Krystalické buněčné inkluze
Typ práce: Referát
Jazyk:
Počet zobrazení: 5 455
Uložení: 527
Krystalické buněčné inkluze
Inkluze – látka v inaktivním stavu, mohou být buňkou znovu využity; nejčastěji jsou v cytoplazmě, vakuolách, organelách (plastidy, mitochondrie)
Inkluze jsou látky
– organické – zásobní látky (škrob, inulin, bílkoviny, tuky)
– minerální
– specificky účinné
MINERÁLNÍ INKLUZE
– pevná forma
– roztoky (tekuté)
Nejčastější minerální inkluze – šťavelany
– pevné (s dvojmocnými kationty – Ca, Mg)
– kapalné (s jednomocnými kationty – Na, K, NH4)
Šťavelany v rostlinách vznikají jako ochranný mechanismus při nadměrném okyselení kyselinou šťavelovou.
Čeledi bohaté na šťavelany
– rdesnovité (šťovík, rdesno, reveně, pro farmacii – v kořeni, stoncích); – chenopodiaceae
– merlíkovité – převládají šťavelany v pevné formě (cukrovka krmná, konvalinka) polygonaceae
Šťavelan vápenatý
– může být ve formě písku (pískové buňky – vyplněné šťavelany)
– ve formě drůz – vznikají apozicí- skládání do vrstev na sebe; shluky krystalů
– krystaly – jednoduché (styloidy) a srostlice, prorostlice
– rafidy – úzké dlouhé jehlice, mohou tvořit i snopce
– sferity – vyskytují se zřídka
® mají důležitý rozlišovací (diakritický) význam při mikroskopování (při otravách apod.)
Šťavelany jsou
– odpadní látky
– nejčastěji ve vakuolách
– v krmivu – působí ve větším množství negativně – mechanicky (ostré útvary), vyvolávají podráždění, působí problémy v ledvinách, příčina ledvinových kamenů, velké množství šťavelanů se projevuje průjmy
– nejcitlivější jsou mláďata – vápník je odčerpáván pro neutralizaci rozložených šťavelanů
– nebezpečné u dojnic, u vysokobřezích zvířat
– jednoduchý toxin
– antidotum – dostatek vit. A, Ca
Další šťavelany
– uhličitan vápenatý – buněčná inkluze; nachází se v epidermálních buňkách
– uhličitan vápenatý je u kopřivotvarých – např. čeleď kopřivovité; v zažívacím traktu se rozkládá a Ca se dále využívá – nepůsobí negativně
Další inkluze – křemičitanové (spíše u jednoděložných) – lipnicovité (u některých), šáchorovité, sítinovité (juncaceae)
Křemičitany – látky, které jsou v krmivu vždy nežádoucí – zatěžují trávicí trakt, mechanické poškození
Další – vinany (vápenaté, hořečnaté) – moc se nevyskytují
ORGANICKÉ INKLUZE
Organické inkluze se do organismu opět vrací
Jsou to zásobní látky
– škrob
– inulin
– zásobní bílkoviny
– tuky
– hemicelulóza
Škrob (amylum) –
– zásobní typ + 3 typy škrobu – asimilační
– transitorní
– statolytový (přesýpavý) – v kořenové čepičce, kde je jeden z faktorů tropismu, v průduších, je obtížně hydrolyzovatelný
Škrob zásobní
– vzniká v plastidech (leukoplasty – amyloplasty)
– je uložený ve formě škrobových zrn – v amyloplastu se vytvoří jádro (iniciální bod) – okolo něj se apozicí (vrstvy – trichity ® vrstva voda, škrob na sebe); jestliže je jádro uprostřed – koocentické, mimo střed – excentrické
– když jedno škrobové zrno vyplňuje celý amyloplast – jednoduchá škrobová zrna; pokud je více iniciálních bodů ® vzniká větší počet škrobových zrn – sloučená (složená, facetová) škrobová zrna – drží pohromadě dvoujednotkovou membránou; polosložená – v amyloplastu se založí 2 – 3 jádra – nejprve vrstvy kolem samostatných zrn a pak kolem obou
Nachází se v
– vegetativních orgánech (hlízy, cibule, oddenky, kořeny)
– generativních orgánech (plody, semena)
Je to jedna z nejčastějších zásobních látek – důležitá součást krmiv – vyjadřuje se škrobovou hodnotou. Některé škroby jsou zároveň farmaceuticky využitelné (lékopisné) – jako výplň, nejčastěji bramborový škrob
(Obsahy škrobu – brambory – 13-14% (konzumní), 17-18% (průmyslové; pšenice – 70-75%; rýže – 80%)
Inulin
– polyfruktosan
– charakteristický pro – hvězdnicovité (asteraceae) – v podzemních orgánech; zvonkovité (campanoaceae)
– důležitý pro lidizvířata trpící cukrovkou
– důkaz – vysrážením v 96% ethanolu po dobu 24h
Bílkoviny
– vakuolární, plastidová cesta vzniku
– rostlinné buňky mají více než 50% funkčních bílkovin (bílkoviny jsou funkční a zásobní)
Zásobní bílkoviny
– jsou uloženy ve formě bílkovinných tělísek – oddělena podjednotkovou membránou
– jsou uloženy ve dvou tvarech – krystaloidy a globoidy
– tělíska obsahují i další složky – fitin, soli kyseliny inosinfosforečné
– histochemicky se špatně dokazují – millionová reakce – vysráží se za vzniku oranžového zabarvení
– jsou v generativních orgánech – plody, semena
– v lipnicovitých (poaceae) – vytváří charakteristickou vrstvu – aleuronová vrstva
– v krmivářství – bobovité (fabaceae) – typicky bílkovinná čeleď (i v zelené hmotě)
Tuky
– zásobní i stavební (fosfolipidy)
– především v plodech, semenech
– konsistence je závislá na počtu nenasycených mastných kyselin (více – tekutá konsistence)
– rostliny, které obsahují zásobní tuky – olejniny – brukvovité (řepka, hořčice bílá); hvězdnicovité (slunečnice); len setý, mák; bobovité (sója, podzemnice olejná)
– důkaz tuků – roztok Sudanu III – vzniká oranžovo-červené zabarvení
– nekrmí se přímo plodysemeny, ale až zbytky po vylisování (pokrutiny)
Kľúčové slová
Vyhľadaj ďalšie študentské práce pre tieto populárne kľúčové slová:
#využitie plodov a semien vo farmaceutickom priemysle #etológia