Charakter literární tvorby ruchovců a lumírovců

Cudzie jazyky » Čeština

Autor: verca123
Typ práce: Ostatné
Dátum: 19.10.2021
Jazyk: Čeština
Rozsah: 2 219 slov
Počet zobrazení: 1 300
Tlačení: 120
Uložení: 112

Charakter literární tvorby ruchovců a lumírovců

Programy tzv. národní a kosmopolitní školy, umělecké a kritické osobnosti této generace (Sv.Čech, E.Krásnohorská, J.V.Sládek, J.Vrchlický, J.Zeyer)

  1. a 80. léta 19. stol.
  • další růst hospodářské moci českého měšťanstva, 1874 ustavení staročeské a mladočeské strany (spory mezi staročechy a mladočechy), 1878 založena Českoslovanská sociální demokracie - boj o rovné volební právo
  • rozmach národního hnutí v celé Evropě, rozvoj kulturních organizací
  • zrušení cenzury

boj o národní a kosmopolitní zaměření české literatury

  • V 70. a 80. letech vedle sebe existují dvě výrazné literární skupiny, jejichž vzájemné střetávání představuje boj dvou tendencí v naší literatuře
  • vůdčím žánrem literatury 70. a 80. let je poezie, teprve od 80. let začíná do literatury výrazně pronikat i próza.

důležitá role: časopisy, kolem kterých se autoři jednotlivých skupin sdružovaly:

  • Časopis Lumír - podle něj má lumírovská generace svůj název. Od r. 1877 do r. 1898 ho vedl J. V. Sládek. Jeho autory byli také Jaroslav Vrchlický a Julius Zeyer
  • Časopis Květy - založil je r. 1879 Svatopluk Čech. Otiskoval v něm většinu vlastních prací, dále pak verše a prózy Nerudovy, Jiráskovy, Arbesovy, T. Novákové atd. Lit. skupina se kolem něho nevytvořila.
  • Časopis Osvěta - zal. r. 1871. Stal se opozicí Lumíru. Založil a vedl ho prozaik a kritik Václav Vlček. Pro Osvětu psal zejména sám Vlček a dále pak kritici: Ferdinand Schulz, František Zákrejs, Karolína Světlá, Alois Jirásek, Eliška Krásnohorská atd.

Ruchovci

  • volná literární skupina, reprezentanti tzv. národní školy
  • podle almanachu Ruch (1868)
    byl vydán na počest položení základního kamene Národního divadla

znaky:

  • navazují na národní obrození, vracejí se k historii; oživení myšlenky Slovanské vzájemnosti
  • vlastenectví
  • odmítají sociální témata; užití oslavných a vznešených témat (patetismus = vznešené vyjadřování)
  • objevuje se idyličnost (bezproblémovost)
  • zaměřeni na venkovské prostřed, jakožto zdravé jádro českého národa í (často oslavují sedláka)
  • užití oslovení, zvolání, archaismu, spřeházený slovosled

Představitelé: Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská; zpočátku i Josef Václav Sládek, V. B. Třebízský a Alois Jirásek

Svatopluk Čech

  • předák ruchovců, především básník, satirik, prozaik.
  • většinu života strávil v Praze
  • studoval práva, několik let pracoval jako právník
  • později se stává stálým redaktorem Květů
  • nikdy se neoženil, těžká nemoc na sklonku života
  • navštívil Francii, Itálii, Švýcarsko
  • poezie - epika i lyrika - vlastenectví, historie, venkov

poezie- lyrika

  • - politická, národní, vlastenecká
  • Jitřní písně, Nové písně - výzva k národnímu sebevědomí
  • Píseň otroka - pojaty částečně alegoricky, dějištěm jsou sice daleké východní plantáže, ale myslí se jimi Rakousko-Uhersko. Otroci jsou Češi, otrokáři rakouská vláda.; boj otroků za svobodu tvoří paralelu boje českého národa za samostatnost

