Biológia - základné pojmy

Pojmy k maturitním otázkám

1.  fotoreceptory: receptory světla
predátor: vztah predace; požírá druhý druh
gutace: vytlačení kapiček vod některými rostlinami; způsobena kořenovým tlakem
osifikace: kostnatění (chrupavek, dřeně); osteoblasty a osteoklasty

2.  systola: stádium srdečního cyklu, ve kterém dochází ke stahu svalu a komory vytlačují krev
biosféra: veškerá část Země osídlená živými organismy  (živá část přírody)
sporofyt: mnohobuněčná diploidní forma organismu s rodozměnou, vzniká splynutím gamet a meioticky produkuje haploidní spory, z nichž pak vyroste generace gametofytu
osmóza: difúze vody přes polopropustnou membránu

3.  saprofytismus: způsob života heterotrofních organismů; přijímají organické látky odumřelých těl rostlin a živočichů (houby, bakterie)
biocenóza: společenstvo všech živých organismů obývajících určitý prostor (+ vztahy)
synapse: místo komunikace dvou neuronů v nervové dráze, úzká mezera mezi synaptickým zakončením axonu a částí dalšího neuronu přijímacího signál nebo efektorovou buňkou, neurotransmiterové molekuly uvolněné synaptickým zakončením difundují přes synapsi a přenášejí zprávy na dendrit nebo efektor
floém: lýková část cévních svazků; rozvod živin z fotosyntézy shora dolu po těle

4.  evoluce: změny, které přetvořily život na Zemi od jeho nejranějších začátků až k současné rozmanitosti
hemolymfa: tělní tekutina smáčející tkáně u bezobratlých s otevřenou oběhovou soustavou
diploidie: organismus obsahuje dvě sady chromozómů
echolokace: orientace živočichů pomocí zvuku; vysílaný signál se od předmětu odrazí zpět

5.  neuron: nervová buňka; základní jednotka nervového systému; její struktura a vlastnosti ji umožňují vést signály s využitím elektrického potenciálu buněčné membrány
fylogeneze: vývoj druhů nebo skupinu příbuzných druhů
chorion: klkatá blána; vnější ze čtyř zárodečných obalů; i z něj se formuje placenta
prokaryota: buňka bez jádra a organel ohraničená membránou; jen bakterie a archebakterie

6.  bakteriofág: virus napadající bakteriální buňku
malpigické žlázy: vychlípeniny střeva členovců; odvádí metabolity z hemolymfy do střeva (podílí se na osmoregulaci)
diastola: stádium srdečního cyklu, ve kterém dochází k uvolnění svalu a komory nebo síně jsou naplňovány krví
gen: jednotka dědičné informace skládající se ze specifické sekvence nukleotidů v DNA (nebo RNA u některých virů)

7.  chromozomová mapa: vyjadřuje lokalizaci a vzájemnou polohu genů na chromozomu
eukaryota: buňka obsahuje membránami uzavřené jádro a další organely
mechanoreceptory: smyslové receptory zjišťující fyzikální změny v okolním prostředí, které jsou spojeny s tlakem, dotekem, pružností, pohybem a zvukem
ekologická valence: rozsah intenzity nebo koncentrace faktoru, ve kterém organismus přežívá (jak moc toho vydrží)

8.  amnion: nejvnitřnější ze čtyř zárodečných obalů
crossing-over: reciproční výměna genetického materiálu mezi nesesterskými chromatidami během profáze meiózy I
motorická jednotka: jednotlivý motorický neuron a všechna svalová vlákna, která ovládá
gastrulace: tvorba gastruly z blastuly

9.  mezoderm: střední zárodečný list; vyvíjí se ve výstelku coelomu, svaly, kostru, pohlavní žlázy…
partenogeneze: typ reprodukce; samice produkují potomstvo z neoplozených vajíček
gametofyt: mnohobuněčná haploidní forma u organismů s rodozměnou; mitoticky produkuje haploidní pohlavní buňky (po splynutí vzniká sporofyt)
systola: stádium srdečního cyklu, ve kterém dochází ke stahu svalu a komory vytlačují krev
tracheje: vzdušnice; větvené trubice v těle vzdušnicovců; zajišťují výměnu plynů

