Paryby a ryby – život ve vodě

Paryby a ryby – život ve vodě
· tyto dvě třídy spadají pod kmen strunatci, podkmen obratlovci, nadtřídu čelistnatci
· čelistnatci: patří sem většina obratlovců, mají čelisti spojené s lebkou, párové končetiny, vyvinutý žaludek a párový čichový orgán, mají také kožní deriváty (šupiny, peří, chlupy, nehty, kopyta)
· systém je celkově velmi problematický – mnoho variant
 
Třída: Paryby
· jedná se o třídu výhradně mořských živočichů, kteří se ale vyvinuli ve vodě sladké
· stavba těla
-  paryby nemají kostní tkáň – kostra zůstává po celý život chrupavčitá
-  mají možnost zvětšovat tělesnou velikost bez velké spotřeby vápníku
-  chrupavky sice léty vápenatí (inkrustace CaCO3) nikdy však nevzniknou opravdové kosti, vznikají pouze neúplná těla obratlů, které prostupuje chorda
-  hřbetní struna zůstává po celý život (vzniká z mezodermu)
-  tělo paryb je protáhlé, vřetenovité, kryto plakoidními šupinami
-  drobné šupinky tvořené stejně jako zuby dentinem a sklovinou – ostré jako pilníky
-  během života se nezvětšují, ale s rostoucí velikostí zvířete přirůstají nové
-  nepřiléhají plně k tělu, pod nimi se nachází zárodek pokožky – škára
-  šupiny usnadňují pohyb díky drobným háčkům – ulehčují pohyb dopředu a zabraňují pohybu nazpět
-  k lebce jsou připojeny velké ozubené čelisti, zuby jsou v několika řadách a průběžně se vyměňují
-  zuby svým tvarem usnadňují pohyb kořisti do úst a zabraňují jejímu vyklouznutí ven
-  hlavu mají protaženou v tzv. rostrum
· dýchací soustava
-  dýchacím aparátem jsou žábry
-  jsou uloženy vně žaberních oblouků
-  tvořeny žaberními přepážkami, na které narůstají vlastní žaberní plátky
-  na povrch těla ústí pěti (až sedmi) příčnými žaberními štěrbinami za hlavou (pouze rejnoci na břišní straně) X chiméry mají nepravé skřele
-  ústy nabírají vodu, kterou pomocí hltanu pumpují, aby získaly dostatečný proud
-  voda přes žaberní sliznici odchází štěrbinami ven
-  k dýchání potřebují pohyb, nemají plynový měchýř
· pohybová soustava
-  velmi mrštní živočichové, hlavním pohybovým nástrojem je silná ocasní ploutev většinou heterocerkního typu (větší horní lalok, do kterého ústí páteř)
-  mají párové ploutve (prsní, břišní) a nepárové ploutve (hřbetní, ocasní a řitní)
-  párové ploutve jsou vždy umístěny vertikálně vůči tělu ryby
-  protažená lebka zvyšuje hydrodynamicitu zvířete
· nervová soustava
-  trubicovitá + periferní nervy
-  mozek je poměrně veliký a vyvinutý – především čichové laloky a části související s pohybem
-  mozek je pětidílný  - koncový mozek, střední mozek, mezimozek, mozeček a prodloužená mícha
· smysly
-  v koncovém mozku se nachází čichové laloky, centrum rovnováhy pak ve vnitřním uchu, mají také vyvinutý čich (v ústech), sluch, proudový orgán a chuť
