Savci – vrchol vývoje živočišné říše

Prírodné vedy » Biológia

Autor: primak (25)
Typ práce: Referát
Dátum: 28.07.2011
Jazyk: Čeština
Rozsah: 2 150 slov
Počet zobrazení: 3 307
Tlačení: 409
Uložení: 397
Praktické!
Savci – vrchol vývoje živočišné říše

Třída: Savci
· kmen strunatci, podkmen obratlovci, nadtřída čelistnatci, třída savci (mammalia) 
· obecné vrcholové znaky
-  živí svá mláďata mlékem – mateřské mléko je speciální sekret kožních žláz samic savců
-  mají stálou tělní teplotu
-  jejich tělo je kryto srstí, která se výrazně liší od plazí šupiny
-  spodní čelist tvoří jediná kost, na čelisti navazují diferenciované zuby, z nichž nejpokročilejší je existence hrbolkových zubů – stoliček
-  ve středním uchu jsou tři sluchové kůstky
-  většina savců je živorodá, výživu zárodku zprostředkovává zvláštní orgán – placenta
-  nejvyvinutější ze smyslů je čich, velmi vyvinutá je i kůra koncového mozku
-  objevují se tu bezjaderné červené krvinky
· adaptace na prostředí
-  nejrozmanitější skupina co se týče osídlení prostředí, potravní specializace o velikostí
-  mají podobně jako ptáci stálou tělesnou teplotu (asi 37°C – optimální pro spousty enzymů) a jejich tělo je stále ve střehu, připraveno k mobilizaci a vrcholovým výkonům
-  v mimotropických oblastech, kde je teplota odlišná o tělesné teploty, musí organismy k udržení 37°C spotřebovat většinu energetických potřeb organismu
-  tyto ztráty se kompenzují zvýšeným příjmem potravy a efektivity jejího zpracování (chrup, čelistní aparát, trávicí trakt, pohybová a smyslová soustava – schopnost účinně vyhledat potravu)
-  pak také minimalizací ztrát teploty obecně (tepelná izolace – podkožní tuk, srst, fyziologické mechanismy udržení teploty – denní strnulost některých vačnatců a netopýrů, hmyzožravců či hlodavců, zimní a letní spánek hlodavců, netopýrů či šelem)
hibernace: zimní spánek, upadnutí do metabolického klidu vlivem  nízké teploty, zpomalení funkce organismu, souvisí s tím i nedostatek potravy v zimním období
estivace: letní spánek, upadnutí do strnulosti vlivem vysokých teplot, není tolik hluboká jako hibernace (někdy jen na několik hodin)
· tělní pokryv
-  jedná se o srst, která je tvořena chlupy
-  chlupy vyrůstají z vlasových cibulek ukotvených ve škáře – ven jdou mrtvé kreatinové buňky
•  pesíky: řidší, delší, obrysové, určují barvu díky melaninu, ochrana před vlhkem (déšť, sníh)
•  podsada: hustší, kratší, tepelná izolace
-  dokonalá termoregulace – homoiotermie – udržují si stálou tělesnou teplotu kolem 37°C
-  druhotně se může přeměnit v ostny, bodliny, krunýř či se až totálně redukovat (kytovci)
-  chlupy rostou směrem ze zad k břichu, jen lenochodům rostou z břicha k zádům (jsou stále zavěšeni vzhůru nohama)
-  během roku se srst obměňuje, tzv. línání
-  speciální typ srsti tvoří ocasní žíně a hmatové vousy – podstatný smyslový orgán
-  kůži prostupují žlázy různého typu a funkce – potní žlázy (ochlazovací funkce, vylučování), pachové žlázy (společenské fungování, teritoria apod.), párové mléčné žlázy (péče o mláďata)
deriváty kůže jsou
•  drápy, nehty a kopyta – pohyb a získávání potravy
•  šupina (luskouni) a kožní pancíře (pásovci) – obrana
•  rohy (turovití) a parohy (jelenovití) – sociální život
· lebka
-  lebka je masivní, jednotlivé kosti spojeny švy
-  dva týlní hrboly
-  sedm krčních obratlů (ale existují i výjimky)
-  spodní čelist tvořená jedinou kostí a připojená k lebce druhotným čelistním kloubem na kosti spánkové
-  původní čelist, z níž se tato vyvinula, se změnila v kostní kůstky středního ucha – kovadlinku, kladívko a třmínek
-  na čelist nasedají diferenciované zuby (řezáky, špičáky, třenové zuby a čtyřhrbolové stoličky – u placentálů 3 a u vačnatců 4)
