Územní a sociální diferenciace češtiny

Územní a sociální diferenciace češtiny

• Nářečí, slang, argot, profesní mluva

Nespisovné útvary jazyka:

1. územní diferenciace
2. sociální diferenciace

Územní diferenciace

Nadnářeční útvary (interdialekty)

• vznik postupným stíráním rozdílů mezi jednotlivými nářečími, zachovává jen jejich základní rysy společné pro větší území
• obecná čeština, obecná hanáčtina, moravská slezština, laština

Obecná čeština - nejrozšířenější nespisovný útvar jazyka, vyvíjí tlak na spisovný jazyk

Nářečí – (dialekt)

• útvar jazyka užívaný jen na určité části jazykového území
• specifické hláskotvorné, tvaroslovné, skladební aj. odchylky od spisovného jazyka
• mluví jím spíše starší generace na venkově, mladší generace ovlivněny sdělovacími prostředky
• např. chodské, valašské, hanácké

4 nářeční skupiny:

• Česká nářečí

• změna ýàej: dejchat, dobrej; éàí/ý: od tý sympatický holky;
• vynechávání –l u sloves: čet, slez
• protetické v na začátku slov: vokno, vorel
  • Středomoravská nářečí
• změna i/íàe/é: dobré, stréc; ouàó: nesó, lóka
• v rozkazovacím zp. místo ejàé: dělé
• tvary slovesa být: já su, oni só
• Moravskoslovenská nářečí
• změna ouàú: múdrý, lúka
• existence slovenského měkkého l’
• sloveso být: ja sem (som)
• Slezská nářečí
• pouze krátké samohlásky: vyborny, krava

Sociální diferenciace

• pouze zvláštní slovní zásoba a fráze

Profesní mluva

• mluva shodná pro určitou skupinu lidí stejného povolání (zedníci, lesníci,železničáři)
• např. lékaři – exnout = zemřít, ležák = pacient s dlouhodobým pobytem v nemocnici

Slang

• mluva shodná pro určitou skupinu lidí stejného zájmu (mluva zájmových skupin)
• např. vysokoškoláci – filda = filozofická fakulta

Argot

• mluva společenské spodiny, vzniká kolektivní solidaritou a snahou utajit skutečný význam
• (zloději, narkomani, prostitutky) např.fízl, love, sníh