Trávení, trávicí soustavy živočichů a člověka

Prírodné vedy » Biológia

Autor: primak
Typ práce: Referát
Dátum: 28.07.2011
Jazyk: Čeština
Rozsah: 2 672 slov
Počet zobrazení: 4 415
Tlačení: 519
Uložení: 558
Trávení, trávicí soustavy živočichů a člověka
· organismus potřebuje pro své životní děje přiměřené množství sacharidů, tuků, proteinů, vitaminů, minerálů a vody
· tyto látky získává z potravy, přicházející do trávicí soustavy
· úkolem trávicí soustavy je potravu přijmout, mechanicky ji zpracovat, trávit a vstřebávat a nestrávené i nestravitelné části odstranit
· většina potravy je přijímána v podobě velkých částic, které musí být mechanicky zpracovány, stejně však vznikají makromolekulární látky, které neprojdou buněčnými membránami
· proto se štěpí na aminokyseliny a monosacharidy, tento proces se nazývá trávení a uskutečňuje se pomocí trávicích enzymů
· malé částice látek vzniklé trávením se dostávají do buněk a přes ně do krve, lymfy nebo hemolymfy u bezobratlých
· obvykle k tomu dochází přes stěnu střeva, procesu se říká vstřebávání
· příjem a mechanické zpracování potravy
-  živočichové, přijímající mikroskopickou potravu, mají vyvinuto filtrační zařízení, kterým potravu získávají z množství vody (korýši, škeble, velryby apod.)
-  některé druhy hmyzu, živící se šťávami nebo krví, mají vyvinuto bodavé nebo sací ústrojí ploštice, mšice, vši, blechy apod.)
-  většina živočichů rozmělňuje potravu ústními orgány
-  někteří masožraví polykají kořist vcelku
-  mnoho parazitů (např. tasemnice) se naučilo přijímat natrávenou potravu hostitele celým povrchem těla
-  mechanicky se potrava zpracovává často i v žaludku (ptáci, hmyz), ten je také její zásobárnou, podobně jako u ptáků rozšířenina jícnu - vole
· trávení
-  u obratlovců probíhá převážně v tenkém střevě, ale částečně už v ústní dutině a žaludku
-  trávení disacharidů a peptidů činností enzymů tenkého střeva probíhá především pomocí enzymů, zabudovaných v epitelové tkáni střeva – tzv. membránové trávení (neplatí už domněnka, že ve střevě se kromě slinivky břišní uplatňují ještě střevní žlázy)
-  u živočichů, jejichž trávicí soustava už není pouze trubicovitá (žahavci, ploštěnci) trávení probíhá v trávicí dutině
-  trávení spočívá v enzymatické hydrolýze látek
štěpení proteinů
•  proteiny štěpí proteázy a peptidázy na peptidy a aminokyseliny
•  u obratlovců, schopných zpracovat potravu živočišného průvodu probíhá štěpení ve dvou fázích
•  v žaludku štěpí pepsin proteiny na polypeptidy v kyselém pH
•  poté vstupuje kyselá natrávenina do dvanáctníku, dochází ke stahu svěrače mezi střevem a žaludkem, aby nepronikala další natrávenina
•  pak se vyrovná pH hydrogenuhličitanem ze slinivky břišní a v dvanáctníku může probíhat trávení pomocí trypsinu a peptidázy, které štěpí polypeptidy na aminokyseliny
•  u bezobratlých působí proteolytické enzymy pouze za neutrálního pH
 
