Ptáci – vládcové vzduchu

Ptáci – vládcové vzduchu
Třída: Ptáci
· ptáci jsou přímým potomkem druhohorních dinosaurů, tato třída je patrně nejrozšířenější skupinou obratlovců, obsadili všechny světadíly
· nejvýznamnějším vývojovým znakem je schopnost letu, což ovlivnilo celou fyziologii – pneumatizace kostry, aerodynamický tvar těla
· mají také mohutné prsní svaly a křídla (velká hrudní kost)
· přelétání umožňuje potravní specializaci a dlouhé tahy zase redukují sezónní změny
· současně vzrůstají nároky na prostorovou a situační paměť a na sociální mechanismy (setkání partnerů, odchov mláďat)
· jedná se o teplokrevné (homoiotermní) živočichy – stálá tělesná teplota
· mají poměrně jednotný tvar, tělesný vzhled
· základním znakem je tělo pokryté peřím, pera jsou lehounká a v podstatě nenamočitelná
· pokryv těla
-  kůže je velmi jemná, beze žláz, jen s jednou kostrční žlázou (maz pro maštění křídel)
-  peří je kožní derivát, je tvořen rohovinou – neobsahuje cévy ani nervová zakončení
-  díky složení (keratin) v kombinaci s mazem z mazové žlázy je peří uzpůsobeno k plavání, z keratinových granulí také pochází pudr, kterým si mažou obrysové peří
-  obrysové peří: vyrůstá z míst zvaných pernice
-  prachové peří: je jemné, plné prachu (proto mimo jiné mohou ptáci plavat), má izolační a termoregulační funkci
-  sezónně se peří vyměňuje – vnější vlivy, světlo, hormony
-  zbarvení je dáno pigmentem (melanin) nebo doplňkově odrazem vody
-  stavba obrysového pera
•  brk – dutá část
•  osten – středový; nedutá část
•  prapor – pevná nosná část
•  postranní paprsky + příčné větve
•  mikroskopické háčky – propojují
-  u prachového peří háčky brk nejsou
-  typy obrysového peří
•  křídelní letky
•  ocasní rýhovací pera
•  křídelní krovky
•  hlavová krycí pera
· kostra
-  uzpůsobena k letu, odlehčená – pneumatizace kostí (dlouhé kosti jsou úplně duté)
-  velmi pevné, bez dřeně a morku, místo toho trámce – trámčina je hodně porézní, tvoří síť s prostorem pro vzduch
-  obrovská prsní kost s vysokým hřebenem – upínají se na něj mohutné prsní svaly, které zajišťují silový pohyb křídla
-  kost krkavčí spojuje lopatkový pletenec s prsní kostí
-  sáňky jsou speciální útvar, tvořený srostlými klíčními kostmi a kostí hrudní
-  mají pouze 1-3 prsty, i na křídlech
-  oporou je páteř – krční (nestálý počet obratlů – labuť víc než kuře), hrudní, bederní, křížová, ocasní (obratle redukovány v krátký výrůstek = pygostyl)
-  hrudní obratle jsou nepohyblivé
-  poslední hrudní, bederní a křížové obratle srůstají s pánevními kostmi = synsacrum
-  žebra mají zvláštní postranní výběžky proti přílišnému stlačení při letu
-  pánev je kvůli snášení vajec tvořena nesrostlými kostmi – kyčelní, sedací a stydkou
-  zvětšení pohybových možností na zemi umožnil vznik běháku:
•  srostlý nárt se spodní řadou zánártních kůstek kůstkami + horní řada zánártních kůstek srostlá s holenní kostí
•  jen šlachy bez masa
•  u stromových druhů je zkrácený
-  stehenní kost je uvnitř těla (není vidět), pod ní se nachází kost holenní
-  končetiny mohou být:
•  plovací: kachna
•  hrabavé: silnější (kur)
•  veslovací: kormoráni
•  šplhací: datel
•  spár: dravci
•  závěsná noha: skalní druhy
•  kráčivé nohy: pěvci
•  některé druhy mají srostlé 2 prsty (ledňáček)
-  žádný pták nemá víc jak 4 prsty
-  tři na přední + jeden na zadní straně
-  vratiprst je otočný prst, jeden ze tří předních, vyskytující se u  některých stromových druhů (sovy)
-  někteří mají také ostruhu, nachází se na holeni, nad ostatními prsty
· pohyb
-  tělesná velikost je podřízena možnostem letu – největší létající ptáci jen okolo 15 kg; největší ptáci schopnost letu ztratili (pštrosi…)
-  pro let je velmi důležitý aerodynamický tvar těla a křídel – liší sed podle druhů (úzká a špičatá – rychlí dravci; krátká a široká – manévrující krahujci)
-  dominantní svaly jsou prsní svaly
-  let je mávavý , s určitým rytmem, je regulován konečky křídel
