Měkkýši

Měkkýši

Kmen: Měkkýši (Molusca)
· první z kmenů z vytvořenou druhotnou tělní dutinou, coleomem
· coelom postupně částečně zarostl a vznikly tak dvě coelomové dutiny, osrdečník a dutina kolem reprodukčních orgánů, ostatní prostor v evoluci vyplnil mezenchym
· stavba těla
-  hlava: je centrem většiny smyslů
-  noha: má extrémně vyvinutou svalovinu
-  útrobní vak: obsahuje vnitřní orgány
-  část pokožky se zdvojila a vytvořila záhyb zvaný plášť, který vylučuje sekret, z nějž vzniká schránka
-  schránka z anorganických látek
•  konchiolin (na povrchu, barva, chrání)
•  aragonit (pod povrchem, vápenec)
•  kalcit (lesk vnitřku, perleť)
· typy schránek
-  ulita: skládá se z jedné části, obvykle spirálovitě svinuté (plži)
-  lastura: dvojdílná (mlži)
-  sépiová kost: (hlavonožci)
· pohyb
-  svalnatá noha má na sobě slizové žlázy, které usnadňují její klouzání po povrchu
-  u hlavonožců je svalnatá noha přeměněna v rameno
· trávicí soustava
-  začíná ústní dutinou, vybavenou radulou (speciální chitinózní páskou, která  slouží jako struhadlo, mechanické zpracování potravy)
-  pokračuje trávicí trubicí, která je zakončena řitním otvorem
-  součástí trávicí soustavy je také hepatopankreas, žláza nahrazující játra a slinivku, produkující enzymy významné pro trávení
-  všechny tyto orgány se nachází v plášťové dutině
-  vylučování zajišťují metanefridie, jejichž množství klesá spolu s vyvinutostí druhu
· cévní soustava
-  cévní soustava je otevřená a nachází se v plášťové dutině
-  skládá se ze srdce a hemolymfy
-  hemolymfa je srdcem vháněna mezi orgány
-  jejím barvivem je hemocyanin, který je po okysličení modrý
-  u hlavonožců je ale uzavřená (nejvyspělejší)
-  jedná se o poikilotermní živočichy
· dýchací soustava
-  primárně měkkýši dýchají žábrami (vychlípenina vnitřní stěny plášťové dutiny), vodní měkkýši
-  sekundárně (suchozemští měkkýši) dýchají plícemi (silně ohemolymfovaná blanka plášťové dutiny)
· nervová soustava
-  u nejstarobylejších druhů je jednoduchá žebříčkovitá nervová soustava
-  u vyspělejších druhů se mění v pět párů uzlin, které odpovídají patřičným částem těla
-  u hlavonožců vzniká splynutím komplexů ganglií v hlavové části těla primitivní „mozek“
· smyslové orgány
-  vyvíjely se v souvislosti s prostředím výskytu druhů
-  oči
•  světločivné: vývojově nejstarší
•  miskovité, pohárkovité: rozlišují směr světla, díky čočce také tvary (u plžů)
•  komorové: stavba odpovídá oku obratlovců (rohovka, čočka, sklivec), schopnost ostřit (předozadní pohyb čočky jako u fotoaparátu, u hlavonožců)
-  tykadla: reagují na mechanické podněty
-  statokinetické orgány: pro udržení rovnováhy
· rozmnožování
-  měkkýši jsou hermafroditi (plži) i gonochoristé (mlži, hlavonožci i někteří plži)
-  rozmnožují se pohlavně
-  přímý vývoj: z vajíček se vyvíjí jedinci podobní dospělcům s průhlednou měkkou schránkou (hlavonožci a suchozemští plži)
-  nepřímý vývoj: přes larvu
•  veliger: u mořských živočichů, larva podobná trochofoře kroužkovců, ale má plovací brvy na plachetce (speciální přívěsky), pro lepší pohyb
•  glochidie: u sladkovodních živočichů, přichycuje se na žábry jiných živočichů pomocí mohutně vyvinutých zubů na vnějším okraji schránky, odebírají jim živiny
· měkkýši jsou převážně vodní živočichové, jen někteří jsou suchozemští, ale stále zůstávají závislí na vlhku

