Vodní režim a růst rostlin
· Vodní režim zahrnuje v sobě následující procesy:
A) příjem vody
B) vedení vody
C) výdej vody
A) Příjem vody
- Probíhá :
- celým povrchem těla
- kořeny - tak probíhá nejčastěji.
- Probíhá na
základě dvou principů - prvním je difuze = pronikání látek dovnitř i ven, probíhá pomalu, přecházejí tak malé
molekuly převážně u malých rostlin. Koná se pomocí přenašečů, transportních bílkovin.
- Druhým principem je osmóza
= buněčná stěna má větší koncentraci než půdní roztok, přes membránu tak proudí dovnitř voda, je to převážně u
větších rostlin. K osmóze nedochází, je-li na obou stranách plazmatické membrány stejná jakost molekul - jedná se potom o izotonický
roztok. Pokud je ve vnějším prostředí vyšší koncentrace látek, nazývá se roztok hypertonický, buňka potom vydává vodu, smršťuje se,
obsah se oddělí od buněčné stěny a vytvoří souvislou část. Tomuto ději se říká plazmolýza. Pokud má naopak vnější roztok menší
koncentraci, jedná se o hypotonické prostředí, voda vtéká do buňky, ta se nafukuje, zvýší se napětí buněčných stěn (turgor),
živočišná buňka může prasknout, rostlinná nikoliv.
- Příjem vody je možný několika cestami. Rychlejší cestou je cesta
apoplastická = voda proudí otvory. Pomalejší je cesta symplastická = přes buňky.
-
Vodní potenciál = množství vody, které rostlina potřebuje. Po nasátí vody do středu kořene začne vedení vody.
B) Vedení vody
- Probíhá cévami a cévicemi (dřevní svazky).
- Proudění vody je ovlivněno:
a) kapilaritou
b) kohezí - sloupec vody díky ní stoupá vzhůru
c) kořenovým vztlakem
d)
transpirací – odpařováním
C) Výdej vody
Odpařování vody
- =
transpirace
- Probíhá především na listech, známe 2 hlavní typy: pokožková (kutikulární) transpirace - probíhá
málo a průduchová transpirace - ta je častá a je možno ji regulovat.
- Transpirace je ovlivněna velikostí listů a vnějším
prostředím.
- Gutace = vydávání vody v kapalném stavu. Vzniká především v prostředí, kde je hodně
vlhka, na listech se vysráží kapky. Voda je vytlačována z hydrathor - průduchů, které jsou stále otevřené.
Růst
rostlin
- je kvantitativní děj, při kterém dochází k zvětšování počtu buňek. Růst u rostlin je neomezený.
- Konec kořene u rostlin má tři části:
1) rozlišovací část - probíhá zde tzv. rozlišovací
růst
2) prodlužovací část - probíhá zde prodlužovací růst, je to pasivní děj, rostliny rostou tak, že
přijímají vodu.
3) dělivá část - probíhá zde zárodečný dělivý růst
A) Faktory
ovlivňující růst rostlin
1. vnější faktory
- světlo - ovlivňuje prodlužovací růst
- množství živin
-
teplota
- dostatek vody
- U každé z podmínek musí být zachováno pokud možno optimum = ani ne maximum, ani ne minimum.
2.vnitřní faktory
- množství vnitřních chemických látek, které růst zrychlují nebo zpomalují, tzv. fytohormony
-
podporující - stimulátory ve vzrostném vrcholu - např. kyselina indolyoctová v řízku rostliny podporuje dělení
buněk ve vzrostlé ploše, nebo auxin - umožňuje růst stonku do délky, když ho odstraníme, přestane růst stonek a začnou růst větve.
- zbržďující - inhibitory - brzdí nežádoucí růst u rostlin - např. travex -= chlorečnan draselný (totální
inhibitor)
- Korelace = vztah mezi částmi rostliny, rostlina má tendenci chybějící části doplňovat - když
ořežeme větve, naroste mnoho nových větví, mají sice velké listy, ale těch je málo. Využívá se jí v praxi při klonování.
-
Kalózní pletivo = má tendence zacelovat jizvy, zahladit stopy po zásahu
- Fytohormony také můžeme
rozdělit podle toho, co podporují:
a) podporující kvetení - gibereliny
b) podporující buněčné
dělení - cytokyniny
c) podporující dozrávání plodů - ethen
d) růst
rostlin je ovlivněn periodicitou, jde o periodický děj, ovlivňuje ho např. stav ročních období nebo stáří rostliny
B) Vývoj rostliny - ontogeneze
Rozlišujeme dvě období
- období vegetativní (vzniká stonek, kořen, list)
-
období generativní (vzniká květ, plod)
Podle toho, kolikrát za život rostliny plodí je rozdělujeme na
a)
monokarpické - jen jedenkrát, např. hrách
b) polykarpické - vícekrát, např.
ovocné stromy
Podle délky života můžeme rostliny rozdělit:
a) efemery - žijí 2 - 3
týdny - např. Osivka jarní
b) jednoleté - mají delší životní cyklus - např. hrách
c)
dvouleté - např. mrkev
d) víceleté - rostou vegetativně, vykvetou, odumřou - např.
agáve
e) trvalky - opakovaně i plodí
Přechod z období vegetativního na období
generativní je ovlivněn:
1) světlem
- krátkodenní rostliny - stačí jim méně než 10 hodin
světla - např. vánoční kaktus, chryzanténa
- dlouhodenní rostliny - musejí mít více než 10 hod. světla - např. obilniny,
salát
- neutrální - např. pampeliška
2) teplotou
- teplobytné rostliny
-
chladnobytné rostliny - např. ozimy
C) Pohyby rostlin
I) pasivní - např.
vlivem větru, vody, zemské tíže, člověka
II) aktivní - ovlivněno fyzikálními, chemickými a biologickými
faktory
1) fyzikální - hydroskopické, nebo kohezní
2) vitální
:
A) bez podráždění - samovolné, např. růst kořínku
B) s podrážděním
a)
taxe = lokomační pohyby, pohyby z místa na místo, např.
fototaxe u krásnooček
b) ohyby =
růstové - ovlivněny auxiny, nebo turgorové, vlivem napětí buněčných blan
Zones.sk – Zóny pre každého študenta