-  někteří plachtí (chytají proudy – velcí ptáci a dravci)
-  někteří naopak třepetají na místě (poštolka)
-  dalším typem letu je let vířivý (kolibřík)
-  normální typ letu je ale mávavý, většina druhů lety kombinuje tak, jak je to pro ně nejvýhodnější
-  nejrychlejší létači na velkou vzdálenost jsou rorýsi, husy a kachny
-  rychlosti letu jsou kolem 50 – 100 km/h
· dýchací soustava
-  základním mechanismem dýchání nejsou pohyby hrudního koše – nemají bránici
-  na zobáku mají nozdry
-  k létání je potřeba hodně kyslíku na přeměnu energie
-  plíce jsou napojeny na podkožní vzdušní (5 vaků), jejichž stlačováním je vzduch aktivně proháněn plicemi – lepší spotřeba kyslíku
-  nejsou tu plicní sklípky, místo toho systém vzdušných cév
-  vzdušné vaky jsou obklopeny orgány, které přímo zásobují kyslíkem – vyrovnání kyslíkové spotřeby při létání
-  k výměně plynů dochází při nasávání i při vytlačování vzduchu
· cévní soustava
-  srdce má dvě předsíně a dvě komory
-  napravo odkysličená a vlevo okysličená krev, přepážka už je dokonalá
-  jsou to teplokrevní živočichové = homoiotermní – stálá teplota těla (40-43°C)
-  mají poměrně vysoký krevní tlak, tep je průměrně od 400 do 800 tepů za minutu
· trávicí soustava
-  lebka je velmi kompaktní, má tvar jednolitého pouzdra, bez švů, je připojena jediným kloubem
-  čelisti jsou přeměněny na zobák bez zubů – tvar podle druhu potravy
-  jazyk je pokryt rohovinou – hrubý
-  slinné žlázy se využívají také na stavbu hnízda
-  kapsovité rozšíření jícnu = vole
•  konzumace velkých objemů najednou
•  rozmělnění semen, trávení, skladování (krmí mláďata kašičkou)
-  vývržky jsou nestrávené zbytky trávení
-  žaludek má dvě části – svalnatou (mechanické zpracování potravy) + žláznatou (enzymatické šťávy)
-  zpětné vstřebávání vody, i z moči probíhá ve střevě – výsledná je téměř bezvodá (bílý povlak trusu)
-  mají také tlusté a slepé střevo, jejich délka je různá, podle druhu
-  semenožraví nemají žlučník, protože nepotřebují trávit tuk
-  trávicí trubice ústí do kloaky
-  do kloaky ústí i pohlavní žlázy, u některých samců se zde pak nachází vychlípitelný penis
· vylučovací soustava
-  vylučují kyselinu močovou, skrze kloaku – moč je velmi hustá, kvůli hospodaření s vodou
-  moč vylučují spolu s trusem, také kvůli úspoře vody
· smysly a nervová soustava
-  mozek je rozvinutý, hlavně v oblasti optických center – potřeba optických map
-  dominantní je zrak a sluch, s tím souvisí i sociální život
-  oko je stejně velké jako mozek – akomodace pomocí změn tvaru čočky a vyklenutí oční koule
-  téměř všichni ptáci mají hlasové projevy a to díky syrinxu:
•  v místě, kde se průdušnice rozdvojuje v průdušky
•  zpěv vydávají zpravidla samci – individuální kvality zpěvu
•  vymezují si svůj hnízdní okrsek (u pěvců hnízdní a potravní okrsek shodný)
· rozmnožovací soustava
-  mají malinké pohlavní orgány, které se v době páření zvětšují
-  rozmnožování probíhá přes kloaku samice
-  vajíčko je bohaté na žloutek, není spojeno s matkou, tak se musí vyživovat samo
-  vápnitý povrch propustný pro plyny – skořápka
-  bílek je řídký
-  tmavší část je zárodečný terčík
-  mláďata mají jeden jediný zub, tzv. vaječný zub, jímž se dostávají ven z vajíčka při narození
-  hormony pro pohlavní rozmnožování se tvoří jen na jaře
-  zásnubní rituály, stavba hnízda, inkubace vajec
-  péče o mláďata
•  krmivá: nesamostatná, rodí se neopeřená, při krmení prachové peří (tučňáci, pěvci, dravci, sovy…)
•  nekrmivá: ihned schopna samostatného života, opouštějí hnízdo (běžci, vrubozobí, hrabaví)
-  většina ptáků hnízdí, ale někteří parazitují (kukačka) nebo si vyhrabávají díry v zemi nebo třeba tukan si dělá inkubátor z výkalů
-  co ptáče vidí jako první je pro něj matka a vzor pohlavního partnera
-  také se ptáčata až po narození učí zpívat – přejímají zvuky, které slyší (zpěv jiných ptáků nebo dokonce zvonící mobil)
 