-  u býložravců došlo k redukci špičáků, naopak u dravců stoliček
-  u některých druhů došlo ke ztrátě diferenciace zubů – kytovci, pásovci apod. (kytovci mají pouze kosticové lemy)
-  např. u chudozubých (lenochod, mravenečník, pásovec) mají zuby jednotný tvar, u chobotnatců se pak vyvíjí jen obrovská dorůstající stolička a kly (prodloužení horních řezáků)
-  hlodavci mají výrazné řezáky, které neustále dorůstají (na rozdíl od zajíců ale mají sklovinu jen na jejich přední straně)
· trávicí soustava
-  poprvé se tu objevuje bránice, která odděluje tělní dutinu a břišní a hrudní část + se podílí na dýchání
-  nejrozsáhlejší přestavby u býložravců
•  rostliny jsou obvykle dostupné, ale energeticky chudé – nutné větší objemy
•  nutnost fermentačních bakterií - živočichové nedokáží rozkládat celulózu
•  prodloužení a zvětšení trávicího traktu – prodloužení doby fermentace
•  zvětšování tělesné velikosti – snížení rychlosti látkové výměny
-  u masožravců větší obranyschopnost  - zkažené maso apod.
· nervová soustava
-  rozvoj mozku, dokážou se díky němu přizpůsobit – adaptabilita
-  hlavně koncový mozek a kůra – rozvoj nervové činnosti a složitého chování savců (péče o potomky a sociální chování vůbec)
-  nová funkce je paměť
· cévní soustava
-  krevní oběh je zcela uzavřený
-  cévní soustava má pouze levý oblouk aorty
-  dokonale čtyřdílné srdce
-  červené krvinky jsou bezjaderné
· dýchací soustava
-  dýchacím ústrojím jsou plíce i u vodních druhů – musí vyplouvat nad hladinu, aby se nadechli
· pohyb
-  končetiny pod tělem (nesou celou váhu)
-  stranové prohýbání osy těla („plazení“) již není potřeba – páteř k vertikálnímu pohybu
-  mnozí specializováni na život pod zemí (někteří si hloubí podzemní nory, jiní žijí zcela pod zemí – krtek)
-  také adaptace na život ve vodě nebo  oceánech (kytovci a sirény či ploutvonožci – šelmy lachtani, tulení apod.)
-  letouni se přizpůsobili i pobytu ve vzduchu – aktivně létají; přestavba pětiprsté končetiny v letový aparát (+ háček ke šplhání); mezi tělem a končetinami je napnuta blána
· smysly
čich: speciální orgán nos, spolupracuje s ústní dutinou
hmatové chloupky: obvykle v obličejové části, ale mohou být zřejmě i jinde
zrak: extrémně vyvinutý u dravců – zaměřování kořisti, obecně se jedná o komorové oko, schopné ostření
sluch: na vnější zvukovod nasedá různě tvarovaný ušní boltec, jehož velikost je úměrná sluchovým schopnostem jednotlivých druhů (druhotně může chybět)
šestý smysl: vycítění nebezpečí, instinkty (???)
· rozmnožování
-  odděleného pohlaví s druhotnými pohlavními znaky (pohlavní dimorfismus, gonochorismus)
-  malý počet mláďat, protože odchov je dlouhý a energeticky náročný (laktace, kojení, krmení slepých a holých mláďat)
-  mají embryonální obaly, ty chrání vyvíjející se zárodek uvnitř těla samice (plazi jsou první co obal mají); jedná se vymanění ze závislosti na vodním prostředí
•  amnion: uzavírá komůrku zárodku, který plave v plodové vodě
•  allantois: váček na ukládání odpadních látek zárodku a plynů
•  chorion: uzavírá zárodek a obaly
-  embryo se většinou vyvíjí uvnitř dělohy samice (živorodí) X vejcorodí (ptakopysk), ale i tam jsou zárodečné obaly
-  u vačnatců je embryonální období velmi krátké
•  rodí se velmi nevyvinutí – po narození se musí rychle sami dostat do vaku, kde se přisají a vyvíjí se mnohem déle než v děloze (klokanice rodí po 40 dnech)
placenta je orgán u placentálů, vzniká srůstem alantoisu a chorionu, které potom spolu prorůstají klky do děložní sliznice – difúze krve a živin mezi plodem a matkou
•  plod je k placentě připoután pupečníkem
•  při porodu se při vypuzovací fázi placenta odtrhne – riziko, že dojde k vykrvácení (když je třeba předčasný porod, normálně to ke konci těhotenství degraduje)
-  vliv rodičů na mládě