-  postranní čára z trubicovitého kanálku na bocích těla s otvůrky komunikujícími s vnějším prostředím
-  čich: ohromná schopnost rozpoznat aktuální chemické složení vody - dva čichové váčky; nozdry oddělené přepážkou (žralok cítí kapku krve v „moři“ vody)
-  sluch: schopnost reagovat na otřesy ve vodě
-  Lorenziniho ampule: elektroreceptory na hlavě (vnímání elektrického pole kořisti), také vnímá teplotu, vibrace, slanost a tlak vody
-  proudový orgán: kanálek s „hmatovými“ receptory
-  na hlavě dobře vyvinuté oči, ale špatný zrak (mžurka, kterou lze zatáhnout, aby se oko nepoškodilo; nebo schopnost otočit oko dovnitř)
-  papily: „chuťové“ pohárky na povrchu těla
· kardiovaskulární soustava
-  uzavřená
-  srdce má jednu komoru a předsíň – uloženo v chrupavčitém pouzdře
-  žíly přichází do srdce tzv. žilním splavem, tepny naopak odchází tzv. tepenným násadcem
-  odkysličená krev je čerpána jednosměrně do břišní aorty a odtud do žaberních tepen
-  okysličená krev teče hřbetní aortou odtud krkavicemi k mozku
-  vysoký obsah močoviny v krvi (až 0,8 %) – mají hypertonické vnitřní prostředí (jsou na tom podobně jako sladkovodní ryby, jejich krev má vyšší koncentraci solí než mořská voda – proto nepolykají vodu, ta do nich vstupuje osmózou, naopak velmi silně vylučují)
-  mají vysokou srážlivost krve a jsou poikilotermní (studenokrevní) živočichové - nestálá tělesná teplota
· trávicí soustava
-  trávicí soustava se skládá z úst, ústní dutiny, hltanu, krátkého jícnu, žaludku a střeva se spirální řasou (zvětšení povrchu)
-  nemají plynový měchýř - nahrazen obrovskými játry (cca 10% hmotnosti) - díky velkému množství tuku slouží jako zásobárna i jako hydrostatický orgán
-  mají také žlučník a slinivku břišní
-  ústa jsou spodní, příčná, štěrbinovitá
-  jsou to dravci, ale někteří se živí i planktonem
· vylučovací soustava
-  párové prvoledviny – vývody ústí za řitním otvorem
-  musí aktivně vylučovat (mají uvnitř těla koncentrované, hypertonické, prostředí)
-  vyústění pohlavních a močových cest a střeva je do kloaky
· rozmnožování
-  oddělené pohlaví, ovšem bez pohlavního dimorfismu
-  vždy vnitřní oplození, jen jeden vaječník
-  samci mají zvláštní kopulační orgány, varlata většinou srůstají
-  vnitřní část břišní ploutve je upravena ke kopulaci tzv. mixopterygia
-  gravidita až 12 měsíců, 2-4 mláďata – je tu častý nitroděložní kanibalismus (mláďata se ještě před porodem v děloze navzájem požírají)
-  malý počet velmi velkých vajec, bohatých na žloutek – vývoj trvá až několik měsíců
-  často živorodí (hlavně u druhů volného moře) X vejcorodí kladou vejce ve schránkách s výběžky, pomocí kterých se zachycují na skály nebo rostliny
 
