Vývoj českého divadla do vzniku samostatného českého státu

Cudzie jazyky » Čeština

Autor: verca123
Typ práce: Ostatné
Dátum: 19.10.2021
Jazyk: Čeština
Rozsah: 1 950 slov
Počet zobrazení: 269
Tlačení: 36
Uložení: 31

Vývoj českého divadla do vzniku samostatného českého státu

Vznik českého dramatu ve 14. století, funkce divadla v období národního obrození, realistické drama

  • počátky českého dramatu nacházíme ve 12. století
  • jeho kořeny jsou náboženského původu: náboženské výjevy zejména s námětem Kristovy smrti a vzkříšení) se dramatizovaly a předváděly v kostele - v době Velikonoc a Vánoc
  • později se začaly obohacovat i o světské scény – a ty časem nabývaly stále větších rozměrů – až byly nakonec vykázány z kostelů na prostranství před kostely a do krčem
    do vážné tématiky začal pronikat humor - vznikly samostatné frašky (komedie).
  • Mastičkář - nejstarší české dochované drama z poloviny 14.století –fraška
    Tři Marie jdou, kupují vonné masti a chtějí balzamovat Kristovo tělo. Obraz středověkého tržiště, šarlatánství prodavače mastí a léků, který se svými pomocníky vychvaluje zázračné účinky svého zboží (původně z velikonoční církevní hry). Je zde zobrazen život měšťanský a lidový a to se smyslem pro skutečnost. Projevuje se to v řeči (vulgarismy). Střídání českých a latinských veršů – makaronismy.
  • v dalších stoletích se české drama většinou rozvíjí jako žánr pololidový
  • v 17. století se nově objevuje i divadlo loutkové nejvýznamnějším českým loutkářem byl Matěj Kopecký
  • zvláštní použití měly hry Jana Ámose Komenského, které sloužily didaktickým účelům, Škola hrou – Škola na jevišti
  • v polovině 18. stol. vzniká lidová hra se zpěvy, která navazuje na náboženské hry (velikonoční, vánoční…) a zároveň vytváří i nový druh – hru dobrodružnou (Komedie o turecké vojně)

Národní obrození

  • divadlo – významný činitel při utváření národního vědomí
  • obrozenci si uvědomují - sílu mluveného slova, za hlavní úkol považují zajistit pravidelná česká představení v divadle a vytvořit vhodné hry pro lidové obecenstvo
  • v Praze existovala divadla německá:
    V kotcích (1738) zde uvedena i 1. česká hra (1771) - Kníže Honzík
    Stavovské divadlo 1783 (= Nosticovo divadlo, později Tylovo) - také se hrálo česky, ale převažují německé hry; uvedena premiéra Mozartovy opery Don Giovanni
  • 1786 – 1789 - vzniká české dřevěné divadlo na Václavském náměstí – Vlastenecké divadlo Bouda – první pokus vytvořit stálou českou scénu, finanční problémy - přestěhovalo se do divadla u Hybernů; hry české i německé

Prokop Šedivý

  • Masné krámy, Pražští sládci – frašky

Václav Thám

  • autor her, ale i herec
  • historické vlastenecké hry, oblíbené
  • Břetislav a Jitka, Vlasta a Šárka
  • další rozkvět českého divadla nastává ve 20. letech 19. století
  • souvisí zejména s organizací českých představení ve Stavovském divadle pod vedením Jana Nepomuka Štěpánka
  • hrají se především hry historické, rytířské a žánrové veselohry ze současnosti

Jan Nepomuk Štěpánek

  • autor veseloher a frašek, dramaturg Stavovského divadla
  • Čech a Němec, Obležení Prahy od Švédů, Břetislav I.