10.  sapientace: zmoudření
gonochorismus: jednopohlavnost; oddělené samčí a samičí pohlaví na různých jedincích
genom: kompletní soustava genů organismu (genetický výbava organismu)
xylém: trubicovitá neživá část vodivého systému rostlin; vede vodu s minerály z kořenů do zbytku rostliny

11.  heterozygot: má dvě různé alely pro danou genetickou vlastnost
ektoderm: vnější zárodečný list živočichů; vyvíjí se z něj vnější pokryv, nervový systém …
meióza: buněčné dělení u pohlavně se rozmnožujících živočichů; vznikají haploidní buňky
akční potenciál: rychlá změna membránového potenciálu; podnět způsobí selektivní otevření a uzavření sodno-draselných kanálků

12.  stélka: tělo mořských řas, které se podobá rostlině, ale postrádá pravé kořeny, stonky a listy
mitóza: jaderné dělení eukaryotických buněk; diploidní dceřiné buňky
alela: alternativní verze genu
myofibria: vlákna uspořádaná do podélných svazků ve svalových buňkách; z aktinu a myozinu

13.  pletivo: soubor buněk společného původu, stejné stavby a funkce (podobně jako tkáně)
nervosvalová ploténka: funkční spojení mezi zakončením motorického nervu a svalovým vláknem
Rh-faktor: typ antigenu erytrocytu
dominance: potlačuje projevy recesivních alel; projeví se na fenotypu

14.  mutagen: chemické nebo fyzikální činidlo, které ovlivňuje DNA a způsobuje mutaci
plazmid: malá kružnicová DNA; nese nepodstatné geny oddělené od bakteriálního chromozomu (i u některých eukaryot jako kvasinky)
haploidie: obsahuje pouze jednu sadu chromozómů
nefron: kanálková vylučovací jednotka ledvin obratlovců

15.  podmíněný reflex: dočasný; vytvořen opakováním (Pavlovovi psi slintající na jídlo a zvonek)
mezoderm: střední zárodečný list; vyvíjí se ve výstelku coelomu, svaly, kostru, pohlavní žlázy…
genotyp: souhrn všech genů jednoho jedince
adenosintrifosfát (ATP): při hydrolýze jeho fosfátových vazeb se uvolňuje energie, ta se využívá pro metabolismus buňky

16.  transkripce: přepis; syntéza RNA podle předpisu na DNA
ontogeneze: vývoj jedince
mitochondrie: organela v eukaryotických buňkách; probíhá zde buněčné dýchání
gameta: pohlavní haploidní buňka; vzniká meiózou

17.  entoderm: vnitřní zárodečný list (trávicí soustava, plíce, průdušky, močové cesty)
hermafroditismus: jednotlivec má zároveň samčí i samičí pohlavní žlázy
nepodmíněný reflex: trvalé automatické nervové reakce; vrozené (sací reflex)
fenotyp: fyzické a fyziologické znaky organismu

18.  patogenita: choroboplodnost; schopnost organismu (mikroorganismu) vyvolat onemocnění
embryo: zárodek; nový vyvíjející se jedinec
Cortiho orgán: sluchový orgán obratlovců; na spodině kochleárního kanálku ve vnitřním uchu; obsahuje receptorové buňky ucha (vláskové buňky)
peristaltika: rytmické vlny kontrakcí hladkého svalu; posunuje potravu v trávicí soustavě

19.  replikace: tvorba kopií DNA; genetická informace se přenáší z matrice do replika
symbióza: vzájemně vhodný vztah mezi organismy dvou druhů žijících v přímém kontaktu
endoplazmatické retikulum: organela v cytoplazmě drtivé většině eukaryotních buněk; napojuje se na buněčné jádro a obvykle i na Golgiho aparát
meristém: pletivo rostlin; embryonální po celý život; umožňuje nedeterminovaný vzrůst

20.  autotrofie: získávání organických sloučenin (uhlíkatých řetězců) z anorganických (oxid uhličitý)
Golgiho komplex: soustava váčků sloužících k transportu a úpravě bílkovin v eukaryotických buňkách
homozygot: jedinec s genotypem sledovaného znaku tvořeným jediným typem alel
mykorrhiza: symbiotické soužití hub s kořeny vyšších rostlin