štěpení sacharidů
•  polysacharidy na škrob a glykogen štěpí amyláza (např. ptyalin) na maltózu, jež je štěpena maltázou na glukózu
•  jiné enzymy štěpí laktózu a sacharózu
•  celulóza se až na výjimky (hlemýžď) štěpí pomocí symbiontů (bakterie, nálevníci), protože enzymy, produkované trávicí soustavou, ji neumí štěpit
•  u přežvýkavců se tito symbionti nachází v bachoru a navíc obohacují organismus o látky, vyrobené z dusíku (bakterie to dokážou)
štěpení lipidů
•  tuky (triacylglyceroly) hydrolyzují lipázy na mastné kyseliny a glycerol
•  trávení tuků se u obratlovců účastní žluč vylučovaná játry
•  ve žluči obsažené kyseliny způsobují emulgaci tukových kapének na malé , tím zvětšuje jejich povrch a enzym lipáza pak může působit na větší množství molekul – urychlení štěpení
trávení extracelulární: uskutečněné pomocí trávicích enzymů, vyloučených do trávicí trubice (soustavy), kde je potrava rozkládána a vstřebávána (většina živočichů)
trávení intracelulární: nejjednodušší, potrava přijata fagocytózou (kapaliny) nebo pinocytózou (pevné částice), následně se zpracovává v potravní vakuole nebo pomocí lysosomu (u živočichů např. prvoci nebo živočišné houby)
trávení mimotělní (extraintestinální): živočich vstřikuje trávicí enzymy do těla kořisti a pak natráveninu nasaje do trávicí soustavy, kde se trávení dokončí (pavouci, larvy atd.)
· vstřebávání
-  probíhá hlavně v tenkém střevě, v tlustém střevě se vstřebává jen voda a minerály
-  účinnost resorpce se zvyšují vyšší délkou a plochou střeva  zřasením sliznice a tvorbou mikroklků a klků (extrémně prokrvené zřaseniny sliznice)
-  vzhledem k průběhu trávení i ve chvíli, kdy je vyšší koncentrace živin v krvi než ve střevě, musí probíhát transport aktivně
-  voda se ale vstřebává pasivně, na základě osmotického tlaku
 
