Literatura raného středověku

Literatura raného středověku

Náboženská témata v evropských literaturách raného středověku. Slovanské kořeny našeho písemnictví – Velká Morava. Písemnictví v přemyslovských Čechách, latina jako literární jazyk, nejstarší legendy a písně. První stopy užívání češtiny v literatuře.

• Bible – Nový zákon - 2.část křesťanské bible, psán řecky , ve 4.stol latinský překlad – Vulgáta

1. 4 evangelia: Matouš, Marek, Lukáš, Jan - o životě a umučení Ježíše Krista, první tři podobná, Janovo odlišné, evangelium = dobrá, radostná zpráva
2. Skutky apoštolů: o působení Kristových žáků
3. Epištoly - 21 epištol – listy apoštolů věřícím
4. Zjevení sv.Jana (Apokalypsa) - vylíčení konce světa, posledního soudu

Základní data Kristova života:

• příchod Ježíše Krista byl zvěstován Janem Křtitelem (křtil lidi u řeky Jordán)
• rodiče Ježíše Krista žili v Nazaretu, matka Pana Marie byla zasnoubená sv. Josefu, zjevil se jí anděl Gabriel a zvěstoval jí, že se jí narodí boží syn
• Marie a Josef se vypravili do Betléma, nenašli nocleh, usadili se v jeskyni a tady se narodil Ježíš - 25. 12.
• jeho narození v Betlémě je ohlášeno kometou, která k němu a jeho matce dovede tři krále -mudrce z Východu; poklonili se mu a složili mu tři dary - zlato, kadilo a myrhu (vonná mast na mrtvá těla)
• král Herodes se dozvěděl o existenci Ježíše; začal se obával o svůj trůn - chtěl se Ježíše zbavit; nařídil vojákům zabít v Betlémě všechny chlapce do dvou let (à 12. = svátek mláďátek); Ježíš mezi zavražděnými nebyl, na upozornění anděla Gabriela rodina utekla do Egypta; Herodes onemocněl a zemřel; po jeho smrti se rodina vrátila do Nazaretu (à Ježíš Nazaretský)
• když Ježíš dospěl, vydal se za J. Křtitelem nechat se pokřtít; pak šel do pouště, kde se 40 dní postil, aby se připravil na poslání božího syna
• když mu bylo 30 let, začal kázat; měl k ruce 12 apoštolů, kteří mu pomáhali kázat učení
• vykonával zázraky, uzdravoval nemocné, křísil mrtvé, např. Lazara
• měl i své nepřátele, vytýkal jim, že užívají náboženství pro svůj prospěch
• nakonec ho zradil jeden z apoštolů Jidáš à Poslední večeře s apoštoly v zelený čtvrtek před Velikonocemi
• pak odešel na Olivetskou horu, tam byl zajat a odsouzen k smrti; jeho smrt byla utrpením; svůj kříž si musel nést na zádech na horu Golgotu (popravčí místo, Golgota je vrchol Kalvárie) (à Velký pátek před Velikonocemi - křížová cesta); přibili ho na kříž; když vojáci odešli, jeho přátelé ho sňali z kříže, pomastili ho mastmi a uložili do skalního hrobu; za tři dny vstal z mrtvých neděle velikonoční
• na Ježíšově hrobě je napsán nápis INRI (Ježíš Nazaretský král židovský)

• Korán - základní text islámu - zachycuje zjevení proroka Muhammada, ustanovuje celkový kodex muslimského života

Středověká literatura

• církev – výhradní postavení ve společnosti, jistota a víra v lepší budoucnost
• náměty z bible nebo antiky – často se opakující
• hrdina – světec, mučedník – idealizovaný, dále král nebo rytíř
• cílem středověké literatury – poučovat, dojímat, vychovávat
• důležitý nebyl obsah, ale forma
• původnost díla se necenila, autoři – většinou neznámí
• alegorie, používání symbolů, neusilovala o jedinečnost
• zpočátku – psáno výhradně latinsky, řecky nebo staroslověnštinou – jazyky uznávané církví
• školy, knihovny – vznikají při klášterech
• rukopisné knihy – shromažďovány v kostelech a klášterech
• měřítko všeho – Bůh
• velkou roli hrála askeze – odříkání si tělesných požitků – opak antiky
• myšlenková spojnice mezi antikou a středověkem – patristika, poté scholastika

patristika

• středověký myšlenkový směr, rané období křesťanské vzdělanosti
• obhajoba křesťanského pojetí antické filozofie, první teologicko-filosofické systémy křesťanství

Aurelius Augustinus (sv.Augustin)

• filosof, teolog, původem ze severní Afriky
• O obci boží, O trojici – filosoficko-teologické texty

Sv. Ambrož

• milánský biskup, teolog
• komentáře bible

scholastika

• středověký myšlenkový směr, propagovaný církevními školami a univerzitami,
• základem je vyložení nebo obhájení církevních dogmat rozumem

Tomáš Akvinský

• italský teolog, filosof, dominikán
• nejvýznamnější představitel scholastiky
• vypracoval 5 důkazů boží existence
• Suma teologická – souhrnný teologický výklad
• Suma proti pohanům – apologetické dílo – k obraně víry

Velkomoravská říše (8.-9.stol.)

