Stavba a funkce smyslové soustavy

Stavba a funkce smyslové soustavy

A) Mechanoreceptory

B) Fotoreceptory

C) Chemoreceptory

D) Termoreceptory

– Informace o vnějším světě získávají živočichové prostřednictvím smyslových orgánů – čidel.

– Buňky smyslových orgánů jsou vysoce citlivé na některé vnější podněty – receptorové buňky – Receptory

– receptory převádějí energii podnětů z vnějšího světa v nervou aktivitu

– exteroreceptory – informace o vnějším světě

– ineroreceptory – změny vnitřního prostředí

– propriorecoptory – v pohybové soustavě

– změny uvnitř těla se málokdy dostanou do vědomí

– podle typů podnětů, na něž reagují rozlišujeme:

a) mechamoreceptory – podnětem je mechanická deformace citlivých zakončení smyslových buněk

b) fotoreceptory – podnětem je světelné záření

c) chemoreceptory – podnětem je chemická sloučenin určitého typu

d) termoreceptory (chlad, teplo)

e) mocireceptory (bolest)

A) Mechanoreceptory

– Hmatové receptory

– reagují na dotyk a tlak, podněty zaznamenávají citlivá nervová zakončení, často spolu s přídatnými strukturami tvořícími vazivové pochvy – zvyšují citlivost (Paciniho hmatová tělíska)

– nejcitlivější – špička jazyka a konečky prstů, nejméně – kůže zad

a) Proprioreceptory

– zaznamenávají natažení svalů a šlach – informují o poloze těla

b) Vestibulární orgán

– rovnovážný orgán, součástí vnitřního ucha

– vnitřní ucho ohraničeno kostěným pouzolrem kosti skalní – kostěný labyrint

– v kostěném labyrintu je uložen blanitý labyrint – prostor mezi nimi vyplňuje perilymfa, blanitý labyrint vyplňuje zonodlymfa

– vlastní vestibulární orgán:

– váček vejčitý (utriculus)

– váček kulovitý (sacculus)

– 3 polokružní chodby – na sebe kolmé

– receptorové buňky ve vestibulární orgánu – vláskové buňky, vstupují do rosolovité hmoty na vnější straně váčků, která obsahuje krystalky CaCO3 – otolity – síly – jako je gravitační síla nebo síly rosolovité hmoty a tím ohýbání vlásků, čímž stimulují receptorové buňky – smyslová vlákna VIII. hlavového nervu – mozkový kmen a mozeček

– informace z vestibulárního orgánu slouží k udržování vzpřímeného postoje v době klidu – statické ústrojí i v době pohybu – kosmetické ústrojí – vestibulární ústrojí se někdy označuje jako STATOKINETICKÉ

c) Sluchový orgán

– zaznamenává energii zvuku, která se šíří jako vlna zhušťováním a zřeďováním částic vzduchu, reaguje na tlak těchto částic – patří proto mezi mechanoreceptory

– frekvence vibrací zvukové zdroje určuje výši tónu

– lidské ucho vnímá zvukové vlny o frekvencích 20 – 20 000 Hz

– nejcitlivější 1000 – 3000 – mluvené slovo

– zvukové vlny se liší i amplitudou = síla zvuku (hlasitost)

– zvukové vlnění se zachytí ušním boltcem, pokračuje vnějším zvukovodem zakončeným bubínkem – působením molekul vzduchu se vychyluje do dutiny středního ucha, kde přes soustavu 3 kůstek (kladívko, kovadlinka a třmínek) postupuje do vnitřního ucha – do blanitého labyrintu, respektive do blanitého hlemýždě – vazivová trubička ve tvaru ulity (2,5 závitu) vyplněná endolymfou, je uložen v kostěném hlemýždi v perilymfě

– sluchové receptory v blanitém hlemýždi jsou součástí Cortiho orgánu = dvě membrány – bazální membrána se výběžky vláskových buněk dotýká krycí membrány, při šíření zvukového vlnění kmity endolymfy způsobují posun krycí membrány proti membráně bazální a tím podráždění vláskových buněk, které se přenáší na nervová vlákna, kde vznikají akční potenciály, které se vedou až do sluchového centra (lalok spánkový mozkové kůry)

– Choroby:

– zánět středního ucha – střední ucho spojeno Eustachovou trubicí s nosohltanem, při rýmě u dětí dochází k nahromadění hlenu ve středním uchu – píchání uší