poezie - epika

  • historická
  • Husita na Baltu (v prvním vydání almanachu Ruch) - husitstvím dává příklad současníkům k aktivitě, vzpomínky na minulé velikosti čes. národa
  • Dagmar - historický epos
    o dceři Přemysla Otakara II. Markétě (=Dagmar) - provdána za dánského krále Valdemara královna Dagmar - ochranitelka Slovanů x Valdemar bojuje proti Slovanům, hezký vztah končí smrtí Markéty
  • Adamité (z doby husitské) - pojednává o táborské náboženské sektě, kterou Žižka nechal vyhladit, protože způsobovala rozkol v Táboře. (neuznávala pravidla společenského života; užívali si, orgie, nevěřili v posmrtný život,...)
  • Roháč na Sióně-historická, konec posledního husitského vojevůdce
  • Václav z Michalovic - epos z pobělohorské doby
    hrdina – vychováván jezuity; poté co se dozví o svých protikatolických předcích (byli popraveni na Staromáku), se proti jezuitům postaví
  • alegorická
  • Evropa-alegorie, symbolizována lodí a posádku tvoří národnostně různí lidé, nejsou schopni se domluvit na řízení lodi, která pak ztroskotá
  • Slávie-alegorie, loď, kde jsou pasažéry Slované a ti se domluví, pod vedením Rusa šťastně doplují do přístavu. Myšlenka slovanství
  • venkovská
  • Ve stínu lípy - veršované povídky, pojetí idylické, vlastenecká
    obyvatelé malé vesničky se scházejí na lavičce pod lípou- vyprávění příběhů (možno srovnávat s Dekameronem), 7 veselých i smutných příběhů, příhody plné vlastenectví a vztahu k rodné zemi, které se opravdu staly - oslava češství
  • Lešetínský kovář – národně sociální námět
    příběh kováře, snaží se ubránit kovárnu a vesnici před pronikáním německého živlu
    napadání konkrétních událostí - poněmčování, industrializace venkova
    vesnici koupil podnikatel, lidé věří v lehčí práci - nestalo se to; kovář tomu nevěří od začátku
  • Sekáči - život sezónních námezdných ženců
  • satirická
  • Hanuman – satira, alegorická skladba - "zvířecí epos" komický epos
    příběh opičáka Hanumana, který žil v zajetí mezi lidmi a když se dostal se zpět do pralesa, prohlásil se mezi ostatními zvířaty králem a při svém vládnutí napodoboval hlavně špatné lidské vlastnosti, tím je zesměšňoval. Je to kritika vlastností Čechů - přejímání cizích vzorů, i když to i škodí, kritika Lumírovců

próza

  • satirické prózy – „broučkiády“ – kritizují satiricko-humoristicky maloměšťáctví malého českého člověka
  • hrdina: pražský měšťan, pan Brouček typ nekulturního, vlastenecky neuvědomělého českého měšťáka z konce 19. století, na vlastnostech měšťana chtěl kritizovat jejich chování
  • Pravý výlet pana Broučka do Měsíce- panu Broučkovi se zdají sny, když se opije, ocitl se mezi Měsíčňany, což byly bytosti, které projevovali přehnaný zájem o kulturu, on je jejich pravým opakem, vypadá vedle nich velmi přízemně a má starost jen o dobré jídlo a o své pohodlí, Měsíčňané jsou bytosti éterické (duchovní), živí se vůní květin a krásou. P. Brouček naopak nemůže žít bez knedlíků a piva, vysmívá se oběma extrémům- setkává se přehnané estéctví s přehnanou přízemností; v Měsíčňanech paroduje trochu i sám sebe
  • Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do 15.století- tato satira je útočnější,
    začíná opět ve Vikárce, ocitl se u husitů, kteří jsou vylíčení jako odvážní a čestní lidé, on se projevuje jako zbabělec, který se přidává k vítězné straně, prožívá bitvu na Vítkově, jeho průvodcem je Janek od Zvonu, při setkání s Žižkou projevil vojevůdce názor, že český národ nemůže mít tak špatné potomky, probouzí se na dvoře v sudu
    kontrast prospěchářství, zbabělosti, bezcharakternosti a falešného vlastenectví pana Broučka se statečností a odhodláním husitů, kritika zbabělosti a pokrytectví
  • Jestřáb kontra Hrdlička-povídka o svou mužích zcela opačných povah, Hrdlička je snílek a nepraktický idealista, Jestřáb je tvrdý a bezohledný

