Dýchací soustava
Autor: Musilka
Typ práce: Referát
Typ práce: Referát
Dátum: 25.06.2009
Jazyk:
Jazyk:
Rozsah: 1 021 slov
Počet zobrazení: 7 881
Počet zobrazení: 7 881
Tlačení: 648
Uložení: 710
Uložení: 710
A) Fylogeneze
B) Dýchací soustava člověka
A) Fylogeneze
- jednodušší živočichové - výměna plynů celým povrchem = difuse
- ploštěnka - anaerobní dýchání (O2 z H2O)
- plži - plicní vak
- mlži - žaberní vak
- pavouci - plicní váčky
- rakovci - žaberní lupínky
- hmyz - dýchací tracheje (C2 přímo k buňkám)
- vodní hmyz - tracheální žábry
- některé si vzduch hromadí na povrchu těla
- polostrunatci - jícen s otvory
- strunatci - žaberní koš (párové skuliny)
- ryby - žábry (ze zřásněných lístků, v žaberních obloukách)
- některé střevní dýchání (polykání vzduchu)
- některé v 1. dnech života - dýchání povrchem těla
- obojživelníci - povrch těla (záhyby, výrůstky)
- vakovité plíce (= vychlípený jícen)
- obratlovci - plíce (ptáci + 5 párů vzdušných vaků)
B) Dýchací soustava člověka
- dýchání= pohyb vzduchu do plic a z plic
- 3 oddělení, vzájemně propojené funkce:
- plicní ventilace = výměna vzduchu mezi vnějším prostředím a plícemi
- výměna plynů (O2 a CO2 ) mezi vzduchem a krví + mezi krví a tkáněmi
- oxidativní metabolismus tkání (spotřeba O2 a výdej CO2 ) = tkáňové dýchání
- vnější dýchání = plicní ventilace a výměna plynů mezi vzduchem a krví
- vnitřní dýchání = výměna plynů mezi krví a tkáněmi a tkáňové dýchání
- existuje úzká souvislost mezi soustavou dýchací a soustavou oběhovou
- horní cesty dýchací: nosní dutina, nosohltan
- dolní cesty dýchací: hrtan, průdušnice, průdušky
A) DÝCHÁNÍ PLÍCEMI - VNĚJŠÍ DÝCHANÍ
Vodivá část dýchací soustavy - dýchací cesty:
- nozdry --- nosní dutina - rozdělena nosní přepážkou, spojena s dutinami v čelních a lícních kostech = vedlejší dutiny nosní, nosní skořepy (zvětšení povrchu), řasinkový epitel - oteplení + očištění vzduchu - vše vystláno tenkou sliznicí (lehce se zanítí)
- část společná s trávicí s.
- hltan (pharynx) - horní část = nosohltan - nosohltanové mandle (= lymfatické uzlíky) do nosohltanu ústí Eustachovy trubice (= spojnice středního ucha s nosohltanem)
- do hltanu současně vzduch i potrava - rozdělen na jícen a hrtan
- mezi hrtanem a hltanem = hrtanová příklopka - aby se sousto nedostalo do hrtanu -
- (epiglottis) - uzavírání reflexivně, ochrana = kašlání (reflex) = sousto zaskočí do “koláčové dírky” - buráky
- hrtan (larynx) = vazivová trubice vyztužená chrupavkami (ochrana proti splasknutí), štítná chrupavka - největší - u mužů vystupuje - chrání hrtan (=ohryzek, “Adamovo jablko”,
- hlasová štěrbina - hlasivkové vazy - růst - změna chrupavek, vazů - mutace
- průdušnice (trachea) - zpevněná chrupavkami (tvar podkovy) + sliznice s velkým množstvím
- hlenových žláz –
- 2 průdušky (bronchy) - větví se, tvoří bronchiální strom
- průdušinky (bronchioly)
- plicní váčky
- plicní sklípky (alveoly) - stěna ze 1 vrstvy plochých b. (= respirační epitel) - přiléhají na kapiláry
Respirační část dýchací soustavy
a) plíce
- kuželovitý tvar, v hrudní dutině
- houbovitá struktura
- párový orgán
- pravá plíce - větší, 3 laloky
- levá plíce - menší, 2 laloky (je u ní srdce)
- tkáň - z průdušek a plicních váčků
- prostoupena cévami a nervy
- na povrchu jemná blána - poplicnice - srůstá s plicním vazivem
- pohrudnice = jemná blána na vnitřní straně hrudníku
- pohrudniční dutina = štěrbina mezi poplicnicí a pohrudnicí
- je vyplněná vodnatou tekutinou (10- 15 ml)
- Plíce přiléhají k hrudní stěně v důsledku podtlaku v pohrud. štěrbině. (Zásah do hrudi - nevytahovat např. dýku - splaskly by)
- Všude v plicích je řasinkový epitel (kouření - víc hlenu - kašlání)
b) Plicní ventilace
- je mechanický proces, na základě změny tlaku v plicích. Plíce se chovají jako pružné vaky.
