Kroužkovci a členovci

Kroužkovci a členovci

Kroužkovci a členovci

Kmen: Kroužkovci (Annelida)

· žijí ve všech prostředích až na atmosféru

· primárně jsou vodní, druhotně žijí i na souši

· jedná se o trojlisté živočichy, mají bilaterální souměrnost

· mají tělo červovitého tvaru, které je článkované

· homonomní segmentace (stejnocenné článkování), spočívá v tom, že až na první a poslední článek jsou všechny články stejně velké a uvnitř stejně stavěné

· v každém článku až na první a poslední se také nacházejí párové orgány

· protože kroužkovci patří mezi coelomata, je jejich tělo tvořeno dutinou z mnoha párů váčků (tzv. polymerní coelom)

· páry coelomových váčků od sebe oddělují přepážky (disepimenty) a podélně pak vzniká přepážka na níž je zavěšena cévní soustava (přepážky mezenteria)

· povrch těla

– tělo je kryto epidermis, která vylučuje kutikulu z chitinu a sliz které slouží k ochraně a pohybu

– na epidermis jsou také smyslové orgány (hmatové) v podobě štětinek, ty slouží k pohybu a smyslovému vnímání

– funkci kostry plní hydroskelet (povrchové svaly stlačují vodnaté vnitřní prostředí daného organismu, tato forma je poměrně stabilní

– pod pokožkou kožně svalový vak, nejedná se ale přímo o sval, jen o svalovou tkáň

– skládá se z vrstvy podélné a okružní (příčné), tak umožňuje pohyb pomocí natahování a zužování těla a naopak

– kroužkovci dokáží modelovat své tělo peristalticky

· pohyb

– je zajištěn svaly, slizem a štětinkami

· dýchací soustava

– mořští živočichové mají vnější žábry umístěné na výběžcích (parapodiích)

– pijavky a máloštětinatci pak dýchají celým povrchem těla

· cévní soustava

– uzavřená, skládá se ze dvou cév, hřbetní a břišní, které jsou spojeny kruhovými spojkami

– jako srdce tu fungují právě tyto kruhové spojky, kterých bývá většinou 5

– kroužkovci mají krev s barvivem podobným hemoglobinu

· trávicí soustava

– trubicovitá a průchodná

– prochází celým tělem po hřbetní straně a jako jediná není v každém článku párově

– tráví mechanicky (rozmělnění půdou a žvýkacím žaludkem) a enzymaticky

– mají vápenaté lišty, což jsou útvary umožňující neutralizaci půdních částeček

– kroužkovci patří mezi prvoústé, to znamená, že jejich prvoústa (otvor do trávicí soustavy, vznikající už v embryogenezi) nezanikají a zůstávají ústy po celý život, řiť vzniká jako druhá

– druhoústí pak mají prvoústa přeměněná v řiť a ústa jim vznikají druhotně

· vylučovací soustava

– mají metanefridie, nálevkovité vylučovací orgány

– pár nálevek ústí do coélomové dutiny článku a vychází kanálkem (nefrostomem) na povrch článku následujícího, kde jsou pak metabolity vyháněny pomocí brv

· nervová soustava

– na břišní (ventrální) straně, stejně jako u všech bezobratlých

– zpravidla žebříčkovitá (gangliová soustava)

– u starších druhů lze vidět klasickou žebříčkovitou strukturu, kdy v každém článku jsou dvě uzliny propojené komisurou (spojkou)

– u mladších druhů ale uzliny splývají v jednu zauzlinu v každém článku

– u hlavové části také vzniká obhltanový prstenec, tedey dochází k jisté formě cefalizace (hlavní centrum se přesouvá do hlavové části těla)

· smyslová soustava

– kroužkovci mají jednoduché oči, které dokážou vnímat tvary a intenzitu světla

– ti, co žijí na souši, mají mnohdy světélkující orgány

– funkci hlavních smyslových orgánů ale plní mechanoreceptory

· rozmnožovací soustava

– gonochoristé jsou mnohoštětinatci, vyvíjí se nepřímo, přes larvu trochoforu (plovoucí obrvená larva)

– hermafroditi jsou máloštětinatci a pijavky, mají přímý vývoj

– samozřejmě se ale mohou způsoby rozmnožování u jednotlivých tříd prolínat, zařazení není jednoznačné

· význam kroužkovců je potrava, parazitismus, složka půdního edafonu

Třída: Mnohoštětinatci (Polychaeta)

· jedná se převážně o mořské živočichy, mohou se však objevit i ve sladké vodě

· jejich trup nemá opasek

· jejich tělo nese přívěsky na hlavové části, jakási tykadla (přijímají smyslové vjemy)