Nadřád: Běžci
· nemají schopnost létat, nemají duté kosti a prsní kost bez hřebene
· dochází u nich k redukci prstů u nohy (2-3, menší tření při běhu) a prodloužení běháku
· dokážou běžet až 70 km/h
· mají poměrně starobylou stavbu lebky a zakrnělá křídla
· pera mají velký paosten – dvojitý, není na létání, peří se podobá spíše prachovému
· nemají vaječný zub, z vejce se dostávají kopáním
· jedná se o všežravce
· je pro ně typická polygamie (mnohoženství)
· o vejce a mláďata ale pečuje převážně samec
· často se sdružují do stád s kopytníky
 
Řád: Pštrosi
· patří sem čeledi Pštrosovití, Nanduovití, Kasuárovití, Emuovití, Kiviovití a Moa
· ze zástupců Emu Australský, Pštros dvouprstý, Kivi jižní
 
Řád: Tinami
· mají pneumatizované kosti i hrudní hřeben, jinak stavbou ale odpovídají běžcům
· ze zástupců Tinama Inambu, Tinama samotářská
 
Nadřád: Letci
· mají pneumatizované kosti, vyvinutá křídla, prsní hřeben
· u mláďat vaječný zub – výrůstek na zobáku, který později zaniká – slouží k vyklování se z vajec
· vyvinutější péče o mláďata – častěji je krmí
 
Řád: Tučňáci
· mají hydrodynamický tvar těla a končetiny umístěné extrémně vzadu těla
· mají ochranné zbarvení proti žralokům (shora černá, zdola bílá)
· mají tlustou vrstvu tuku na těle a jejich peří je šupinaté, s voskem
· Tučňák patagonský, Tučňák císařský
 
Řád: Potáplice
· umí se potápět ale i létat
· Potáplice severní, Potáplice lední
 
Řád: Potápky
· staví si hnízdo z tlejícího materiálu tak, aby se nezaplavilo při povodních
· Potápka roháč, Potápka rudokrká
 
Řád: Veslonozí
· dobří potapěči, mají plovací blány
· Pelikán kadeřavý, Terej modronohý
 