- pohyb vzduchu do plic a z plic
- závisí na objemu vzduchu, na počtu vdechů /min = frekvence
- vdechovaný vzduch - 21% O2, 78%N2, 0,03%CO2
- vydechovaný vzduch - 16% O2, 79% N2, 4%CO2
- vdech
- aktivní děj
- pomocí stahů bránice a mezižeberních svalů - zvětšení objemu hrudní dutiny - podtlak - roztáhnutí plic
- výdech
- pasivní děj
- relaxace (ochabnutí svalů po vdechnutí)
- žeberní dýchání - převládá činnost žeber
- brániční dýchání (břišní) - převládá činnost bránice
- užitečné ho cvičit
- podíl na dýchání má být 65 % u mužů
- dýchání - lze zadržet vůlí
B) POJMY
- dechový objem = množství vzduchu vstupující a vystupující během 1 dechu ( 500 ml)
- (= respirační)
- inspirační rezervní objem = (2,5 l) - může ho organismus nabrat při klidném maximální vdechnutí (= doplňkový)
- expirační rezervní objem = (1 l) - lze ho vypudit po klidném výdechu maximálním vdechnutím
- apnoická pauza = zadržení vzduchu
- frekvence dýchání - 14- 18x /min
- vitální kapacita plic - (5 l)
- reziduální objem - v plicích od 1. nadechnutí = mrtvý vdechový objem - 1,5
- 2 části:
- kolapsový vzduch (lze uvolnit protažením dutiny)
- minimální vzduch (lze uvolnit mechanickým vytlačením)
- kyslíkový dluh
- vzniká při cvičení, po cvičení určitou dobu zvýšené dýchání
- splácí se tak, že se při zvýšeném dýchání v tkáních spotřebovává O2
- zahrnuje :
- O2, který je třeba doplnit v hemoglobinu červených krvinek
- O2, který se spotřebovává v důsledku zvýšené tělesné teploty
- O2, který je třeba k oxidaci kyseliny mléčné vytvořené při cvičení
- Svaly mohly pracovat na kyslíkový dluh, protože získávaly část energie štěpením glykogenu na kyselinu mléčnou (= anaerobní glykolýza)
C) ŘÍZENÍ DÝCHÁNÍ
- dýchání závisí na stálém cyklickém dráždění dýchacích svalů nervy z páteřní míchy, aktivované z prodloužené míchy = z dýchacího centra
- neurony reagují na zvýšení CO2 a snížení O2 - zrychlené dýchání
- Plicní ventilaci ovlivňuje parciální tlak CO2, až na 2. místě parciální tlak O2.
- homeostáza - zajišťuje stálost vnitřního prostředí
- mozková kůra - řídí hluboké a povrchní dýchání
D) NERESPIRAČNÍ FUNKCE
- do těla různé látky - ochrana pomocí hlenu ( kmitající řasinky epitelu posunují vylučovaný hlen směrem do hltanu - spolknutí) - aktivitu potlačuje SO2, nikotin, dehet (kouření) - hlen zůstane v plicích
- účast na tvorbě hlasu - hrtanové svaly
- ohřívání a zvlhčování vzduchu před vstupem do plic
E) ONEMOCNĚNÍ
- chřipka - způsobena vírem, často v podobě rýmy, kašle, bolesti v krku + bolest hlavy, svalů, kloubů + horečka
- zánět (zápal) plic = pneumonie - bakterie, viry ; plicní sklípky jsou zaplněny hlenem a tekutinou - zhoršení výměny plynů + příznaky jako chřipka + celková schvácenost
- tuberkulóza - bakterie Mycobacterium tuberkulosis; zmírněno očkováním a hygienou; kalometizace = zkouška, jestli má člověk obranné látky + zajištění jestli není alergický na TBC
- zánět horních a dolních cest dýchacích
- silikóza = zaprášení, u horníků ( křemitý, uhelný prach); na povrchu plicních sklípků je prach - znesnadněn postup plynů, nedostatek O2
- rakovina plic - kouření
- astma
B) Dýchací soustava člověka
A) Fylogeneze
- jednodušší živočichové - výměna plynů celým povrchem = difuse
- ploštěnka - anaerobní dýchání (O2 z H2O)
- plži - plicní vak
- mlži - žaberní vak
