Literární cíle májovců

Literární cíle májovců

Situace v české společnosti v 60. letech 19.století. Umělecký program májovců. Vysvětlit na základě vlastní četby národní a sociální ráz tvorby V.Hálka, K.Světlé, J.Arbesa nebo J.Nerudy

• v 50. letech končí Bachův absolutismus
• 1848-poražena buržoazní revoluce, Rakousko nastolilo absolutistickou vládu (Bachův absolutismus), v té době utichl politický život i kultura (řada spisovatelů byla přímo pronásledována – Havlíček, Němcová, Tyl, Frič, Sbina)

• léta – hospodářský rozmach (politický ruch - strana staročes. a mladočeská), znovuzavedení parlamentní vlády
• 1860 císař František Josef druhý vydal Říjnový diplom - v něm jsou uznána politická práva českého národa a přislíbena ústava.
• 1867 - dočasný neúspěch české politiky (rakousko – uherské vyrovnání; tzv. dualismus – rakouská monarchie rozdělena na část předlitavskou, tj. země rakouské a české s nadvládou německou, a zalitavskou, tj. Uhry a Slovensko s nadvládou maďarskou)

Rozkvět kultury:

• s politickým rozmachem 60. let souvisí i rozkvět kulturní
• vznikají spolky: Sokol (M. Tyrš), pěvecký spolek Hlahol, organizace českých umělců Umělecká beseda
• vznikají nové noviny, časopisy, nakladatelství, vyšel Ottův slovník naučný
• rozvíjí se divadlo (otevřeno Prozatímní divadlo), r. 1868 položen základní kámen Národního divadla, byly organizovány sbírky na jeho stavbu („Národ sobě“- nápis na oponě), na stavbě se podíleli nejvýznamnější umělci a mluví se o nich jako o generaci Národního divadla, divadlo dostavěno 1881, požár, znovu otevřeno1883
• na stavbě se podíleli:
• architekt Josef Zítek
• malíři Mikoláš Aleš, Frant. Ženíšek, Vojtěch Hynais (opona)
• sochaři Josef Václav Myslbek, Bohuslav Schnirch aj.
• sklad. Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich

Májovci

• 1858 vychází almanachMáj, jeho prostřednictvím se představila generace básníků a prozaiků – májovci
• (pojmenováni podle K. H. Máchy – v jeho díle spatřovali to, co sami prožívali: rozpor mezi vznešenými ideály a nemožností je uskutečnit)
• (almanach = sborník, ročenka; obsahuje lit. příspěvky různých autorů, často poprvé publikujících)
  autoři byli obdivovatelé Máchy a sami chtěli být pokrokoví spisovatelé, obsahoval domnělý Máchův portrét

• hlavní reprezentanti: Jan Neruda, V. Hálek, Adolf Heyduk, Karolína Světlá, Jakub Arbes; Gustav Pflégr Moravský, Rudolf Barák, Rudolf Mayer
  (do almanachu přispěli i starší autoři – Sabina, Erben, Němcová)

hlavní znaky:

• odklon od historismu (mladí spisovatelé), věnovali se současnosti
• zpočátku se snažili pozvednout literaturu na evropskou úroveň (hodně překládali a využívali cizí náměty)
• zaměřovali se na sociální problémy (1., kteří uvedli do děl postavu dělníka)
• chtějí se zabývat sociálními otázkami naprosto realisticky
• především venkovské prostředí
• nezdůrazňovali národní témata (zabývali se národními otázkami, ale to ne bylo v dílech to nejpodstatnější)
• umělecká svoboda v tématu a zpracování
• poezie (Hálek, Neruda, Heyduk), romaneta, povídky, romány

Jan Neruda

• narozen 1834 na Malé Straně, žil v domě U dvou sluncí v Ostruhové ulici, zemřel 1891; pocházel z rodiny nepříliš zámožné
• básník, prozaik a novinář; vůdčí osobnost májové generace; redaktor Národních listů, působil v řadě redakcí (Obrazy života, Čas, Národní listy, Květy, Lumír, Poetické besedy) jako redaktor, fejetonista, kritik divadla a literatury
• pesimismus a skepse; tvůrce fejetonu; jako dramatik nebyl moc úspěšný
• za svého života nebyl doceněn, až v 90. letech
• bohémistická povaha
• navštívil Německo, Itálii, Francii, Egypt, Balkán (náměty fejetonů)
• nikdy nebyl ženatý, k ženám měl vztah velmi vroucný a vášnivý, ženy ovlivnily mnohé jeho básně
• aktivní a společenský člověk, velmi rád tančil, sám hrál na několik hudebních nástrojů

