Paryby a ryby – život ve vodě

Paryby a ryby – život ve vodě

· tyto dvě třídy spadají pod kmen strunatci, podkmen obratlovci, nadtřídu čelistnatci

· čelistnatci: patří sem většina obratlovců, mají čelisti spojené s lebkou, párové končetiny, vyvinutý žaludek a párový čichový orgán, mají také kožní deriváty (šupiny, peří, chlupy, nehty, kopyta)

· systém je celkově velmi problematický – mnoho variant

Třída: Paryby

· jedná se o třídu výhradně mořských živočichů, kteří se ale vyvinuli ve vodě sladké

· stavba těla

– paryby nemají kostní tkáň – kostra zůstává po celý život chrupavčitá

– mají možnost zvětšovat tělesnou velikost bez velké spotřeby vápníku

– chrupavky sice léty vápenatí (inkrustace CaCO3) nikdy však nevzniknou opravdové kosti, vznikají pouze neúplná těla obratlů, které prostupuje chorda

– hřbetní struna zůstává po celý život (vzniká z mezodermu)

– tělo paryb je protáhlé, vřetenovité, kryto plakoidními šupinami

– drobné šupinky tvořené stejně jako zuby dentinem a sklovinou – ostré jako pilníky

– během života se nezvětšují, ale s rostoucí velikostí zvířete přirůstají nové

– nepřiléhají plně k tělu, pod nimi se nachází zárodek pokožky – škára

– šupiny usnadňují pohyb díky drobným háčkům – ulehčují pohyb dopředu a zabraňují pohybu nazpět

– k lebce jsou připojeny velké ozubené čelisti, zuby jsou v několika řadách a průběžně se vyměňují

– zuby svým tvarem usnadňují pohyb kořisti do úst a zabraňují jejímu vyklouznutí ven

– hlavu mají protaženou v tzv. rostrum

· dýchací soustava

– dýchacím aparátem jsou žábry

– jsou uloženy vně žaberních oblouků

– tvořeny žaberními přepážkami, na které narůstají vlastní žaberní plátky

– na povrch těla ústí pěti (až sedmi) příčnými žaberními štěrbinami za hlavou (pouze rejnoci na břišní straně) X chiméry mají nepravé skřele

– ústy nabírají vodu, kterou pomocí hltanu pumpují, aby získaly dostatečný proud

– voda přes žaberní sliznici odchází štěrbinami ven

– k dýchání potřebují pohyb, nemají plynový měchýř

· pohybová soustava

– velmi mrštní živočichové, hlavním pohybovým nástrojem je silná ocasní ploutev většinou heterocerkního typu (větší horní lalok, do kterého ústí páteř)

– mají párové ploutve (prsní, břišní) a nepárové ploutve (hřbetní, ocasní a řitní)

– párové ploutve jsou vždy umístěny vertikálně vůči tělu ryby

– protažená lebka zvyšuje hydrodynamicitu zvířete

· nervová soustava

– trubicovitá + periferní nervy

– mozek je poměrně veliký a vyvinutý – především čichové laloky a části související s pohybem

– mozek je pětidílný – koncový mozek, střední mozek, mezimozek, mozeček a prodloužená mícha

· smysly

– v koncovém mozku se nachází čichové laloky, centrum rovnováhy pak ve vnitřním uchu, mají také vyvinutý čich (v ústech), sluch, proudový orgán a chuť

– postranní čára z trubicovitého kanálku na bocích těla s otvůrky komunikujícími s vnějším prostředím

– čich: ohromná schopnost rozpoznat aktuální chemické složení vody – dva čichové váčky; nozdry oddělené přepážkou (žralok cítí kapku krve v „moři“ vody)

– sluch: schopnost reagovat na otřesy ve vodě

– Lorenziniho ampule: elektroreceptory na hlavě (vnímání elektrického pole kořisti), také vnímá teplotu, vibrace, slanost a tlak vody

– proudový orgán: kanálek s „hmatovými“ receptory

– na hlavě dobře vyvinuté oči, ale špatný zrak (mžurka, kterou lze zatáhnout, aby se oko nepoškodilo; nebo schopnost otočit oko dovnitř)

– papily: „chuťové“ pohárky na povrchu těla

· kardiovaskulární soustava

– uzavřená

– srdce má jednu komoru a předsíň – uloženo v chrupavčitém pouzdře

– žíly přichází do srdce tzv. žilním splavem, tepny naopak odchází tzv. tepenným násadcem

– odkysličená krev je čerpána jednosměrně do břišní aorty a odtud do žaberních tepen

– okysličená krev teče hřbetní aortou odtud krkavicemi k mozku

– vysoký obsah močoviny v krvi (až 0,8 %) – mají hypertonické vnitřní prostředí (jsou na tom podobně jako sladkovodní ryby, jejich krev má vyšší koncentraci solí než mořská voda – proto nepolykají vodu, ta do nich vstupuje osmózou, naopak velmi silně vylučují)

– mají vysokou srážlivost krve a jsou poikilotermní (studenokrevní) živočichové – nestálá tělesná teplota

