Savci – vrchol vývoje živočišné říše

Savci – vrchol vývoje živočišné říše

Třída: Savci

· kmen strunatci, podkmen obratlovci, nadtřída čelistnatci, třída savci (mammalia) 

· obecné vrcholové znaky

– živí svá mláďata mlékem – mateřské mléko je speciální sekret kožních žláz samic savců

– mají stálou tělní teplotu

– jejich tělo je kryto srstí, která se výrazně liší od plazí šupiny

– spodní čelist tvoří jediná kost, na čelisti navazují diferenciované zuby, z nichž nejpokročilejší je existence hrbolkových zubů – stoliček

– ve středním uchu jsou tři sluchové kůstky

– většina savců je živorodá, výživu zárodku zprostředkovává zvláštní orgán – placenta

– nejvyvinutější ze smyslů je čich, velmi vyvinutá je i kůra koncového mozku

– objevují se tu bezjaderné červené krvinky

· adaptace na prostředí

– nejrozmanitější skupina co se týče osídlení prostředí, potravní specializace o velikostí

– mají podobně jako ptáci stálou tělesnou teplotu (asi 37°C – optimální pro spousty enzymů) a jejich tělo je stále ve střehu, připraveno k mobilizaci a vrcholovým výkonům

– v mimotropických oblastech, kde je teplota odlišná o tělesné teploty, musí organismy k udržení 37°C spotřebovat většinu energetických potřeb organismu

– tyto ztráty se kompenzují zvýšeným příjmem potravy a efektivity jejího zpracování (chrup, čelistní aparát, trávicí trakt, pohybová a smyslová soustava – schopnost účinně vyhledat potravu)

– pak také minimalizací ztrát teploty obecně (tepelná izolace – podkožní tuk, srst, fyziologické mechanismy udržení teploty – denní strnulost některých vačnatců a netopýrů, hmyzožravců či hlodavců, zimní a letní spánek hlodavců, netopýrů či šelem)

– hibernace: zimní spánek, upadnutí do metabolického klidu vlivem nízké teploty, zpomalení funkce organismu, souvisí s tím i nedostatek potravy v zimním období

– estivace: letní spánek, upadnutí do strnulosti vlivem vysokých teplot, není tolik hluboká jako hibernace (někdy jen na několik hodin)

· tělní pokryv

– jedná se o srst, která je tvořena chlupy

– chlupy vyrůstají z vlasových cibulek ukotvených ve škáře – ven jdou mrtvé kreatinové buňky
• pesíky: řidší, delší, obrysové, určují barvu díky melaninu, ochrana před vlhkem (déšť, sníh)
• podsada: hustší, kratší, tepelná izolace

– dokonalá termoregulace – homoiotermie – udržují si stálou tělesnou teplotu kolem 37°C

– druhotně se může přeměnit v ostny, bodliny, krunýř či se až totálně redukovat (kytovci)

– chlupy rostou směrem ze zad k břichu, jen lenochodům rostou z břicha k zádům (jsou stále zavěšeni vzhůru nohama)

– během roku se srst obměňuje, tzv. línání

– speciální typ srsti tvoří ocasní žíně a hmatové vousy – podstatný smyslový orgán

– kůži prostupují žlázy různého typu a funkce – potní žlázy (ochlazovací funkce, vylučování), pachové žlázy (společenské fungování, teritoria apod.), párové mléčné žlázy (péče o mláďata)

– deriváty kůže jsou
• drápy, nehty a kopyta – pohyb a získávání potravy
• šupina (luskouni) a kožní pancíře (pásovci) – obrana
• rohy (turovití) a parohy (jelenovití) – sociální život

· lebka

– lebka je masivní, jednotlivé kosti spojeny švy

– dva týlní hrboly

– sedm krčních obratlů (ale existují i výjimky)

– spodní čelist tvořená jedinou kostí a připojená k lebce druhotným čelistním kloubem na kosti spánkové

– původní čelist, z níž se tato vyvinula, se změnila v kostní kůstky středního ucha – kovadlinku, kladívko a třmínek

– na čelist nasedají diferenciované zuby (řezáky, špičáky, třenové zuby a čtyřhrbolové stoličky – u placentálů 3 a u vačnatců 4)

