Gymnospermae = nahosemenné

Gymnospermae = nahosemenné

– umělá skupina nahosemenných rostlin

– není vývojově jednotná

– jednopohlavné květy bezobalné = achlamydní, květní části ve strobilech

– dřeviny většinou s tuhými neopadavými listy

– megasporofyly ploché, vajíčka nahá, někdy zakryta zdužnatělým plodolistem

– plodolisty s vajíčky tvoří dřevnaté nebo kožovité šišky

– zárodek vyživován primárním endospermem

– embryo má několik děloh

– sporofyt převažuje nad gametofytem, který není schopen samostatné existence

Klasifikace:

– Cycadophyta – čl. Cycadaceae, Zamiaceae

– Ginkgophyta – čl. Ginkgoaceae

– Conipherophyta – ř. Pinales – čl.Pinaceae, Taxaceae, Cupressaceae

– ř. Gnetales – čl.Ephedraceae

Cycadophyta

– dřeviny, připomínající palmy, mimořádně pomalý růst

– korálovité kořeny, symbióza se sinicemi (Nostoc, Trichomus – fixace N, produkce neurotoxinu)

– potrava – ságo, všecny jedovaté, otrav

– čl. Cycadaceae – cykasovité (Cycas – cykas)

– čl. Zamiaceae – kajákovité

– cykasy tropického a subtropického pásma, chybí žilka v listech

– Zamia pumila – keják drobný

– jedovaté druhy – ochrnutí končetin

Ginkgophyta

– starobylá skupina, zastoupena ve spodním permu
Ginkgo biloba = jinan dvoulaločný

– dvoudomý strom

– listy klínovitě dvoulaločné, žilnatina vidličnatá, opadavé, vyrůstají na brachyblastech spirálovitě

– samčí šištice = megastrobili jsou redukovány na svazečky a vyrůstají na dlouhých stopkách, každá stopka nese na konci 2 nahá vajíčka, z nichž se vyvíjí jen 1

– oplození se uskutečňuje několik měsíců po opylení

– zralé semeno připomíná peckovici – má zdužnatělý integument

– embryo má 2 dělohy

– prvně se vyskytuje pylová láčka

– droga Folium ginkgo – flavonoidy ginkgesozoidy – listy se farmaceuticky využívají pro obsah flavonoidů.

– druhotně tloustnoucí rozvětvený strom, pěstován v parcích a zahradách

Conipherophyta

– dřeviny

– otevřené cévní svazky, tloustnou pomocí kambia

– v sekundárním dřevě pouze cévice = tracheidy

– listy často vždyzelené, vzácně opadavé, drobné, jehlicovité

– tyčinky mají větší počet prašných pouzder, tvoří šišticovitá květenství

– plodolisty drobné, často se skládají do strobilů

– vajíčka nahá, nezakrytá plodolistem, mají 1 integument

– pylová zrna se přenáší větrem na vajíčka, klíčí v pylovou láčku, která obsahuje vegetativní a generativní buňku – ta se dělí na buňku nástěnnou a spermatogenní – dává vznik 2 samičím buňkám, z nichž jedna oplodí oosféru, druhá zaniká

– vajíčka vyplněna nucelem, kde se tvoří mnohobuněčný zárodečný vak

– oplozením vajíčka vzniká zygota, z oplozené oosféry vzniká proembryo a z něj se vyvíjí i více embryí

– zárodek se vyživuje z pletiva samičího proklu = primární endosperm – vzniká před oplodněním vajíčka

– vajíčko se vyvíjí v nahé semeno

Pinales

– č. Pinaceae – borovicovité

– stromy různého růstu, jehlicovité vytrvalé listy

– pryskyřičné kanálky ve vegetativních částech

– jednopohlavní, tvoří šistice, jednodomé rostliny

– semena opatřená blanitým křídlem
Pinus – borovice – po poranění vytéká fyziologický roztok balsamum terebintinae – destilací se získávám oleum terebinthinae, terpentýnová silice – dezinfekce kopyt a paznehtů

Zástupci:
Pinus silvestris – dvě jehlice na brachyblastu
Pinus mugo – borovice kleč
Pinus nigra – černý kmen, dlouhé jehlice
Pinus strobus – vejmutovka, dlouhé měkké jehlice (5)

Abies – jedle – mohutné se šedobílou kůrou, typické dvě řady průduchů na spodní straně listu
Abies alba – jedle bělokorá, uměle vysazována
Abies balsamea – jedle balsámová, kanadský balsám
Abies concolor – jedle ojíněná

Picea – smrk, nejrozšířenější
Picea abies – smrk obecný, ztepilý – citlivý na znečištěné prostředí
Picea pungens – smrk stříbrný, odolnější, horší dřevo

Laryx – modřín, krátké jehlice ve svazečcích
Laryx decidua – modřín opadavý – šištice opadávají po několika letech, jehlice každý rok
Cedrus libani, Cedrus atlantica

Taxaceae – tisovité

– neprodukují pryskyřice a silice, ale pseudoalkaloidy, taxany, dále kyanogenní sloučeniny

– dvoudomě

– celá je jednovatá, kromě červeného míšku

– r.Taxus – chráněný, ve středověku výroba luků

– obsahují mitotické jedy – léčba nádorů

Taxus baccata
Taxus brevifoliata

Cupressaceae – cypřišovité

– jehlicovité, šupinovité listy

– fenolické látky typu tříslovin a flavonoidů, oleje, silice (thujon), lignany (podofylotoxin)

Juniperus communis – jalovec obecný

– zelené a modročerné bobule

– destilací – monoterpeny (thujon)

– thujon – negativní na CNS a GIS, halucinace, poškození jater, ledvin
Juniperus sabina – chvojka klášterská, silice sabin
Thuja occidentalis – zerav západní, thujonové silice

Ephedraceae – chvojníkovité

– nízké keře, zřídka liany

– listy malé, šupinovité

– plodem načervenalá nepravá semenná peckovice
Ephedra – chvojník (40 druhů, jižní Evropa a Amerika, Asie)

– metlovité nebo prutovité větvení keře

– malé šupinovité listy, jedovatá rostlina

– semeno je obaleno listeny, některé dužnatí

– protoalkaloid – efedrin, norefedrin, norpseudoefedrin

– efedrin zvyšuje TK, puls.frekvenci, spreje proti astmatu