Krystalické buněčné inkluze

Krystalické buněčné inkluze

Inkluze – látka v inaktivním stavu, mohou být buňkou znovu využity; nejčastěji jsou v cytoplazmě, vakuolách, organelách (plastidy, mitochondrie)

Inkluze jsou látky

– organické – zásobní látky (škrob, inulin, bílkoviny, tuky)

– minerální

– specificky účinné

MINERÁLNÍ INKLUZE

– pevná forma

– roztoky (tekuté)

Nejčastější minerální inkluze – šťavelany

– pevné (s dvojmocnými kationty – Ca, Mg)

– kapalné (s jednomocnými kationty – Na, K, NH4)

Šťavelany v rostlinách vznikají jako ochranný mechanismus při nadměrném okyselení kyselinou šťavelovou.
Čeledi bohaté na šťavelany

– rdesnovité (šťovík, rdesno, reveně, pro farmacii – v kořeni, stoncích); – chenopodiaceae

– merlíkovité – převládají šťavelany v pevné formě (cukrovka krmná, konvalinka) polygonaceae

Šťavelan vápenatý

– může být ve formě písku (pískové buňky – vyplněné šťavelany)

– ve formě drůz – vznikají apozicí- skládání do vrstev na sebe; shluky krystalů

– krystaly – jednoduché (styloidy) a srostlice, prorostlice

– rafidy – úzké dlouhé jehlice, mohou tvořit i snopce

– sferity – vyskytují se zřídka
® mají důležitý rozlišovací (diakritický) význam při mikroskopování (při otravách apod.)

Šťavelany jsou

– odpadní látky

– nejčastěji ve vakuolách

– v krmivu – působí ve větším množství negativně – mechanicky (ostré útvary), vyvolávají podráždění, působí problémy v ledvinách, příčina ledvinových kamenů, velké množství šťavelanů se projevuje průjmy

– nejcitlivější jsou mláďata – vápník je odčerpáván pro neutralizaci rozložených šťavelanů

– nebezpečné u dojnic, u vysokobřezích zvířat

– jednoduchý toxin

– antidotum – dostatek vit. A, Ca

Další šťavelany

– uhličitan vápenatý – buněčná inkluze; nachází se v epidermálních buňkách

– uhličitan vápenatý je u kopřivotvarých – např. čeleď kopřivovité; v zažívacím traktu se rozkládá a Ca se dále využívá – nepůsobí negativně

Další inkluze – křemičitanové (spíše u jednoděložných) – lipnicovité (u některých), šáchorovité, sítinovité (juncaceae)

Křemičitany – látky, které jsou v krmivu vždy nežádoucí – zatěžují trávicí trakt, mechanické poškození

Další – vinany (vápenaté, hořečnaté) – moc se nevyskytují

ORGANICKÉ INKLUZE

Organické inkluze se do organismu opět vrací
Jsou to zásobní látky

– škrob

– inulin

– zásobní bílkoviny

– tuky

– hemicelulóza

Škrob (amylum) –

– zásobní typ + 3 typy škrobu – asimilační

– transitorní

– statolytový (přesýpavý) – v kořenové čepičce, kde je jeden z faktorů tropismu, v průduších, je obtížně hydrolyzovatelný

Škrob zásobní

– vzniká v plastidech (leukoplasty – amyloplasty)

– je uložený ve formě škrobových zrn – v amyloplastu se vytvoří jádro (iniciální bod) – okolo něj se apozicí (vrstvy – trichity ® vrstva voda, škrob na sebe); jestliže je jádro uprostřed – koocentické, mimo střed – excentrické

– když jedno škrobové zrno vyplňuje celý amyloplast – jednoduchá škrobová zrna; pokud je více iniciálních bodů ® vzniká větší počet škrobových zrn – sloučená (složená, facetová) škrobová zrna – drží pohromadě dvoujednotkovou membránou; polosložená – v amyloplastu se založí 2 – 3 jádra – nejprve vrstvy kolem samostatných zrn a pak kolem obou

Nachází se v

– vegetativních orgánech (hlízy, cibule, oddenky, kořeny)

– generativních orgánech (plody, semena)
Je to jedna z nejčastějších zásobních látek – důležitá součást krmiv – vyjadřuje se škrobovou hodnotou. Některé škroby jsou zároveň farmaceuticky využitelné (lékopisné) – jako výplň, nejčastěji bramborový škrob
(Obsahy škrobu – brambory – 13-14% (konzumní), 17-18% (průmyslové; pšenice – 70-75%; rýže – 80%)

Inulin

– polyfruktosan

– charakteristický pro – hvězdnicovité (asteraceae) – v podzemních orgánech; zvonkovité (campanoaceae)

– důležitý pro lidizvířata trpící cukrovkou

– důkaz – vysrážením v 96% ethanolu po dobu 24h

Bílkoviny

– vakuolární, plastidová cesta vzniku

– rostlinné buňky mají více než 50% funkčních bílkovin (bílkoviny jsou funkční a zásobní)

Zásobní bílkoviny

– jsou uloženy ve formě bílkovinných tělísek – oddělena podjednotkovou membránou

– jsou uloženy ve dvou tvarech – krystaloidy a globoidy

– tělíska obsahují i další složky – fitin, soli kyseliny inosinfosforečné

– histochemicky se špatně dokazují – millionová reakce – vysráží se za vzniku oranžového zabarvení

– jsou v generativních orgánech – plody, semena

– v lipnicovitých (poaceae) – vytváří charakteristickou vrstvu – aleuronová vrstva

– v krmivářství – bobovité (fabaceae) – typicky bílkovinná čeleď (i v zelené hmotě)

Tuky

– zásobní i stavební (fosfolipidy)

– především v plodech, semenech

– konsistence je závislá na počtu nenasycených mastných kyselin (více – tekutá konsistence)

– rostliny, které obsahují zásobní tuky – olejniny – brukvovité (řepka, hořčice bílá); hvězdnicovité (slunečnice); len setý, mák; bobovité (sója, podzemnice olejná)

– důkaz tuků – roztok Sudanu III – vzniká oranžovo-červené zabarvení

– nekrmí se přímo plodysemeny, ale až zbytky po vylisování (pokrutiny)