Eliška Krásnohorská

  • literární kritička (proti kosmopolitismu a lumírovcům)
  • povídkářka, libretistka, proslavila se povídkami, obě povídky se staly librety ke Smetanovým operám.
  • překladatelka - Puškin, Mickiewicz, Byron
  • Tajemství - spor mezi konšeli, milostná zápletka, spojená s hledáním pokladu na Bezdězu.
  • Čertova stěna - z doby Přemysla Otakara II. - pověst o vzniku vltavské skály s názvem Čertova stěna.

Lumírovci

  • podle literárního časopisu Lumír (zal. r. 1873), byli mnohem pevnější, protiklad ruchovců
  • tématika celosvětová, všelidská
  • kosmopolitní škola = světoobčané
  • pokoušeli se pozvednout literaturu na evropskou úroveň (návaznost na májovce)
  • překladatelská činnost (př. J. V. Sládek přeložil: Longfellow - Píseň o Hiawathovi, Shakespearova díla)
  • orientace na literaturu evropskou (místo původní německé, orientace na románskou (francouzskou) a anglosaskou)
  • často vyhledávali cizí náměry, napodobovali evropské autory a hodně je překládali snažili se dohonit rozvinutější evropskou literaturu
  • vyslovili požadavek umělecké svobody a čistého umění (žádné politické, národně vzdělávací funkce)
  • smyslovost poezie, bohatá obraznost
  • přinášejí mnoho nových literárních forem
  • nejčastěji intimní lyrika
  • představitelé: Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, Josef Václav Sládek

Josef Václav Sládek

  • pocházel z venkova ze zednické rodiny
  • básník a překladatel, původně ruchovec, pak přechod k lumírovcům (svými drobnými básnickými díly se řadí spíše k ruchovcům, svými překlady spíše k lumír.)
  • 2 roky strávil v Americe odjel kvůli nespokojenosti s přísným režimem Habsburků, věřil, že v Americe nalezne větší svobodu, ale nakonec byl zklamán, když poznal postavení černochů a zacházení s indiány, pracoval jako učitel, kostelník, lovec, tulák, řada fejetonů
  • po návratu pracuje jako redaktor (Národní listy, Lumír), později se stává profesorem angličtiny na Českoslovanské obchodní akademii a na filozofické fakultě
  • 1898 odchází do ústraní, protože je nemocný, jeho chorobou je poznamenána jeho závěrečná tvorba, jeho pohřeb se stal národní manifestací
  • jeho překladatelská činnost souvisela s tendencí lumírovského programu uvádět do české literatury významná světová díla
    překlady zvláště z angličtiny: Shakespeare - (přeložil 33 Shakespearových dramat), Byron, Longfelow, Poe
  • psal hlavně lyrickou poezii básník českého lidu, jeho domova, vlasti, boje za národní svobodu

lyrické básnické sbírky

  • intimní lyrika - -soustřeďuje se na základní situace lidského života, vzpomínky na dětství, často motivy cest po moři i motivy z USA, motiv smrti první ženy a láska ke druhé ženě a dětem
  • sociální a vlastenecká lyrika - hluboký vztah k domovu víra v lepší budoucnost, výzva k národní hrdosti
  • lyriku společenskou, sociální, z prostředí venkovského, oslavoval rolníka jako živitele
  • Básně - 1. básnická sbírka, lyrické; je poznamenána smrtí jeho první ženy
  • Jiskry na moři - soubor politické, vlastenecké i sociální poezie
    nejslavnější báseň Na hrobech indiánských, poznamenána jeho pobytem v Americe, reagují i na rasismus
  • Světlou stopou, Sluncem a stínem, Na prahu ráje, Ze života
  • Selské písně a české znělky - nejzralejší dílo, touto sbírkou si u čtenářů vydobyl velký respekt
    silný postoj k životu, přilnutí k rodné zemi, touha splynout s lidem, obrazy vesnice, vztah k přírodě, motiv českého venkova a selství, idylický obraz venkova Velké, širé, rodné lány