· další tělní články mají tzv. parapodia, dvojlaločnaté přívěsky na nichž jsou umístěny vnější žábry a štětinky a pomáhají také v pohybu

· mají speciální krevní barvivo z chlorokuorninu, na kyslíku je zelené

· jedná se o gonochoristy s nepřímým vývojem, mají larvu trochoforu (žije planktonně, pohybuje se díky obrvení, je to dravec)

· existují mnohoštětinatci lezoucí i trvale přisedlí, někteří se živí jako dravci, jiní se živí rostlinami a přisedlí si přihánějí potravu k ústům pomocí tykadlovitých přívěsků

· Afroditka plstnatá

· Nereidka různobarvá

· Palolo zelený

· Rournatec trojúhlý

· Rournatec vějířovitý

Třída: Máloštětinatci (Oligochaeta)

· mají opasek a chybí jim parapodia, dýchají celým povrchem těla, hermafrodité s přímým vývojem

· žijí ve sladké vodě nebo půdě

· spolu s parapodii ztrácí i štětiny, mají jen 4 páry štětin na každém článku (rudimenty parapodií)

· opasek ukazuje pohlavní vyspělost, je bílkovinného charakteru

· povrch trávicí soustavy v přední části pokrývá houbovitá tkáň, chloragogen, do nějž se ukládají zplodiny metabolismu v pevné, nerozpustné formě, což výrazně snižuje výdej vody

· v dospělosti se kromě gonád aktivují i kožní žlázy, které vytváří útvar zvaný opasek

· do opasku se ukládají vajíčka a při pohybu přes samčí pohlavní orgány dochází k jejich oplození, celý opasek se pak svlékne z těla a funguje jako kokon s vajíčky

· máloštětinatci vynikají výbornou schopností regenerace

· Žížala obecná: zatahuje organický odpad do půdy, tvoří chodby (provzdušnění půdy), konzumuje půdní organismy

· Nítěnka obecná

Třída: Pijavky (Hirudinea)

· v mnohých znacích se velmi podobají máloštětinatcům (hermafroditismus, absence parapodií, dýchání celým povrchem těla, tvorba opasku, přímý vývoj), ale liší se absencí štětinek u většiny druhů

· mají nepravé, povrchově zmnožené článkování (na 1 vnitřní článek připadá 5 – 7 vnějších rýh), přísavky kolem úst a na konci těla

· mají velmi nepatrnou regenerační schopnost

· mnoho druhů pijavek se řadí mezi krvesající organismy (hematofágy)

· napadají obratlovce a do rány vstřikují ze slinných žláz látky jako hirudin, které zabraňují srážlivosti krve

· žijí ve sladkých vodách a mají opasek

· mají spermatofor (ten přilepí na jiného jedince) nebo penis, který zasouvají do samičí části jiného organismu

· dokážou být až rok a půl bez přísunu potravy, protože mají zaslepené střevo

· cévní soustava uzavřená či zaniklá (funkci přejímá systém kanálků)

· Pijavka lékařská: u nás vzácná, vyžaduje čistou vodu

· Hltanovka bahenní: požírá drobné larvy

· Chobotnatka rybí: přisaje se na rybu a způsobuje i její úhyn

Kmen: Členovci (Arthropoda)

· jedná se o nejpočetnější živočišný kmen, je známo přes milion druhů, obývá všechny biotopy včetně vzduchu

· jejich tělo je heteronomně členěné (nestejnocenně)

· tyto větší články, respektive skupiny menších článků, se nazývají tagmata

· bývá to většinou členění na hlavu, hruď a zadeček, hlavohruď a zadeček nebo hlavu a trup

· mají tělní dutinu mixocoel, kombinace coelomu a blastocoelu

· povrch těla

– pokožka vylučuje kutikulu z chitinu

– členovci mají vnější kostru na niž se zespod upínají svalové snopce

– je rozdělena na sklerity a neroste s tělem

– kutikula je tzv. sklerotizovaná – obsahuje kromě kutikuly a proteinů také anorganické složky

– kromě mechanické ochrany těla chrání i před únikem vody a průnikem vody do těla

– ekdyze je termín pro svlékání kutikuly

– svlékací hormon se nazývá ekdyzon, juvenilní hormon ovlivňující nedospělé období je neotenin

– svaly už se vyskytují v podobě příčně žíhaného svalstva

– často u nich nacházíme přívěsky, jako např. tykadla

· pohyb

– svalovina uchycená zvnitřku kutikuly, tedy může být výkonnější

– poprvé se tu objevuje článkovaná kloubně spojená noha

– skládá se z kyčle, příkyčlí, stehna, holeně a chodidla s drápky

– kráčivá, skákací, hrabavá, přichytávací, loupeživá, metamorfovaná v klepeta, plovací noha