Podtřída: Příčnoústí
· patří sem dva řády, žraloci a rejnoci
 
Řád: Žraloci
-  velmi draví, nebezpeční i pro člověka
-  cítí kapku krve na velkou vzdálenost a pak už jen loví
-  Máčka skvrnitá
-  Žralok lagunový
-  Žralok bílý
 
Řád: Rejnoci
-  dorzoventrálně sploštělé tělo, ploutve jsou metamorfovány v lemy
-  dokáží měnit barvy a často žijí zahrabáni v bahně
-  všechny vnější orgány mají na břišní straně těla
-  mají elektrické orgány (až 300 V) – hřbetní svalovina
-  ocas je protažen do bičíku
-  Parejnok elektrický
-  Piloun obecný
 
Podtřída: Chiméry
· nemají plakoidní šupiny po celém těle
· mají jen 4 páry žaberních štěrbin, jsou kryté kožním záhybem
· nemají střevní řasu a kloaku, nemění také zuby
· je u nich typický pohlavní dimorfismus
· Chiméra hlavatá
 
Třída: Ryby
· mezi zástupci najdeme sladkovodní i mořské druhy (moře však osídleno druhotně), sladkovodní druhy tvoří asi ½ ze 30 000 známých druhů
· dosahují velikostí v řádech cm – m
· pokryv těla
-  tělo je pokryto šupinami kostěného původu; a slizem – baktericidní, snižuje odpor, brání bobtnání kůže ve vodě, na suchu chrání před vyschnutím
-  typy šupin:
•  ganoidní: kosočtverečné, nepřekrývají se (jeseter)
•  cykloidní: překrývají se, jsou hladké (kapr)
•  ktenoidní: na vnější straně hřebínek z ostnů, vnitřní stranou upevněny ve škáře (okoun, candát)
-  šupiny fungují jako letokruhy (roční přírustek je zřejmý)
-  některé ryby nemají šupiny (kapr lysáč, úhoř)
-  kůže je mnohovrstevná a obsahuje pigment
-  pod kůží je velký boční sval protkaný drobnými kůstkami tvaru „Y“
· stavba těla
-  hlava je silně kostěná
-  zuby mají význam pouze u dravců, kapr je nemá
-  na hlavě mají také hmatové vousy
-  ústa mohou být koncová (štika), spodní (sumec) nebo svrchní (kapr)
-  ploutve mají párové i nepárové, tak jako paryby (liché slouží k držení rovnováhy, párové ke koordinaci, změně směru)
-  navíc mají často tzv. tukovou ploutvičku (mezi hřbetní a ocasní ploutví (losos, lipan, pstruh)
-  je možné i spojení ploutví v tzv. ploutevní lem
-  postavení ploutví je často určujícím znakem pro druh
-  tělo je většinou kostěné (jen v podtřídě chrupavčití nemají kosti ale chrupavky – jeseter)
· kosti
-  došlo k osifikaci chrupavek, původně jsou kosti kožního původu
-  mají klasické obratle – vyduté dopředu i dozadu
-  žebra mají pravá i nepravá + mezisvalové kůstky (navážou se na kostru)
-  žábry jsou kryty tzv. skřelovou kostí
-  k pohybu slouží ploutve vyztužené kostěnými paprsky
-  hlavním pohybovým aparátem je ocasní ploutev
-  ocasní ploutev
•  difycerkní – souměrná
•  heterocerkní – nesouměrná
•  homocerkní – souměrná jen morfologicky, ne anatomicky
-  některé paprsky ploutví jsou měkké jiné pevné – záleží na větvení (čím větvenější, tím měkčí)
-  ryby mají hydrodynamický tvar těla
· dýchací soustava
-  dýchacím orgánem jsou převážně žábry + dvojdyšní mají ještě plicní vaky
-  4 páry funkčních žaberních oblouků – 5. pár je přeměněn v požerákové zuby
-  žaberní přepážky jsou redukovány
-  žaberní dutina je kryta skřelemi - párový plochý orgán nacházející se na předělu mezi hlavou a tělem – chrání žábry před vnějším poškozením (skládá se ze čtyř kostí)
-  voda je nabírána ústy při zavřených skřelích, potom se skřele otevřou a voda je přes žábry vytlačena ven
-  vlastní žábry jsou výrůstky sliznice, tvořící na vnějším okraji každého oblouku dvojitou řadu žaberních lístků
-  pozůstatkem plicních vaků je plynový měchýř - vychlípenina hltanu, hydrostatický orgán – reguluje hustotu těla
-  také může rybě pomoci vnímat vibrace
· cévní soustava
-  mají venózní srdce na břišní straně těla