Řád: Trubkonosí
· pomocí solných žláz se zbavují soli (zobákem), hlavně plachtí
· Albatros bělohřbetý, Buřňák lední
Řád: Brodiví
· mají dlouhatánské nohy, ale umí chodit i po souši
· čeledi Volavkovití a Čápovití a Ibisovití
· Volavka popelavá, Čáp bílý, Marabu africký
 
Řád: Vrubozobí
· na zobáku mají lamely a jazykem vytváří podtlak a tak cedí vodu
· mají mazovou žlázu a plovací blány
· Kachna divoká, Husa velká, Polák velký, Labuť zpěvná
 
Řád:Hrabaví
· příliš nelétají, vyhrabávají potravu ze země
· mláďata jsou nekrmivá
· Křepelka polní, Bažant obecný, Páv korunkatý
 
Řád: Dravci
· zahnutý zobák, který tvoří tzv. zejk, mají také ostré spáry
· mají výborný zrak a jsou vrcholem potravního řetězce
· Orel skalní, Káně lesní, Orel mořský, Včelojed lesní
 
Řád: Sovy
· stereoskopické oči (velmi vyvinuté), obrovské ušní otvory, jejich oči mají světločivnou vrstvu, která jakoby pohlcuje světlo
· dokážou otočit hlavu o 200° a mají nejjemnější peří (neslyšný let)
· Výr velký, Puštík obecný, Sova pálená, Sýček obecný
 
Řád: Šplhavci
· mají vratiprst, umí šplhat po stromech, kde vyklovávají hmyz
· Strakapoud velký, Žluna šedá
 
Řád: Krátkokřídlí
· žijí v mokřinách, jsou hmyzo či zrnožraví
· Jeřáb popelavý, Trubač Agami, Lysla černá
 
Řád: Dlouhokřídlí
· mají dlouhou brodivou končetinu nebo nohy s plovací blánou
· čeledi Chaluhovití, Rackovití, Rabákovití
· Racek šedohlavý, Čejka chocholatá, Alka velká
 
Řád: Měkozobí
· holubovitý tvar těla, jedná se o zrnožravce, mají velmi chutné maso
· Holub stěhovavý, Hrdlička divoká
 
Řád: Svišťouni
· dokonalí letci
· Rorýs obecný, Kolibřík
 
Řád: Srostloprsí
· mají částečně srostlé dva prsty
· Dudek chocholatý, Zoborožci
 
Řád: Lelkové
· hmyzožravci
· Lelek lesní
 
Řád: Moacinové
· bizarní ptáci s drápy na křídlech, žijí na severu Jižní Ameriky
 
Řád: Stepokurové
· výborní letci, poušti polopoušti, hnízdí na moři
 
Řád: Papoušci
· nejinteligentnější ptáci, společenští, dutinoví hnízdiči z tropů
· Kakadu bílý, Andulka vlnkovaná
 
Řád: Myšáci
· připomínají myši, sbírají potravu na zemi, proplétají se mezi větvemi
· Myšák hnědokřídlý
 
Řád: Kukačky
· paraziti, kladou vajíčka do cizích hnízd
· Kukačka kohoutí
 
Řád: Pěvci
· mají vyvinutý hlasový orgán, syrinx
· mláďata mají zbarvený zobák – stimuluje krmení
· čeledi Skřivanovití, Brkoslavovití, Vlaštovkovití, Skorcovití, Krkavcovití, Mlynaříkovití, Šoupálkovití, Pěnkavovití, Ťuhýkovití, Strnadovití, Žluvovití, Sykorkovití, Vrabcovití
· Skřivan polní, Brkoslav severní, Vlaštovka a Jiřička, Skorec vodní, Krkavec velký, Vrána černá, Sojka obecná, Kavka obecná, Straka, Mlynařík dlouhoocasý, Šoupálek krátkoprstý, Stehlík obecný, Hýl rudý, Ťuhýk obecný, Strnad rákosní, Žluva hajní, Sýkorka koňadra, Červenka obecná, Drozd zpěvný, Konipas luční, Rákosník obecný, Slavík obecný