• první útvar na našem území – raná forma státu
• kníže Rastislav
• říše musela vzdorovat útokům ze západu, pomoc u císaře Byzantské říše Michala III.
• 863 příchod Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu
• úsilí o rozšíření křesťanství, zavedení slovanského jazyka do liturgie, vybudování základů vzdělanosti

• po zániku Velkomoravské říše – centrum státního vývoje - přemyslovské knížectví (stř. a záp. Čechy) – hledali oporu v Německu ® orientace na latinskou kulturu
• Přemyslovci až do 14.století – potom Karel IV. – upevnění českého státu mezi evropské velmoci

Staroslověnské písemnictví

• staroslověnština - nejstarší doložený spisovný slovanský jazyk, vypracována v 9.století Konstantinem a Metodějem
• hlaholice - vytvořena Konstantinem, písmo pro staroslověnštinu - využita k překladům bible a dalších děl, dál přepracována žáky – cyrilice
• téměř všechny dochované texty z této doby jsou náboženského charakteru a popisují vstup křesťanství do našich zemí, legendy (Ludmila, Vít, Prokop)
• legenda – verš i próza, vypráví o životě, skutcích, zázracích a umučení světců; legendy jsou částečně historicky pravdivé

staroslověnské památky:

• Proglas – veršovaná předmluva k překladu evangelií, autor – asi Konstantin;
  zdůrazňuje právo lidí na bohoslužbu v mateřském jazyce – krok k demokracii, náboženství a tím i vzdělání vůbec
• Život Konstantinův, Život Metodějův – Panonské legendy, ale legendami nejsou, historické vypravování převažuje, zázračné prvky jsou utlumeny, jsou to prozaická díla, která vznikla po jejich smrti; psali je jejich žáci; zabývají se událostmi od narození obou bratrů až po jejich smrt; ssoustřeďuje se na filozofickou problematiku, obhajoba životního díla obou bratrů
• Kyjevské listy – psány hlaholicí – zlomek z mešní knihy, jediná památka, která se v rukopise zachovala z doby Velké Moravy v původní podobě
• Život svatého Václava – první staroslověnská legenda - pochází z 10. stol., vypráví o knížeti Václavovi a o jeho mučednické smrti; vyjádřena nedotknutelnost vládnoucí dynastie, v níž koluje krev svatých předků
• Život svaté Ludmily
• druhá Staroslověnská legenda o sv. Václavovi - stol., náročný styl, typická středověká legenda se zázraky
• Peterik (Kniha otců) – vypráví o životě mnichů, poučné a vzdělávací dílo
• Zákon sudnyj ljudem - právnická literatura

Latinská literatura

• – 11. století.
• český stát byl orientován na západní latinskou kulturu, v roce 973 založeno Pražské biskupství
• staroslověnská kultura postupně vytlačována latinskou - na zánik staroslověnštiny působilo i počešťování staroslověnských písní
• legendy vzniklé v tomto období – soustředěné na domácí světce, složí k upevnění českého křesťanství
• rozvíjí se dějepisectví

• Kristiánova legenda – ačkoliv latinsky psaná legenda, brání staroslověnskou vzdělanost, o životě sv.Ludmily a sv.Václava, obsahuje méně fantastických prvků, jde spíše o historické vypravování o počátcích křesťanství u nás

Kosmas

• první český kronikář; byl to kněz a vzdělaný člověk, děkan svatovítské kapituly

· Kronika Česká

• představuje první významný pokus o chronologické zachycení událostí a pokus o jejich uspořádání v celek
• Kosmas líčí dějiny od nejstarších dob až po svou smrt
• Kronika Česká dovršila vítězství latiny nad staroslověnskou tvorbou
• prameny rozdělil: bájné vyprávění starců – Libuše, Přemysl, Praotec Čech, zprávy hodnověrných svědků – co slyšeli a viděli, Kosmova současnost – události, které se staly za Kosmova života

Počátky česky psané literatury

• latinské texty přístupné jen některým vrstvám (kněží, studenti)
• na přelomu 11.a 12.století se začínají objevovat české glosy
• glosy – vpisky (na okrajích rukopisů), vysvětlují slova, spojení, nejznámější – Vídeňské, Svatořehořské glosy
• nejstarší česká věta je v zakládací listině Litoměřické kapituly z pol. 11. stol.
• jediným dokladem české básnické tvorby do 13.století – písně

• Hospodine, pomiluj ny – 1.česká duchovní píseň, 10.století, obsahuje staroslověnské prvky (krátká staroslověnská píseň, zachovaná v počeštěné podobě), funkce hymny; zpívána při slavnostních příležitostech. prosba o mír a úrodu - pane smiluj se nad námi
• Svatý Václave, vévodo české země – 2.česká duchovní píseň, přelom 12.a 13.století, také funkce hymny; Václav je zobrazen jako rytíř, který má chránit český národ - z písně duchovní se stala píseň slavnostní a válečná