Václav Kliment Klicpera

  • pocházel z Chlumce nad Cidlinou vystudoval gymnázium v Praze a za studií jako ochotník působil ve Stavovském divadle. Pro toto divadlo začal psát hry, proslavil se jako dramatik a začal učit na gymnáziu v Hradci Králové. Jeho žákem byl Tyl.
  • psal převážně veselohry, kritizoval papírové vlastenectví, měšťáckou nekulturnost a pohodlnost. Zápletka postavená na situační komice (převleky, záměna jmen).
  • Hadrián z Římsů – děj dramatu se odehrává roku 1329 na hradu Čelákově. Pán na Čelákově rytíř Světislav chce provdat svou jedinou dceru Ruměnu za Hadriána z Římsů. Ruměna miluje Želmíra, který má strach se o ni ucházet protože není urozeného původu. Do příběhu vstupuje Želmírův přítel Soběbor a chce Želmírovi a Ruměně pomoci. Převléká se za falešného Hadriána. Skutečný Hadrián zatím sedí ve vězení, kde se mu zjeví duch, který mu řekne že by jej sňatek s Ruměnou stál život. Ruměnu si nakonec vezme Želmír a Hadrián se ožení se Světislavovou sestrou Jenovéfou.
  • Rohovín Čtverorohý– hra o jednom dějství - aktovka, hlavní hrdina trpí různými posměšky pro svoje jména.
  • Divotvorný klobouk
  • Každý něco pro vlast – kritika chování kandidátů na místo starosty, z jeho současnosti
  • Zlý jelen– komedie z venkovského prostředí, zápletka milostná postavená na převleku dívky v muže

Josef Kajetán Tyl

  • nejvýznamnější český dramatik Národního obrození, v jehož tvorbě dosáhlo české obrozenecké drama vrcholu
  • žákem V. K. Klicpery
  • založil v Praze divadelní společnost, působil i ve Stavovském divadle jako dramaturg
  • po revoluci 1848 živořil a znovu založil kočovnou divadelní společnost, na cestách v Plzni zemřel
  • významný novinář NO, vydával periodika: Květy, Vlastimil, Pražský posel, měli výchovný cíl.
  • Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka – fraška, jde o ševcovskou slavnost, kde poprvé zazněla píseň „Kde domov můj“ (melodie František Škroup), slepý houslista Mareš.
  • Paličova dcera – příběh dívky, která se stará o sourozence, protože jejího otce zavřeli za žhářství.
  • Kutnohorští havíři – příběh zasazen do Kutné Hory na konec 15. století. Autor vycházel ze skutečných událostí – havířských stávek z 19. století (rok 1844). Horníci musí bojovat za svá práva proti šlechtickým a měšťanským vykořisťovatelům. Předák kutnohorských havířů Opat se snaží hájit legálními metodami práva havířů. Pro svou důvěřivost končí na popravišti. Ve hře vystupuje mladý a statečný havíř Vít, který je zamilovaný do Opatovy dcery Anežky. Anežka ale miluje mincmistrova syna Hynka. Drama končí krvavým soudem, při kterém je zabit mincmistr Beneš z Veitmile – je to zlý, nenávistivý a proradný muž. Tyl řeší otázku lidských práv a nároku na svobodu. Staví se proti útlaku, zneužívání moci a lhostejnosti člověka.
  • Jan Hus - drama, děj se odehrává na přelomu 14. a 15. století. Děj se odehrává v Praze v Kapli betlémské, na hradě a jiných pražských zákoutí a v Kostnici. Tyl zachytil poslední Husova léta do doby jeho upálení. Kromě kazatele Jana Husa ve hře vystupují i jiné skutečné postavy – Husův přítel Jeroným Pražský, Pan Hanuš z Chlumu, Jan Žižka z Trocnova, pan Vok z Valdštýna, Václav IV. se ženou Žofií, Husova matka Markéta. Za církev jedná např. Jan XXIII. Mistra Jana zradil Štěpán Páleč a nepříliš pozitivně působí také postava císaře Zikmunda. Drama přibližuje životní osud Jana Husa, který se svým kázáním postavil proti české církvi a jejímu morálnímu úpadku. Církev nechtěla Husovu kritiku snášet a tak dosáhla jeho vyhnání z Prahy. On sám se ale nebojácně postavil před koncil v Kostnici. Zde jej lstí a zradou odsoudili k upálení. Tyl ukázal tímto zpracováním historického námětu Husovu statečnost, odhodlanost bojovat pro dobro věci. Hus měl představovat vzor člověka, který měl vzbudit mezi lidmi aktivitu a činorodost.
  • Strakonický dudák - dramatická báchorka. Zavádí nás do jihočeských Strakonic v první polovině 19. století. Hra je příběhem o hledání štěstí, o lásce k domovu, k vlasti a národu, ale i oslavou pravé české povahy a jejích předností. Tyl rovněž vyzdvihuje sílu mateřského citu a pevného vztahu dvou lidí. Příběh vypráví o dudákovi Švandovi, který se kvůli své chudobě nesmí oženit se svoji milovanou Dorotkou. Švanda proto musí odejít do světa. Začíná být po cestě unavený a tak v lese usne. Mezitím mu jeho matka, víla Rosava očaruje dudy. Švandovy dudy pak hrály tak čarovně, že brzy získal spoustu peněz. Švandovo bohatství ale přilákalo i vypočítavého sekretáře Vocilku. Vetřel se do Švandovy přízně a když za dudákem přišla Dorotka s muzikantem Kalafunou tak už neměl nic. Švanda s Vocilkou se také dostali do neznámé země. U dvora princezny Zuliky málem Švanda padl do nástrah a vzal si ji za ženu. Zavřeli ho do vězení, z něhož mu pomohla matka Rosava. Protože se synovi ukázala, stala se za trest divoženku. Vysvobodila by ji pouze láska, která by Švandu opět osvobodila ze všech nástrah a uvedla jej na správnou cestu. Nakonec vše dobře dopadlo. Dorotka zachránila Švandu i Rosavu, kterou královna Lesana opět proměnila ve vílu. Strakonický dudák je nejznámějším a nejúspěšnějším dílem J. K. Tyla.
  • Jiříkovo vidění - dramatická báchorka. Obraz skutečnosti autor nevytváří na základě historických událostí, ale dobu zobrazuje z hlediska jejích morálních vlastností. Divadelní hra popisuje lásku Jiříka a jeho Kačenky. Jiříkovi se zdají tři sny. Vystupuje v nich ale pod jiným jménem. I Kačenka se ve snu nazývá Kristinou. Ve snech to s Jiříkem špatně dopadá, ale neustále jej provází, vede a ochraňuje Kačenčina láska. Nakonec se probouzí a je rád, že je opravdový a správný muž, jak se sluší. Ve snu vystupuje kromě Jiříka a Kačenky také duch z Blatníku – Severin.
  • polovina 19. století - sílí snaha po vybudování stálého českého divadla

