Krystalické buněčné inkluze

Krystalické buněčné inkluze
Inkluze – látka v inaktivním stavu, mohou být buňkou znovu využity; nejčastěji jsou v cytoplazmě, vakuolách, organelách (plastidy, mitochondrie)
Inkluze jsou látky
-  organické – zásobní látky (škrob, inulin, bílkoviny, tuky)
-  minerální
-  specificky účinné

MINERÁLNÍ INKLUZE
-  pevná forma
-  roztoky (tekuté)
 
Nejčastější minerální inkluze – šťavelany
-  pevné (s dvojmocnými kationty – Ca, Mg)
-  kapalné (s jednomocnými kationty – Na, K, NH4)
 
Šťavelany v rostlinách vznikají jako ochranný mechanismus při nadměrném okyselení kyselinou šťavelovou.
Čeledi bohaté na šťavelany
-   rdesnovité (šťovík, rdesno, reveně, pro farmacii – v kořeni, stoncích); - chenopodiaceae
-  merlíkovité – převládají šťavelany v pevné formě (cukrovka krmná, konvalinka) polygonaceae

Šťavelan vápenatý
-  může být ve formě písku (pískové buňky – vyplněné šťavelany)
-  ve formě drůz – vznikají apozicí- skládání do vrstev na sebe; shluky krystalů
-  krystaly – jednoduché (styloidy) a srostlice, prorostlice
-  rafidy – úzké dlouhé jehlice, mohou tvořit i snopce
-  sferity – vyskytují se zřídka
® mají důležitý rozlišovací (diakritický) význam při mikroskopování (při otravách apod.)
 
Šťavelany jsou
-  odpadní látky
-  nejčastěji ve vakuolách
-  v krmivu – působí ve větším množství negativně – mechanicky (ostré útvary), vyvolávají podráždění, působí problémy v ledvinách, příčina ledvinových kamenů, velké množství šťavelanů se projevuje průjmy
-  nejcitlivější jsou mláďata – vápník je odčerpáván pro neutralizaci rozložených šťavelanů
-  nebezpečné u dojnic, u vysokobřezích zvířat
-  jednoduchý toxin
-  antidotum – dostatek vit. A, Ca
 
Další šťavelany
-  uhličitan vápenatý – buněčná inkluze; nachází se v epidermálních buňkách
-  uhličitan vápenatý je u kopřivotvarých – např. čeleď kopřivovité; v zažívacím traktu se rozkládá a Ca se dále využívá – nepůsobí negativně
 
Další inkluze – křemičitanové (spíše u jednoděložných) – lipnicovité (u některých), šáchorovité, sítinovité (juncaceae)
 
Křemičitany – látky, které jsou v krmivu vždy nežádoucí – zatěžují trávicí trakt, mechanické poškození
 
Další – vinany (vápenaté, hořečnaté) – moc se nevyskytují
 
ORGANICKÉ INKLUZE
 
Organické inkluze se do organismu opět vrací
Jsou to zásobní látky
-  škrob
-  inulin
-  zásobní bílkoviny
-  tuky
-  hemicelulóza
 
Škrob (amylum) –
- zásobní typ + 3 typy škrobu - asimilační
 - transitorní
 - statolytový (přesýpavý) – v kořenové čepičce, kde je jeden z faktorů tropismu, v průduších, je obtížně hydrolyzovatelný
Škrob zásobní
-  vzniká v plastidech (leukoplasty – amyloplasty)
-  je uložený ve formě škrobových zrn – v amyloplastu se vytvoří jádro (iniciální bod) – okolo něj se apozicí (vrstvy – trichity ® vrstva voda, škrob na sebe); jestliže je jádro uprostřed – koocentické, mimo střed – excentrické
-  když jedno škrobové zrno vyplňuje celý amyloplast – jednoduchá škrobová zrna; pokud je více iniciálních bodů ® vzniká větší počet škrobových zrn – sloučená (složená, facetová) škrobová zrna – drží pohromadě dvoujednotkovou membránou; polosložená  - v amyloplastu se založí 2 – 3 jádra – nejprve vrstvy kolem samostatných zrn a pak kolem obou
 
Nachází se v 
-  vegetativních orgánech (hlízy, cibule, oddenky, kořeny)
-  generativních orgánech (plody, semena)
Je to jedna z nejčastějších zásobních látek – důležitá součást krmiv – vyjadřuje se škrobovou hodnotou. Některé škroby jsou zároveň farmaceuticky využitelné (lékopisné) – jako výplň, nejčastěji bramborový škrob
(Obsahy škrobu – brambory – 13-14% (konzumní), 17-18% (průmyslové; pšenice – 70-75%; rýže – 80%)

Inulin 
-  polyfruktosan
-  charakteristický pro – hvězdnicovité (asteraceae) – v podzemních orgánech; zvonkovité (campanoaceae)
-  důležitý pro lidi\zvířata trpící cukrovkou
-  důkaz – vysrážením v 96% ethanolu po dobu 24h

Bílkoviny
-  vakuolární, plastidová cesta vzniku
-  rostlinné buňky mají více než 50% funkčních bílkovin (bílkoviny jsou funkční a zásobní)

Zásobní bílkoviny
-  jsou uloženy ve formě bílkovinných tělísek – oddělena podjednotkovou membránou
-  jsou uloženy ve dvou tvarech – krystaloidy a globoidy
-  tělíska obsahují i další složky – fitin, soli kyseliny inosinfosforečné
-  histochemicky se špatně dokazují – millionová reakce – vysráží se za vzniku oranžového zabarvení
-  jsou v generativních orgánech – plody, semena
-  v lipnicovitých (poaceae) – vytváří charakteristickou vrstvu – aleuronová vrstva
-  v krmivářství – bobovité (fabaceae) – typicky bílkovinná čeleď (i v zelené hmotě)
 
Tuky
-  zásobní i stavební (fosfolipidy)
-  především v plodech, semenech
-  konsistence je závislá na počtu nenasycených mastných kyselin (více – tekutá konsistence)
-  rostliny, které obsahují zásobní tuky – olejniny – brukvovité (řepka, hořčice bílá); hvězdnicovité (slunečnice); len setý, mák; bobovité (sója, podzemnice olejná)
-  důkaz tuků – roztok Sudanu III – vzniká oranžovo-červené zabarvení
-  nekrmí se přímo plody\semeny, ale až zbytky po vylisování (pokrutiny)
Zones.sk – Zóny pre každého študenta
https://www.zones.sk/studentske-prace/biologia/5367-krystalicke-bunecne-inkluze/