Poezie

• psal celý život, ale vydal jen 6 sbírek, poezie odráží jeho vztah ke světu, příjemné verše × odměřený
• čtenářsky náročná, formálně dokonalá, myšlenkově zatížená
• zachycovala na prvním místě jeho vlastenecké postoje a až v druhé řadě problémy intimní. vyvíjela se od nálad pesimistických, chmurných k náladám radostným a optimistickým.
• Hřbitovní kvítí - 1. sbírka (1858) vyjadřuje zklamání ze současného života i literatury
  skepse, ironie, hořká kritika; soudobá kritika ji přijala nepříznivě (že je to příliš smutné a skeptické verše byly velmi složité), proto se na 10 let básnicky odmlčuje (věnoval se novinařině)

· Knihy veršů

• Kniha veršů výpravných - básně epické, sociální balady (b. Dědova mísa)
• Kniha veršů lyrických a smíšených - cyklus Otci, Matičce, Anně
• Kniha veršů časových a příležitostných - b. Vším jsem byl rád
  obsahem se velmi podobala té první;– použil i několik básní z ní, lyrické i epické básně, sbírku rozdělil na 3 části a věnoval ji svým blízkým (otci, matičce, Anně-jedna z jeho lásek), velmi osobní sbírka vyplývá z toho jeho lepší vztah k matce než k otci – oslava mateřství
  básně epické (tato část obsahuje i sociální balady -- 1. soc. balady v naší poezii; soc. bal. = lyrickoepická báseň, pochmurný děj a tragický konec, který je způsoben sociálními poměry), lyrické a příležitostné; tématicky velmi různé, verše vystihovaly náladu této doby
  soc. balady Před fortnou milosrdných, Dědova mísa - mají tématiku stárnoucích rodičů, o které se jejich děti nemohou postarat
  b. Vším jsem byl rád - hodnotí svůj život jako boj, který má smysl, protože slouží národu
• Písně kosmické-(1878) předěl v Nerudově tvorbě, touto sbírkou se stal uznávaným; velký úspěch u čtenářů i u kritiky; optimistický pohled na budoucnost
  lyrika společenská s tématikou vesmíru, na který pohlíží laicky, polidšťuje planety, jako by tvořily rodinu. (Slunce – matka; Měsíc – otec; hvězdičky – dětičky)
  ovlivněn prudkým rozvojem vědy, doba technických vynálezů, začal věřit v lidské schopnosti
• Balady a romance - epické básně, přijata s povděkem; balady v této sbírce jsou často humorné, naopak romance mohou zobrazovat tragický motiv
  tématika - historická -z české historie, biblická nebo i ze současného života se sociálním námětem (většinou z komického hlediska)
• Romance o Karlu IV-Karel IV a Bušek z Velhartic popíjejí v Čechách uzrálé víno, kterému král přijde na chuť později a Bušek přirovnává k vínu český národ, který se na první pohled zdá nepřístupný, drsný, ale při bližším poznání vyjde najevo, že jde o lidi dobré se smyslem pro humor
• Balada dětská-smutnější, autor byl inspirován smrtí dcery Adolfa Heyduka
• Balada rajská, horská, česká - typické-balady s tragickým příběhem, sociální (tragika je v nich způsobena společností)
• Stará, stará-příběh ženy s nemanželským dítětem a ona volí raději smrt s dítětem, protože by společností byla odsuzována, netypická-balady humorné, autor si v nich většinou dělá legraci z lidských vlastností
• Májová-květen (měsíc lásky), dívka žádá svatou o ženicha, ale klade si podmínka, že nesmí být zrzavý, když nikdo jiný není volný, vezme za vděk i takovým, autor si dělá legraci ze vdavekchtivé dívky
• Prosté motivy - převážně lyrická sbírka
  „básnický deník“, Nerudova osobní zpověď, rekapituluje svůj život
  rozděleny podle ročních období do 4 částí - Jarní, Letní, Podzimní, Zimní, přirovnává lidský život k ročním období jaro (dětství), léto (jinošství), podzim (dospělost), zima (stáří), na rozdíl od přírody se lidský život neopakuje; poslední oddíl (Zimní) je pesimistický - čekání na smrt.
• Zpěvy páteční - poslední sbírka, vydána posmrtně J. Vrchlickým
  vlastenecká poezie, láska k národu (ústřední téma) víra v lepší budoucnost
  s biblickou symbolikou, symbol Velkého pátku = křesťanský svátek (utrpení), porovnává utrpení Kristovo s utrpením českého národa v současnosti a Kristovo vzkříšení se vzkříšením národním, společenská vlastenecká lyrika
  Láska - Nerudovo vyznání z lásky k národu
  b. Jen dál - výzvy k národu a k činu