Národní divadlo

  • 1850 – založen Sbor pro postavení Národního divadla a zahájena sbírka peněz pro stavbu („Národ sobě“- nápis na oponě) Češi se snaží prosadit českou kulturu na stálé divadelní scéně
  • 1862 - založeno Prozatímní divadlo (tvořilo část zadního traktu budoucího Národního divadla), zpočátku neměli k dispozici dobré české hry) - cyklus Shakespearových her
  • 5.1868- položen základní kámen k Národnímu divadlu
  • 1881 - krátce po provizorním otevření vyhořelo à nové sbírky a roku 1883 znovu otevřeno slavnostním uvedením Smetanovy opery Libuše
  • 1983-dokončena rekonstrukce, zároveň postavena Nová scéna Národního divadla
  • generace Národního divadla- umělci, kteří se podíleli na stavbě, výzdobě
    architekt Josef Zítek (v novorenesančním slohu)
    malíři Mikoláš Aleš – (cyklus lunet „Vlast“ - foyer ND), Vojtěch Hynais (opona k Národnímu divadlu), František Ženíšek, Julius Mařák; sochaři V.Myslbek, Bohuslav Schnirch (triga)

Hudební tvorba – opera:

Bedřich Smetana

  • tvůrce české národní hudby a české opery
  • Braniboři v Čechách, Prodaná nevěsta, Dalibor, Libuše, Hubička, Tajemství - (mnemotechnická pomůcka = „Braprodalidvěhutače“)

Antonín Dvořák

  • Jakobín, Čert a Káča, Rusalka

Zdeněk Fibich

Realistické drama

  • rozvíjelo se pomaleji než próza, až na konci 19.století, v dřívější době se objevovali jen ojedinělé pokusy o drama, české drama bylo hodně ovlivněno cizími autory (Ostrovskij, Gogol, Ibsen), nejvýznamnější scénou bylo Národní divadlo (v čele Kvapil, Šubst)