– Meniérova choroba – porucha rovnovážného ústrojí – neschopnost orientovat se v prostoru

– nedoslýchavost

– hluchota - když dědičná (od narození) – většinou i němost

B) Fotoreceptory
Zrak

– nejdůležitější smysl, 80 % informací

– elektromagnetické záření se v oku transformuje v nervové signály

a) Oční kule:

– uložena v dutině – “očnice”
1) bělima – vazivová blána, tvoří pevný tvar oka
2) rohovka – průhledná, základní lomné zařízení
3) cévnatka – vnitřní vrstva oka, mnoho cév
4) řasnaté těleso – prstenec svalů, funkce – měnit zakřivení čočky
5) duhovka – kruhový terčík svalstva, svými stahy upravují množství světla působící na sítnici, obsahuje pigment
6) zornice – kruhový otvor v duhovce
7) čočka – rosolovitá průhledná hmota
8) sklivec – rosolovitá průhledná hmota

– světlolomný systém oka – světelné paprsky přicházejí do oka procházejí rohovkou do přední oční komory, dále čočku a sklivcem

– rohovka a čočka soustřeďuje paprsky na sítnici, obraz, který se na sítnici promítá – zmenšený, obrácený
9) sítnice – pokrývá 2/3 zadní stěny, oční koule kromě místa, odkud vychází zrakový nerv – slepá skvrna

– v sítnici jsou uloženy vlastní fotoreceptory – tyčinky a čípky

– tyčinky – za šera a v noci – rozeznávají pouze odstíny šedi

– čípky – vidění za dně, nejvíce čípků v centru sítnice – žlutá skvrna

– tyčinky obsahují pigment rhodopisn, který se po absorbování světla rozpadá na opsin (bezbarvý protein a na derivát vitaminu A – retinal – tato chemická změn a je počátkem procesů, které vedou ke vzniku akčních potenciálů ve zrakovém nervu

– dostatek rhodopsinu = dostatek vitamínu A

– čípky – tři druhy – podle tří základní barev – modrá, zelená, červená – při různě intenzivním dráždění různých čípků – různé barvy

b) Přídatné orgány oka

– okohybné svaly:

– umožňují pevnou fixaci na sledovaný předmět

– porucha – šilhání

– oční víčka - ochrana, zvlhčování oka slzami

– slzné žlázy – při okraji očnice, odtékají do vnitřního koutku oka a do slzní dutiny

– spojivka – blanka, vystýlá vnitřní část víčka

c) Akomodace oka

– přizpůsobení týkající se soustřeďování světelného obrazu vykovává čočka

– blízké předměty – ztlušťuje se – větší lom paprsků = AKOMODACE

– s věkem – čočka ztrácí pružnost – třeba brýle

– choroby:

– krátkozrakost – obraz vzdálených předmětů se promítá před sítnici

– dalekozrakost – blízké předměty až za sítnicí

– astigamtismus – vada zakřivení rohovky

– tupozrakost – vada v činnosti zornice

– zelený zákal – gluakom – zvýšený nitrooční tlak

– šedý zákal – katarakta – snížení její průhlednosti

– daltonismus – barvoslepost – neschopnost rozlišit červenou a zelenou

– úplná barvoslepost – přenáší chromozómy x – ženy na syny

– slepota – různé příčiny – sítnice, nerv, mozkové centrum – úplná

C) Chemoreceptory
Chuť

– chuťové receptory v chuťových pohárcích (papily) v povrchu jazyka

– jazyk – hořkost, kyselost, slanost, sladkost

– hrazené, listové, nitkovité, houbovité, rozlišují chutě:

– centrum chuti – temenní lalok předního mozku

– význam: řízení činnosti trávicího ústrojí, reflexní vylučování slin, žaludeční a pankrečních šťáv

Čich

– čichové receptory v horní části nosní dutiny – čichový epitel

– vysoká schopnost adaptace, ovlivněno nachlazením – čichová schopnost se snižuje

– čichové centrum – čelní lalok předního mozku

D) Termoreceptory

– nejsou samostatnými smyslovými buňkami, pouze volná nervová zakončení

– receptory pro teplo hlouběji v kůži než pro chlad

– bolest – informace o ohrožení nebo poškození organismu, receptory stimulovány chemickým látkami uvolňovanými poškozenými nejen v oblasti kůži ale i v oblasti vnitřní

– neadaptují se

– většinu receptorů tepla, chladu a bolesti označujeme jako kožní čidla