-  prochází jím výhradně odkysličená krev (stejně jako paryby)
-  tok zajišťují chlopně
-  má jednu komoru a předsíň
-  venózní oběh je málo výkonný
-  odkysličená krev je vháněná jednosměrně do břišní aorty a odtud do žaberních tepen, kde je okysličována
-  okysličená krev teče hřbetní aortou k mozku a do těla
-  vysoká srážlivost krve
-  červené krvinky u nich mají jádro
-  poikilotermní (studenokrevní) živočichové – nestálá tělesná teplota (teplota krve závisí na teplotě prostředí)
· nervová soustava
-  mícha je těžší než mozek
-  největší část tvoří střední mozek
· smysly
-  zrak: komorové oko – stejné jako my, zaostřují ale jen plošně (nevyklenou čočku), neumí tedy ostřit na blízko
-  sluch: vnitřní ucho (ne střední a vnější), mají také Weberovo ústrojí – spojení měchýře s vnitřními uchem pro zlepšení sluchu a reakci na změny tlaku
-  ucho tu funguje jako u člověka jako statoakustický orgán
-  kolem úst mají chuťové, čichové a hmatové receptory
-  mají také postranní čáru (systém kanálků, statický orgán), vnímá také proudění vody a registrují pomocí ní předměty
-  u některých druhů je metamorfované svalstvo na elektrické orgány (úhoř)
-  hlubinné druhy mají světélkující orgány (kožní deriváty)
-  čich: umožňuje orientaci v hejnech, funguje na principu chemické analýzy vody
-  tepločivné orgány: rozlišují teploty od 0 do 3°C
· trávicí soustava
-  některé mají v ústním otvoru „normální“ zuby na čelisti (vyměňují se), jinak je mají až na 5. žaberním oblouku
-  některé druhy mají žaludek (dravci), jiné nepříliš diferenciovanou trávicí trubici
-  dravé ryby mívají výrazně delší střevo, u primitivnějších druhů stále spirální řasa
-  na počátku střeva jsou výběžky sekretující trávicí enzymy – pyrolické výběžky
-  mají velká játra, ale nejsou obalena tukem jako u paryb
· vylučovací soustava
-  párové ledviny pod páteří
-  sladkovodní ryby jsou hypertonické – proto vylučují hodně vody, mají výkonné ledviny
-  mořské ryby jsou hypotonické – vylučují méně, nemají výkonné ledviny, naopak velmi mnoho vody musí přijímat (téměř neustále)
· rozmnožování
-  dimorfismus jen u některých druhů – může být viditelný jen při páření vlivem hormonů
-  mají párová gonády, kladou jikry (samice - jikernačky) + mlíčí (samci - mlíčňáci)
-  vnější oplození (mimo živorodky)
-  ryby jsou živorodé, vejcoživorodé, i vejcorodé
-  přímý vývoj (vzácně nepřímý přes larvu – někteří úhořovití)
-  nejprve vzniká potěr, pak tzv. plůdek a pak ryba (u nepřímého vývoje)
-  kladou velké množství malých jiker (lososi jsou výjimka) – nadprodukce mláďat
-  tažné ryby se třou jinde, než potom žijí: katadromní: z řeky plují do moře a tam se rozmnožují, anadromní: žijí v moři a plují do řek a tam se rozmnoží
· prostředí
-  litorální pásmo: pobřežní zóna
-  blutické pásmo: ryby, živící se na dně
-  pelagické pásmo: volná plocha (rybník, jezero)
· systém ryb se pořád vyvíjí a je spoustu náhledů na něj
 
Podtřída: Paprskoploutví
· patří sem nadřády
-  násadcoploutví: mohou dýchat i vzduch díky přídavným plicním vakům
-  chrupavčití: nemají kosti, jen neosifikované chrupavky (Jeseter malý)
-  mnohokostnatí: mají šupiny jako pancíř (Kostlín americký)
-  kostnatí: patří sem Štika obecná, Sumec velký, Úhoř říční, Parma obecná
 
Podtřída: Nozdratí
· mají blízko k obojživelníkům – mohou přežít i na suchu v bahně
· mají malý krevní oběh (zvlášť plicní vaky – srdce, srdce – tělo)
· báze ploutví je svalnatá – zárodek pro budoucí končetiny
· obsahuje dva nadřády
-  lalokoploutví: patří sem vzácná Latimerie podivná (málo druhů)
-  dvojdyšní: patří sem např. Bahník australský