Souvětí podřadné

Souvětí podřadné

• Věta hlavní a vedlejší, druhy vět vedlejších

Věta hlavní a vedlejší

věta hlavní – mluvnicky nezávisí na jiné větě

věta vedlejší – závisí na jiné větě jako její větný člen

Mezi větami v souvětí jsou dva typy vztahů:

• přiřazovací (parataxe) – věty jsou mluvnicky rovnoprávné (u dvou nezávislých hlavních vět n. mezi vedlejšími větami na stejné rovině závislosti)
• podřazování (hypotaxe) – věta je závislá na jiné větě řídící

Souvětí podřadné

• závisí-li jedna věta na druhé jako její větný člen
• skládá se z jedné věty hlavní a z jedné nebo více vět vedlejších
• vedlejší věty jsou připojeny spojovacími výrazy

Druhy vět vedlejších

věta podmětná

• ptáme se: kdo, co?
• VH nemá podmět, uvozena často vztažným zájmenem kdo,co nebo spojkami že, aby, kdyby..
• (Není nutné, abys tam šel. Kdo se bojí, nesmí do lesa.)

• věta přísudková
• ptáme se: co dělá podmět?
• zastupuje jmennou část přísudku, řídký výskyt
• VH končí na sponové sloveso
• (Řeka byla, jako by ji postříbřil. Nejsi, jak ses dělala.)

věta předmětná

• ptáme se: pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu a VH
• nahrazuje předmět věty hlavní
• VH má podmět (i nevyjádřený), připojena často spojkami že, aby nebo kdo, co, kde, kam..
• (Řekl, že k nám přijde. Nevím, kdo mi to říkal.)

věta přívlastková

• ptáme se: jaký, který, čí?
• nahrazuje přívlastek věty hlavní
• na konci VH je podstatné jméno; VV obvykle začína který, kdo, jenž, kde, kdy
• (Znáte toho člověka, který vás zradil? Jsou případy, kdy je třeba jednat rychle.)

věta doplňková

• nahrazuje doplněk VH, závisí na slovesu i jménu VH
• VH končí na podstatné jméno, VV uvozena spojkami jak, kterak; sloveso VV můžeme nahradit přídavným jménem –ící
• (Vidím ho, jak tam stojí s hlavou skloněnou. Zahlédli jsme srnku, kterak se mihla mezi stromy.)

věta příslovečná

• ptáme se stejně jako na příslovečné určení

1. místní: kde?, kam?, kudy?
   (Vrátil se tam, odkud přišel)
2. časová: kdy? odkdy? dokdy? Jak dlouho?
   (Počkám na tebe, dokud nepřijdeš.)
3. způsobová: jak? jakým způsobem?
   (Petr pozdravil, jak se sluší.)
4. příčinná: proč? z jaké příčiny? (protože, poněvadž…)
   (Třásl se, protože mu byla zima)
5. účelová: proč? za jakým účelem? (aby, abychom…)
   (Vyzval ji, aby si zatančili.)
6. podmínková: Za jaké podmínky?jestliže, -li, kdyby…
   (Jestliže se učíš, dostaneš jedničku.)
7. přípustková: logický rozpor, I přes co? (ačkoli, třebaže, i když, přestože, i kdyby…)
   (I když je Petra mladá, je velmi nemocná.)