Próza:

• prózu začal psát v 50. letech
• hlavním znakem jeho tvorby byla objektivnost (pravdivé zachycení skutečnosti)
• popisoval tehdejší přítomnost
• Trhani - sociální povídka s reportážními prvky, ze života dělníků na stavbě železnice, popisuje jejich práci, životní zklamání
• Arabesky - črty se života ve městě, kde se snaží vystihnout typické městské postavy tehdejší Prahy

· Povídky malostranské

• povídkový cyklus o životě lidí na Malé straně v době Nerudova mládí
• humorné, vážné, smutné;vzpomínkové povídky, některé i autobiografické - autor čerpá z vlastních zkušeností na Malé Straně, postavy skutečně znal a v některých povídkách jako malý kluk vystupuje sám, řada z nich byla zfilmovaná
• soustřeďují se na zvláštní obyvatele Malé Strany, vystihují charaktery lidí od žebráků přes obchodníky až k váženým pražským měšťanům. Jsou to často lidé nedůvěřiví, uzavření do sebe, žárlivostí, ale Neruda je chápe, dívá se na ně ironickým humorem
• Týden v Tichém domě-úvodní povídka, nejdelší, zachycen průběh jednoho týdne v pavlačovém domě, všední život lidí ze všech společenských vrstev (hádky, drby)
• Hastrman-hlavním hrdinou je stárnoucí pan Rybář (Hastrman díky oblečení a povaze), majitel sbírky kamenů, o níž se domnívá, že je nesmírně cenná, když zjistí opak, je z toho nešťastný, protože má strach, že rodina, u které žije, ho přestane mít ráda a je velmi překvapen, že ho mají rádi jako dědečka
• Přivedla žebráka na mizinu-žebrák Vojtíšek, který byl pomluven žebračkou, protože odmítl si ji vzít, lidé přestali věřit, že je chudý, přestali mu dávat almužnu a jednou v zimě ho našli zmrzlého
• Doktor Kazisvět-doktor Heribert, který nikdy nevykonával lékařskou praxi, se jednou stal svědkem pohřbu, při kterém se náhodně otevřela rakev a on zjistil, že domnělý nebožtík žije, zachránil mu život, ale ani tahle příhoda nezměnila jeho samotářský způsob života
• O měkkém srdci paní Rusky-hrdinkou je žena, která navštěvovala všechny pohřby a pomlouvala zesnulé, proto jí účast na pohřbech byla zakázána a ona to vyřešila tím, že se přestěhovala tak, aby alespoň z okna mohla pohřby pozorovat
• Pan Ryšánek a pan Schlegel-dva stárnoucí muži, kteří se pravidelně setkávají v hostinci, ale nikdy spolu nepromluví, nakonec vyjde najevo, že se v mládí pohádali o dívku
• Svatováclavská mše-hrdinou je malý kluk, který se nechal večer zamknout v kostele a očekával, že se tam v noci budou dít jakési zázraky, ale nakonec prožil noc plnou strachu a byl rád, když se kostel ráno otevřel
• Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku-pan Vorel si otevře krupařský krámek, a protože k němu nikdo nechodí, kouří, pak k němu nechodí kvůli kouři a když se má krámek zavřít, oběsí se
• Figurky, U tří lilií, Večerní šplechty

Fejetony:

• byly podpořeny jeho pozorovacím talentem, výborně charakterizoval lidi i situace, schopnost podat problém humorně, vtipně a s nadhledem
• většina vyšla v Národních listech (přes 2.000) se znakem trojúhelníčku místo jména, tématika byla velmi rozmanitá, psal o všech oblastech života, nejvíce fejetonů se týkalo kultury, hlavně divadla nebo nových knih, nejzávažnější byly vydány knižně, kde byly řazeny tématicky
• máj 1890 - postřehy z prvomájové oslavy u nás
• Kam s ním?-humorný, řeší, jak se Pražan může zbavit starého slamníku
• Obrazy z ciziny-dojmy z vlastních cest do Itálie, Francie, Německa, Blízký východ, Egypt
• Žerty hravé a dravé, Menší cesty, Studie krátké a kratší

