Hormonální regulace u živočichů a člověka

Hormonální regulace u živočichů a člověka

A) Hormonální regulace obecně

B) Hormonální regulace u člověka

A) Hormonální regulace obecně

– rostliny – mají pouze látkovou regulaci – bez nervové regulace.

– Rostlinné hormony – např. stimulátor auxin – ve vzrostlém vrcholu, brzdí růst postranních větví.

– Giberlíny – růst poupat, kveteni

– Živočichové

– bezobratlí - hmyz – hormony feromony – ovlivnění sexuální funkce: velká citlivost, stačí jedna molekula pro přivábení, využívají toho lapače

– obojživelníci – Gubenilní hormon – zabraňuje dospívání larev

– obratlovci

– řízení oběma soustavami, nervovou i hormonální

– nejstarší žláza – štítná

– Kromě nervové soustavy se na integrálním řízení organismu podílí soustava žláz s vnitřní sekrecí, a to formou vylučování hormonů.

– Hormony: jsou biologicky aktivní látky různého chemického složení – steroidy (estrogen), bílkovinná povaha (insulín), různé deriváty (tyrroxin)

– Hormony lze také rozdělit na hormony vylučované játry, nebo různé hormony v trávicím traktu). Chemický přenos inromace – pomocí receptorů na plasm. membráně, složité biochemické děje, stádia popsali – Rodbell a Gilman – získali Nobel. cenu

– Významnější skupinu tvoří hormony žlázové. Jsou vylučovány endokrinními žlázami přímo do krve – přes kapiláry. Oproti tomu známe exokrinní žlázy – ty látky rozšiřují do okolí vodivými trubicemi – např. potní žlázy.

– Soustava žláz s vnitřní sekrecí nevytváří zcela jednotnou soustavu jako nervová soustava, další rozdíl je v jejich působení. Působení je pomalejší, za to ale v širší oblasti.

– Ovlivnění působení žláz:

– celkový metabolismus

– hospodaření s ionty a vodou

– růst

– rozmnožování

– Hormonální regulace u člověka

– Hormonální soustavu můžeme popisovat podle jednotlivých žláz, nebo přímo podle druhu účinku jednotlivých hormonů.

– Hypofýza = podvěsek mozkový

– Adenohypofýza

– přední lalok podvěsku mozkového, vznikla z vychlípeniny hltanu a jícnu – z trávicí soustavy. Činností je regulace hormonů z hypotalamu.

– somatotropin – ovlivňuje růst dlouhých kostí v epifýzách. Může způsobit gigantismus, nebo naopak nanismus

– prolaktin – ovlivňuje růst mléčné žlázy, kojení

– kortikotropin ACTH – stimuluje kůru nadledvin – kortizol

– tyrotropin – řídí činnost štítné žlázy

– folitropin FSH – ovlivňuje růst folikulů, ovlivňuje činnost varlat a vaječníků, tvorbu estrogenu, spermatogenezi

– lutropin LH – ovlivňuje růst folikulů, vyvolává ovulaci a tvorbu žlutého tělíska ve vaječnících

– Neurohypofýza

– zadní lalok podvěsku mozkového, vznikl z 3. mozkové komory – z nervové soustavy. Hormony jsou tvořeny v hypotalamu, po nervových vláknech jsou pak vedeny

– antidiuretický hormon ADH – ovlivňuje stěny sběracích kanálků v ledvinách, zpětné vstřebávání vody. Při jeho nedostatku – nemoc “žíznivka”.

– oxytocin – ovlivňuje stahy hlavních svalů dělohy, urychluje porod, ovlivňuje stahy svalstva okolo mlékovodů – umožňuje kojení

– Štítná žláza

– tyroxin, trijodtyronin – vážou jód, při nedostatečné činnosti poruchy metabolismu, když je snížený = hypotyreósa, když je zvýšený = hypertyreósa, znakem je exoftalmus = vylézání očí z důlků

– tyreokalcitonin – snižuje hladinu vápníku v krvi, snižuje vyplavování, je antagonický k parathormonu

– Porucha činnosti štítné žlázy – “vole”, u dětí poruchy růstu, špatný vývoj mozku – kretenismus, struma. Je nezbytné přijímat dostatek jódu v potravě – např. v rybách!

– Příštitná tělíska

– parathormon – bílkovinný hormon, má vliv na přeměnu vápníku v krvi, doplňování vápníku z kostí. Při poruše dochází k měknutí kostí, křivice.

– Nadledviny

– kůra nadledvin – vznikla z mezodermu jako ledviny

– kortizol - patří do skupiny glukokortikoidů, ovlivňuje hladinu glukózy v krvi, vede ke zmenšení imunitní reakce

– aldosteron - patří do skupiny mineralokortikoidů, je v ledvinových kanálcích, zvyšuje zpětné vstřebávání sodných iontů, umožňuje hospodářství s minerálními látkami a vodou. Při malém množství – Adisonova choroba

– dřeň nadledvin – vznikla z ektodermu – vazba s nervovou soustavou. Zátěž funkcí při stresu

– adrenalin – za fyzické a psychické zátěže stimuluje srdeční činnost, více krve do svalů a srdce, štěpení tuků.

– noradrenalin – vliv na stahování svaloviny

– Slinivka břišní – podvojná žláza

– inzulín – bílkovinný hormon, vliv na glykémii (hladina cukru v krvi). Když málo, vzroste koncentrace glukózy = hyperglykémie, když je trvale = cukrovka – Diabetes melitus. Houstne krev, v ledvinách je víc glukózy, jsou větší nároky na srdce. Poranění se špatně hojí, dochází k špatnému prokrvení tkání – hrozí bércové vředy, nedokrvování prstů dolních končetin. Dieta – jen stanovené množství sacharidů, omezení tuků. Léčba – dodávání insulínu. Hypoglykémie = “diabetické koma”, moc inzulínu, dodat kostku cukru

– glukagon – vylučováno v Langerhansových ostrůvkách na slinivce. Je to antagonista k insulínu, zvyšuje hladinu cukru v krvi

– Pohlavní žlázy

– vaječníky

– progesteron

– estradiol - patří do skupiny estrogenů, má vliv na sekundární pohlavní znaky, látkovou přeměnu, ženské chování a cítění. Řídí těhotenství, při poruše – řídnutí kštice, ochlupení, poruchy menstruačního cyklu, akné

– varlata

– testosteron – steroidní hormon. Vliv na sekundární pohlavní znaky, látkovou přeměnu, mužské chování a cítění.

– Šišinka

– melatonin – kontroluje bdění a spánek

– Brzlík

– Vylučuje látky pro vývoj lymfocytů

– Placenta