Třída: Červovci
· starobylá skupina, mají červovité protáhlé tělo, bez zjevné schránky a velmi primitivní nervovou soustavu
· živí se detritem na dně moří nebo jako predátoři přisedlých mořských organismů (korálů…)
 
Třída: Chroustnatky
· starobylá skupina, vyznačují se sploštělým tělem krytým taškovitě se překrývajícími destičkami
· řada orgánů je vyvinuta ve více párech
 
Třída: Přílipkovci
· starobylá skupina, jsou často nazývány živoucími fosiliemi, mají miskovitou schránku
· opět mnoho orgánů je párových
 
Třída: Plži
· tvoří nejpočetnější skupinu měkkýšů, jsou hlavně vodní, ale jako jediní osídlili i souš
· mají ulitu – nesouměrnou, spirálovitě stočenou schránku
· jejich tělo nemá žádnou souměrnost
· mají ale výraznou chodidlovou část nohy, která produkuje sliz, usnadňující pohyb po suchém povrchu
· hlava plžů nese smyslové orgány
· nervovou soustavu tvoří pět párů uzlin (hlavové, nožní, plášťové a útrobní)
· mají oči pohárkového typu
· u mořských plžů je vývoj nepřímý přes veliger, u sladkovodních přímý
· živí se hlavně živými i odumřelými pletivy, houbami, řada druhů ale přešla k predaci
 
Podtřída: Předožábří
· došlo u nich k rotaci útrobního vaku o 180°, čímž se žábry druhotně přemístily před srdce a překřížily se i podélné útrobní nervy spojující ganglia
· žábry se silně redukovaly (jen jedna funkční „žábra“) a jsou umístěny pod srdcem
· jedná se převážně o gonochoristy žijící v moři, existují ale i sladkovodní
· ústí ulity se uzavírá v klidu nebo při obraně tzv. víčkem, které při pohybu plž nesen a hřbetní straně svalnaté nohy
· Ušeň mořská, Přílipka miskovitá, Bahenka živorodá, Křídlatec velký, Zavinutec tygrovaný, Ostranka jaderská, Tritonka indická, Homolice tygrovaná
 
Podtřída: Zadožábří
· došlo u nich k další rotaci o 180° a tak jsou jejich žábry opět za srdcem a jsou redukovány až do vymizení
· jejich schránka se zmenšuje až mizí
· žijí téměř výhradně v moři a jsou to dravci na korálových útesech
· jedná se o pestře zbarvené hermafrodity
· Zej obrovský (může lézt po dně i plavat, dosahuje až 40 cm, mořský zajíc)
 
Podtřída: Plicnatí
· jsou suchozemští a druhotně i vodní
· nemají žábry, místo nich mají silně prokrvenou stěnu plášťové dutiny (plícní vak)
· dýchací otvor mají za hlavou
· jsou to hermafroditi, k rozmnožení je však třeba dvou jedinců
· suchozemští zástupci jsou stopkoocí, mají oči umístěné na konci druhého páru tykadel
· vodní zástupci jsou spodnoocí, mají oči umístěné na základně vedle spodních tykadel a dýchají tzv. sifonem, který naplňují vzdušným kyslíkem
· ostatní tykadla slouží jako hmatové orgány
· často jsou to škůdci na zahradách, hlemýždi jsou pak loveni jako jídlo
· mohou mít schránku nebo být bez schránky a tehdy mají štítky (plzák – má dýchací otvor vepředu štítku, slimák – má dýchací otvor vzadu štítku)
· Hlemýžď zahradní, Páskovka hajní, Suchomilka, Bodranka karpatská, Slimák a Plzák lesní (suchozemští)
· Plovatka bahenní, Okružák ploský (vodní)
 