Drama:

• - jejich úroveň se nevyrovná ostatní tvorbě
• Ženich z hladu-komedie
• Francesca di Rimini-tragedie

Vítězslav Hálek

• básník, novinář, hlavní organizátor uměleckého života
• pocházel z venkova, studoval v Praze na filozofické fakultě, po studiu pracoval v Praze jako redaktor v redakci Květů, Lumíra a Národních listů
• hodně cestoval, optimistický pohled na svět, hlavní inspirací byl venkov
• ve své době považován za největšího básníka velmi obdivován, psal velmi optimisticky, jednoduše, srozumitelně o příjemných věcech
• většinou pracoval spolu s Nerudou, měli podobné pokrokové názory, ale jejich tvorba se zásadně odlišovala (Neruda do své smrti nepochopen, protože psal pesimisticky a jeho vyjadřování bylo velmi náročné a složité k pochopení

poezie

• psal hlavně lyriku, básně byly velmi zpěvné a navozovaly pocit dobré nálady
• soustředěna především na přírodu; také píše poezii společenskou, ta je ovšem hodně ovlivněna přírodou
• V přírodě- zachycuje krásu české krajiny s jejími zákoutími, barvami, vůněmi i zvuky (nachází v ní lásku, krásu, radost), mnohé básně zhudebněny B. Smetanou
  užívá lehká (zpěvná) slova, která často zdrobňuje; pravidelná stavba veršů; pravidelný rytmus, onomatopoická slova – zvukomalebná (slovo vyvolává představu zvuku)
• Večerní písně- milostná a přírodní lyrika, hl. motivem šťastná láska, kt. je zdrojem lidského života, sám šťastnou lásku prožíval a výhodně finančně se oženil
  psáno lehkou zpěvnou formou, plné optimismu, radosti a hravosti
• Pohádky z naší vesnice- poslední bás. tvorba, vyšla posmrtně
  zaujaly ho otázky vesnického lidu, který žije přírodě nejblíže, všímá si tradic i obyčejů, ale i sociálních rozporů(chudoba na vesnici)
  Dražba-dražba nuceného prodeje krávy, která byla jediným zdrojem obživy chudé vdovy, která byla přinucena krávu prodal kvůli dluhům

drama

• nebyl tu příliš úspěšný
• Král Vukašín-hra z našich národních dějin, ale postava je vymyšlená

povídky

• z venkovského prostředí, na rozdíl od Němcové už vesnici neidealizoval a víc si všímal temnějších problémů, upozorňoval na majetkové rozdíly a často píše o výminkářích
• život na venkově, vztahy mezi rodiči a dětmi, které jsou ovlivněny penězi – realist. prvky, vliv peněz zhoršuje vztahy lidí
• Na vejminku - vztahy rodičů a dětí
• Na statku a v chaloupce - vztahy mezi venkovskými lidmi
• Pod pustým kopcem
• Muzikantská Liduška
• prostý, srozumitelný jazyk
• úsilí přispět k mravní obrodě českého venkova –ukazuje jak majetek ničí mezilidské vztahy a lidské štěstí (Hálek neměl rád bohatce)
• Liduška (nejkrásnější ze vsi) se miluje s Toníkem (chudý vesnický muzikant - houslista), rodiči donucena k sňatku s bohatým sedlákem; příprava svatby, Toník v domnění, že ho Liduška zradila utekl od muzikantů; Liduška před oltářem ženicha odmítla, utekla z kostela, marně Toníka hledala; na všech muzikách; neštěstím zešílela - přezdívka „muzikantská“ Liduška, kořenářka a zaříkávačka Lidušku uzdravila, Toník se vrátil
• Poldík rumař-(Křídová kresba) výjimka, psychologická, o muži, který se ujal syna svého bývalého soka v lásce a na žádost jeho matky ho vyučil svému řemeslu – povoznictví

literární kritika

• Gogola hledám - dílo, které objasňovalo zásady kritického realismu

Karolína Světlá (vl. jménem Johanna Rottová)

• psala povídky a romány z pražského prostředí a z Podještědí
• pocházela z bohaté německé rodiny z Prahy
• svůj pseudonym podle rodiště manžela (Světlá pod Ještědem), ona tam později strávila velkou část svého života
• celý život usilovala o zrovnoprávnění žen, organizátorkou ženských spolků a dívčích škol
• začala psát po smrti své dcery