– u býložravců došlo k redukci špičáků, naopak u dravců stoliček

– u některých druhů došlo ke ztrátě diferenciace zubů – kytovci, pásovci apod. (kytovci mají pouze kosticové lemy)

– např. u chudozubých (lenochod, mravenečník, pásovec) mají zuby jednotný tvar, u chobotnatců se pak vyvíjí jen obrovská dorůstající stolička a kly (prodloužení horních řezáků)

– hlodavci mají výrazné řezáky, které neustále dorůstají (na rozdíl od zajíců ale mají sklovinu jen na jejich přední straně)

· trávicí soustava

– poprvé se tu objevuje bránice, která odděluje tělní dutinu a břišní a hrudní část + se podílí na dýchání

– nejrozsáhlejší přestavby u býložravců
• rostliny jsou obvykle dostupné, ale energeticky chudé – nutné větší objemy
• nutnost fermentačních bakterií – živočichové nedokáží rozkládat celulózu
• prodloužení a zvětšení trávicího traktu – prodloužení doby fermentace
• zvětšování tělesné velikosti – snížení rychlosti látkové výměny

– u masožravců větší obranyschopnost – zkažené maso apod.

· nervová soustava

– rozvoj mozku, dokážou se díky němu přizpůsobit – adaptabilita

– hlavně koncový mozek a kůra – rozvoj nervové činnosti a složitého chování savců (péče o potomky a sociální chování vůbec)

– nová funkce je paměť

· cévní soustava

– krevní oběh je zcela uzavřený

– cévní soustava má pouze levý oblouk aorty

– dokonale čtyřdílné srdce

– červené krvinky jsou bezjaderné

· dýchací soustava

– dýchacím ústrojím jsou plíce i u vodních druhů – musí vyplouvat nad hladinu, aby se nadechli

· pohyb

– končetiny pod tělem (nesou celou váhu)

– stranové prohýbání osy těla („plazení“) již není potřeba – páteř k vertikálnímu pohybu

– mnozí specializováni na život pod zemí (někteří si hloubí podzemní nory, jiní žijí zcela pod zemí – krtek)

– také adaptace na život ve vodě nebo oceánech (kytovci a sirény či ploutvonožci – šelmy lachtani, tulení apod.)

– letouni se přizpůsobili i pobytu ve vzduchu – aktivně létají; přestavba pětiprsté končetiny v letový aparát (+ háček ke šplhání); mezi tělem a končetinami je napnuta blána

· smysly

– čich: speciální orgán nos, spolupracuje s ústní dutinou

– hmatové chloupky: obvykle v obličejové části, ale mohou být zřejmě i jinde

– zrak: extrémně vyvinutý u dravců – zaměřování kořisti, obecně se jedná o komorové oko, schopné ostření

– sluch: na vnější zvukovod nasedá různě tvarovaný ušní boltec, jehož velikost je úměrná sluchovým schopnostem jednotlivých druhů (druhotně může chybět)

– šestý smysl: vycítění nebezpečí, instinkty (???)

· rozmnožování

– odděleného pohlaví s druhotnými pohlavními znaky (pohlavní dimorfismus, gonochorismus)

– malý počet mláďat, protože odchov je dlouhý a energeticky náročný (laktace, kojení, krmení slepých a holých mláďat)

– mají embryonální obaly, ty chrání vyvíjející se zárodek uvnitř těla samice (plazi jsou první co obal mají); jedná se vymanění ze závislosti na vodním prostředí
• amnion: uzavírá komůrku zárodku, který plave v plodové vodě
• allantois: váček na ukládání odpadních látek zárodku a plynů
• chorion: uzavírá zárodek a obaly

– embryo se většinou vyvíjí uvnitř dělohy samice (živorodí) X vejcorodí (ptakopysk), ale i tam jsou zárodečné obaly

– u vačnatců je embryonální období velmi krátké
• rodí se velmi nevyvinutí – po narození se musí rychle sami dostat do vaku, kde se přisají a vyvíjí se mnohem déle než v děloze (klokanice rodí po 40 dnech)

– placenta je orgán u placentálů, vzniká srůstem alantoisu a chorionu, které potom spolu prorůstají klky do děložní sliznice – difúze krve a živin mezi plodem a matkou
• plod je k placentě připoután pupečníkem
• při porodu se při vypuzovací fázi placenta odtrhne – riziko, že dojde k vykrvácení (když je třeba předčasný porod, normálně to ke konci těhotenství degraduje)