Ladislav Stroupežnický

  • dramaturg (vybírá a upravuje texty; zajišťuje změny scény, v textu) Národního divadla, dramatikem
  • Naši furianti - komedie z jihočeské vesnice - líčení sporu o to, kdo se má ve vsi stát ponocným (vysloužilý voják Bláha x krejčí; ponocným se stává Bláha); postavy se chovají furiantsky - mají o sobě vysoké mínění a když se rozhodnou nechtějí ustoupit)

Alois a Vilém Mrštíkovi

  • Maryšadrama ze života moravské vesnice, hl. postava Maryša donucena k sňatku s bohatým mlynářem Vávrou, ale miluje chudého Francka - odmítá žít v manželství založeném na peněžní morálce, končí tragicky
    drama o 5ti dějstvích, představuje vrchol českého dramatického realismu. Odehrává se na vesnici (Haná a Moravské Slovácko). Psáno slováckým nářečím. Začíná to loučením chlapců, kteří odcházejí na vojnu mezi nimi chudý Francek, který miluje Maryšu (je bohatá). Zakázaná láska. Maryši rodiče tomu brání. Nesmí se s ním ani rozloučit. Otec Lízal domlouvá sňatek bez jejího vědomí s mlynářem Vávrou (je starší, vdovec), utrápil svou 1 ženu, má 3 děti. Vávra má požadavek 4000,- věna. Maryši se nikdo neptá. Ona se tomu brání, nemá ho ráda. Prosí je, aby jí nenutili, otec váhá a matka sňatek vymáhá. Svolí k sňatku, manželství není šťastné. Chce být dobrou ženou a matkou. Po dvou letech se vrací Francek, náhodně se setkají, on ji doprovodí domů, otec Lízal vidí jak Maryša trpí. Otec nevyplácí věno. Francek jí navrhuje aby opustila Vávru a šla s ním do Brna, kde má práci. Ona odmítá, Vávra se o setkání dozví. Je rozzlobený a vystřelí po Franckovi, Maryša v obavě o Francka otráví Vávrovi kávu. Vávra Francka nezabije a vrací se domů, dává si kávu. Chce začít znovu a líp. Vávra umírá. Je si vědoma trestu. Realismus je v domluvě bez jejího svolení, nevyplacení věna. Nedošla do Brna pro to že byla velmi silně nábožensky založená. (Cti otce svého a matku svou, Co bůh spojí, člověk nerozlučuj). Na druhou stranu se prohřešila vraždou manžela.

Gabriela Preissová

  • náměty jsou z venkovského prostředí; hl. hrdinky – ženy
  • Její pastorkyňa – tragédie (opera L.Janáčka), vražda, kterou spáchá Kostelnička, aby skryla hanbu své schovanky Jenůfy - strčí novorozené dítě pod led, v závěrečné scéně se přizná.
  • Gazdina roba – tragédie, mladá venkovanka se nešťastně provdá, od manžela odejde se svým milencem do Vídně, když ji opustí, skočí do Dunaje, důsledně využívá slovácké nářečí.

Alois Jirásek

  • Lucerna - pohádková hra
  • JanHus, Jan Žižka, Jan Roháč - historické hry

Viktor Dyk

  • Zmoudření Dona Quijota - drama; vliv symbolismu - osobitě přetvořená látka Cervantova románu, Don Quiot zmoudří – když uvidí Dulcinelu, neodpovídá jeho vidině - tragický příběh o neřešitelnosti rozporu mezi snem a skutečností (ztráta iluzí = zmoudření, které však člověka zabíjí - ztrácí smysl života)

Jaroslav Vrchlický

  • Hippodamie - tragédie námět ze starých řeckých bájí; trilogie (Námluvy Pelopovy, Smír Tantalův, Smrt Hippodamie), zhudebnil Zdeněk Fibich a vytvořil melodrama
  • Noc na Karlštejně - historická komedie z doby vlády Karla IV. - o zákazu přístupu žen na hrad Karlštejn. Královna se převleče za muže (E. Pomořanská), aby mohla být nablízku svému manželovi, milostná zápletka, zfilmováno dodnes oblíbené.
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Diskusia: Vývoj českého divadla do vzniku samostatného českého státu

Pridať nový komentár


Odporúčame

Cudzie jazyky » Čeština

:: KATEGÓRIE – Referáty, ťaháky, maturita:

Zavrieť reklamu
Vygenerované za 0.032 s.