Třída: Kelnatky
· mají lehce prohnutou kuželovitou schránku podobnou slonímu klu
· na obou koncích je schránka otevřená a posouvají se po dně moře
· jsou to gonochoristi s nepřímým vývojem

Třída: Mlži
· jejich schránka je tvořena dvěma lasturami, které jsou k sobě přitahovány dvěma svaly adduktory, otevření schránky má na starosti pružný vaz hřbetní části lastur
· lastury mohou mít na okraji zámek, jímž se pevněji uzavírají (ochrana)
· většina mlžů se pohybuje pomocí radlicovité nohy bez chodidla, jíž ryjí do dna vod, někteří v dospělosti trvale přisedají k podkladu
· hlava včetně raduly jsou silně redukovány, potravu přijímají filtrací z vody
· mají žábry různých typů a vylučovací orgány pro svůj vzhled připomínající ledviny
· jedná se nejčastěji o gonochoristy s nepřímým vývojem, mořské i sladkovodní
· některé druhy vytváří perly, když se jim dostane mezi schránku a plášť zrnko písku, stimuluje žlázy pláště a tak se obaluje produkovaným sekretem, až vznikne perla
· často jsou pěstováni na jídlo, je ale nutná opatrnost – u uhynulých jedinců (trvale otevřená schránka) se mnohdy uvolňuje mytilotoxin (jeden z nejprudších organických jedů)
· Ústřice jedlá, Slávka jedlá, Perlotvorka mořská, Perlorodka říční, Hřebenatka svatojakubská, Srdcovka jedlá, Škeble rybničná, Velevrub malířský, Kyjovka šupinatá, Zéva obrovská
 
Třída: Hlavonožci
· nejdokonalejší skupina bezobratlých
· noha je metamorfována v sifón a chapadla (8 – 10) pokrytá přísavkami
· sifón se stahuje a tak vystřikuje vodu – pohyb směrem dozadu
· po stranách krom toho mívají lem, sloužící k plavání
· jedná se o mořské dravce
· mají bilaterální souměrnost
· konzumují pomocí zobákovitých čelistí uvnitř s radulou, u řitního otvoru se nachází inkoustová žláza, sloužící k obraně před nepřítelem
· do dutiny ústní často ústí i jedové žlázy
· cévní soustava je uzavřená a kyslík přijímají žábrami
· nervovou soustavu tvoří mohutné ganglion v hlavové části (dokonce kryté chrupavkou), z nějž vychází mohutné nervové provazce
· mají složité chování, staví si podmořská sídliště, jako jediní bezobratlí mají komorové oko
· někteří mají schránku (Loděnka hlubinná – živoucí fosílie), jiní sépiovou kost (dnes už téměř všichni)
· jejich vývoj je přímý, jsou to gonochoristé
· někteří samci mají jedno rameno přeměněné v kopulační orgán (hektakotylové rameno), rozmnožují se pak za pomoci spermatoforu (pouzdra ne spermie)
 
Podtřída: Čtyřžábří
· jedná se o velmi starobylou skupinu
· všechny orgány mají párové
· amoniti: spirálovitá schránka (druhohory)
· belemniti: kuželovitá schránka (druhohory)
· loděnkovití: spirálovitá schránka, prvohory
· Loděnka hlubinná (jediný recentní druh)
 
Podtřída: Dvoužábří
· mají jen jeden pár žaber a schránku redukovanou na sépiovou kost, jsou recentní
· dělí se na dva řády, osmiramenatce (chobotnice) a desetiramenatce (krakatice, olihně a sépie)
· desetiramenatci mají osm ramen a dvě ramena modifikovaná, často mají funkční mimikry
· Chobotnice pobřežní, Krakatice obecná, Argonaut pelagický (papírová schránka)