovací část - probíhá zde prodlužovací růst, je to pasivní děj, rostliny rostou tak, že přijímají vodu.
3)  dělivá část - probíhá zde zárodečný dělivý růst
 
A) Faktory ovlivňující růst rostlin
1. vnější faktory
-  světlo - ovlivňuje prodlužovací růst
-  množství živin
-  teplota
-  dostatek vody
-  U každé z podmínek musí být zachováno pokud možno optimum = ani ne maximum, ani ne minimum.
2.vnitřní faktory
-  množství vnitřních chemických látek, které růst zrychlují nebo zpomalují, tzv. fytohormony
podporující - stimulátory ve vzrostném vrcholu - např. kyselina indolyoctová v řízku rostliny podporuje dělení buněk ve vzrostlé ploše, nebo auxin - umožňuje růst stonku do délky, když ho odstraníme, přestane růst stonek a začnou růst větve.
zbržďující - inhibitory - brzdí nežádoucí růst u rostlin - např. travex -= chlorečnan draselný (totální inhibitor)
Korelace = vztah mezi částmi rostliny, rostlina má tendenci chybějící části doplňovat - když ořežeme větve, naroste mnoho nových větví, mají sice velké listy, ale těch je málo. Využívá se jí v praxi při klonování.
Kalózní pletivo = má tendence zacelovat jizvy, zahladit stopy po zásahu
 
Fytohormony také můžeme rozdělit podle toho, co podporují:
a)   podporující kvetení - gibereliny
b)  podporující buněčné dělení - cytokyniny
c)   podporující dozrávání plodů - ethen
d)  růst rostlin je ovlivněn periodicitou, jde o periodický děj, ovlivňuje ho např. stav ročních období nebo stáří rostliny
 
B) Vývoj rostliny - ontogeneze
Rozlišujeme dvě období
- období vegetativní (vzniká stonek, kořen, list)
- období generativní (vzniká květ, plod)
Podle toho, kolikrát za život rostliny plodí je rozdělujeme na
a)   monokarpické - jen jedenkrát, např. hrách
b)  polykarpické - vícekrát, např. ovocné stromy
 
Podle délky života můžeme rostliny rozdělit:
a)   efemery - žijí 2 - 3 týdny - např. Osivka jarní
b)  jednoleté - mají delší životní cyklus - např. hrách
c)   dvouleté - např. mrkev
d)  víceleté - rostou vegetativně, vykvetou, odumřou - např. agáve
e)   trvalky - opakovaně i plodí
 
Přechod z období vegetativního na období generativní je ovlivněn:
1)  světlem
-  krátkodenní rostliny - stačí jim méně než 10 hodin světla - např. vánoční kaktus, chryzanténa
-  dlouhodenní rostliny - musejí mít více než 10 hod. světla - např. obilniny, salát
-  neutrální - např. pampeliška
 
2)  teplotou
-  teplobytné rostliny
-  chladnobytné rostliny - např. ozimy
 
C) Pohyby rostlin
I)   pasivní - např. vlivem větru, vody, zemské tíže, člověka
II) aktivní - ovlivněno fyzikálními, chemickými a biologickými faktory
1)  fyzikální - hydroskopické, nebo kohezní
2)  vitální :
A)  bez podráždění - samovolné, např. růst kořínku
B)  s podrážděním
a) taxe = lokomační pohyby, pohyby z místa na místo, např.
fototaxe u krásnooček
b) ohyby = růstové - ovlivněny auxiny, nebo  turgorové, vlivem  napětí buněčných blan

Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1


Odporúčame

Prírodné vedy » Biológia

:: KATEGÓRIE – Referáty, ťaháky, maturita:

Vygenerované za 0.013 s.
Zavrieť reklamu