Nauka o slovní zásobě

Nauka o slovní zásobě 1

• Jednotky slovní zásoby, význam slova

Jednotky slovní zásoby

lexikologie

• zkoumá slovní zásobu – souhrn všech slov určitého jazyka
• čeština má okolo milionu slov
• jádrem slovní zásoby jsou nejčastěji používaná pojmenování, ostatní slovní zásoba je podmíněná např.vzděláním, pamětí

individuální slovní zásoba:

• aktivní – slova, která jedinec aktivně používá ve své mluvě
• pasivní – slova, která jedinec zná, ale aktivně je nepoužívá

slovo = základní jednotka slovní zásoby

• označují, pojmenovávají určitou věc, skutečnost

• jednoslovnápojmenování
• víceslovnápojmenování (sousloví) – vyjadřují jednu skutečnost více slovy (šicí stroj)
  1. odborný název (termín)
     např.:kyselina sírová, skok o tyči, kočka domácí
  2. frazeologické spojení (fráze) = ustálená spojení, často metaforická
     • nevětná (rčení) – dopadnout bledě, mít pro strach uděláno
     • větná:

• pořekadla (Bez peněz do hospody nelez)
• pranostiky – (Březen za kamna vlezem)
• přísloví – (Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá)

Slova a sousloví:

• pojmenovávají skutečnost (všechna plnovýznamová slova: stůl,krychle, kvádr)
• poukazují na skutečnost (zájmena: onen, my)
• vyjadřují zvuky a pocity (citoslovce: fuj, kokodák)
• gramatická slova –svého významu nabudou ve větě (spojky, předložky, částice)
• vlastní jména – nemají obecný význam, zpravidla se nezahrnují do slovní zásoby

Význam slova

Slovo má význam:

• Slovní (lexikální)

• věcný, obsahový význam slov (pes=druh čtyřnohého savce)
• Mluvnický (gramatický)
• slovo ho získává až po zapojení do věty, vyjadřuje různé mluvnické kategorie (pád,číslo…)
• Symbolický
• často se používá v přirovnáních
• např. proutek = pružnost; pírko = lehkost

Podle toho, které z těchto významů (1 nebo 2) slova vyjadřují, se rozlišují slova:

1. lexikální – pouze slovní význam (citoslovce, příslovce)
2. lexikálně gramatická – mají slovní význam a ve větě i mluvnický (ohebné slovní druhy)
3. gramatická – nemají sama o sobě význam, vyjadřují vztahy slov a vět (předložky, spojky, částice)

Nauka o slovní zásobě 2

• Slova mnohoznačná, homonyma, synonyma, antonyma, aktualizace a automatizace slovního významu

Význam slova:

• slova jednoznačná – pouze jeden význam (vlastní jména, odborné názvy)
• slova mnohoznačná – více významů (patří sem většina slov)

• jeden z významů je původní (základní), ostatní odvozená (druhotná)
• koruna = na hlavě panovníka (základní význam); = …měna, stromu, vrcholný (druhotný)

Významová souvislost mezi slovy:

• homonyma (souzvučná slova)

= slova, která znějí stejně, ale mají odlišný původ a význam (travička – žena+tráva)

• vznik:

1. při tvorbě slov od podobně znějících základů (víno-vinný střik + vina-vinný člověk)
2. přejímání z cizích slov (kolej = stopa po kole + kolej = ubytovna z latinského collegium)

• synonyma (souznačná slova)

= slova, která mají různou formu ale stejný nebo podobný význam

1. úplná: zcela stejný význam, lze je kdykoli zaměnit (hezký-pěkný)
2. částečná: téměř stejný význam, ale nelze je libovolně zaměnit pro všechny kontexty (zubní kaz-vada řeči)

• antonyma (protikladná slova)

= významově opačná slova, označují jevy stejného druhu, ale rozdílně

• (den-noc; rub-líc; černá-bílá; nad-pod)

• nadřazenost, souřadnost, podřadnost
• plodina à obilí, pícniny à oves=kukuřice=ječmen…

Způsoby pojmenování v textu:

• přímé
• nepřímé-obrazné: dort jedna báseň, vítr pláče
• nepřímé-přirovnání: nese se jako páv, pevný jako skála
• nepřímé-opisem (perifráze): malovat čerta na zeď =strašit
• příležitostné: jen pro určitou příležitost; rychlík-pomalík; kráčivec-chodec

• automatizované (klišé): stále se opakující obraty, otřelé, konvenční (tvář našeho venkova)
• aktualizované: jazykový prostředek je užit nově, neotřele, upoutává (co Čech, to vydavatel)

• i původně aktualizovaná pojmenování častým používáním časem zautomatizují (dát zelenou)