Jazykověda a její disciplíny

10. Jazykověda a její disciplíny

Jazykověda (lingvistika)

• nauka o jazyce a jeho užívání
• z lat. lingua=jazyk; rozebírá (analyzuje) a vysvětluje jazyk.

jazykověda popisná (synchronní) – zkoumá jazyk určitém období, nejčastěji v současnosti

jazykověda historická (diachronní) – zkoumá jazyk z hlediska vývoje

Jazykovědné disciplíny:

Hláskosloví = nauka o zvukové složce jazykové komunikace tvořené v mluvních orgánech

1. Fonetika – nauka o tvoření a obměňování hlásek
2. Fonologie – nauka o funkci jednotek schopných rozlišit významy slov (fonémy)
3. Ortoepie – stanovuje pravidla správné výslovnosti
4. Ortofonie – popisuje správnou artikulaci jednotlivých hlásek.

Ortografie = poučení o zásadách užívání písmen při psaní (= pravopisná pravidla)

Mluvnice (gramatika)

1. Tvarosloví (morfologie) – nauka o slovních druzích
2. Morfematika – nauka o morfémech, jejich stavbě a druzích.
   (Morfém -nejmenší část slova, která má ustálený gramatický význam (např. koncovka))
3. Skladba (syntax) – zkoumá stavbu vět a souvětí

Lexikologie – nauka o slovní zásobě, všímá si významů slov a vztahů mezi nimi

1. slovotvorba – způsoby tvoření nových slov
2. sémantika – o významu slov
3. etymologie – o původu slov
4. frazeologie – ustálená slovní spojení
5. lexikografie – o slovnících
6. onomnastika – o vlastních jménech – původ a zákonitosti tvorby

Stylistika = nauka o slohu

1. způsob výběru a využití jazykových prostředků v jednotlivých textech (projevech) podle jejich zaměření a cíle

Dialektologie = nauka o nářečí a dialektech

Nové obory:

1. Sociolingvistika – nauka o vztazích jazyka a společnosti v historii i současnosti
2. Psycholingvistika – nauka o vztazích jazyka a psychických procesů
3. Aplikovanálingvistika
4. Lingvodidaktika – nauka o metodách jazykového vyučování