· trávicí soustava

– trávicí soustava se skládá z úst, ústní dutiny, hltanu, krátkého jícnu, žaludku a střeva se spirální řasou (zvětšení povrchu)

– nemají plynový měchýř – nahrazen obrovskými játry (cca 10% hmotnosti) – díky velkému množství tuku slouží jako zásobárna i jako hydrostatický orgán

– mají také žlučník a slinivku břišní

– ústa jsou spodní, příčná, štěrbinovitá

– jsou to dravci, ale někteří se živí i planktonem

· vylučovací soustava

– párové prvoledviny – vývody ústí za řitním otvorem

– musí aktivně vylučovat (mají uvnitř těla koncentrované, hypertonické, prostředí)

– vyústění pohlavních a močových cest a střeva je do kloaky

· rozmnožování

– oddělené pohlaví, ovšem bez pohlavního dimorfismu

– vždy vnitřní oplození, jen jeden vaječník

– samci mají zvláštní kopulační orgány, varlata většinou srůstají

– vnitřní část břišní ploutve je upravena ke kopulaci tzv. mixopterygia

– gravidita až 12 měsíců, 2-4 mláďata – je tu častý nitroděložní kanibalismus (mláďata se ještě před porodem v děloze navzájem požírají)

– malý počet velmi velkých vajec, bohatých na žloutek – vývoj trvá až několik měsíců

– často živorodí (hlavně u druhů volného moře) X vejcorodí kladou vejce ve schránkách s výběžky, pomocí kterých se zachycují na skály nebo rostliny

Podtřída: Příčnoústí

· patří sem dva řády, žraloci a rejnoci

Řád: Žraloci

– velmi draví, nebezpeční i pro člověka

– cítí kapku krve na velkou vzdálenost a pak už jen loví

– Máčka skvrnitá

– Žralok lagunový

– Žralok bílý

Řád: Rejnoci

– dorzoventrálně sploštělé tělo, ploutve jsou metamorfovány v lemy

– dokáží měnit barvy a často žijí zahrabáni v bahně

– všechny vnější orgány mají na břišní straně těla

– mají elektrické orgány (až 300 V) – hřbetní svalovina

– ocas je protažen do bičíku

– Parejnok elektrický

– Piloun obecný

Podtřída: Chiméry

· nemají plakoidní šupiny po celém těle

· mají jen 4 páry žaberních štěrbin, jsou kryté kožním záhybem

· nemají střevní řasu a kloaku, nemění také zuby

· je u nich typický pohlavní dimorfismus

· Chiméra hlavatá

Třída: Ryby

· mezi zástupci najdeme sladkovodní i mořské druhy (moře však osídleno druhotně), sladkovodní druhy tvoří asi ½ ze 30 000 známých druhů

· dosahují velikostí v řádech cm – m

· pokryv těla

– tělo je pokryto šupinami kostěného původu; a slizem – baktericidní, snižuje odpor, brání bobtnání kůže ve vodě, na suchu chrání před vyschnutím

– typy šupin:
• ganoidní: kosočtverečné, nepřekrývají se (jeseter)
• cykloidní: překrývají se, jsou hladké (kapr)
• ktenoidní: na vnější straně hřebínek z ostnů, vnitřní stranou upevněny ve škáře (okoun, candát)

– šupiny fungují jako letokruhy (roční přírustek je zřejmý)

– některé ryby nemají šupiny (kapr lysáč, úhoř)

– kůže je mnohovrstevná a obsahuje pigment

– pod kůží je velký boční sval protkaný drobnými kůstkami tvaru „Y“

· stavba těla

– hlava je silně kostěná

– zuby mají význam pouze u dravců, kapr je nemá

– na hlavě mají také hmatové vousy

– ústa mohou být koncová (štika), spodní (sumec) nebo svrchní (kapr)

– ploutve mají párové i nepárové, tak jako paryby (liché slouží k držení rovnováhy, párové ke koordinaci, změně směru)

– navíc mají často tzv. tukovou ploutvičku (mezi hřbetní a ocasní ploutví (losos, lipan, pstruh)

– je možné i spojení ploutví v tzv. ploutevní lem

– postavení ploutví je často určujícím znakem pro druh

– tělo je většinou kostěné (jen v podtřídě chrupavčití nemají kosti ale chrupavky – jeseter)

· kosti

– došlo k osifikaci chrupavek, původně jsou kosti kožního původu

– mají klasické obratle – vyduté dopředu i dozadu

– žebra mají pravá i nepravá + mezisvalové kůstky (navážou se na kostru)

– žábry jsou kryty tzv. skřelovou kostí

– k pohybu slouží ploutve vyztužené kostěnými paprsky

– hlavním pohybovým aparátem je ocasní ploutev

– ocasní ploutev
• difycerkní – souměrná
• heterocerkní – nesouměrná
• homocerkní – souměrná jen morfologicky, ne anatomicky

– některé paprsky ploutví jsou měkké jiné pevné – záleží na větvení (čím větvenější, tím měkčí)

