Evropské Baroko – Česká pobělohorská literatura
Evropské Baroko – Česká pobělohorská literatura
Zdroje barokní tvorby, Literatura české emigrace – osobnost a dílo
Jana Ámose Komenského. Domácí katolická tvorba. Lidová slovesnost.
Baroko
- pokračování v šíření reformačních
myšlenek à boj reformace s protireformací, konflikty, nejistota, 30ti-letá válka – rozpor mezi katolíky a protestanty
- růst autority
katolické církve a absolutismu (Francie)
- století; vznik na počátku 16. století v Itálii, Španělsku
- z renesance
přejímá touhu po poznání, ale nevíra v člověka, jeho pozemský svět – zdůrazňuje se pomíjivost světa i člověka,odvrat od
přírody
- nedůvěra v rozum – znovu obrat k Bohu, vítězí víra (k nadpozemským jistotám)
- typický mysticismus,
duchovno
- naturalistická konkrétnost
- alegorie, symboly - skrývá se v nich něco nadpozemského, přeměňovala se do nich
smyslová zkušenost autora, jeho pocity
- v literatuře oživení typicky středověkých žánrů (legendy, duchovní písně, traktáty,
epos)
malířství:
- dramatické světelné efekty
- Caravaggio, Rubens, van Dyck, Rembrandt
sochařství:
- dramatický pohyb, vnitřní napětí, křečovitost, patetická gesta
- sochy na Karlově mostě
architektura:
- nepravidelné linie – křivky, vlnění, kopule
- velikost a mohutnost staveb
- morové
sloupy, Loreta
commedia dell' arte:
- lidové, ale profesionální divadlo
- Benátky – 2.polovina 16.
století, stala se italským národním divadlem, kočovní herci
- hra neměla stálý text - improvizace, - ustálené typy, mají neměnnou
masku:
starý obchodník Pantalone; Harlekýn; právník Dottore; Capitan; služka Colombína… - největší ohlas ve Francii –
některé postavy pak přebírá francouzská pantomima (kolombína, harlekýn, pierot)
- dnes v cirkuse, pantomimě, baletu, avantgardním
divadle
Itálie
Torquato Tasso
- básník pozdní renesance, prozaik, rysy nastupujícího baroka
- tvořil
v době nástupu protireformace
- celý život pronásledován výčitkou, že jeho dílo není nábožensky bezúhonné – strach
z kacířství jej dohnal k šílenství
- Osvobozený Jeruzalém - popisuje 1. křížovou výpravu a příhody jejích
účastníků
Španělsko
Pedro Calderón de la Barca
- pocházel ze vznešené rodiny, vychováván jezuity,
obhájce autority církve a krále, stal se duchovním
- psal komedie a posléze náboženské hry, vycházející z křesťanství a
katolického náboženství
- mistr vtipných dialogů, mnohé hry jsou však značně pesimistické
- Život je sen -
symbolické drama o smyslu a obsahu života, o splnění věštby, o touze po moci, o rozporu mezi životem a snem
- Zalamejský
rychtář - drama cti a žárlivosti
Tirso de Molina
- Sevillský svůdce a kamenný host -
lidové pověsti o Donu Juanovi zpracované v divadelní hře
Anglie
John Milton
- pozorovatel politického dění
v Anglii, tajemník Olivera Cromwella
- psal poezii (sonety,elegie) a prózu – pamflety (ostrý útočný leták n.článek), za své spisy
vězněn
- Ztracený ráj - náboženská epopej na biblické téma, psán jako oslava revoluce; příběh vyhnání Adama a
Evy, vzpoura anděla Satana proti bohu
Německo
Hans Jacob Christoffel von Grimmelshausen
- prozaik, zúčastnil
se třicetileté války
- pikareskní próza
- Dobrodružství Simplicia Simplicissima - líčí hrůzy a neštěstí
třicetileté války; naivita, prostota vypravěče × krutost, zvrácenost doby
- Poběhlice kuráž - inspirace pro hru
Bertolta Brechta Matka Kuráž a její děti
Česká pobělohorská literatura
- spojeno s protireformací - snahy o
potlačení českého jazyka, objevuje se němčina
- po roce 1620 - doba temna, doba pobělohorská - úbytek vzdělanců a čtenářské
obce
Domácí literatura:
- vliv Jezuitského řádu
- charakteristika Jezuitské literatury:
-protireformační duch (reformace je období od počátku husitství - až do konce Jed. bratrské)
-především duchovní literatura
Pololidová tvorba:
- mezi oficiální literaturou a ústní lidovou slovesností
- literatura o lidu psána
měšťany
- kramářské písně - zpívány na jarmarcích kramáři s flašinetem, s obrázkovým doprovodem,
aktuální společenské události, nahrazují noviny; zábavná a informativní funkce
- písmácké kroniky -
stupeň mezi písemnictvím a slovesností, česky; záznamy historických událostí formou osobních zápisků; např. František Jan Vavák
- interludia - fraška z lidového prostředí, satira, parodie, vulgarismy; např.Václav František Kocmánek
Lidová tvorba (ústní lidová slovesnost)
- v období národního obrození důležitý inspirační zdroj
- pohádky - obsahují i mravní ponaučení - potrestání zla, vítězství dobra, vychází z biblických motivů,
bajek nebo současnosti
- pověsti - jednoduché příběhy z minulosti, o zbojnících, povstáních, husitech,
rodové pověsti
- lyrické písně - duchovní, vojenské, sociální, taneční, milostné, zbojnické
- lidová dramata - lidové hry
se zpěvy, hanácké opery
- loutkoherecká představení - Václav Matěj Kopecký
Bedřich Bridel
- jezuita,
básník, překladatel, profesor rétoriky
- psal hlavně duchovní (filozofickou) lyriku, česky
- Co Bůh? Člověk?