– vliv rodičů na mládě

Podtřída: Vejcorodí

· snášejí vejce, z nichž se teprve po čase líhnou mláďata

· přesto však mají všechny tři zárodečné obaly

Řád: Ptakořitní

· kloaka, vajíčka (podobná plazím), nedokonalá homiotermie

· spoustu znaků nižších obratlovčích znaků, ale i tak mateřské mléko, péče o mláďata a srst

· vajíčka se u ježur inkubují ve vaku na břišní straně ovšem s otvorem zezadu

· nemají bradavky, ale políčka, kde jsou četnější vývody žláz – mláďata je olizují

· velké čelisti, ale měkčí než zobák

· ježury

– hrabou se do země – rypák a silné přední končetiny

– mláďata si nosí ve vaku na břiše

· ptakopysci

– žijí u vody – pro lov vybavený zobák se senzory

– samci mají na zadních nohách vývody jedových žláz

– hloubí si složité nory v břehu se vstupem pod hladinou

– mláďata schovávají v podzemním hnízdě

Podtřída: Živorodí

· rodí živá mláďata, nikoli vejce

Nadřád: Vačnatci

· na dvou místech světa: Austrálie a jižní Amerika – ti si nejsou moc příbuzní

· mnozí jsou endemity (organismus, který vznikl a je rozšířen jen v určitém omezeném území a nikde jinde)

· mláďata se narodí velmi brzy a svůj vývoj dokončují ve vaku samice, kam se sami vyšplhají a přisají

· oproti placentálům mají pánev doplněnou o zvláštní oporné kosti břišního vaku

· mají také větší počet stoliček a jejich mozek je relativně menší

Skupina řádů: Ameridelphia

· Jižní a Severní Amerika

· americké vačice jsou velmi přizpůsobivé, mají velký počet mláďat, které ve vaku nezůstávají moc dlouho

· šplhají, mají řídkou srst, chápavý ocas, nosí mláďata na hřbetě (ty mají silný uchopovací reflex)

· Vačice Opossum: nejrozšířenější

Skupina řádů: Australidelphia

· australští vačnatci se vyvíjeli dost odděleně – zajímavé paralely s placentály, kteří ale nejsou z Austrálie – konvergentní vývoj (vnější podmínky je tlačí k vytváření stejných znaků, ale není to původní)

· Klokani: jsou jako antilopy – spásají velké pláně, obrovská adaptabilita

· Koala: živí se eukalyptem, což je zpomaluje (jsou sjeté)

· Vombati: jako svišti – nory v podzemí, býložravci

· Vakoplch: jako plch

· Vakokrt: jako krtek

· Vakoveverka: jako Poletuška – dlouhé skoky jako let

Nadřád: Placentálové

· řádů je spousta, ale příbuzenské vztahy jsou daleko zajímavější

Řád: Chudozubí

· vymykají se příbuzenským vztahům s ostatními placentály; žijí jen v jižní Americe (mravenečník, lenochod, pásovec)

· převážně se vyskytují v Jižní Americe, zasahují ale i do Severní Ameriky

· mají zvláštní stavbu obratlů a kolíčkovité zuby bez skloviny

· lenochodi slézají ze stromů jen občas, aby si došli na záchod; dlouhá doba trávení, zpomalený metabolismus (trávení je energeticky náročné)

· pásovci mají častou polyembryonie (z jednoho oplozeného vajíčka vzniká víc zárodků – vždy sudý počet)

· mravenečníci jsou specialisti na lov mravenců a termitů, mají prodloužené bezzubé čelisti a dlouhý jazyk a silné drápy

· mravenečník velký

· lenochod dvouprstý

Skupina řádů: Afrotheria

· spojuje je původ z Afriky a poněkud prodloužené nozdry

· patří sem sedm řádů

– bodlíni: podobní hmyzožravým ježkovitým vačicím

– zlatokrti: podobní krtkovitým vačnatcům

– vydříci: podobní vačici vydří

– bércouni: připomínají tvarem těla drobné klokánky

– hrabáči: zavalití savci s mohutnými drápy a ocasem a rypákem

– damani: připomínají zajíce, žijí ve velkých koloniích

– chobotnatci: býložravci s modifikovanými špičáky (kly) a velikou stoličkou, žijí až 80 let, dnes už existují jen dva druhy (slon africký a indický)