21.  zygota: oplozené vajíčko obsahující kompletní počet chromozomů (2n)
gametofyt: mnohobuněčná haploidní forma u organismů s rodozměnou; mitoticky produkuje haploidní pohlavní buňky (po splynutí vzniká sporofyt)
DNA: nezbytná pro život; nukleová kyselina nesoucí genetické informace všech organismů s výjimkou RNA-virů
nika: nároky populace určitého druhu v ekosystému

22.  biosféra: veškerá část Země osídlená živými organismy (Živá část přírody)
konjugace: horizontální výměny genetické informace mezi dvěma buňkami za tímto účelem dočasně spojenými (bakterie, prvoci)
parazitizmus: jeden organismus (parazit čili cizopasník) má zisk a druhý na něj doplácí (hostitel)
heteronomní segmentace: nestejnocenná; články jsou různé navenek i uvnitř (členovci)

23.  heterotrofie: organické látky získávají z jiné organické hmoty
tkáň: soubor morfologicky podobných buněk se stejnou funkcí; u živočichů
genetický kód: soubor pravidel, podle kterých se genetická informace uložená v DNA (RNA) převádí na primární strukturu bílkovin; každá bílkovina je určena svými triplety bází
homonomní segmentace: stejnocenné články; článkování stejné navenek i uvnitř (kroužkovci)

24.  lordóza: prohnutí páteře zezadu dovnitř těla; člověk má dvě
klonování: vytváření nového jedince geneticky identického s předlohou
pestík: je samičí orgán uprostřed květu krytosemenných rostlin; vznik srůstem tyčinek
ekosystém: označení pro ucelenou část biosféry; není uzavřený; komunikuje s ostatními částmi přírody (listnatý les…)

25.  komplementarita: párování bází na vláknech řetězce DNA (T-A, C-G) či RNA (U-A, C-G)
homeostáza: stálé vnitřní prostředí organismů
hybridizace: sledování více různých geneticky podmíněných znaků najednou
průduch: stoma; na listech většiny vyšších rostlin; slouží k výměně plynů (CO2 a O2) mezi rostlinou a okolím a k odevzdávání vody do ovzduší

26.  recesivita: ústup dědičného znaku u heterozygotů; projeví se jen bez přítomnosti dominantní alely
fototropismus: pohyb rostlin směrem ke světlu díky změně směru svého růstu
hominizace: polidšťování
partenogeneze: typ reprodukce; samice produkují potomstvo z neoplozených vajíček

27.  láčka: neprůchozí trávicí dutina s jedním příjímacím a zároveň vyvrhovacím otvorem (žahavci)
ateroskleróza: kornatění tepen; cholesterolové pláty se ukládají do stěny cév
ovulace: uvolnění zralého vajíčka z vaječníku; Gráfův folikul se mění na žluté tělísko
tobolka: pravý suchý pukavý plod

28.  bipedie: pohyb po pánevních končetinách; ze savců pouze u člověka trvalým způsobem pohybu
ganglium: nervová uzlina tvořená shlukem nervových buněk 
boubel: vývojové stadium tasemnic vyvíjející se ve tkáních mezihostitele
fytofág: býložravec

29.  autonomie: samostatnost, svébytnost
jarovizace: proces kdy se semena či cibule vystaví přesně stanovené teplotě po určitou dobu; důsledkem teplotní změny je změna fyziologická
paleontologie: věda o životě v minulých geologických obdobích
vakuola: membránou ohraničený prostor v buňkách; pulsující, potravní (rostliny, protozoa, kvasinky a někteří živočiši)

30.  coelom: pravá tělní dutina; obklopen buňkami mezodermálního původu
fagocytóza: pohlcování pevných částic z okolního prostředí buňky; obklopování panožkami
alantois: embryonální obal; u vejcorodých zajišťuje dýchání
metanefridie: vylučovací orgán trubicovitého tvaru; obrvenou nálevkou ústí do coelomu a druhou stranou na povrch těla (kroužkovci, měkkýši, členovci, pásnice)