Podtřída: Vejcorodí
· snášejí vejce, z nichž se teprve po čase líhnou mláďata
· přesto však mají všechny tři zárodečné obaly
 
Řád: Ptakořitní
· kloaka, vajíčka (podobná plazím), nedokonalá homiotermie
· spoustu znaků nižších obratlovčích znaků, ale i tak mateřské mléko, péče o mláďata a srst
· vajíčka se u ježur inkubují ve vaku na břišní straně ovšem s otvorem zezadu
· nemají bradavky, ale políčka, kde jsou četnější vývody žláz - mláďata je olizují
· velké čelisti, ale měkčí než zobák
· ježury
-  hrabou se do země – rypák a silné přední končetiny
-  mláďata si nosí ve vaku na břiše
· ptakopysci
-  žijí u vody – pro lov vybavený zobák se senzory
-  samci mají na zadních nohách vývody jedových žláz
-  hloubí si složité nory v břehu se vstupem pod hladinou
-  mláďata schovávají v podzemním hnízdě
 
Podtřída: Živorodí
· rodí živá mláďata, nikoli vejce
 
Nadřád: Vačnatci
· na dvou místech světa: Austrálie a jižní Amerika – ti si nejsou moc příbuzní
· mnozí jsou endemity (organismus, který vznikl a je rozšířen jen v určitém omezeném území a nikde jinde)
· mláďata se narodí velmi brzy a svůj vývoj dokončují ve vaku samice, kam se sami vyšplhají a přisají
· oproti placentálům mají pánev doplněnou o zvláštní oporné kosti břišního vaku
· mají také větší počet stoliček a jejich mozek je relativně menší
 
Skupina řádů: Ameridelphia
· Jižní a Severní Amerika
· americké vačice jsou velmi přizpůsobivé, mají velký počet mláďat, které ve vaku nezůstávají moc dlouho
· šplhají, mají řídkou srst, chápavý ocas, nosí mláďata na hřbetě (ty mají silný uchopovací reflex)
· Vačice Opossum: nejrozšířenější
 
Skupina řádů: Australidelphia
· australští vačnatci se vyvíjeli dost odděleně – zajímavé paralely s placentály, kteří ale nejsou z Austrálie – konvergentní vývoj (vnější podmínky je tlačí k vytváření stejných znaků, ale není to původní)
· Klokani: jsou jako antilopy – spásají velké pláně, obrovská adaptabilita
· Koala: živí se eukalyptem, což je zpomaluje (jsou sjeté)
· Vombati: jako svišti – nory v podzemí, býložravci
· Vakoplch: jako plch
· Vakokrt: jako krtek
· Vakoveverka: jako Poletuška – dlouhé skoky jako let
 
Nadřád: Placentálové
· řádů je spousta, ale příbuzenské vztahy jsou daleko zajímavější
 
Řád: Chudozubí
· vymykají se příbuzenským vztahům s ostatními placentály; žijí jen v jižní Americe (mravenečník, lenochod, pásovec)
· převážně se vyskytují v Jižní Americe, zasahují ale i do Severní Ameriky
· mají zvláštní stavbu obratlů a kolíčkovité zuby bez skloviny
· lenochodi slézají ze stromů jen občas, aby si došli na záchod; dlouhá doba trávení, zpomalený metabolismus (trávení je energeticky náročné)
· pásovci mají častou polyembryonie (z jednoho oplozeného vajíčka vzniká víc zárodků - vždy sudý počet)
· mravenečníci jsou specialisti na lov mravenců a termitů, mají prodloužené bezzubé čelisti a dlouhý jazyk a silné drápy
· mravenečník velký
· lenochod dvouprstý
 