- pavouci - plicní váčky
- rakovci - žaberní lupínky
- hmyz - dýchací tracheje (C2 přímo k buňkám)
- vodní hmyz - tracheální žábry
- některé si vzduch hromadí na povrchu těla
- polostrunatci - jícen s otvory
- strunatci - žaberní koš (párové skuliny)
- ryby - žábry (ze zřásněných lístků, v žaberních obloukách)
- některé střevní dýchání (polykání vzduchu)
- některé v 1. dnech života - dýchání povrchem těla
- obojživelníci - povrch těla (záhyby, výrůstky)
- vakovité plíce (= vychlípený jícen)
- obratlovci - plíce (ptáci + 5 párů vzdušných vaků)
B) Dýchací soustava člověka
- dýchání= pohyb vzduchu do plic a z plic
- 3 oddělení, vzájemně propojené funkce:
- plicní ventilace = výměna vzduchu mezi vnějším prostředím a plícemi
- výměna plynů (O2 a CO2 ) mezi vzduchem a krví + mezi krví a tkáněmi
- oxidativní metabolismus tkání (spotřeba O2 a výdej CO2 ) = tkáňové dýchání
- vnitřní dýchání = výměna plynů mezi krví a tkáněmi a tkáňové dýchání
- existuje úzká souvislost mezi soustavou dýchací a soustavou oběhovou
- horní cesty dýchací: nosní dutina, nosohltan
- dolní cesty dýchací: hrtan, průdušnice, průdušky
A) DÝCHÁNÍ PLÍCEMI - VNĚJŠÍ DÝCHANÍ
Vodivá část dýchací soustavy - dýchací cesty:
- nozdry --- nosní dutina - rozdělena nosní přepážkou, spojena s dutinami v čelních a lícních kostech = vedlejší dutiny nosní, nosní skořepy (zvětšení povrchu), řasinkový epitel - oteplení + očištění vzduchu - vše vystláno tenkou sliznicí (lehce se zanítí)
- část společná s trávicí s.
- hltan (pharynx) - horní část = nosohltan - nosohltanové mandle (= lymfatické uzlíky) do nosohltanu ústí Eustachovy trubice (= spojnice středního ucha s nosohltanem)
- do hltanu současně vzduch i potrava - rozdělen na jícen a hrtan
- mezi hrtanem a hltanem = hrtanová příklopka - aby se sousto nedostalo do hrtanu -
- (epiglottis) - uzavírání reflexivně, ochrana = kašlání (reflex) = sousto zaskočí do “koláčové dírky” - buráky
- hrtan (larynx) = vazivová trubice vyztužená chrupavkami (ochrana proti splasknutí), štítná chrupavka - největší - u mužů vystupuje - chrání hrtan (=ohryzek, “Adamovo jablko”,
- hlasová štěrbina - hlasivkové vazy - růst - změna chrupavek, vazů - mutace
- průdušnice (trachea) - zpevněná chrupavkami (tvar podkovy) + sliznice s velkým množstvím
- hlenových žláz –
- 2 průdušky (bronchy) - větví se, tvoří bronchiální strom
- průdušinky (bronchioly)
- plicní váčky
- plicní sklípky (alveoly) - stěna ze 1 vrstvy plochých b. (= respirační epitel) - přiléhají na kapiláry
Respirační část dýchací soustavy
a) plíce
- kuželovitý tvar, v hrudní dutině
- houbovitá struktura
- párový orgán
- pravá plíce - větší, 3 laloky
- levá plíce - menší, 2 laloky (je u ní srdce)
- tkáň - z průdušek a plicních váčků
- prostoupena cévami a nervy
- na povrchu jemná blána - poplicnice - srůstá s plicním vazivem
- pohrudnice = jemná blána na vnitřní straně hrudníku
- pohrudniční dutina = štěrbina mezi poplicnicí a pohrudnicí
- je vyplněná vodnatou tekutinou (10- 15 ml)
- Plíce přiléhají k hrudní stěně v důsledku podtlaku v pohrud. štěrbině. (Zásah do hrudi - nevytahovat např. dýku - splaskly by)
- Všude v plicích je řasinkový epitel (kouření - víc hlenu - kašlání)
b) Plicní ventilace
- je mechanický proces, na základě změny tlaku v plicích. Plíce se chovají jako pružné vaky.