- poema, mystická úvaha o dokonalostiboží a nicotě lidské existence
- Jesličky - sbírka vánočních písní
Bohuslav Balbín
- jezuita misionář, kazatel a vlastenec
- Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště
pak českého
- moderní myšlenka práva národa na vlastní jazyk
- vyzdvihuje hodnotu českého jazyka a kultury
- dílo vydáno až na počátku národního obrození – vliv na generaci Dobrovského
- Učené Čechy - latinsky,
literární a kulturní dějiny
Felix Kadlinský
- - jezuitský profesor, básník
- Zdoroslavíček v
kratochvilném háječku postavený - volné přebásnění souboru písní němce F. von Spee
Antonín Koniáš
- jezuita – zásluha na hromadném pálení českých, především nekatolických knih (snaha zamezit vlivu protestantismu)
- Klíč kacířské bludy k rozeznání otevírající, k vykořenění zamykající - soupis zakázaných knih, pomůckou pro
mapování nekatolické literatury
Adam Michna z Otradovic
- hudební skladatel a varhaník v Jindřichově Hradci -
česká duchovní hudba
- Česká mariánská muzika, radostná i žalostná - kancionál - ukolébavky, milostné písně,
vánoční koledy, písně Chtíc, aby spal, Hajej, můj andílku
Jan František Beckovský
- pokus o popularizaci českých dějin
- Poselkyně starých příběhů českých - navázání na Hájkovu kroniku
Václav Jan Rosa
- filolog, právník
- jazykovědná práce - snaha o tříbení češtiny – purismus (čistý) –
očišťování od přejímání cizích slov – tvorba novotvarů (klavír - břinkoklapka, jídelna - jezna, kapesník – čistonosopléna)
- Čechořečnost - jazyková příručka
Exulantská literatura
Pavel Stránský
- po Bílé
hoře odešel do Německa
- O státě Českém - latinsky, hájí předbělohorské Čechy
Pavel Skála ze
Zhoře
- Historie církevní - česky, dějiny nekatolických církví na českém území
Jan Ámos
Komenský
- největší spisovatel pobělohorské emigrace a české barokní literatury
- filosof, pedagog, překladatel,
historik
- poslední biskup jednoty bratrské
- rodiště Jižní Morava (Nivnice, Uherský Brod, Komňa)
- pocházel
z česko-bratrské rodiny, ve 12 letech mu zemřeli rodiče, vychovávali ho příbuzní
- studoval na bratrských školách (Přerov, Strážnice) a později v Heidlbergu a Herbornu
- po ukončení studií působil na Moravě jako kněz a učitel (Přerov a Fulnek)
- oženil se, 1620 přišel o ženu a 2 děti, později
zemřela i jeho druhá žena
- v r. 1628 musel odejít z Čech (nekatolík-protestant) – odchod do polského Lešna, ale stále doufal, že
se jednou bude moci vrátit do své vlasti (poté Anglie, Švédsko, Uhry, Nizozemí)
- nikdy se nevrátil (uzavření vestfálského míru
1648 mu zmařil naději)
- při požáru v Lešně pozbyl větší části svých rukopisů, ale hlavně slovníku Poklad českého jazyka
- 1656 se usadil v Amsterdamu, kde umírá, pohřben v holandském Naardenu
- vytvořil více jak 250 děl
- ve svém díle položil
základy moderní pedagogiky
- nazýván„učitel národů“
- usiloval o snášenlivost mezi lidmi a o mír mezi národy
(panharmonii)
Filozoficko-náboženská díla:
· Listové do nebe
- fiktivní dopisy chudých Kristovi, kritika
společnosti a listy Krista lidem nabádající ke smíru
- zamýšlel se nad situací chudých a nad rozporem rozumu a náboženského
citu
· Labyrint světa a ráj srdce