Trávicí soustavy živočichů
· jejich stavba závisí na složitosti organismu a druhu přijímané potravy
· bez trávicí soustavy jsou prvoci nebo někteří paraziti (příjem povrchem těla)
· z entodermu prvostřeva se mnohobuněčných organismů vyvíjí především převážná část trávicí soustavy a s ní souvisejících orgánů (trávicí žlázy)
· trávicí soustava živočišných hub
-  nejjednodušší trávicí soustava
-  má podobu vakovité dutiny (spongocoel) odpovídající prvostřevu gastruly vzniklé invaginací
-  tento vak komunikuje s vnějším prostředím jediným otvorem (osculum) na svrchní straně těla
spongocoel má stěnu tvořenou límečkovitými buňkami (choanocyty), které slouží jako trávicí epitel (choanoderm, resp. gastroderm)
-  každý choanocyt vypadá jako komolý kužel jehož konec, směřující do spongocoelu, je lemován plazmatickým límcem, uprostřed nějž vybíhá bičík
-  trávení probíhá ve vakuolách, umístěných v cytoplazmě choanocytů, pokročilá fáze trávení pak v buňkách střední části těla (amébocytech), které pak distribuují pohybem živiny do celého těla
-  voda s živinami se dovnitř dutiny dostává malými otvůrky v povrchu těla (inhalační otvory živočišné houby)
-  tady dochází k přesunu k buňkám a intracelulárnímu trávení, nestrávené částečky jsou předávány do dutiny a odtud jsou vypuzovány osculem mimo tělo
· trávicí dutina (láčka)
-  liší se od předchozí soustavy tím, že má pouze jediný otvor, který slouží jak k příjmu, tak k vyvrhování potravy
-  trávení probíhá enzymaticky extracelulárně, až pak intracelulárně v potravních vakuolách
-  potrava je zpracovávána cyklicky (přijetí potravy následuje až po vyvrhnutí předchozích zbytků)
-  jinak je láčka zvaná gastrovaskulární dutina – rozvádí živiny kromě trávení i do různých částí těla
láčka žahavců
•  potrava je uchopována chapadly – loví potravu paralyzováním pomocí žahavých buněk (knidoblastů) - a dopravována do ústního otvoru
•  ústní otvor může být mírně vyzdvižen, nebo naopak jeho okraje mohou být vchlípeny do centrální dutiny, čímž vzniká krátký hltan
•  většinou je členěna septy (přepážkami) vybíhajícími z boků nebo dna
•  septa (mezenteria) mohou být úplná nebo neúplná (napropojená po celém průměru láčky), septa také mohou být opatřena vlákny, pomocí nichž může docházet k pohybu dutiny
•  láčka zasahuje v podobě radiálních kanálků i do chapadel, u medúz běží po okraji těla tzv. radiální kanálek
•  po strávení zbytky prochází zpět do dutiny a odtud ústy ven z těla
láčka ploštěnců
•  jedná se o modifikovanou láčku, u ústního otvoru směrem dovnitř se nachází hltan, jehož stěny jsou vyztuženy svaly, proto je vychlípitelný ven
•  jeho původ je ektodermální, nazývá se jinak stomodeum
•  hltan navazuje na centrální trávicí dutinu – střevo je jednoduché nebo větvené
•  u živočichů se zaniklou tělní dutinou střevo zaniká, hltan navazuje jen na shluk entodermálních buněk
· trávicí trubice
-  zdokonalení láčky proražením řitního otvoru, takže ústa slouží výhradně k příjmu a řitní otvor výhradně k vyvrhování potravy
entodermální podoba trávicí trubice je většinou na začátku a na konci doplněna ektodermální vchlípeninou
-  za ústní dutinou obvykle navazuje jícen, žaludek, střevo (přímé, ale velmi zvrásněné na povrchu, čímž se zvětšuje plocha vystlaná gastrodermem – buňkami, schopnými trávit)
-  stěnu trávicí trubice tvoří několik vrstev
•  sliznice: prostoupena kapilárami, krytá epitelem (řasinkovým nebo s mikroklky)
•  podslizniční vazivo: prostoupeno cévami a vegetativním nervstvem
•  svalová vrstva: hladká svalovina, způsobující peristaltické pohyby
•  seróza: odděluje trávicí a břišní dutinu (u vyspělých živočichů trávicí orgány od dutiny a od sebe navzájem)
· trávicí trubice bezobratlých
hltan je vychlípitelný či sací, žaludek svalnatý nebo žláznatý
střevo má jedno či více slepých střev, končí konečníkem a řitním otvorem
-  v celé trávicí trubici je jednotná trávicí šťáva – směs enzymů slinných žláz, hepatopankreatu nebo epitelu střevní stěny
· trávicí trubice obratlovců
-  počáteční úsek trávicí trubice, navazující na ektodermální dutinu ústní, se nazývá hltan (pharynx)
-  u vodních obratlovců narušen žaberními štěrbinami (slouží tedy i k dýchání)
-  díky této dvojí funkci je prostoupen výrustky, které separují živiny od vzduchu v přijaté vodě (např. endostyl primitivních strunatců nebo mihulí – žlábek s epitelem, produkujícím sliz a spojujícím částice potravy dohromady)
-  na hltan navazuje jícen, je tvořen svaly a vnitřní vrstvou sliznice
-  potrava jícnem většinou prochází, jen výjimečně se jícen podílí na natrávení nebo shromažďování potravy (vole ptáků)
žaludek je rozšířená část trubice, vyvinutá v souvislosti s periodicitou příjmu potravy (chybí u živočichů, kteří přijímají potravu neustále)
-  lze jej členit na čelo (u ústí jícnu), hlavní rozšířenou část fundus a ústí do střeva, vrátník
-  probíhá tu trávení chemické (pepsin štěpící proteiny za pomoci HCl, jež pro něj tvoří příznivé prostředí) a mechanické (peristaltikou, která je mnohdy podpořena spolykanými anorganickými předměty – gastrolity)
-  v souvislosti s konzumací rostlinné hmoty (celulózy) se žaludek výrazně diferenciuje
střevo je část trubice, kde dochází ke vstřebávání živin, zároveň ale i k trávení
absorpce živin je umožněna zvrásněním stěny střeva – střevními klky, ke stejnému účelu slouží také spirální řasa (např. žralok)
-  plocha se také zvětšuje prodloužením střeva a jeho slepými zakončeními (slepá střeva)
-  zakončení vchlípeným ektodermem se nazývá konečník
-  u paprskoploutvých vzniká jako výchlipka kloaky (společný vylučovací otvor pro trávicí a vylučovací soustavu) močový měchýř, u řady plazů se pak moč shromažďuje přímo v kloace
-  u vodních bezobratlých střevo slouží i k dýchání, proto je výrazně větvené
-  vychlípením a odškrcením entodermu embryonální trávicí trubice vznikají játra a slinivka břišní
-  produkt sekrece jater se odvádí do váčku zvaného žlučník a odtud do střeva
-  další funkcí jater je shromažďovaní produktů trávení (cukry, uhlohydráty) a jejich uvolňování do krevního oběhu
-  proto jsou játra napojena na krevní oběh a diferenciována do lalůčků, které umožňují dobrou resorpci a filtraci a v podstatě metabolismus látek
-  slinivka břišní (pankreas) je žláza produkující trávicí enzymy, kromě toho obsahuje ostrůvky endokrinní aktivityLangerhansovy ostrůvky
 