poezie pro děti

  • zakladatel moderní dětské poezie - učí lásce k rodičům, k domovu, vlasti, přírodě
  • má formu jednoduchou, písňovou, rytmickou. Je pojata vlastenecky, výchovně. Původně ji psal jen pro své děti
  • Zlatý máj, Skřivánčí písně
  • Zvony a zvonky - přiblížení se dětské fantazii, používá nejrůznějších forem - bajky, říkanky, lyriky, často s humorným laděním- b. Lesní studánka

Jaroslav Vrchlický (vl.jménem Emil Frída)

  • pocházel z venkova- Louny
  • vystudoval UK, po studiu působil v Itálii jako vychovatel, pak jako profesor literatury na universitě, byl velmi aktivní a činorodý, člen ČAV (Česká akademie věd)
  • 1908 onemocněl těžkou nervovou chorobou, zemřel v r. 1912
  • přední osobností lumírovské poezie v jeho díle vrcholí poezie 19. stol., přes 80 básnických sbírek, především lyrik – oslavoval lásku k ženě, rodině, dětem, člověka a víru v něj
  • neobyčejně obsáhlé dílo - za 35 let vydal 270 svazků knih, dílo zahrnuje všechny literární tvorby
  • průkopník moderních básnických směrů v české literatuře
  • přejímá útvary orientální poezie – důkaz, že čeština zvládá i tyto formy (např. Gazel, Rondel)
  • překlady světové poezie i dramatu (z 18 světových literatur), francouzština (Hugo, Baudelaire), italština (Petrarca, Dante- Božská komedie), němčina (Goethe, Schiller), angličtina (Byron, Poe), Ibsen, Mickiewicz
  • tvořil lehce, kritikou mu byla vytýkána myšlenková povrchnost básnických sbírek

poezie - lyrika:

  • využíval často zvláštní básnické formy (sonety, rondely,gazely, tercíny- francouzská (Villonská) balada) většina sbírek odrážela jeho pocity, je proměnlivá v náladách podle situace v rodinném životě i v souvislosti s literární kritikou některých děl.
  • /80. léta-převažovala osobní milostná lyrika, některými moralisty byl za to kritizován, vzbuzoval pocity štěstí, protože on sám žil ve šťastném manželství
  • léta-pesimističtější, manželství procházelo krizí, byl kritizován příslušníky „Literární moderny“, nedosáhne štěstí a touží po klidu
  • počátek století-autor se s problémy vyrovnává a sbírky jsou smířlivější
  • Z hlubin - 1. básnická sbírka, sbírka, která prozrazuje silný vliv Nerudova Hřbitovního kvítí; trpká, melancholická zpověď

intimní lyrika:

  • láska k ženě, dětem, rodině
  • Eklogy a písně
  • Dojmy a rozmary
  • Okna v Bouři - manželská krize, tvůrčí, zklamání, samota

přírodní lyrika

  • obrazy přírody + obrazy šťastných chvil básníkova života
  • Strom života
  • Poutí k Eldorádu - kdo dojde do Eldoráda, žije v blahobytu, vyjadřuje lásku k ženě, dětem, optimistické ladění, obraz vlastního štěstí, nevšední smyslová konkrétnost, někdy až provokující

vlastenecká lyrika

  • Má vlast - vlasteneckými básněmi oslavoval krásu vlasti, její minulost a krásnou budoucnost
    zachycena krása české země, Prahy, ale i jiných měst, láska k češtině

reflexivní lyrika

  • Písněpoutníka

formalistní lyrika

  • Hudba v duši, Moje sonáta, Sonety samotáře

poezie - epika:

· Zlomky epopeje
  • cyklus sbírek a básní s historickou tématikou, byl inspirován Legendou věků Viktora Huga, snažil se zachytit vývoj lidstva od nejstarší doby po současnost, příběhy z prehistorie – renesance, vybíral si jen jednotlivé události nebo osoby z našich i světových dějin, hledal dobu, kdy byl člověk vůbec někdy svobodný. Obdivuje silné jedince schopné obětovat se pro pokrok.
  • Duch a svět- víra v pokrok lidstva, podoba s Nerudovými Písněmi kosmickými
  • Zlomky epopeje – báseň, která dala název celému cyklu, kritika současných poměrů
  • Bar Kochba - vůdce Židů, vedl povstání Židů proti nadvládě Římanů
  • Twardovski - polský národní hrdina., obměna faustovské látky, rozsáhlá básnická sbírka
  • Spartakus
  • Mýty-zahrnuje rozsáhlejší epické skladby z českých dějin, Legenda o svatém Prokopovi
    Selské balady
    - z historie selských povstání v 15. - 18. stol. - sociální balady (např. Balada vánoční)

drama:

  • Hippodamie - tragédie námět ze starých řeckých bájí; trilogie (Námluvy Pelopovy, Smír Tantalův, Smrt Hippodamie), zhudebnil Zdeněk Fibich a vytvořil melodrama
  • Noc na Karlštejně - historická komedie z doby vlády Karla IV. - o zákazu přístupu žen na hrad Karlštejn. Královna se převleče za muže (E. Pomořanská), aby mohla být nablízku svému manželovi, milostná zápletka, zfilmováno dodnes oblíbené.

Julius Zeyer

  • básník, prozaik, dramatik; novoromantik, sklon ke spiritualismu
  • pocházel z pražské německo-francouzské rodiny, která byla velmi bohatá, autor měl zdědit dobře prosperující dřevařský podnik, ale odmítl ho a celý život věnoval pouze literatuře, cestoval po Evropě, témata z ciziny využívali ve své tvorbě, psal o pražské historii (židi), většina dramat o historii, byl nespokojen se současným světem
  • studium jazyků, literatury, filozofie, dějin umění
  • mnoho cestoval - Německo, Švédsko, Itálie, Řecko, Turecko, Španělsko, Tunis ap.
  • vychovatel v Rusku, ke konci života žil v ústraní- samotář, citlivá až aristokratická povaha, měl vybraný vkus, jemné chování.
  • většinu života prožil v Praze, často zajížděl do Vodňan, kde byl jeho přítel spisovatel Herites.

poezie:

  • především epika z českých i cizích dějin i mýtů
  • Vyšehrad - inspirace z rukopisů Zelenohorského a Královedvorského
  • Čechův příchod - inspirace pověstmi
  • Karolínská epopej - lyrika, 4 veršované příběhy, hrdiny rytíři, vyzdvihuje jejich vlastnosti (odvaha, galantnost), z cizích dějin - (o rytířské družině Karla Velikého)

próza:

  • cítil, jak roste jeho zklamání ze společnosti
  • Ondřej Černyšev-historický román z prostředí carského dvora 18. století
  • Román o věrném přátelství Amise a Amila - starofrancouzský román - rytířský středověk
  • Jan Maria Plojhar - psychologický autobiografický román, vrchol tvorby, tragický osud hrdiny, hlavně jeho nešťastná láska, zamiluje se do ženy, která nedokáže být věrná
  • Dům U tonoucí hvězdy - povídka, příběh českého medika a jeho umírajícího slovenského přítele
  • Tři legendy o krucifixu - náboženská tématika (osudy ukřižovaných lidí)

drama:

  • Radúz a Mahulena (hudba Josef Suk)- romantická pohádka podle slovenského námětu upravená pro divadlo - o síle opravdové lásky princezny Mahuleny k princi Radúzovi, jeho nejznámější dílo. Motiv kletby, která postihne milence, ale nakonec je láskou zlomena.prvně hráno v Národním divadle v roce 1898
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1


Odporúčame

Cudzie jazyky » Čeština

:: KATEGÓRIE – Referáty, ťaháky, maturita:

Vygenerované za 0.024 s.
Zavrieť reklamu