Lýková část – floem – leptom

Lýková část – floem – leptom

· vede asimilační proud – látky z míst syntézy na místo spotřeby či zásoby

· floém se skládá z vodivých elementů – sítkové buňky
– sítkové články = sítkovice
– lýkový parenchym

– lýková vlákna

Vodivé elementy mají skupinu malých otvůrků, které prostupují ztenšeninami a vytváří perforace, kterými prostupují protoplasty přilehlých buněk. Jsou hlavně na koncích při styku s vedlejšími buňkami, na sítkových článcích jsou sítkové plochy i na některých stěnách. Sítkové články jsou uspořádány v podélných řadách a tvoří sítkovice.

· sítkové buňky – u nahosemenných a nižších rostlin, živé buňky, mají cytoplazmu ale nemají jádro. Nemají doprovodné buňky, jejich funkci nahrazují albuminové buňky, které funkčně odpovídají doprovodným buňkám

· sítkové články – u krytosemenných, buňka z níž vznikají se dělí podélně, slouží jako doprovodné buňky – jaderné a sloužící k výživě bezjaderné sítkovice.

· Stěny sítkových elementů mají charakter primární stěny, mají protoplasty (u sítkových článků bezjaderné).

· Perforace jsou pokryta kalózou (polysacharid) – ucpávky při poranění, může se rozpouštět, u dvouděložných se vyskytuje také P-protein, který tvoří kalózu a tím ucpává vodivé články po ukončení vegetativního období, je nerozpustný.

· Pro sítkové články je charakteristické spojení se specializovanými parenchymatickými buňkami (tzv. průvodní buňky), sítkové elementy u nahosemenných jsou charakteristické svým spojením se specializovanými parenchymatickými buňkami, tzv. albuminovými buňkami.

· Primární lýko – je produktem kambia, je tvořeno protofloémem, který vzniká za intenzivního prodlužování, a metafloémem, který se diferencuje po ukončení prodlužování.

· Sekundární lýko – sekundární přírůstek lýka

– vertikální přírůstek – tvořeno sítkovicemi, původními buňkami, lýkovými vlákny a lýkovým parenchymem

– horizontální – reprezentovaný parenchymem paprsků.

· lýková vlákna – nemusí lignifikovat, důležitá textilní surovina, u některých lignifikují a stávají se tak oporou svazku cévního

· lýkem jde symplastický transport – z buňky do buňky prostřednictvím plazmodesem

· buňky transferové – v blízkosti cévních svazků, mají členěnou stěnu = stěnový labyrint, napomáhají transportu organických a minerálních látek