Trávicí soustava člověka

· dutina ústní
-  od nosní dutiny je oddělena měkkým a tvrdým patrem
-  v horní čelisti vepředu je kanálek, jímž vedou nervy – napojení na nosní dutinu, proto při např. snězení něčeho ostrého spustí rýma
-  obsahuje zuby, podstatné pro mechanické zpracování potravy

chrup mléčný se prořezává kolem 6. měsíce, dvacet zubů je prořezáno do konce 2. roku
trvalý chrup se objevuje před šestým rokem, prořezání s výjimkou zubů moudrosti probíhá do konce puberty
-  nevhodná výživa může vést k uvolnění zubu v lůžku (parodontritida)
-  pro formování sousta mají význam sliny a jazyk
-  sliny jsou produktem slinných žlázsublinguární, submbandibulární a příušní
-  obsahují spoustu mucinu (hlenu, složitého, vazkého proteoglykanu), který umožňuje zvláčnění sousta a jeho klouzání trávicím traktem
-  dále sliny obsahují spoustu vody a enzymůtrávicí (amyláza – natráví polysacharidy na jednodušší cukry) a imunitní (narušují stěnu bakterií a umí navázat železo pro ně potřebné)
-  v ústní dutině také mnoho symbiotických bakterií, které zhoršují prostředí patogenním bakteriím
-  při polykání přitlačíme jazykem sousto k měkkému patru, ve chvíli kdy se pak dotkne zadní části hltanu, nastává samovolná část polykání, nadzvedne se hrtan a spojí se s epiglottis (hrtanovou záklopkou) a sousto pokračuje do jícnu a dále trávicí trubicí
· hltan
-  podstatný pro polykání
-  společná část dýchacích a trávicích cest
· jícen
-  začátek trávicí trubice
-  odtud sousto pokračuje trubicí peristaltickým pohybem
· trávicí trubice
-  tvoří v podstatě celý trávicí trakt
-  na povrchu má epitel s kartáčovým lemem, se spoustou mikroklků (silně prokrveny, zvětšují plochu trubice)
-  pod epitelem řídké vazivo s jemným svalovým lemem (pohyb mikroklky)
-  pod silně inervovaným řídkým vazivem se nachází další svalový lem a pod ním seróza, jíž jsou trávicí orgány kryty pro snazší klouzání po sobě navzájem
seróza kryje i celé střevo jako celek (tzv. mezenterium podobné listu), tvoří pak jakousi stopku, do které jsou vedeny všechny cévy, vedoucí mezenteriem ke střevu, odvádí se tudy vstřebané živiny
-  vývojově může dojít ke srůstu seróz a tak zániku stopky – trávicí problémy
-  celá břišní dutina, v níž jsou umístěny trávicí orgány (ačkoli není příliš znatelně dutá) je obklopena silnou svalovinou
-  trávicí trubice nejprve prochází hrudní dutinou a pak skrz bránici, která kryje břišní dutinu
-  sousto tudy prochází peristalticky až do žaludku, kde nějakou dobu „počká“
-  peristaltikou může dojít k segmentaci sousta (segmentační pohyby)
· žaludek
-  dochází tu k většímu rozmělnění (pístové převalování, podobné peristaltice, nahoru a dolů, přičemž mu napomáhá dolní vratníkový sfinkter (svěrač), který je při zpracovávání potravy zavřený
-  potrava se smíchává s enzymy, které ji jednak desinfikují a jednak rozkládají
-  trávicí enzym pepsin je z neaktivního pepsinogenu aktivován až po přijetí potravy a následné sekreci HCl pro snížení pH (aktivace probíhá nervově – hlad, chuť na něco)
-  v neaktivní formě jinak setrvává proto, aby netrávil stěny žaludku
-  před tímto trávením chrání také přítomný hlen (mucin)
-  pepsin štěpí bílkoviny na peptidy, ne přímo na nejmenší jednotky
· tenké střevo
-  skládá se ze tří hlavních částí – dvanáctník, lačník a kyčelník
-  do dvanáctníku je natrávenina vstřikována ze žaludku
-  do dvanáctníku vede kanál ze žlučníku a slinivky, tedy tu dochází k hlavnímu enzymatickému trávení zbylé potravy, v ostatních oddílech střeva už dochází spíše ke zpětné resorpci
-  reaguje na pH, je-li příliš kyselé, ovlivní žaludek a ten už nevypouští další natráveninu
-  při nízkém pH také nemohou fungovat mnohé lipázy a tak se ve střevě produkuje sekretin, který dává slinivce příkaz k tvorbě sody, jež pak neutralizuje pH ve střevě
-  je-li tu příliš tuků, dá střevo příkaz žlučníku k uvolnění žluči (pomocí cholecystokyninu, který způsobí vytlačení žluči)