– ryby mají hydrodynamický tvar těla

· dýchací soustava

– dýchacím orgánem jsou převážně žábry + dvojdyšní mají ještě plicní vaky

– 4 páry funkčních žaberních oblouků – 5. pár je přeměněn v požerákové zuby

– žaberní přepážky jsou redukovány

– žaberní dutina je kryta skřelemi – párový plochý orgán nacházející se na předělu mezi hlavou a tělem – chrání žábry před vnějším poškozením (skládá se ze čtyř kostí)

– voda je nabírána ústy při zavřených skřelích, potom se skřele otevřou a voda je přes žábry vytlačena ven

– vlastní žábry jsou výrůstky sliznice, tvořící na vnějším okraji každého oblouku dvojitou řadu žaberních lístků

– pozůstatkem plicních vaků je plynový měchýř – vychlípenina hltanu, hydrostatický orgán – reguluje hustotu těla

– také může rybě pomoci vnímat vibrace

· cévní soustava

– mají venózní srdce na břišní straně těla

– prochází jím výhradně odkysličená krev (stejně jako paryby)

– tok zajišťují chlopně

– má jednu komoru a předsíň

– venózní oběh je málo výkonný

– odkysličená krev je vháněná jednosměrně do břišní aorty a odtud do žaberních tepen, kde je okysličována

– okysličená krev teče hřbetní aortou k mozku a do těla

– vysoká srážlivost krve

– červené krvinky u nich mají jádro

– poikilotermní (studenokrevní) živočichové – nestálá tělesná teplota (teplota krve závisí na teplotě prostředí)

· nervová soustava

– mícha je těžší než mozek

– největší část tvoří střední mozek

· smysly

– zrak: komorové oko – stejné jako my, zaostřují ale jen plošně (nevyklenou čočku), neumí tedy ostřit na blízko

– sluch: vnitřní ucho (ne střední a vnější), mají také Weberovo ústrojí – spojení měchýře s vnitřními uchem pro zlepšení sluchu a reakci na změny tlaku

– ucho tu funguje jako u člověka jako statoakustický orgán

– kolem úst mají chuťové, čichové a hmatové receptory

– mají také postranní čáru (systém kanálků, statický orgán), vnímá také proudění vody a registrují pomocí ní předměty

– u některých druhů je metamorfované svalstvo na elektrické orgány (úhoř)

– hlubinné druhy mají světélkující orgány (kožní deriváty)

– čich: umožňuje orientaci v hejnech, funguje na principu chemické analýzy vody

– tepločivné orgány: rozlišují teploty od 0 do 3°C

· trávicí soustava

– některé mají v ústním otvoru „normální“ zuby na čelisti (vyměňují se), jinak je mají až na 5. žaberním oblouku

– některé druhy mají žaludek (dravci), jiné nepříliš diferenciovanou trávicí trubici

– dravé ryby mívají výrazně delší střevo, u primitivnějších druhů stále spirální řasa

– na počátku střeva jsou výběžky sekretující trávicí enzymy – pyrolické výběžky

– mají velká játra, ale nejsou obalena tukem jako u paryb

· vylučovací soustava

– párové ledviny pod páteří

– sladkovodní ryby jsou hypertonické – proto vylučují hodně vody, mají výkonné ledviny

– mořské ryby jsou hypotonické – vylučují méně, nemají výkonné ledviny, naopak velmi mnoho vody musí přijímat (téměř neustále)

· rozmnožování

– dimorfismus jen u některých druhů – může být viditelný jen při páření vlivem hormonů

– mají párová gonády, kladou jikry (samice – jikernačky) + mlíčí (samci – mlíčňáci)

– vnější oplození (mimo živorodky)

– ryby jsou živorodé, vejcoživorodé, i vejcorodé

– přímý vývoj (vzácně nepřímý přes larvu – někteří úhořovití)

– nejprve vzniká potěr, pak tzv. plůdek a pak ryba (u nepřímého vývoje)

– kladou velké množství malých jiker (lososi jsou výjimka) – nadprodukce mláďat

– tažné ryby se třou jinde, než potom žijí: katadromní: z řeky plují do moře a tam se rozmnožují, anadromní: žijí v moři a plují do řek a tam se rozmnoží

· prostředí

– litorální pásmo: pobřežní zóna

– blutické pásmo: ryby, živící se na dně

– pelagické pásmo: volná plocha (rybník, jezero)

· systém ryb se pořád vyvíjí a je spoustu náhledů na něj

Podtřída: Paprskoploutví

· patří sem nadřády

– násadcoploutví: mohou dýchat i vzduch díky přídavným plicním vakům

– chrupavčití: nemají kosti, jen neosifikované chrupavky (Jeseter malý)

– mnohokostnatí: mají šupiny jako pancíř (Kostlín americký)

– kostnatí: patří sem Štika obecná, Sumec velký, Úhoř říční, Parma obecná

Podtřída: Nozdratí

· mají blízko k obojživelníkům – mohou přežít i na suchu v bahně

· mají malý krevní oběh (zvlášť plicní vaky – srdce, srdce – tělo)

· báze ploutví je svalnatá – zárodek pro budoucí končetiny

· obsahuje dva nadřády

– lalokoploutví: patří sem vzácná Latimerie podivná (málo druhů)

– dvojdyšní: patří sem např. Bahník australský