- rozsáhlé alegorické dílo (jinotaj)
- poutník prochází městem
(světem), aby si našel povolání, v němž by byl šťasten; provází ho Všezvěd Všudybud (symbolizuje zvídavost člověka) a Mámení
(člověk, který se přizpůsobí lži a klamu) - nasadí mu brýle mámení, kterými by měl vše okolo sebe vidět krásné, růžové, má je ale
nasazeny špatně - z dálky vidí růžově, ale z blízka už vidí pravdu; prochází ulicemi, kde žijí řemeslníci, boháči.. nikde nenajde
štěstí, ale jen přetvářku lakotu a nenávist; útočiště najde až na konci své cesty městem, v chrámu, tedy ve víře v Boha
· Kšaft umírající matky jednoty bratrské
- alegorická forma závěti (kšaft=závěť)
- po uzavření Vestfálského
míru v r. 1648 znemožněn návrat do Čech, přesvědčen o neodvratném zániku jednoty bratrské, nechává svou církev promlouvat jako
matku
· Hlubina bezpečnosti (Centrum securitatis)
- čím více se člověk vzdaluje od středu jistoty, Boha, tím více
propadá zmatkům a točí se v bludném kruhu, víra v Boha je jediná jistota (střed bezpečí)
· Přemýšování o dokonalosti
křesťanství
Pansofická díla:
- pansofie = ideál vědy shrnující veškeré dosavadní poznání
- princip je postaven
na poznání všeho, což přispěje ke vzdělání; prostřednictvím vzdělání lze zamezit všem negativním jevům ve společnosti.
- Všeobecná porada o nápravě věcí lidských
- Poklad jazyka českého (Linguae Bohemicae thesaurus) -
plánovaný úplný slovník češtiny
materiál mu shořel v Lešně
Pedagogická díla:
- Didaktika
česká - později rozšířena na latinskou verzi Didactica magna
· Didactica magna (Velká didaktika)
- vyložil zde své pedagogické zásady:
- rovnost vzdělání pro všechny (chlapci i děvčata, chudí i bohatí)
- výuka v
mateřštině (cizím jazykům se má učit na základě jazyka mateřského)
- rozdělení výuky podle stupňů, podle věku žáků
- výchova: mravní, estetická, rozumová, citová, tělesná, praktická
- dodržování názornosti (od názornosti a jednoduchosti ke
složitějšímu a abstraktnímu)
- posloupnost ve výuce, důraz na praxi
- nutnost opakování a zkoušení
- pěstování
tělesné obratnosti
- zavedl přestávky, odmítá tělesné tresty
- koncepce vzdělání – rozdělení výchovy do 4 stupňů po 6
letech
- mateřská (výchova v rodině)
- obecná škola v národním jazyce (vesnice)
- škola latinská –
gymnázium (ve městech)
- univerzita, akademie (v hlavním městě státu, studijní pobyty)
- Informatorium školy
mateřské - o výchově v předškolním věku, především pro matky
jako jeden z prvních pedagogů upozornil na význam výchovy
v předškolní době (především estetické výchovy) - Brána jazyků otevřená (Janua Linguarum Reserata) - první
moderní učebnice latiny
pojmům odpovídají věty, účinnější výuka jazyka a zároveň poučení o skutečném světě
- Orbis pictus (Svět v obrazech)- původně učebnice latiny, později se stala vzorem učebnice cizích jazyků vůbec, pro
větší názornost ilustrace – pod nimi popsána ve čtyřech jazycích
- Schola ludus (Škola hrou) - výchova pomocí
divadla
8 divadelních her, podle kterých se měli žáci naučit latinsky, rozvíjí smyslové schopnosti - Kancionál
- sbírka české duchovní lyriky
- O poezii České - mj. propagoval časomíru
- Via Lucis (Cesta
světla)
Zones.sk – Zóny pre každého študenta