· dýchací soustava

– vzhledem k možné nepropustnosti kutikuly u některých vznikají dýchací orgány v podobě plicních vaků (zanořením žaber do těla) nebo vzdušnic (trubičky ústící na povrch kutikuly tzv. stigmaty, které vedou vzduch přímo ke všem orgánům a tkáním, bez pomoci tekutiny)

– vodní členovci mohou dýchat žábrami, které jsou buď vnější nebo skryté

– u některých druhů je možné i dýchání celým povrchem těla

· cévní soustava

– otevřená, se hřbetní cévou

– část této cévy funguje jako srdce, je obalena do osrdečníku, skrz nějž ústí póry (ostiemi) a nasává hemolymfu, potažmo ji pumpuje do celého těla

– úzce spojená s dýcháním

· trávicí soustava

– trubicovitá, původ ekto nebo entodermální

– ektodermálního původu jsou ústa, řitní otvor, hltan a další okrajové části

– entodermálního původu jsou vnitřní trávicí orgány

– ústní ústrojí vzniklo většinou přeměnou končetin: kousací, sací, bodavě sací a lízací

– potravní spektrum je různé (maso, rostliny nebo nic, často u samců)

· vylučovací soustava

– deriváty metanefridií, jako jsou kyčelní nebo tykadlové žlázy

– druhou možností jsou Malpighiho trubice
• dokonalejší než metanefridie, ušetří většinu vody
• ústí do zadního střeva, tam vedou odpad, zároveň ale druhou stranou v dutině střeva osmoticky nasají filtrovanou vodu zpět do těla a na povrch těla vyloučí opravdu jen nadbytečné soli a další koncentrované metabolity

· nervová soustava

– gangliová nervová soustava, která ve většině případů splývá v břišní nervovou pásku, můžeme najít ale i žebříčkovitou

– nejvíce uzlin se soustřeďuje v hlavové části – cefalizace

· smyslová soustava

– velmi rozmanité formy smyslových orgánů

– zrak
• složené (facetové) oko, jedno očko v mozaice se nazývá omatidium (proto vnímají i tvary
• miskovité oko umí vnímat světlo a tmu
• speciálním typem je tzv. naupliové oko

– mechanoreceptory v podobě štětinek, chlupů na končetinách, končetin a tykadel

– sluchové orgány v podobě tympanálních orgánů, členovci mnohdy dokáží i vydat zvuk – slouží ke komunikaci, u některých druhů zásadní (kobylky, saranče, cikády)

· rozmnožovací soustava

– gonochoristé s nápadným pohlavním dimorfismem

– vajíčko je vnitřně oplozeno

– vývoj nepřímý, dochází tu k metamorfóze, někdy se objevuje i vývoj přímý

– častá parthenogeneze (vývoj z neoplozených vajíček – včely, raci, mšice), mnohdy cyklus heterogonie (střídání parthenogeneze a pohlavního rozmnožování

– u rozmnožování tu také funguje hormonální regulace

· význam: škůdci, paraziti rostlin i živočichů, přenašeči chorob, součást potravních řetězců, opylovači, využití produktů (med)

Podkmen: Trojlaločnatci (Trilobitomorpha)

· fosilní skupina vyznačující se velmi jednoduchou a starobylou stavbou těla

· jejich tělo je podélně i příčně členěno na tři laloky

· kromě páru tykadel měly všechny končetiny rozdvojené a vzájemně tvarově totožné

· žili v mořích prvohor a svého vývojového vrcholu dosáhli v siluru, v permu ale vymřeli

· díky pevnému krunýři se výborně zachovaly jejich fosílie

Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata)

· jejich tělo se skládá ze dvou tagmat – hlavohrudi a zadečku

· zcela chybějí tykadla

· první pár končetin přeměněn v klepítka (chelicery), která slouží k zachycení a zpracovávání potravy

· druhý pár končetin přeměněn v makadla (pedipalpy), která mají primárně hmatovou funkci

· ostatní páry končetin jsou kráčivé

· všechny páry končetin jsou na hlavohrudi, na zadečku se nevyskytují nebo jsou redukované

Třída: Hrotnatci

· jejich tělo zakončuje dlouhý ostrý hrot a mají složené oči

· jsou to gonochoristi s nepřímým vývojem, obývají pobřežní oblasti teplých moří

Třída: Pavoukovci

· žijí nejčastěji na souši, méně ve vodě

· téměř vždy chelicery, pedipalpy a čtyři páry kráčivých nohou

· vylučovacími orgány jsou tzv. kyčelní (koxální) žlázy, metamorfózy metanefridií ústící na kyčlích končetin, někdy doplněné Malphighiho trubicemi

· někdy ukládají pevné metabolity do vnitřních orgánů či do pokožky

· chelicery mohou být napojeny na jedové žlázy s velmi silnými jedy (pavouci)

· pavouci mají také snovací bradavky vzniklé přeměnou končetin, jimiž jsou schopni produkovat sekret, který na vzduchu tuhne v síť, pavučinu

· pavouci také tráví mimo tělo (do kořisti vstříknou trávicí enzym a po určité době její natrávený obsah vysají

· pavoukovci dýchají plicními vaky, vzdušnicemi nebo kombinací obojího

· ontogenetický vývoj je přímý, rozmnožování vnitřní, pohlavní, oplozená vajíčka zrají v kokonech

· velmi časté je zásnubní chování a specifický průběh oplození (usmrcení partnera atd.)