Skupina řádů: Afrotheria
· spojuje je původ z Afriky a poněkud prodloužené nozdry
· patří sem sedm řádů
bodlíni: podobní hmyzožravým ježkovitým vačicím
zlatokrti: podobní krtkovitým vačnatcům
vydříci: podobní vačici vydří
bércouni: připomínají tvarem těla drobné klokánky
hrabáči: zavalití savci s mohutnými drápy a ocasem a rypákem
damani: připomínají zajíce, žijí ve velkých koloniích
chobotnatci: býložravci s modifikovanými špičáky (kly) a velikou stoličkou, žijí až 80 let, dnes už existují jen dva druhy (slon africký a indický)
sirény: příbuzní chobotnatcům, velcí mořští savci, dříve zvané ochechule, žijí v lagunách, jsou býložraví
luskouni: stromoví, mravencožraví, mají krunýř a dlouhý jazyk
· Hrabáč kapský
· Slon Africký
· Slon Indický: jiné uši, prstíky na chobotu, prsty na nohou, kohoutek
· Koroun bezzubý
· Kapustňák
 
Řád: Hmyzožravci
· na severských kontinentech
· hlavním smyslem je čich, zrak není příliš rozvinut
· mají zpravidla špičatý čumák a hodně zubů
· patří sem krtkovití, ježkovití, vychucholové a rejskovití
· Ježek západní
· Krtek obecný
· Rejsek obecný
· Bělozubka šedá
 
Řád: Letouni
· hmyzožraví, uzpůsobeni k letu
· mají kožní blánu
· schovávají se v dutinách nebo jeskyních
· často se orientují echolokací (pomocí ultrazvuku, který naráží do překážek)
· Netopýr velký
· Netopýr ušatý
· Netopýr velký
· Upír
 
Řád: Primáti
· mají nehty místo drápů a stereoskopické vidění
· oči jsou orientovány dopředu
· mají také jako první palec v opozici (jen někteří – člověk)
· jsou velmi pohybově schopní (chápavý ocas, schopnost manipulace)
· inteligence (zvědavost a další velmi dokonalé psychické schopnosti)
· mají malý počet mláďat, která jsou schopna pohybu hned po porodu
· jedná se o všežravce
 
Podřád: Poloopice
· většinou hmyzožraví, protažený čenich, dlouhý dráp na zadní končetině
· lemuři, makiové, indriové, outloni a komby
Podřád: Opice
· kočkodani, paviáni, makakové, lidoopi, giboni, šimpanzi, orangutani, lidoopi, gorily
· patří sem také létající letuchy – mají osrstěnou blánu, létají ze stromu na strom
 
Řád: Hlodavci
· v každé čelisti mají jen jeden pár řezáků, které nemají kořen, ale průběžně dorůstají
· mají dlouhé střevo, pro trávení celulózy
· jedná se o živočichy menších rozměrů
· často konzumují pevné dřevnaté lody
· sysli, bobři, veverky, svišti, potkani, myši, myšice, plchové
 
Řád: Zajícovci
· mají taktéž dlátovité zuby
· přední končetiny jsou delší než zadní (přizpůsobeno k běhu)
· králíci mají velký počet slepých a holých mláďat, která jsou vrhána do nor
· zajíci mají dokonale vyvinutá mláďata, vrhána do pole, nemají pachové žlázy, takže je predátor nenajde, pouze samice a ta má tučné mléko, aby mohla krmit jen velmi zřídka a tak mláďata ochránit
 
Řád: Šelmy
· mají ostré špičáky a trháky
· živí se masem, ale mohou být i všežravci
· často jsou to predátoři – loví jiné živočichy za účelem potravy
· psi, vydry, medvědi, lasice, kočkovité šelmy, lachtani, tuleni, mroži
 
Řád: Lichokopytníci
· našlapují na 3. prst, poslední článek prstu kryt kopytem
· býložravci
· koně, zebry, tapíři, nosorožci
 
Řád: Sudokopytníci
· mají dva, hroši pak čtyři, funkční prsty
· prasata, hroši, přežvýkavci (ti mají čtyři žaludky – bachor, čepec, kniha, sléz), lamy, žirafy, velbloudi, antilopy, gazely, zubři a buvoly, kozy, tur, ovce, jeleni apod.
 
Řád: Kytovci
· jsou příbuzní hrochům – mořské druhy s rybovitým tělem
· přední končetiny přeměněny v ploutve a zadní chybí
· silná vrstva podkožního tuku
· velryby, delfíni, sviňuchy, vorvaňové, kosatky, narvalové, plejtváci
 
· největší savec je Plejtvák obrovský (kytovec), nejmenší pak Netopýrek Thajský a Bělozubka nejmenší
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1


Odporúčame

Prírodné vedy » Biológia

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

0.019