- pohyb vzduchu do plic a z plic
- závisí na objemu vzduchu, na počtu vdechů /min = frekvence
- vdechovaný vzduch - 21% O2, 78%N2, 0,03%CO2
- vydechovaný vzduch - 16% O2, 79% N2, 4%CO2
- vdech
- aktivní děj
- pomocí stahů bránice a mezižeberních svalů - zvětšení objemu hrudní dutiny - podtlak - roztáhnutí plic
- výdech
- pasivní děj
- relaxace (ochabnutí svalů po vdechnutí)
- žeberní dýchání - převládá činnost žeber
- brániční dýchání (břišní) - převládá činnost bránice
- užitečné ho cvičit
- podíl na dýchání má být 65 % u mužů
- dýchání - lze zadržet vůlí
B) POJMY
- dechový objem = množství vzduchu vstupující a vystupující během 1 dechu ( 500 ml)
- (= respirační)
- inspirační rezervní objem = (2,5 l) - může ho organismus nabrat při klidném maximální vdechnutí (= doplňkový)
- expirační rezervní objem = (1 l) - lze ho vypudit po klidném výdechu maximálním vdechnutím
- apnoická pauza = zadržení vzduchu
- frekvence dýchání - 14- 18x /min
- vitální kapacita plic - (5 l)
- reziduální objem - v plicích od 1. nadechnutí = mrtvý vdechový objem - 1,5
- 2 části:
- kolapsový vzduch (lze uvolnit protažením dutiny)
- minimální vzduch (lze uvolnit mechanickým vytlačením)
- kyslíkový dluh
- vzniká při cvičení, po cvičení určitou dobu zvýšené dýchání
- splácí se tak, že se při zvýšeném dýchání v tkáních spotřebovává O2
- zahrnuje :
- O2, který je třeba doplnit v hemoglobinu červených krvinek
- O2, který se spotřebovává v důsledku zvýšené tělesné teploty
- O2, který je třeba k oxidaci kyseliny mléčné vytvořené při cvičení
- Svaly mohly pracovat na kyslíkový dluh, protože získávaly část energie štěpením glykogenu na kyselinu mléčnou (= anaerobní glykolýza)
C) ŘÍZENÍ DÝCHÁNÍ
- dýchání závisí na stálém cyklickém dráždění dýchacích svalů nervy z páteřní míchy, aktivované z prodloužené míchy = z dýchacího centra
- neurony reagují na zvýšení CO2 a snížení O2 - zrychlené dýchání
- Plicní ventilaci ovlivňuje parciální tlak CO2, až na 2. místě parciální tlak O2.
- homeostáza - zajišťuje stálost vnitřního prostředí
- mozková kůra - řídí hluboké a povrchní dýchání
D) NERESPIRAČNÍ FUNKCE
- do těla různé látky - ochrana pomocí hlenu ( kmitající řasinky epitelu posunují vylučovaný hlen směrem do hltanu - spolknutí) - aktivitu potlačuje SO2, nikotin, dehet (kouření) - hlen zůstane v plicích
- účast na tvorbě hlasu - hrtanové svaly
- ohřívání a zvlhčování vzduchu před vstupem do plic
E) ONEMOCNĚNÍ
- chřipka - způsobena vírem, často v podobě rýmy, kašle, bolesti v krku + bolest hlavy, svalů, kloubů + horečka
- zánět (zápal) plic = pneumonie - bakterie, viry ; plicní sklípky jsou zaplněny hlenem a tekutinou - zhoršení výměny plynů + příznaky jako chřipka + celková schvácenost
- tuberkulóza - bakterie Mycobacterium tuberkulosis; zmírněno očkováním a hygienou; kalometizace = zkouška, jestli má člověk obranné látky + zajištění jestli není alergický na TBC
- zánět horních a dolních cest dýchacích
- silikóza = zaprášení, u horníků ( křemitý, uhelný prach); na povrchu plicních sklípků je prach - znesnadněn postup plynů, nedostatek O2
- rakovina plic - kouření
- astma
Podobné práce | Typ práce | Rozsah | |
---|---|---|---|
Dýchací soustava | Učebné poznámky | 1 040 slov | |
Dýchací orgány živočichů a člověka | Referát | 2 414 slov | |
Dýchací a vylučovací soustava | Referát | 1 170 slov |
Vyhľadaj ďalšie študentské práce pre tieto populárne kľúčové slová:
#koláčová dirkaDiskusia: Dýchací soustava
Pridať nový komentárVygenerované za 0.028 s.