· ze způsobů výživy převažuje predace
Řád: Štíři: Štír kýlnatý
Řád: Štírci: Štírek knihovní
Řád: Sekáči: Sekáč obecný
Řád Pavouci: Křižák obecný, Pokoutník domácí, Snovačka americká, Nymfa, Sklípkan
Řád: Roztoči: Klíště obecné, Zákožka svrabová, Trudník lidský

Třída: Nohatky

· mořští živočichové, lehce podobní pavoukům, ale s dlouhými, křehkými nohami

· samci se starají o vajíčka, živočichové pak mají nepřímý vývoj

Podkmen: Korýši (Crustacea)

· primárně vodní, sekundárně i suchozemští

· mají rozmanité tvary těla (rak x krab x plankton)

· tělo se skládá buď z hlavy, hrudi a zadečku nebo hlavohrudi a zadečku

· jejich kutikula je z chitinu, má na sobě ještě schránku z uhličitanu vápenatého a dalších anorganických složek – nutná ekdyze

· krunýř (pevná schránka) se nazývá carapax

· končetiny jsou obvykle větvené na dvě části

· mají 2 páry tykadel (antenuly a anteny) a primární žábry vzniklé z tenkostěnných přívěsků končetin

· příústní končetiny tvoří 1 pár kusadel, 2 páry čelistí a 3 páry čelistních nožek

· hrudní nohy slouží k pohybu (kráčivé končetiny)

· zadečkové končetiny se buď také podílí na pohybu nebo chrání spermie či vajíčka

· mohou dýchat žábrami nebo celým povrchem těla (u suchozemských, sviňky, stínky)

· mají speciální žaludek s chitinovými zoubky a hepatopankreas (slinivko-jaterní žláza)

· většinou se jedná o dravce, někdy se živí i organickými odpady

· vylučovací orgány jim ústí v podobě tykadlových žláz

· smyslové orgány jsou v podobě složených očí nebo naupliového oka u larev, významná je také statocysta (registrace okolí pomocí krystalků vápence uložených v tělní dutině) a samozřejmě mechanoreceptory v podobě tykadel

· mají většinou nepřímý vývoj přes larvu nauplius, není to však pravidlem (raci mají přímý vývoj)

· vyskytuje se tu hermafroditismus i gonochorismus

Třída: Lupenonožci

· vyznačují se lupenitým tvarem nohou
Řád: Žábronožky: Žábronožka solná
Řád: Listonozi: Listonoh jarní
Řád: Perloočky: Hrotnatka obecná

Třída: Buchanky

· jedná se o sladkovodní dravý plankton, na zadečku má vidlici (furku), která slouží k pohybu

· Buchanka obecná

Třída: Kapřivci

· ektoparaziti napadající ryby a obojživelníky

· mají bodavé ústní ústrojí, jímž sají krev a hromadí si ji ve střevech

· Kapřivec kapří

Třída: Jazyčnatky

· endoparaziti, jejichž hlavním hostitelem bývají šelmy, jejichž horní cesty dýchací obývají

Třída: Svijonožci

· mořští přisedlí korýši, kteří mají vápenatou schránku a potravu si přihání pomocí „chapadélek“ (ohebné končetiny)

· žijí v koloniích, často na molech v přístavech nebo přisedají na lastury plžů či na kytovce

· Svijonožec přílepkový

Třída: Rakovci

· většinou mají 19 párů končetin

· nejpočetnější třída korýšů

· tělo kryto pevným carapaxem (obvykle)

· desetinožci mají výrazný 4. pár hrudních končetin opatřený mohutnými klepety se silnou svalovinou

· stejnonožci nemají carapax a někteří pronikli i na souš, jejich nohy se liší jen nepatrně

· různonožci mají různě uzpůsobené nohy (plovací, skákací, lovící)

Řád: Desetinožci: Kreveta baltická, Rak říční, Krab pobřežní, Humr evropský

Řád: Stejnonožci: Beruška vodní, Sviňka obecná, Stínka zední

Řád: Různonožci: Blešivec potoční

Podkmen: Vzdušnicovci