-  žluč je podstatná pro trávení lipidů (tuky se emulzifikují na menší kapénky)
-  štěpí se tu také další sacharidy (pomocí amyláz) a proteiny (pomocí tripsinu)
· žlučník
váček, shromažďující žluč produkovanou játry
-  ta je sem vedena žlučovým kanálkem a dalším kanálkem může vést do dvanáctníku
-  tento kanálek je ale uzavřen sfinkterem a tak se žluč hromadí
-  uvolňuje se kontrakcí žlučníku v případě, že střevo vyprodukuje cytokinin (při nadměrném obsahu tuku ve střevě)
-  dojde-li ke vzniku žlučového kamene, může se sfinkter ucpat a pokud kámen neprojde do střeva, může zablokovat i činnost slinivky břišní
-  ta je totiž napojena na tentýž kanálek do střeva a pokud z ní nemohou odcházet trávicí enzymy, začne trávit sama sebe zevnitř
· slinivka břišní (pankreas)
-  je uložena až za zadní stěnou dutiny břišní
-  je napojena na tentýž sfinkter jako žlučník
-  produkuje jednak lipázy, jednak sodu, vyvolanou sekrecí sekretinu ve střevě, dále tripsinogen, který se aktivuje na tripsin v případě potřeby trávit ve střevě proteiny
-  aby ale došlo k rozštěpení až na aminokyseliny, je třeba karboxypeptidázy
-  slinivka produkuje také amylázy (trávení sacharidů) a inzulin a glukagon
inzulin umožňuje štěpení cukrů, putuje k e všem buňkám (hlavně nervovým) a tam umožňuje vstřebávání cukrů
-  při diabetes I. typu dochází k poruše Langerhansových ostrůvků ve slinivce a zastavení produkce inzulinu, při diabetes II. typu dochází k poruše citlivosti buněk na inzulin
-  inzulin také zapříčiňuje ukládání cukrů do zásobní látky glykogenu
glukagon naopak při nedostatku cukru uvolňuje cukr z glykogenu
-  oba tyto hormony regulují glykémii (hladinu glukózy v krvi)
· tlusté střevo
-  postupuje sem potrava z tenkého střeva
-  obecně střeva fungují na podráždění tak, že informují předchozí úsek, aby se zastavil (tak funguje i žaludek)
-  skládá se ze vzestupného, příčného a sestupného oddílu
-  tlusté střevo hlavně vstřebává vodu vypitou nebo přidanou tenkým střevem
-  denně do tlustého střeva přijde 1,5 litru živin a vyloučí se pouze 200 ml
-  je plné mikroklků, které umožňují resorpci, jsou hustě prokrvené a zásobené lymfou, která odvádí hlavně tuky
-  jeho pomalá peristaltika je doplněna tzv. hromadnými pohyby, které začínají ve slepém střevě a vytváří nucení na stolici (posouvají tráveninu až na okraj konečníku)
-  hromadné pohyby jsou asi dva denně a lze je potlačit, ale je to nebezpečné
-  dojde-li k infekci střeva, nastává zrychlení peristaltiky – průjem
-  tlusté střevo ale nemá potravu zcela filtrovanou, proto jím vede portální oběh
mezentériem prochází cévy, které se rozvětvují a prokrvují klky tlustého střeva
-  v něm tyto kapiláry nasbírají mnohdy i poměrně velké částečky nefiltrované hmoty a další živiny
kapiláry se dále sbíhají do žíly, která vede krev do jater a tam dochází k filtraci
· játra
-  žilou jsou do nich vedeny živiny k filtraci z tlustého střeva
-  tady se opět rozvětvují na kapiláry, které v játrech tvoří jakési lalůčky
-  okolo nich se nachází trámce hepatocytů – buněk jater, schopných vstřebávat a filtrovat všechno škodlivé
-  profiltrovaná krev pak portální vénou odchází do srdce
-  mezi hepatocyty vedou kanálky, které vedou žluč, produkovanou hepatocyty, do centrálního žlučového kanálku a do žlučníku
-  žluč je tvořena bilirubinem a žlučovými kyselinami
· po průchodu celým traktem se nestrávené zahuštěné zbytky dostávají do konečníku a tudy při hromadném pohybu rektem ven z těla

Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Kľúčové slová

Vyhľadaj ďalšie študentské práce pre tieto populárne kľúčové slová:

#látky umožňující trávení #trávenie potravy #glukamon #peristalticky pohyb


Odporúčame

Prírodné vedy » Biológia

:: KATEGÓRIE – Referáty, ťaháky, maturita:

Vygenerované za 0.019 s.
Zavrieť reklamu