• zakladatelka vesnického románu; ovlivnila ji Božena Němcová
• proslavila se povídkami a romány z Podještědí (Jizerské hory)
• hlavními hrdinkami jsou vždy ženy, které jsou morálně velmi vyspělé, které jsou ochotné obětovat i vlastní štěstí jenom, aby neublížili někomu jinému, mravní ideály staví před láskou

pražská próza

• Zvonečková královna-historický román
• Poslední češka
• Černý Petříček-příběh dívky, chce žít podle sebe, proti matčině vůli se provdá za chudého chlapce, žijí v bídě a dívka nakonec kvůli tomu těžce onemocní, ale nelituje svého rozhodnutí

ještědská próza

• povídky+romány z Podještědí, obraz venkov. lidu; řeší i mravní otázky (vztah ženy k muži)
• Kresby z Ještědí -soubor povídek např. povídka Hubička
• Frantina - venkovská rychtářka, velmi oblíbená a spravedlivá, musí se rozhodnout mezi láskou a rychtářskou povinností - když se ukáže, že její milenec je vůdce loupežníků, zabije ho
• Kříž u potoka – román, venkovanka Evička svou trpělivou láskou napraví zhýralého manžela.
• Vesnický román-román, hrdinou je dívka Sylva, která považovala manželství za naprosto nerozlučitelný svazek a i když milovala ženatého muže a on ji, nedovolí si jeho manželství narušit
• Kantůrčice

Jakub Arbes

• prozaik a novinář, působil v redakci Národních listů, Nerudův přítel
• zajímal se o sociální problémy počínajícího kapitalismem - psal knihy se sociální tématikou, romány se odehrávali v dělnickém prostředí (textilky), mezi dělníky přicházejí většinou lidé, kteří se snaží řešit jejich problémy na základě utopického socialismu
• tvůrce nového prozaického útvaru romaneto – krátká povídka s tajemnou až fantastickou zápletkou, která je vyřešena logicky, rozumově, přirozeně
  myšlenka – rozpor mezi tajemnými nepochopitelnými jevy a racionálním vědeckým vysvětlením
• zajímal se o psychologii umělecké tvorby a byl životopiscem významných českých umělců (Máchy, Mánesa, Smetany)

Romány:

• Kandidáty existence – román, pokus uskutečnit utopický socialismus v praxi snaha o odstranění společenských a sociálních rozdílů mezi lidmi
• Moderní upíři - sociální román (upíry myšlení továrníci)
• Štrajchpudlíci - sociální román, o tiskařských dělnících ze smíchovských manufaktur

Romaneta:

• Sivooký démon - mladí manželé uchovávají ve zvláštním přístroji mrtvolku svého dítěte.
• Ukřižovaná – hlavní hrdina upadá do křečí po pohledu na ukřižovanou světici (vysvětleno zážitkem z války).
• Newtonův mozek-protiválečný obsah, hrdinové cestují pomocí stroje času do minulosti, varovné - všude je válka
• Svatý Xaverius-autor se seznámil s člověkem, který doufal, že podle obrazu svatého Xaveria najde poklad, když se ho vypravili hledat, byli vyděšeni bouřkou, záhadným světélkováním a nakonec raději utekli, setkali se až po několika letech ve vezení (autor za politický článek, jeho přítel neprávem obviněn z krádeže), uvědomili si, že jejich počínání bylo pošetilé, protože žádný poklad nenašli a jejich strach ze záhadných jevů se dal vysvětlit tím, že kopali na skládce, kde byly nějaké chemikálie

Adolf Heyduk

• pracoval jako profesor kreslení v Písku, psal hlavně lyriku (přírodní a osobní), udržoval kontakty se Slovenskem, snažil se o sblížení, zpracovával některé slovenské náměty
• nespokojenost se soudobým světem, touha po harmonii, inspirace v přírodě a rodinném životě
• vydal přes 60 sbírek přírodní, vlastenecké i osobní lyriky
• Cimbál a husle
• Hořec a srdečník-přírodní lyrika z jihočeské krajiny
• Zaváté listy-osobní lyrika ovlivněna smrtí dvou dcer

Rudolf Mayer

• předčasně umírá, nestačil během života vydat žádnou sbírku, jeho básně vycházely v časopisech
• V poledne-dochována jen tato sociální balada, úvahy topiče o tom, že výbuchem parního kotle zničí svého šéfa, který ho utlačuje, ale pak si uvědomí, že likvidací jednoho tyrana nic nezmění a od svého úmyslu upustí