Stonek = cauloma

Stonek = cauloma

– osa rostoucí záporně gravitropicky, kladně fototropicky

Prýt = frons – stonek + listy + úžlabní pupeny
Zárodek má na apikálním konci jednu či více děloh a pupen = prýt v embryonálním stavu = plumula a na bazálním konci kořenové primordium = radiculu.

Po vytvoření květů se může prodlužovat jen jediný článek pod květem = vznik stvolu.
Stonek – uzliny = nodus

– články = internodia

Vývoj stonku:

1.Vzrostný vrchol – dává základ celému stonku, na vzrostném vrcholu stonku vznikají listy v pravidelném postavení. Vrcholový meristém neurčuje jenom vznik stonku, ale i listů a pupenů.

2 teorie:
histogenová teorie – iniciály jsou ve 3 vrstvách (dermatogen – vznik pokožky, periblém – vznik prim.kůry, plerom – vznik středního válce) – platí jen pro vodní rostliny
teorie tuniky a korpusu – iniciály ve 2 vrstvách, tunika 1-2 vrstevná, dělí se radiálně, z vnější vrstvy vzniká pokožka + část primární kůry, z vnitřní strany ostatní pletiva prýtu.

Korpus – dělí se tangenciálně, dává vznik ostatním pletivům (spolu s vnitřní vrstvou tuniky)

2.Stélé = centrální válec

· protostélé – bez dřeně, charakteristické pro stonky a kořen nižších cévnatých rostlin, hadrocentrické svazky cévní

· aktinostélé – hvězdicovitý typ, kořeny radiální v primárním stavu

· sifonostélé – dřeň se vyvíjí v závislosti na listech

· eustélé – roztrháním válců dřeva a lýka, u nahosemenných a většiny jednoděložných, svazky v kruhu

· ataktostélé – jednoděložné rostliny, kolaterální uzavřené svazky

Primární stavba stonku dvouděložných a nahosemenných:

1.Epidermis – jednovrstevná či mnohovrstevná = hypodermis, krytá kutikulou, s průduchy, časté trichomy a ostny.
2.Primární kůra – pod pokožkou, ochranná, mechanická, zásobní a asimilační funkce.
Exodermis a mezodermis členěny podle charakteru buněk – exodermis – kolenchymatická
– mezodermis – parenchymatická

3.Střední válec – začíná pericyklem – může být parenchymatický, sklerenchymatický nebo obojí
Může fungovat jako latentní meristém, zakládají se v něm adventivní kořeny, felogén i následné kambium.

4.Parenchymatická dřeň – může obsahovat chloroplasty, amyloplasty, třísloviny, sklereidy, mléčnice
Může vznikat dřeňová pochva. U mnoha druhů vzniká v internodiích uvnitř dřeně dřeňová dutina.

5.Cévní svazky – buď kolaterální nebo bikolaterální otevřené. Dřeň je charakteristická.

Svazky cévní jsou v kruhu, vně je lýko, dovnitř dřevo. Mezi lýkem
a dřevem je prokambium, část prokambia zůstává zachována
a diferencuje se z něj dělivé pletivo – kambium. Primární kůra
je z kolenchymatické vrstvy, parenchymatické vrstvy a nesouvislé
endodermis nebo škrobové pochvy.
Centrální válec má pericykl, v něm je dřeň s cévními svazky a
dřeňovými paprsky.

Primární stavba stonku jednoděložných:

– pokožka

– sklerenchymatická výztuž – pod epidermis

– základní pletivo se svazky cévními kolaterálními uzavřenými

Stonek jednoděložných rostlin není rozdělen na primární kůru a centrální válec. Na povrchu je krycí pletivo a kutikula. Pod epidermis je výztužné pletivo – sklerenchym a pod ním cholenchym. Následuje dřeň s cévními svazky uzavřenými a kolem nich je pochva. (škrobová ve tmě přejde na endodermis).

Svazky cévní – vývoj začíná vznikem prokambia – vně vzniká floém

– dovnitř vzniká xylém
Metaxylem se diferencuje exarchně = nad protoxylémem.

Listové stopy – cévní svazky stonku přímo spojeny s listy v místě uzlin – vytváří se listová mezera. Napojení listové stopy je složité, je různé u dvouděložných a jednoděložných.

– dvouděložné – list se napojí na 1 svazek cévní, který je nejblíž

– jednoděložné – svazky cévní vstupují v různé hloubce, listové stopy se rozlišují na malé – probíhají ve stonku na periferii a velké – pronikají do středu
V místě vstupu listové stopy se vytváří parenchymtická listová mezera = lacuna. (Mohou být unilakunární a trilakunární).

Tloustnutí:

1.primární – u všech rostlin, je to zvětšování počtu buněk při dělení, stavba se nemění, některé rostliny tloustnou jen primárně

2.sekundární – podmíněno činností kambia

– fascikulární kambium - je z prokambia, tvoří fusiformní iniciály, které produkují deuteroxylém a deuterofloem

– interfascikulární kambium – produkuje buňky dřeňových paprsků