Tvarosloví
Tvarosloví
- Principy třídění slov na slovní druhy
tvarosloví (morfologie) = nauka o tvoření
tvarů slov
Slovní zásobu lze třídit do skupin podle tří hledisek:
- morfologické
(tvaroslovné)
- ohebná – mění svůj tvar podle pádu, rodu, času
- skloňují se (à
souhrnný název: jména) – podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky
- všechna
jména: sedm pádů, dvojí číslo (jednotné, množné)
- neohebná – svůj tvar nemění
- příslovce, předložky, spojky,
částice, citoslovce
- sémantické (obsahové) – význam slova, co
pojmenovávají
- syntaktické (skladebné) – využití slov ve větě (jakým větným členem bývá, jakou funkci
ve větě plní)
Slovní druhy:
- Podstatná jména (Substantiva)
- názvy osob,
zvířat a věcí, vlastností, dějů a vztahů (sova, rychlost)
- ve větě: zpravidla podmět nebo
předmět
- Přídavná jména (Adjektiva)
- vlastnosti osob, zvířat, věcí a jevů (krásný,
cizí)
- ve větě: shodný přívlastek
- Zájmena (Pronomina)
- zastupují substantiva a
adjektiva (ta, to, můj, tvůj)
- ve větě: stejný druh jako podstatná n. přídavná jména, která
zastupují
- Číslovky (Numerália)
- slova významu číselného, vyjadřují počet, pořadí apod.
(tři, sto, pátý, trojnásobný)
- ve větě: jako podstatná n. přídavná jména, někdy jako příslovce
(třikrát)
- Slovesa (Verba)
- vyjadřují děj, a to činnost nebo stav (psát, vidět,
ležet)
- ve větě: slovesný přísudek (tvary určité)
- Příslovce (Adverbia)
- vyjadřují
bližší okolnosti dějů: místo (zde), čas (brzy), způsob (dobře), příčinu (proto) míru
(dosti, velice)
- patří ke slovesu
- ve větě: příslovečné určení
- Předložky (Prepozice)
- vyjadřují bližší okolnosti
- patří ke jménům, jejichž pády řídí (z, do, pod,
s)
- teprve ve spojení se jmény nabývají věcný význam
- ve větě: součást příslovečného určení, (přívlastku,
doplňku, předmětu)
- Spojky (Konjunkce)
- spojují jednotlivé větné členy nebo věty (a, že,
když, aby)
- ve větě: žádný větný člen
- Částice (Partikule)
- uvozují věty a
vyjadřují postoj mluvčího k větě nebi i ke slovům
- ve větě: žádný větný člen
- Citoslovce (Interjekce)
- vyjadřují city, nálady a vůli mluvícího anebo označují hlasy a zvuky (kokodá, hej,
bum)
- zpravidla stojí samostatně a nespojují se s jinými slovy do vět (mimo zvuků)
- ve větě: žádný větný člen (mohou
zastupovat přísudek n. podmět)
Zones.sk – Zóny pre každého študenta