– sirény: příbuzní chobotnatcům, velcí mořští savci, dříve zvané ochechule, žijí v lagunách, jsou býložraví

– luskouni: stromoví, mravencožraví, mají krunýř a dlouhý jazyk

· Hrabáč kapský

· Slon Africký

· Slon Indický: jiné uši, prstíky na chobotu, prsty na nohou, kohoutek

· Koroun bezzubý

· Kapustňák

Řád: Hmyzožravci

· na severských kontinentech

· hlavním smyslem je čich, zrak není příliš rozvinut

· mají zpravidla špičatý čumák a hodně zubů

· patří sem krtkovití, ježkovití, vychucholové a rejskovití

· Ježek západní

· Krtek obecný

· Rejsek obecný

· Bělozubka šedá

Řád: Letouni

· hmyzožraví, uzpůsobeni k letu

· mají kožní blánu

· schovávají se v dutinách nebo jeskyních

· často se orientují echolokací (pomocí ultrazvuku, který naráží do překážek)

· Netopýr velký

· Netopýr ušatý

· Netopýr velký

· Upír

Řád: Primáti

· mají nehty místo drápů a stereoskopické vidění

· oči jsou orientovány dopředu

· mají také jako první palec v opozici (jen někteří – člověk)

· jsou velmi pohybově schopní (chápavý ocas, schopnost manipulace)

· inteligence (zvědavost a další velmi dokonalé psychické schopnosti)

· mají malý počet mláďat, která jsou schopna pohybu hned po porodu

· jedná se o všežravce

Podřád: Poloopice

· většinou hmyzožraví, protažený čenich, dlouhý dráp na zadní končetině

· lemuři, makiové, indriové, outloni a komby
Podřád: Opice

· kočkodani, paviáni, makakové, lidoopi, giboni, šimpanzi, orangutani, lidoopi, gorily

· patří sem také létající letuchy – mají osrstěnou blánu, létají ze stromu na strom

Řád: Hlodavci

· v každé čelisti mají jen jeden pár řezáků, které nemají kořen, ale průběžně dorůstají

· mají dlouhé střevo, pro trávení celulózy

· jedná se o živočichy menších rozměrů

· často konzumují pevné dřevnaté lody

· sysli, bobři, veverky, svišti, potkani, myši, myšice, plchové

Řád: Zajícovci

· mají taktéž dlátovité zuby

· přední končetiny jsou delší než zadní (přizpůsobeno k běhu)

· králíci mají velký počet slepých a holých mláďat, která jsou vrhána do nor

· zajíci mají dokonale vyvinutá mláďata, vrhána do pole, nemají pachové žlázy, takže je predátor nenajde, pouze samice a ta má tučné mléko, aby mohla krmit jen velmi zřídka a tak mláďata ochránit

Řád: Šelmy

· mají ostré špičáky a trháky

· živí se masem, ale mohou být i všežravci

· často jsou to predátoři – loví jiné živočichy za účelem potravy

· psi, vydry, medvědi, lasice, kočkovité šelmy, lachtani, tuleni, mroži

Řád: Lichokopytníci

· našlapují na 3. prst, poslední článek prstu kryt kopytem

· býložravci

· koně, zebry, tapíři, nosorožci

Řád: Sudokopytníci

· mají dva, hroši pak čtyři, funkční prsty

· prasata, hroši, přežvýkavci (ti mají čtyři žaludky – bachor, čepec, kniha, sléz), lamy, žirafy, velbloudi, antilopy, gazely, zubři a buvoly, kozy, tur, ovce, jeleni apod.

Řád: Kytovci

· jsou příbuzní hrochům – mořské druhy s rybovitým tělem

· přední končetiny přeměněny v ploutve a zadní chybí

· silná vrstva podkožního tuku

· velryby, delfíni, sviňuchy, vorvaňové, kosatky, narvalové, plejtváci

· největší savec je Plejtvák obrovský (kytovec), nejmenší pak Netopýrek Thajský a Bělozubka nejmenší